|
| |
|
|
Multikomponentní signalizace u želv a šupinatých plazů
Brejcha, Jindřich ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent) ; Carazo, Pau (oponent)
Multikomponentní signály jsou komplexní podněty, sestávající se z mnoha součástí, vnímané pouze jedním smyslovým orgánem. Barevné vzory na tělech živočichů mohou fungovat právě jako multikomponentní signály. Tato práce zahrnuje výsledky studií zabývající se způsoby produkce barvy na povrchu těl želv a šupinatých plazů společně s poznámkami o relativistickém pojetí funkce takových barevných povrchů těl živočichů. Výsledky ukazují, že zbarvení želv, kterému byla do současnosti věnována pouze malá pozornost, je pod vlivem působení pohlavního výběru. Zbarvení želv je stejně jako zbarvení šupinatých plazů výsledkem upořádání různých typů pigmentových buněk v kůži. Želvy však mohou produkovat barvu svých těl také pomocí uspořádání vláken kolagenu v kůži, což je jev známý pouze u ptáků a savců. Mezi zkoumanými druhy se mechanismy produkce barvy povrchu těla výrazně liší, přestože jsou jednotlivé složky utvářející zbarvení mezi těmito druhy sdílené. Na příkladu polymorfních ještěrek je ukázáno, že kategorické rozdíly v barvě jednotlivých morf vznikají ve skutečnosti na základě kvantitativních rozdílů v obsahu jednotlivých pigmentů. Kvantita těchto pigmentů je však regulována dvěma konzervativními úseky DNA, které jsou sdílené mezi barevnými morfami napříč různými druhy. Želvy a plazi nabízejí užitečný...
|
|
|
Vliv prostředí na tvarovou variabilitu ultrafialových signálů u žluťáska rodu Gonepteryx (Lepidoptera, Pieridae)
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Zapletalová, Lenka (oponent) ; Vrabec, Vladimír (oponent)
Podobně jako četní jiní živočichové disponují i motýli zrakem citlivým na takzvané ultrafialové (UV) světlo a mnozí mají na křídlech vzory patrné právě v této části elektromagnetického spektra. V posledních čtyřiceti letech se ukázalo, že UV vzory plní v životě motýlů důležitou roli, a to zejména v souvislosti s pohlavním výběrem. Uplatňují se například při rozpoznávání vhodného pohlavního partnera a pravděpodobně mohou signalizovat i některé jeho kvality jako věk, schopnost vypořádat se se stresujícími faktory prostředí či zdatnost při hledání potravy. Využití však mohou najít také v taxonomii. Tato dizertační práce se zaměřuje na komplexní výzkum ultrafialových vzorů u žluťásků rodu Gonepteryx a obzvláště se soustředí na otázku vlivu prostředí na expresi těchto znaků, jejich potenciální úlohu v pohlavním výběru či jejich evoluci. Podařilo se ukázat, že přinejmenším u některých druhů náležejících k rodu Gonepteryx prostředí UV ornamenty významně ovlivňuje, a tento vliv je výraznější než v případě znaků, jež roli v pohlavním výběru nehrají. Celkově výsledky předložených publikací naznačují, že UV vzory se v pohlavním výběru studovaných žluťásků uplatňují, není však jisté jakým způsobem. Jako nejpravděpodobnější se jeví jejich role v rozpoznávání pohlavního partnera, vyloučit však nelze ani, že odrážejí...
|
|
|
Mechanismy a efektivita antipredační obrany v rámci černo-červeného mimetického komplexu
Kotlíková, Lucie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Baňař, Petr (oponent)
Nápadně zbarvené druhy mohou vytvářet mimetické komplexy. Jedním z nich je rozsáhlý černo- červený mimetický komplex v palearktické oblasti. Tvoří ho zástupci napříč taxony členovců s různou úrovní obrany a investicí do ní. K popsání jednotlivých mimetických vztahů v tomto komplexu je třeba poznat efektivitu těchto obranných mechanismů vůči predátorům. Reakce jednotlivých predátorů se značně liší. Odlišnost reakcí primárně závisí na schopnosti vnímat prostředky obrany, pomocí smyslových a kognitivních schopností. Mechanismy a efektivita antipredační obrany jsou předmětem řady studií, avšak stále chybí popis některých mechanismů u řady zástupců tohoto mimetického komplexu. Z tohoto důvodu jsou potřeba další studie, umožňující v budoucnosti vyvození mimetických vztahů panujících v tomto mimetickém komplexu. Klíčová slova: mimikry, aposematismus, antipredační obrana, zbarvení, mimetický komplex
|
|
|
Genetická analýza zbarvení u huculských koní zařazených do genetického zdroje
Karbusická, Alžběta
V rámci této práce jsme se věnovali genům MC1R, ASIP a TBX3 na vzorku 118 klisen zařazených v genetických zdrojích České Republiky. Záměrem bylo určit genetickou strukturu klisen a analyzovat fenotypová data v porovnání s genotypem a určit případné odlišnosti. Genetická analýza prokázala rovnovážný stav u všech alel (HW pro ASIP P = 0,0,9360; pro MC1R P = 0,1661 a pro TBX3 P = 0,4434). Frekvence alel byla následující, řazeno sestupně: E (0,6780), A (0,5254), a (0,4746), d2 (0,4323), d1 (0,3542), e (0,3220) a D (0,2135). Nejčastějším genotypem byl AaEed1d2 a AaEEd1d2. V populaci byly velmi málo, nebo zcela chyběly genotypy na základě recesivních homozygotů v základních genech, také jsme neidentifikovali žádného jedince s genotypem AaEed1d1. Prokázali jsme závislost genotypu v rámci genu TBX3 s primitivními znaky, čímž jsme potvrdili předešlé práce jiných autorů tvrzení jiných autorů. Alela D je vždy spojována s výskytem primitivních znaků, avšak primitivní znaky se vyskytují i bez alely D v souvislosti s alelou d1. Genotyp d2d2 je spojován s fenotypem bez primitivních znaků nebo u kterého nelze určit, zda jedinec tyto znaky nese nebo ne.
