Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Chov gekončíka nočního v mateřské škole a jeho využití k probuzení a prohloubení zájmu dětí o přírodu
Kovalová, Marie ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato práce je zaměřena na téma vzájemného působení zvířete a dítěte předškolního věku. Seznamuje nás s problematikou chovu gekončíků nočních v mateřské škole (s jeho klady i zápory). Na základě kazuistik popisuje vliv gekončíků nočních na osobnost dítěte předškolního věku v mateřské škole. Hlavní metodou výzkumu je zúčastněné nestrukturované pozorování jednotlivců i celé skupiny dětí z jednotřídní mateřské školy Lísteček. Mateřská škola Lísteček je určena pro děti od 3 do 7 let, složení dětí je tedy heterogenní. Kapacita mateřské školy je stanovena maximálně pro 28 dětí a je součástí malotřídní základní školy. Nástrojem k zaznamenávání jednotlivých situací, interakcí mezi dětmi a gekončíky, byl použit videozáznam, fotogalerie, dotazníkové šetření provedené mezi rodiči dětí, které do dané mateřské školy dochází. Byl pozorován přirozený zájem dětí o exotická zvířata, školní chov byl hodnocen pozitivně, u dětí byl podpořen zájem o získávání nových informací týkající se nejen školního chovu. Kontakt s gekončíky přinášel dětem radost, pozitivní emoce, zklidnění, rozvoj smyslů, pocit odpovědnosti a spolupráce při péči o gekončíky a ohleduplného chování vůči všem živým tvorům.
Chov gekončíka nočního v mateřské škole a jeho využití k probuzení a prohloubení zájmu dětí o přírodu
Kovalová, Marie ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato práce je zaměřena na téma vzájemného působení zvířete a dítěte předškolního věku. Seznamuje nás s problematikou chovu gekončíků nočních v mateřské škole (s jeho klady i zápory). Na základě kazuistik popisuje vliv gekončíků nočních na osobnost dítěte předškolního věku v mateřské škole. Hlavní metodou výzkumu je zúčastněné nestrukturované pozorování jednotlivců i celé skupiny dětí z jednotřídní mateřské školy Lísteček. Mateřská škola Lísteček je určena pro děti od 3 do 7 let, složení dětí je tedy heterogenní. Kapacita mateřské školy je stanovena maximálně pro 28 dětí a je součástí malotřídní základní školy. Nástrojem k zaznamenávání jednotlivých situací, interakcí mezi dětmi a gekončíky, byl použit videozáznam, fotogalerie, dotazníkové šetření provedené mezi rodiči dětí, které do dané mateřské školy dochází. Byl pozorován přirozený zájem dětí o exotická zvířata, školní chov byl hodnocen pozitivně, u dětí byl podpořen zájem o získávání nových informací týkající se nejen školního chovu. Kontakt s gekončíky přinášel dětem radost, pozitivní emoce, zklidnění, rozvoj smyslů, pocit odpovědnosti a spolupráce při péči o gekončíky a ohleduplného chování vůči všem živým tvorům.
Zooterapie a její využití v praxi
Kovaříková, Lenka ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Tato diplomová práce na téma ,,Zooterapie a její využití v praxi" se zabývá zooterapií, jejími metodami a využíváním zvířat jako léčitelů a společníků. Práce je rozdělena na dvě části a to na část teoretickou a praktickou. V první části píši o zooterapii jako celku a o jejich formách. V praktické části se nachází dotazníkové šetření. Cílem této práce je poskytnout informace o zooterapii, rozšířit poznatky všem, kteří se o danou problematiku zajímají. Dále bych ráda zjistila, zda má zooterapie pozitivní vliv na lidi, kteří jí využívají. Do přílohy přikládám jak komunikovat s handicapovaným klientem v zooterapii a příběhy klientů, kteří terapii využívají.
