|
|
Problém zasolení půd a možnost jeho řešení pomocí lignitu
Kořínková, Alena ; Sýkorová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem schopnosti přírodního lignitu a lignitu vymytého deionizovanou vodou sorbovat z roztoku sůl NaCl. Měření bylo prováděno v souladu s normou ČSN 11265 Kvalita půdy – Stanovení elektrické konduktivity s několika modifikacemi (doba loužení, extrakční činidlo). Sledováním pH a elektrické konduktivity ve vzorcích bylo prostudováno chování směsí lignit-NaCl-voda, půda-NaCl-voda a půda-lignit-NaCl-voda.
|
|
|
Příspěvek k rozvoji neenergetických aplikací lignitu
Macháčková, Mirka ; Sedláček, Petr (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vybraných aspektů neenergetického využití lignitu. Jednou možností je jeho použití jako sorbentu. Byla sledována schopnost sorpce chloridových a sodných iontů z roztoku na přírodním jihomoravském lignitu, na lignitu vymytém deionizovanou vodou a lignitu obohaceném o vápenaté kationty. Při experimentech bylo sledováno pH, elektrická vodivost, množství sodných a chloridových iontů v připravených vzorcích. V další části byla stanovena chemická spotřeba kyslíku ve výluhu z lignitu. Toto měření bylo prováděno v souladu s normou ČSN 83 0540-8 Chemický a fyzikální rozbor odpadních vod: Stanovení oxidovatelnosti dichromanem. Pro použití v zemědělství byly zkoumány možnosti přípravy huminových hydrokoloidů pomocí ponorného dispergátoru a planetárního mlýnu. Byl hledán ideální poměr lignitu a vody a nejpoužitelnější způsob přípravy. Mechanochemickou aktivací lignitu byly připraveny tekuté a polotuhé huminové hydrokoloidy. Ty byly dále charakterizovány – velikost částic, UV-VIS spektroskopie získaného extraktu a sedimentace.
|
|
|
Reakce na abiotický stres u rostlin zelených zdí a fasád ve městech mírného pásma
Hrochová, Růžena ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Se zvyšující se urbanizací se zvyšuje teplota měst a vzniká efekt městského tepelného ostrova. Tento efekt se dá zmírnit přítomností vegetace například vertikálními systémy zeleně: fasádami a zdmi. Cílem práce bylo definovat tyto systémy a jejich účinky na městské mikroklima, vytvořit přehled nejčastěji využívaných druhů rostlin pro systémy zeleně a shrnout jejich reakce na abiotické stresy měst mírného pásma. Kvůli nedostatku studií zaměřujících se na mírné pásmo jsem čerpala ze studií z diteránu, jejichž výsledky by se nám v budoucnu mohly hodit díky měnícím se klimatickým podmínkám. Pro výběr vhodné vegetace systémů zeleně můžeme využít šablonu prostředí, rostliny aklimované či adaptované k městskému prostředí. Hlavními mechanismy účinku rostlin na mikroklima je stínění a transpirační chlazení, které ideálně přispívají ke snižování efektu tepelného ostrova za optimální zálivky a ke snížení teploty ve svém okolí. Stresory sledované v této práci byly sucho, vysoká teplota a ozářenost, znečištění vzduchu a zasolení půdy. Na všechny tyto stresory rostliny reagovaly omezením fyziologických funkcí a snížením růstu. Nejčastější reakcí bylo snížení rychlosti fotosyntézy a obsahu chlorofylu. Reakce rostlin vertikálních systémů zeleně na různé stresory a jejich kombinace jsou málo studované a pro jejich účelné...
|
|
|
Mechanizmy přirozené odolnosti quinoi vůči abiotickým stresům
Cíza, Marek ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Quinoa je tradičně pěstovanou plodinou pocházející z oblastí přiléhajících k Andskému pohoří v Jižní Americe, kde je pěstována místním indiánským obyvatelstvem už přes 5000 let. Její mimořádná odolnost vůči abiotickým stresům, jako je zasolení půdy, sucho či mráz spolu se zcela výjimečnými výživovými vlastnostmi jejích semen jí vynesla název "superplodina" a rok 2013 byl dokonce vyhlášen organizací FAO jako Mezinárodní rok quinoi. Tato rešerše poskytuje přehled současných znalostí o hlavních mechanizmech zodpovědných za odolnosti quinoi vůči mrazu, zasolení a suchu. Okrajově se tato práce zabývá reakcí quinoi na napadení nejčastějším houbovým patogenem a taktéž i odlišnou citlivostí odrůd quinoi vůči délce fotoperiody, což jsou dva důležité faktory při rozšiřování kultivace quinoi mimo původní oblasti.
|
|
|
Mechanizmy přirozené odolnosti quinoi vůči abiotickým stresům
Cíza, Marek ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Quinoa je tradičně pěstovanou plodinou pocházející z oblastí přiléhajících k Andskému pohoří v Jižní Americe, kde je pěstována místním indiánským obyvatelstvem už přes 5000 let. Její mimořádná odolnost vůči abiotickým stresům, jako je zasolení půdy, sucho či mráz spolu se zcela výjimečnými výživovými vlastnostmi jejích semen jí vynesla název "superplodina" a rok 2013 byl dokonce vyhlášen organizací FAO jako Mezinárodní rok quinoi. Tato rešerše poskytuje přehled současných znalostí o hlavních mechanizmech zodpovědných za odolnosti quinoi vůči mrazu, zasolení a suchu. Okrajově se tato práce zabývá reakcí quinoi na napadení nejčastějším houbovým patogenem a taktéž i odlišnou citlivostí odrůd quinoi vůči délce fotoperiody, což jsou dva důležité faktory při rozšiřování kultivace quinoi mimo původní oblasti.
