| |
|
Ultrasonografické hodnocení změn kardiovaskulárního systému u nemocných s Fabryho chorobou
Paleček, Tomáš ; Bultas, Jan (vedoucí práce) ; Pudil, Radek (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Fabryho choroba je na X chromozóm vázaná porucha metabolizmu glykosfingolipidů, jejíž podstatou je porucha aktivity lyzozomálního enzymu α-galaktozidázy A vedoucí k progresivní intracelulární akumulaci neutrálních glykosfingolipidů, především globotriaosylceramidu. Kromě řady extrakardiálních manifestací je pro Fabryho chorobu typické i postižení kardiovaskulárního systému. Jeho primárním podkladem je ukládání patologického substrátu v kardiomyocytech, buňkách převodního systému, chlopenních fibroblastech a endoteliálních a svalových buňkách vaskulatury. Charakteristickým kardiovaskulárním projevem Fabryho choroby je vývoj srdeční i cévní hypertrofie. Cílem našich prací bylo pomocí ultrasonografických vyšetření, která představují základní neinvazivní zobrazovací metodu v kardiologii, podrobně popsat změny kardiovaskulárního systému u nemocných s Fabryho chorobou. Zaměřili jsme se na strukturální a funkční změny srdečních komor a chlopenního aparátu a jejich vztah k postižení vaskulárnímu, reprezentovanému nálezy na společných karotických tepnách. Dále jsme srovnali diagnostickou přesnost dvou nových ultrasonografických metod hodnocení diastolické funkce levé komory. V in vitro studii byla zkoumána možnost přítomnosti cirkulujícího proliferativního faktoru, který by souvisel s rozvojem kardiální a vaskulární...
|
|
Nové návrhy hašovacích funkcí
Sušil, Petr ; Tůma, Jiří (vedoucí práce) ; Holub, Štěpán (oponent)
Hašovací funkce jsou důležitým kryptografickým primitivem. V kryptografii se využívají k prokázání původu zprávy, k detekci změn ve zprávě a v některých autentizačních protokolech. Tato práce uvádí přehled některých nových generických útoků proti hašovacím funkcím. Podrobně popisuje útok na autentizační hašovací funkci COMP128 využívanou do roku 2002 v GSM síti. Práce dále poukazuje na možné nedostatky v návrhu nové autentizační funkce SQUASH navrhnuté pro využití na RFID čipu.
|
| |
|
Obsah trans-izomerů mastných kyselin v podkožním tuku a v tuku mateřského mléka jako ukazatel jejich příjmu výživou
Dlouhý, Pavel ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Dostálová, Jana (oponent) ; Hrubý, Stanislav (oponent) ; Zadák, Zdeněk (oponent)
Trans izomery mastných kyselin (TFA) jsou nenasycené mastné kyseliny, které mají jednu nebo více dvojných vazeb v trans konfiguraci. Jejich hlavním zdrojem ve výživě je částečně ztužený tuk a potraviny, které jej obsahují (margaríny, pokrmové tuky, jemné a trvanlivé pečivo, pokrmy rychlého občerstvení). TFA mohou zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění a diabetu 2. typu. Mají nepříznivý efekt na spektrum krevních lipoproteinů, zvyšují hladinu LDL - cholesterolu a snižují hladinu HDL - cholesterolu. TFA také mohou zhoršovat inzulínovou senzitivitu. Vysoký příjem TFA má prozánětlivý účinek, ovlivňuje imunitní funkce a přispívá k dysfunkci endotelu. Rovněž existují hypotézy, že nadměrný příjem TFA v těhotenství nepříznivě ovlivňuje metabolismus esenciálních mastných kyselin a vývoj plodu. Obsah TFA v podkožním tuku je velmi dobrý indikátor dlouhodobého příjmu těchto mastných kyselin ve výživě. V tuku mateřského mléka může zastoupení TFA více kolísat, výhodou je však snadné a nezatěžující získání vzorku. Cílem naší studie bylo určit (a) zastoupení TFA v podkožním tuku kardiaků a osob bez známek kardiovaskulárního onemocnění, (b) obsah TFA v mateřském mléce, získaném od kojících žen většinové populace a od romských žen.
