|
Přímá demokracie a referendum v ukrajinském politickém systému
Storchak, Yelyzaveta ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce zkoumá roli přímé demokracie a referenda v ukrajinském politickém systému v letech 1991 až 2022. Jako hlavní výzkumná metoda byla zvolena komparativní analýza, jejímž cílem je identifikovat historické kořeny a vývoj přímé demokracie na Ukrajině. Cílem práce je prozkoumat výhody a nevýhody přímé demokracie v politickém systému země, zejména v období prezidentství Volodymyra Zelenského. Práce si klade tři hlavní výzkumné otázky: výhody současného uplatňování přímé demokracie v ukrajinském politickém systému, identifikace nevýhod tohoto přístupu a analýza srovnání nové legislativy přijaté za prezidenta Zelenského s předchozími zkušenostmi s přímou demokracií. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První část se zabývá klíčovými pojmy a teoretickými aspekty souvisejícími s přímou demokracií a referendem jako jejím nástrojem. Druhá část doplňuje analýzu o historickou retrospektivu referend na Ukrajině a přehled právních předpisů upravujících tuto oblast. Zvláštní pozornost je věnována analýze právních předpisů přijatých za prezidenta Zelenského a jejich významu pro zkušenosti s přímou demokracií na Ukrajině. Studie konstatuje, že mezi výhody přímé demokracie v ukrajinském politickém systému patří modernizace legislativy, elektronizace procesu referenda a zvýšená účast...
|
|
Přímá demokracie ve 21. století : výzvy a úskalí ( včetně prognózy budoucího vývoje)
Kozák, Lukáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Přímá demokracie ve 21. století: výzvy a úskalí Abstrakt Diplomová práce se zabývá tím, jak si stojí přímá demokracie ve 21. století, jaké jsou její výhody a nevýhody a problematická místa. Ještě před tím krátce představuje úvahy o tom, proč se v posledních letech ozývají tak silné hlasy volající po přímé demokracii. V první části práce se mluví o tom, jaký byl proces vzniku zastupitelské demokracie a jak je tento vývoj ovlivněn pohledem na demokracii přímou. Dále jsou nastíněny důvody existence zastupitelské demokracie a stručně představena teorie za ní stojící. Ve své druhé části práce konkrétněji rozebírá současnost zastupitelské demokracie, jaké jsou její výhody a nevýhody a jakým čelí problémům, které dost možná ohrožují samotnou její existenci. V této části se práce opírá mimo jiné o sociologická zjištění, především o české společnosti. Tyto problémy do velké míry zdůvodňují úvahy o implementaci přímé demokracie. Třetí část už obrací svou pozornost k demokracii přímé a popisuje její historii, přesněji důležité pasáže z této historie, a teoretické základy přímé demokracie, ve kterých se již do jisté míry ukrývá obhajoba přímé demokracie ze strany jejích propagátorů. Bližší pohled na přímou demokracii je představen v části čtvrté této práce. Věnuje se nástrojům přímé demokracie, a zejména pak referendu....
|
|
Prvky zastupitelské demokracie v církvích sdružených v Ekumenické radě církví České republiky
Kobylka, Petr ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Vinš, Petr Jan (oponent)
Práce se zabývá analýzou prvků zastupitelské demokracie v strukturách církví sdružených v Ekumenické radě církví České republiky. I přesto, že církve nejsou obecně demokratickou strukturou, autor zkoumá, zda jsou v nich obsaženy prvky zastupitelské demokracie podle předpokladů pro fungování demokracie daných Robertem Dahlem. Vychází též z práce Luca Badini Confalonieriho, který ve své publikaci popisuje problematiku demokracie uvnitř římskokatolické církve. Bakalářská práce nastiňuje kořeny demokracie v církvích ve Starém a Novém zákoně Bible a v historii církve, zejména v rámci náboženské mnohosti v českých zemích. Historickým jádrem je problém, který vychází již z Bible, a to, jak řádně ustanovit vedoucí církevních společenství. Dále se práce zabývá organizačními strukturami dvanácti vybraných církví v ČR, zkoumá způsoby volby či ustanovování jejich představitelů a orgánů. Pro tento účel církve rozčlenila do tří kategorií: římskokatolickou c írkev, církve s episkopálním prvkem a protestantské církve synodně-kongregační a kongregační. Práce také poukazuje na demokratické deficity v jednotlivých církevních zřízeních. Přesto církve vykazují různou míru aplikace demokratických a zastupitelských principů, přičemž za nejvíce demokratické lze považovat církve ze skupiny synodně-kongregačních a...
