Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Genetická analýza zbarvení u huculských koní zařazených do genetického zdroje
Karbusická, Alžběta
V rámci této práce jsme se věnovali genům MC1R, ASIP a TBX3 na vzorku 118 klisen zařazených v genetických zdrojích České Republiky. Záměrem bylo určit genetickou strukturu klisen a analyzovat fenotypová data v porovnání s genotypem a určit případné odlišnosti. Genetická analýza prokázala rovnovážný stav u všech alel (HW pro ASIP P = 0,0,9360; pro MC1R P = 0,1661 a pro TBX3 P = 0,4434). Frekvence alel byla následující, řazeno sestupně: E (0,6780), A (0,5254), a (0,4746), d2 (0,4323), d1 (0,3542), e (0,3220) a D (0,2135). Nejčastějším genotypem byl AaEed1d2 a AaEEd1d2. V populaci byly velmi málo, nebo zcela chyběly genotypy na základě recesivních homozygotů v základních genech, také jsme neidentifikovali žádného jedince s genotypem AaEed1d1. Prokázali jsme závislost genotypu v rámci genu TBX3 s primitivními znaky, čímž jsme potvrdili předešlé práce jiných autorů tvrzení jiných autorů. Alela D je vždy spojována s výskytem primitivních znaků, avšak primitivní znaky se vyskytují i bez alely D v souvislosti s alelou d1. Genotyp d2d2 je spojován s fenotypem bez primitivních znaků nebo u kterého nelze určit, zda jedinec tyto znaky nese nebo ne.
Sledování růstu huculských hříbat
Karbusická, Alžběta
Práce mapuje aktuální stav vývinu huculských hříbat, díky měření dvou největších chovu v ČR. Každý z chovů se nachází v odlišných klimatických podmínkách a také způsob odchovu je rozdílný. Dalším cílem také bylo provést literární přehled na téma růstu a vývoje hříbat, včetně problematiky sestavení růstových křivek a jejich využití. Měření probíhalo jednou měsíčně v období jaro 2013 až jaro 2015. Změřeno bylo celkem 23 hříbat, pomocí laserové míry a měřena byla pouze míra kohoutková výška hůlková (KVH). Práce se zaměřuje na porovnání vlivu místa odchovu. Dále porovnává rozdíl pohlaví a linie otců. Hodnocené byly linie Goral, Gurgul a Oušor. Křivky potvrdily vliv místa odchovu, kdy hříbata z nížinné oblasti výrazněji rostla. Vliv pohlaví v této práci nebyl prokázán, avšak mnoho autoru tento vliv potvrzuje. Linie jsou mírně odlišné, pro lepší úsudek by ale bylo potřeba měžit více hříbat. Sestavení růstových křivek pro praxi zatím není možné.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.