|
|
Tuková tkáň jako endokrinní orgán: význam při vzniku a rozvoji inzulínové rezistence diabetu
Haluzík, Michal ; Schreiber, Vratislav (vedoucí práce) ; Marešová, Dana (oponent) ; Šeda, Ondřej (oponent)
Endokrinní produkce tukové tkáně je velmi komplexní proces reagující na řadu endogenních i exogenních vlivů. Jedním z důležitých modulátorů, u kterých se předpokládá komplexní působení včetně možného ovlivnění endokrinní funkce tukové tkáně jsou aktivátory receptorů PPAR-. V poslední době byla navíc objevena i řada nových faktorů produkovaných adipocyty, z nichž některé mají schopnost přímé vazby s PPAR. Příkladem takovéhoto faktoru je fatty acid binding protein 4 (FABP4), který kromě vazby s PPAR může jejich aktivaci ovlivňovat i nepřímo modulací dostupnosti jejich endogenních ligandů - volných mastných kyselin. Bližší objasnění těchto vztahů může být velmi důležité pro hledání nových preventivních a/nebo terapeutických postupů u pacientů s diabetes mellitus 2. typu. (...) Celkově výsledky práce ukázaly významný podíl endokrinní funkce tukové tkáně na metabolických regulacích a významnou modulační úlohu PPAR receptorů v těchto procesech.
|
|
Útoky na síťovou infrastrukturu a jejich mitigace pomocí IPS/IDS Snort
Olexa, Martin ; Mészáros, Jan (vedoucí práce) ; Buchalcevová, Alena (oponent)
Tato práce podává úvod do systémů pro detekci a blokování útoků na síťovou infrastrukturu. V první části jsou popsány klíčové koncepty bezpečnosti informačních systému a typy útoků s uvedeným příkladem spolu s technikami uřečenými k jejich mitigaci. Širší popis je věnován IDS/IPS řešením se zaměřením na software Snort. V druhé části práce je popsán útok zneužívající zranitelnou verzi knihovny OpenSSL. Na modelovém příkladu je vysvětleno schéma od získání počátečních informací a testu zranitelnosti přes tvorbu Snort pravidla po test funkce vytvořeného protiopatření. Cílem práce je prostřednictvím ilustračního příkladu poskytnout návod a teoretický základ pro nasazení IDS / IPS zařízení v počítačové síti.
|
|
MRP transportní proteiny v placentě
Dvořáková, Marie ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Pávek, Petr (oponent)
V současné době zahrnují MRP membránové proteiny, které patří do rodiny ABC transportérů, 9 členů. MRP transportní proteiny jsou exprimovány v různých tkáních organismu, včetně placenty. Hlavní rolí MRP proteinů je transport mnoha endogenních a exogenních látek, včetně léčiv, přes buněčnou membránu. V této práci jsou shrnuty aktuální informace o expresi a funkci MRP transportérů v placentě a v ostatních tkáních v organismu. Bylo zjištěno, že v placentě je dosud popsáno jen 5 MRP transportérů, a to MRP1, MRP2, MRP3, MRP5 a MRP8. Exprese všech těchto proteinů je v průběhu těhotenství variabilní. MRP transportéry pomáhají chránit plod před potenciálně toxickými látkami, řadě látek ale naopak přestup přes placentu usnadňují. Některé MRP mají v placentě specifické fyziologické funkce. MRP1 například ovlivňuje apoptózu, MRP5 se v plodových cévách podílí na vazodilataci zprostředkované oxidem dusnatým.
|
|
BCRP v placentě - exprese, lokalizace, funkce
Šobáňová, Ivana ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Nachtigal, Petr (oponent)
Breast cancer resistance protein (BCRP, ABCG2, ABCP, MXR) je protein mnohočetné lékové rezistence o velikosti 72 kDa, náležící do ABC nadrodiny transportérů. Tento efluxní transportér je schopen rozpoznávat a aktivně z buněk odstraňovat širokou škálu chemicky a strukturně odlišných látek. BCRP je exprimován ve většině tkání lidského těla, nejhojněji pak v apikální membráně placentárního syncytiotrofoblastu. Tato lokalizace jej předurčuje pro důležitou roli v ochraně plodu limitací penetrace xenobiotik přes placentární bariéru. Z důvodu potřeby léčit některá onemocnění i v průběhu těhotenství jsou znalosti týkající se transplacentární farmakokinetiky léčiv nezbytné pro určení jejich potenciální toxicity pro plod a hodnoty léčiva pro terapii. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky týkající se exprese, lokalizace, polymorfismu a funkce BCRP transportéru v placentě a jeho role ve farmakoterapii v těhotenství.
|
|
Vliv vodního deficitu na fyziologické charakteristiky vybraných druhů listové zeleniny
Kraus, Kamil ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Vlivy působící na rostliny negativním způsobem se nazývají stresovými faktory. Samotný stres nezpomaluje pouze životní funkce rostlin, ale přímo ovlivňuje i výši a kvalitu výsledného produktu.
Z celosvětového hlediska řadíme mezi nejvýznamnější stresory rostlinné produkce tzv. abiotické stresy, které v posledních letech zahrnují extrémně vysoké teploty, nerovnoměrné rozložení srážek, jak plošné, tak v průběhu vegetace rostlin.