|
|
Střety legitimit v Evropské unii
Venclík, Jan ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Střety legitimit v Evropské unii - abstrakt Ve své první části se práce nejprve zabývá samotným konceptem legitimity, přičemž vychází spíše ze sociologizujícho pojetí. Dále se soustředí na kritický přehled teoretických příspěvků k otázce legitimačního deficitu Evropské unie. Na základě rozboru různých teorií je formulována teze o nezastupitelnosti demokratické legitimity pro Unii a potřebě její tvorby i na unijní - transnacionální úrovni. Dále tato práce vychází ve své druhé části, zabývající se jednotlivými modalitami legitimity v EU, z té partie současné demokratické teorie, která se zabývá pojmem a fungováním demokratické reprezentace. Rámcem pro druhou část práce je převzatá mechanicko- prostorová metafora čtyř modalit ("vektorů") legitimity (legitimace): legitimity nepřímé, parlamentní, technokratické a procedurální. Práce se soustředí na změny ve vyvážení těchto modalit v období po přijetí Lisabonské smlouvy. Kapitola týkající se nepřímé legitimity se věnuje teoretickým otázkám a soustředí se na institucionální a legislativní vývoj a rozbor relevantní judikatury německého Spolkového ústavního soudu a Soudního dvora EU. Největší prostor je věnován parlamentní legitimitě na pozadí pojmu substantivní reprezentace. Poměrně detailně se práce věnuje současné podobě unijního legislativního procesu zejména z...
|
|
Přímá demokracie ve veřejné diskuzi v České republice. Političtí aktéři, jejich návrhy a politická praxe
Havlík, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou přímé demokracie ve veřejné diskuzi a politické praxi v České republice. Práce se zabývá politickými aktéry, kteří prosazují zavedení prvků přímé demokracie do českého politického systému. K těmto navrhovaným tezím chci v rámci této práce kriticky přistoupit, zhodnotit jejich relevanci a uskutečnitelnost. Po teoretickém představení prvků přímé demokracie jsou představeny konkrétní země, které mají dlouholetou zkušenost s využíváním prvků přímé demokracie, konkrétně se jedná o Švýcarsko a Kalifornii. Taktéž se zabývám referendem o nezávislosti ve Skotsku z roku 2014 a referendem o manželství a rodině na Slovensku z roku 2015. Hlavní část práce se zabývá konkrétními politickými aktéry, kteří prosazují nebo prosazovali zavedení prvků přímé demokracie do českého politického systému. Jedná se o Úsvit přímé demokracie, Věci veřejné, Hnutí za přímou demokracii, Českou pirátskou stranu, o vládní návrh zákona o celostátním referendu Jiřího Dienstbiera nebo o marginální záležitosti typu knihy Úsvit od Pavla Kohouta nebo politického aktivisty Petra Cibulky. V práci se také zaměřuji na využívání prvků přímé demokracie na místní úrovni, z čehož chci vyvodit konkrétní závěry využívání tohoto institutu přímé demokracie. Rovněž musí být zmíněny zásadní náležitosti zákona o...
|
|
Elektronická demokracie a její možnosti v ČR
Bejdák, Radek ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce zkoumá nový fenomén elektronické demokracie, který nabývá na významu s rozšířením internetu. Práce sumarizuje dosavadní bádání v oblasti elektronické demokracie z hlediska podob, ve kterých se vyskytuje. Cílem této sumarizace je poukázat, že nové transformační změny postihující naši společnost neznamenají automaticky přesun k přímé demokracii. V součinnosti s uvedenou teorií analyzuje současný stav elektronické demokracie v České republice. K analýze je využito dvou úrovní, a to regionální a národní. Důraz je kladen na analýzu existujících a aktuálně vznikajících nástrojů a iniciativ vzešlých jak shora, tak zdola. Součástí analýzy je hodnocení důležitých faktorů, které se podílí na rozvoji elektronické participace. Jedná se o právo na svobodný přístup k informacím, penetraci internetu a počítačovou gramotnost.
|