|
|
|
Štúdium variability sekvencie v géne MC1R u rôznych druhov zvierat
Dolnáková, Lenka
Zbarvení je důležitým fenotypovým znakem živočichů a významnou roli hraje i při charakteristice jednotlivých živočišných druhů. Zásadní roli v zbarvení plní gen MC1R. Diplomová práce je zaměřena na studium variability sekvence v tomto genu a následnou tvorbu fylogramů u vybraných druhů Bos Primigenius Taurus, Sus Scrofa, Equus Caballus a Canis Lupus Familiaris. Pro zvolený úsek sekvence exonů byly v pro-gramu Oligo navrženy vlastní primery. Na základě sekvenování byly detekovány známé polymorfismy u Canis Lupus Familiaris a Equus Caballus. U Canis Lupus Familiaris se jednalo o polymorfismus na pozici 790 A>G. Všech N osekvenovaných vzorků (N = 10) bylo nositelem alely E (790AA). U Equus Caballus se jednalo o polymorfismus 901 C>T, přičemž ve vzorcích se nacházely zástupci všech genotypů nEE(901CC) = 2, nEe(901CT) = 2, nee(901TT) = 6. Práce poskytuje i ucelený přehled postupu tvorby fylogenetických stromů. Na fylogenetickou analýzu byly vlastní sekvence navýšeny o sekvence dalších druhů zvířat získaných z volně dostupných genomických databází. Rekonstrukce proběhla v pro-gramu MEGA X vybranými vzdálenostními a znakovými metodami. Interpretovány mohly být jen uzly s bootstrapovou podporou ≥ 70. Jako substituční model byl zvolen JC69 a HKY85 model. Výběr modelů byl statisticky podpořen testovanou věrohodností v programu Model Generator s podporou P < 0,0001. Stromy, získané jednotlivými metodami, byly porovnávány Pearsonovým korelačním koeficientem.
|
|
|
Mimeze pestřenkovitých (Diptera: Syrphidae) v kontextu selekčních tlaků ze strany predátorů, termoregulace a pohlavního výběru
Daňková, Klára ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Pekár, Stanislav (oponent)
Schopnost termoregulace hraje v životě organismů důležitou roli, ať už během hledání potravy, úniku před predátory, pohlavního výběru, tak u přezimování. Kromě toho však může tlak na efektivní termoregulaci organismy ovlivňovat i na evoluční úrovni. Někteří autoři se kloní ke tvrzení, že stojí rovněž za udržováním tzv. nepřesné mimeze u pestřenkovitých (Diptera, Syrphidae). Tato diplomová práce si klade dva cíle: 1) studovat vztah mezi termoregulací, přesností mimeze a napodobovaným modelem, 2) blíže prozkoumat efekt vývojové teploty na příkladu středně přesného mimetika včely medonosné, pestřenky Eristalis tenax. V první části projektu byl změřen rozdíl mezi teplotou těla a teplotou prostředí (Tdiff) u 566 jedinců 47 druhů pestřenek. Mezi přesností mimeze a Tdiff nebyl nalezen průkazný vztah. Bylo však zjištěno, že pestřenky v Tdiff vykazují výrazný pohlavní dimorfismus. Zatímco Tdiff samic byl nižší a příliš nezávisel na vnitřních nebo vnějších faktorech, samci měli vyšší Tdiff, který byl silně ovlivněn aktivitou (letící > sedící) a napodobovaným modelem (čmeláčí mimetici > mimetici včely medonosné > mimetici vos > mimetici drobných tmavých včel). Patrně jde o důsledek silného tlaku pohlavního výběru na termoregulaci samců během dvoření (leku). Druhá část projektu byla zaměřena na vývoj pestřenky...
