| |
|
The impact of the crisis on the economy of Spain
Smatanová, Ivana ; Černohlávková, Eva (vedoucí práce) ; Mička, Přemysl (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje dopad současné ekonomické krize na ekonomiku Španělského království, čtvrté největší ekonomiky Evropy. První kapitola přibližuje vznik a průbeh krize v Španělsku jako celku. Pozornost je přitom upřímena na vývoj makroekonomických ukazatelů hrubý domácí produkt, nezaměstnanost, cenová hladina a veřejný dluh. V nasledujících 3 kapitolách jsou porovnány dopady krize na dvě odlišné autonómní společenství Španělska, přičemž jeden (Kastílie a León) se nachází na severu krajiny, zatím co druhý (Andalúzie) přislouchá jihu Španělska. Cílem tehle práce je především poukázat na nepříznivý vliv nejenom na celkovou ekonomiku krajiny, ale i porovnat dopady na konkrétní oblasti na základě podílu sektorů na vytváření hrubého domácího produktu.
|
|
Comparison of the impact of the global economic crisis on the economy of Ireland and Greece
Titze, Lenka ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Gullová, Soňa (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá dopad globální hospodářské krize na ekonomiku Irska a Řecka. Cílem práce je zhodnotit dopad finanční krize a krize platebních bilancí na ekonomiku vybraných zemí. Práce se zabývá situací ekonomik v předkrizovém období, kde zkoumá příčiny krize. Následně porovnává dopad globální hospodářské krize na dané země z makroekonomického hlediska. Práce se dále zaměřuje i na přijatá hospodářská opatření Irska a Řecka, která měla zmírnit dopady krize. Diplomová práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část je věnována popisu druhů krizí se zaměřením na bankovní, dluhovou a finanční krizi a analýzu krize platebních bilancí. Druhá část práce porovnává dopad krize na ekonomiku Irska a Řecka v kontextu vývoje hlavních makroekonomických ukazatelů.
|
|
Typologie a možnosti řešení problémových míst v panelových sídlištích ČR
Kallabová, Eva
Dopad vývoje roku 1989 vyvolal mimo jiných ekonomických změn i ukončení komplexní bytové výstavby (1992), která byla zaměřena na výstavbu panelových domů koncentrovaných do sídlišť. Jejich prostředí se vyznačuje nedostatky sociálního, technického, dopravního, demografického aj. charakteru. Žije v nich 1/3 obyvatel státu, proto se přistoupilo k projektům humanizace a regenerace. Sociologické výzkumy ukazují, že obyvatelům sídlišť méně vadí samotné bydlení v panelových domech než celkové prostředí sídliště. Díky opakovatelnosti rysů sídlišť je možno vytipovat problémová místa (parkovací plochy, sportovní a dětská hřiště, objekty nákupních středisek, volné plochy, zeleň apod.) a jevy (bezpečnost, orientace, apod.) v nich. S využitím zkušeností (modifikovaných na místní poměry) západních států lze postupně česká sídliště proměnit v prostředí, které bude vytvářet nejen obytné, ale komplexně životní prostředí, které by podněcovalo a kultivovalo bydlící obyvatelstvo.
|
| |
| |
|
Financial frictions and credit spreads
Pang, Ke ; Siklos, Pierre L.
V tomto článku autoři vycházejí z modelu kreditních frikcí vyvinutého Cúrdiou a Woodfordem v řadě článků a pokoušejí se napodobit chování kreditních spreadů v průměrném období i v období krize. Zkoumají dopad kvantitativního uvolňování a uvolňování úvěrových podmínek.
Plný text:  PDF
|
|
Real Wage Flexibility in the European Union : New Evidence from the Labour Cost Data
Babecký, Jan ; Dybczak, Kamil
Tento článek poskytuje evidenci o rozsahu pružnosti reálných mezd v 24 členských zemích EU. Analýza se opírá o údaje Eurostatu o nákladech práce v období 2000Q1–2010Q2. Termín ‘mzdy’ se vztahuje k celkovým nákladům na hodinu práce a k jejich dvěma hlavním komponentám, což jsou mzdy a platy na hodinu a nemzdové náklady. S využitím strukturálního VAR přístupu je pružnost reálných mezd měřena jako reakce reálných mezd na reálné (trvalé) šoky oproti šokům nominálním (dočasným). Data ukazují, že dopad krize let 2008/2009 na přizpůsobení reálných mezd nebyl ve všech sledovaných zemích stejný.
Plný text: PDF
|
|
Granger Causality Evidence
Horváth, Roman ; Seidler, Jakub ; Weill, Laurent
Článek se zabývá vztahem mezi kapitálem a tvorbou likvidity bankovního sektoru. Zkoumané téma je v centru pozornosti zejména z důvodu potenciálního dopadu vyšších kapitálových požadavků souvisejících s Basel III na tvorbu likvidity bankovního sektoru. Zmíněný vztah je testován pomocí Grangerovy kauzality s využitím dynamického GMM panelového odhadu pro český bankovní sektor v letech 2000 až 2010. V uvedeném období je pozorován významný nárůst tvorby likvidity, především u velkých bank, který je zpomalen důsledkem finanční krize. Získané výsledky naznačují nejen negativní Grangerův dopad růstu kapitálových požadavků na tvorbu likvidity, ale také negativní dopad vyšší tvorby likvidity na kapitál bank. Tato zjištění naznačují, že nové regulatorní požadavky v rámci Basel III mohou snížit tvorbu likvidity bankovního sektoru a zároveň dokládají, že vyšší tvorba likvidity může mít negativní dopad na kapitál bankovního sektoru. Z pohledu finanční stability tak může existovat trade-off mezi vyššími kapitálovými požadavky a tvorbou likvidity bankovního sektoru.
Plný text: PDF
|
|
Příčiny, průběh a důsledky současné finanční krize a její dopad na ČR
Šíma, Ondřej ; Korbel, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá finanční krizí, která začala téměř před třemi lety v USA, kdy praskla realitní bublina. Hlavní cíl práce je vysvětlit podstatné události, které se staly před prasknutím bubliny a vedly tak k současným problémům. Práce je psána srozumitelným způsobem a rovněž se nesnaží zachytit všechny události týkající se krize. I přesto každý může najít v této práci užitečné informace o krizi a objevit, že krize se čas od času vyskytují od té doby, kdy se svět stal díky globalizaci menší. Práce je rozdělena do třech hlavních kapitol. První nás seznamuje s příčinami "Velkého třesku" na americkém trhu s realitami. Rovněž popisuje často zmiňovaný termín sekuritizace a počínání FEDu. Navíc se zmíníme o symbiose mezi Čínou a USA. Druhá část nám poodhalí situaci po prasknutí bubliny a krátce popíše viditelné důsledky, kterým budeme v budoucnu čelit. Obzvláště bych zdůraznil tzv. suverénní fondy, jenž sehrají významnou roli ve finančním světě během několika následujících let. Poslední část se věnuje České republice. Začneme s popisem české ekonomiky před krizí, pak si ujasníme pohyby naší měny během roku 2008 a nakonec přijdou na řadu veřejné finance.
|
host ::