Pes jako podpůrný článek při péči o různé cílové skupiny klientů
Pecharová, Marie ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Havránková, Olga (oponent)
Práce má dvě části - teoretickou a výzkumnou Teoretická část popisuje historii a teorii v zoorehabilitaci a canisrehabilitaci, její použití jako terapie zlepšující tělesné i psychické zdraví na konkrétních příkladech v jednotlivých zdravotnických i sociálních oborech. V oblasti asistenčních a vodících psů seznamuje s historií oboru, s metodikou výběru vhodného psa a jeho výcviku pro konkrétního zdravotně postiženého. U signálních psů popisuje historii, funkci psa jako hlídače zhoršení zdravotního stavu nemocného, kdy pes rozpozná např. blížící se epileptický záchvat, diabetické koma apod. Pes pro neslyšící upozorňuje svého pána na zvuky, pro které je vycvičen. V oblasti využití psa - mediátora ukazuje využití jiného způsobu komunikace, kdy pes je prostředníkem mezi klientem a terapeutem. Využívá se v situacích, kdy se nedaří navázat kontakt s klientem. Ve výzkumné části jsou analyzovány odpovědi držitelů pomáhajících psů na dotazy, položené v dotazníku a vyhodnoceny jejich zkušenosti s nimi. Dotazník byl, spolu s průvodním dopisem, předán organizacím, provádějící výcvik pomáhajících psů. Tyto organizace dále přeposlaly můj průvodní dopis s dotazníkem svým klientům a klienti sami dotazníky vyplnili a elektronicky vraceli. Dále jsem oslovila účastníky v uzavřené internetové diskusi "Konferenci pro...
Zoorehabilitace v pedagogické praxi
Bravencová, Jana ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou chovů a návštěvních programů se zvířaty (možnosti, důvody, pozitiva, negativa, hodnocení rodičů a personálu) v mateřských školách ve dvou nejlidnatějších krajích ČR. Dále podrobně rozebírá vliv přítomnosti vybraných bezobratlých zvířat na děti předškolního věku ve dvou určených mateřských školách a zjišťuje postoje a hodnocení chovu zvířat rodiči dětí ve zvolených třídách. Jedná se o kombinovaný empirický aplikovaný výzkum, jehož metodami jsou přímé zúčastněné nestrukturované pozorování jednotlivce i skupiny, pořizování videozáznamu, explorativní metoda - dotazník (pro rodiče dětí ve třídě a pro mateřské školy) a analýza dat z dotazníků a evaluace zjištěných výsledků. Práce je rozdělena do tří částí podle cílové skupiny, na kterou je výzkum zaměřen. Výsledky vypovídají a ve shodě s dále uvedenou literaturou potvrzují důležitost stálé přítomnosti zvířat v blízkosti dětí předškolního věku a to hned v několika oblastech rozvoje jejich osobnosti (emoce, environmentální cítění, komunikace, motivace, odpovědnost, ohleduplnost, soustředěnost, pozornost, smysly, zájem, zklidnění, poznání - koloběh života a charakteristiky zvířat). Personál a rodiče ale často nejednají v zájmu dítěte nebo mu jdou opačným příkladem. Vyskytující se problémy okolo chovu a návštěvních programů...
Zoorehabilitace a aktivity se zvířaty pro rozvoj osobnosti a prevenci socio-patologických jevů
JONÁKOVÁ, Jana
ABSTRAKT Zoorehabilitace je obor, který je teprve na počátku své existence. Ačkoliv o blahodárném vlivu zvířat lidstvo vědělo již od nepaměti. Myšlenka léčit pomocí zvířat pochází již z 18.století, kdy anglický lékař William Tuke prosazoval zvířata v nemocnicích pro choromyslné. Šlo především o psy, kozy a slepice. Předpokládal, že staráním se o zvířata, která jsou slabší než oni, se pacienti naučí sebekontrole. Svou roli sehrála zvířata i za druhé světové války, kdy byla dovážena do nemocnic pro raněné vojáky. Tím, že rozptýlila jejich chmurné myšlenky, působila pozitivně na jejich psychiku a zvyšovala naději na uzdravení. Výzkumy ukazují, že zvíře přímo ovlivňuje člověka v biopsychosociální rovině. Lidé, kteří vlastnili zvíře žili déle, než ti, kteří nikdy doma zvíře neměli. Kontakt se zvířetem, pokud je člověkem přijímán pozitivně, uklidňuje, zpomaluje tep a snižuje tlak, uvolňuje napětí, zprostředkovává komunikaci, kompenzuje chybějící schopnosti člověka. Teoretická část bakalářské práce je věnována vysvětlení pojmů používaných v zoorehabilitaci včetně nastínění dalších možností využití této rehabilitační techniky. Zvláštní pozornost je věnována možnosti využití zoorehabilitace jako metody prevence socio-patologických jevů. Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat možnosti zoorehabilitace a aktivit se zvířaty a nastínit možnosti jejího dalšího rozvoje a uplatnění, zvláště ve sféře prevence. Výstupem praktické části bakalářské práce jsou výsledky kvalitativního výzkumu, za použití metod analýzy dokumentů, sekundární analýzy dat, zúčastněného pozorování, polostandardizovaného rozhovoru a metody CAMI. Z výzkumu vyplynuly možné cesty využití této rehabilitační techniky pro rozvoj osobnosti i jako nenásilné a účinné metody v rámci prevence socio-patologických jevů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.