|
|
|
Multikomponentní signalizace u želv a šupinatých plazů
Brejcha, Jindřich ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent) ; Carazo, Pau (oponent)
Multikomponentní signály jsou komplexní podněty, sestávající se z mnoha součástí, vnímané pouze jedním smyslovým orgánem. Barevné vzory na tělech živočichů mohou fungovat právě jako multikomponentní signály. Tato práce zahrnuje výsledky studií zabývající se způsoby produkce barvy na povrchu těl želv a šupinatých plazů společně s poznámkami o relativistickém pojetí funkce takových barevných povrchů těl živočichů. Výsledky ukazují, že zbarvení želv, kterému byla do současnosti věnována pouze malá pozornost, je pod vlivem působení pohlavního výběru. Zbarvení želv je stejně jako zbarvení šupinatých plazů výsledkem upořádání různých typů pigmentových buněk v kůži. Želvy však mohou produkovat barvu svých těl také pomocí uspořádání vláken kolagenu v kůži, což je jev známý pouze u ptáků a savců. Mezi zkoumanými druhy se mechanismy produkce barvy povrchu těla výrazně liší, přestože jsou jednotlivé složky utvářející zbarvení mezi těmito druhy sdílené. Na příkladu polymorfních ještěrek je ukázáno, že kategorické rozdíly v barvě jednotlivých morf vznikají ve skutečnosti na základě kvantitativních rozdílů v obsahu jednotlivých pigmentů. Kvantita těchto pigmentů je však regulována dvěma konzervativními úseky DNA, které jsou sdílené mezi barevnými morfami napříč různými druhy. Želvy a plazi nabízejí užitečný...
|
|
|
Vliv prostředí na tvarovou variabilitu ultrafialových signálů u žluťáska rodu Gonepteryx (Lepidoptera, Pieridae)
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Zapletalová, Lenka (oponent) ; Vrabec, Vladimír (oponent)
Podobně jako četní jiní živočichové disponují i motýli zrakem citlivým na takzvané ultrafialové (UV) světlo a mnozí mají na křídlech vzory patrné právě v této části elektromagnetického spektra. V posledních čtyřiceti letech se ukázalo, že UV vzory plní v životě motýlů důležitou roli, a to zejména v souvislosti s pohlavním výběrem. Uplatňují se například při rozpoznávání vhodného pohlavního partnera a pravděpodobně mohou signalizovat i některé jeho kvality jako věk, schopnost vypořádat se se stresujícími faktory prostředí či zdatnost při hledání potravy. Využití však mohou najít také v taxonomii. Tato dizertační práce se zaměřuje na komplexní výzkum ultrafialových vzorů u žluťásků rodu Gonepteryx a obzvláště se soustředí na otázku vlivu prostředí na expresi těchto znaků, jejich potenciální úlohu v pohlavním výběru či jejich evoluci. Podařilo se ukázat, že přinejmenším u některých druhů náležejících k rodu Gonepteryx prostředí UV ornamenty významně ovlivňuje, a tento vliv je výraznější než v případě znaků, jež roli v pohlavním výběru nehrají. Celkově výsledky předložených publikací naznačují, že UV vzory se v pohlavním výběru studovaných žluťásků uplatňují, není však jisté jakým způsobem. Jako nejpravděpodobnější se jeví jejich role v rozpoznávání pohlavního partnera, vyloučit však nelze ani, že odrážejí...
|
|
|
UV signs in coloration of common leopard gecko (Eublepharis macularius)
Baranová, Veronika ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
Přítomnost ultrafialových vzorů na těle, stejně jako i vnímání ultrafialového spektra speciálníma fotoreceptorama, je součástí smyslové ekologie množství živočišných druhů, včetně plazů. Většina současných výzkumu pojednává o významu ultrafialových znaků ve zbarvení u denních druhů. Cílem naši práce bylo zjistit, jaký charakter mají znaky v celkovém zbarvení u gekončíka nočního (Eublepharis macularius), jež reflektují v ultrafialovém spektru prostředníctvím digitální fotografie. Reflektujíci vzor je přítomen u adultních i juvenilních mláďat a prochází stejně jako zbytek zbarvení značnou ontogenetickou změnou. Dalším cílem naší práce bylo zhodnotit, jakou roli mohou sehrávat znaky reflektujíci v ultrafialovém spektru v biologii tohoto soumračno-nočního druhu. Předpokládáme, že vzor přispívá k jejich odstrašujícím antipredačním strategiím v prvních měsících života a podoba bílých reflektujících ploch je zachovaná i v dospělosti hlavně v jejich ocasní části, která je odlišně zbarvená než zbylé části těla.
|
host ::
RSS.