|
|
|
Role sorbitolu při reakci rostlin na abiotický stres
Dvořáková, Iveta ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Janská, Anna (oponent)
Na rostliny během jejich životního cyklu působí řada nepříznivých faktorů. Tato bakalářská práce je zaměřena na vliv abiotického stresu na rostliny. Důraz je kladen na stresy sucha a zasolení jakožto hlavní příčiny vzniku osmotického stresu, a na mechanismy, kterými rostliny na tyto nepříznivé podmínky reagují. Na osmotický stres obvykle rostliny odpovídají syntézou a akumulací látek, které pomáhají udržet buněčnou integritu - kompatibilních solutů. Mezi tyto látky patří i cukerný alkohol sorbitol, kterému se věnuje tato práce. Rostlinám, které jej přirozeně produkují, poskytuje sorbitol při působení abiotického stresu významné výhody, neboť plní funkci osmotika, osmoprotektantu a též zmírňuje oxidativní stres. Závěrem jsou nastíněny možné směry vedoucí k zvýšení odolnosti kulturních plodin k abiotickému stresu využívající znalosti o účasti cukerných alkoholů při stresové reakci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fyziologické mechanismy adaptace čiroku na abiotické stresy
Kratochvíl, Jan ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Čirok je zemědělská plodina tradičně využívaná zejména v zemích Afriky a Asie jako potravina, krmivo, zdroj vlákna a k výrobě energie. Odolnost k působení různých druhů abiotického stresu, zejména sucha, mu získala označení "velbloud mezi plodinami" a činí ho předmětem zájmu mnoha studií. V dnešní době se uvažuje o zavedení nebo rozšíření pěstování vhodných genotypů čiroku i v dalších částech světa (Severní a Střední Amerika, Evropa). První část této rešerše shrnuje výsledky současných studií zaměřených především na fyziologická přizpůsobení čiroku k suchu, zasolení, extrémním teplotám, přítomnosti hlinitých iontů v půdě a různým kombinacím těchto stresových faktorů. Druhá část práce se věnuje způsobům umožňujícím zmírnit působení stresu na rostliny. Mezi ty patří aplikace různých látek a genetické úpravy organismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Příspěvek k rozvoji neenergetických aplikací lignitu
Macháčková, Mirka ; Sedláček, Petr (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vybraných aspektů neenergetického využití lignitu. Jednou možností je jeho použití jako sorbentu. Byla sledována schopnost sorpce chloridových a sodných iontů z roztoku na přírodním jihomoravském lignitu, na lignitu vymytém deionizovanou vodou a lignitu obohaceném o vápenaté kationty. Při experimentech bylo sledováno pH, elektrická vodivost, množství sodných a chloridových iontů v připravených vzorcích. V další části byla stanovena chemická spotřeba kyslíku ve výluhu z lignitu. Toto měření bylo prováděno v souladu s normou ČSN 83 0540-8 Chemický a fyzikální rozbor odpadních vod: Stanovení oxidovatelnosti dichromanem. Pro použití v zemědělství byly zkoumány možnosti přípravy huminových hydrokoloidů pomocí ponorného dispergátoru a planetárního mlýnu. Byl hledán ideální poměr lignitu a vody a nejpoužitelnější způsob přípravy. Mechanochemickou aktivací lignitu byly připraveny tekuté a polotuhé huminové hydrokoloidy. Ty byly dále charakterizovány – velikost částic, UV-VIS spektroskopie získaného extraktu a sedimentace.
|
|
|
Problém zasolení půd a možnost jeho řešení pomocí lignitu
Kořínková, Alena ; Sýkorová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem schopnosti přírodního lignitu a lignitu vymytého deionizovanou vodou sorbovat z roztoku sůl NaCl. Měření bylo prováděno v souladu s normou ČSN 11265 Kvalita půdy – Stanovení elektrické konduktivity s několika modifikacemi (doba loužení, extrakční činidlo). Sledováním pH a elektrické konduktivity ve vzorcích bylo prostudováno chování směsí lignit-NaCl-voda, půda-NaCl-voda a půda-lignit-NaCl-voda.
|
|
|
Zasolení urbánních půd: případová studie na území města Hradec Králové
Zich, Tomáš
Tato práce se zabývá problematikou zasolení urbánních půd v důsledku chemického posypu v zimním období. V práci se autor zaměřuje na zanalyzování vybraných půdních parametrů spojených se sledováním salinity půdy, způsobené zvýšenou koncentrací ve vodě rozpustných solí. Data získaná laboratorními analýzami byla tabulárně zpracována a výsledky statisticky vyhodnoceny. S ohledem na výsledky byla navrhnuta nejvhodnější druhová skladba.
|
host ::
RSS.