Vodní deficit (sucho) patří mezi nejvýznamnější stresové faktory v zemědělství, ovlivňuje zemědělskou produkci na celém světě. Na vodní deficit citlivě reagují také zeleniny, a to především zeleninové druhy, které obsahují velké množství vody ve svých pletivech. Proto cílem práce bylo posouzení vlivu vodního stresu na výměnu plynů a fotosyntetickou aktivitu rostlin mangold "Beta vulgaris subsp. Cvikla", roketa setá "Eruca sativa" a locika setá "Lactuca sativa", vystavených vodnímu deficitu.
Rostliny mangoldu rokety seté a lociky seté byly pěstovány v částečně řízených podmínkách skleníku katedry botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ ČZU v Praze. Rostliny byly pěstovány při teplotě ve dne 25 °C a v noci 18 °C, za přirozených světelných podmínek. Rostliny byly pěstovány v nádobách o rozměru 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A a křemičitého písku v poměru 2:1. Schéma pokusu zahrnovalo dvě varianty: kontrolní a stresovanou. Kontrolní skupina rostlin byla zalévaná, a druhá polovina rostlin byla ponechána působení stresu po dobu 22 dnů, kdy vodní deficit byl navozen postupným vysycháním po dobu jednoho měsíce, pokus probíhal od 1.6 2015do 22.6. 2015. U rostlin byla měřena rychlost výměny plynů gazometricky pomocí přístroje LCpro+. Z hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE) a fluorescence chlorofylů.
Ze získaných výsledků vyplývá, že je prokazatelný rozdíl v reakci na vodní stres mezi sledovanými druhy listové zeleniny.
Rychlost fotosyntézy a transpirace u sledovaných druhů rostlin byla měřena, která se snižovala vlivem působení vodního deficitu. Průměrná rychlost fotosyntézy stresovaných rostlin byla nejnižší u lociky seté
(11,16 "mikro"mol CO2.m-2.s-1) a naopak nejvyšší u mangoldu
(13,2"mikro"mol CO2.m-2.s-1) V případě rostlin kontrolních byla nejnižší rychlost fotosyntézy zaznamenána u lociky seté (12,03"mikro"mol CO2.m-2.s-1) a u mangoldu byla nejvyšší (14,00"mikro"mol CO2.m-2.s-1).Nejvýrazněji se vlivem působení vodního deficitu snížila rychlost fotosyntézy v porovnání s kontrolou lociky seté (rozdíl činí 7,23 %). Na straně druhé u druhu mangold bylo zaznamenáno snížení fotosyntézy u rostlin stresovaných nejnižší 5,93 %.
V případě rychlosti transpirace je možné konstatovat, že nejnižší transpiraci vykazují v rámci kontrolní skupiny rostliny mangoldu, u nichž byla průměrná rychlost transpirace ve výši 1,82 mmol H2O.m-2.s-1,
a naopak u rokety byla naměřená transpirace nejvyšší, a to
3,20 mmol H2O. m-2.s-1. U stresovaných rostlin se průměrná rychlost transpirace pohybovala v rozmezí hodnot od (1,54 mmol H2O.m-2.s-1) u lociky a do 1,79 (mmol H2O.m-2.s-1) u mangoldu. Také mezi kontrolními a stresovanými rostlinami téhož druhu byly nalezeny rozdíly, přičemž na stres suchem citlivěji reagoval druh roketa setá a méně citlivě mangold. U těchto dvou druhů rostlin bylo zaznamenáno snížení transpirace ve výši 23,80 % a 1,76 %.
Z naměřených hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE). Z vypočtených hodnot vyplývá, že rostliny stresované mají vyšší hodnoty WUE v porovnání s rostlinami kontrolními. U rostlin kontrolních měla nejnižší hodnotu efektivity využití vody roketa (6,51 x 10-3) a naopak nejvyšší mangold (10,31 x 10-3). V případě rostlin stresovaných byla nejnižší hodnota WUE zaznamenána u rokety
(8,96 x 10-3), kdežto u mangoldu (10,71 x 10-3) byla nejvyšší.
U pokusných rostlin byla měřena také fluorescence chlorofylů. Tato charakteristika nebyla ovlivněna rostlinným druhem, neboť v rámci kontrolních rostlin nebyly mezi sledovanými druhy nalezeny rozdíly. Rozdíly v hodnotách fluorescence byly nalezeny mezi rostlinami stresovanými, kdy nejnižší fluorescenci měly rostliny lociky seté (0,69) a naopak nejvyšší mangold a roketa (0,70). Závěrem je možné konstatovat, že na vodní deficit citlivěji reagují rostliny lociky seté. Jako tolerantnější k vodnímu deficitu se jeví mangold a roketa.
|
host ::
