|
|
Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku.
Hrudka, Jan ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Filosofie a dějiny přírodních věd MUDr. Jan Hrudka Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku Tumours in historical and social context in the modern period Disertační práce Školitel / Supervisor: Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Praha, 2017 SHRNUTÍ: Disertační práce Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku je snahou popsat proměnu smýšlení lékařů v novověku, kdy se přírodověda a medicína odklání od antického modelu humorální patologie, která vykládá všechny choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv, k patologické anatomii a experimentální fyziologii. V patologicko-anatomickém přístupu pak útroby nemocného přestávají být "projekčním plátnem", ale přímo "dějištěm" choroby. Tento posun lze nazvat jako odklon od humoralismu k lokalismu či ontologismu, kdy nemoc není pouze odchylným množstvím nějaké přirozené šťávy, ale novou originální entitou. Touto změnou prochází i chápání nádorových onemocnění. Místo antického pojetí nádorů jako sraženiny černé žluče se v 19. století etabluje buněčná teorie. Tato teorie nádory pojímá jako masu nadměrně se dělících buněk, která nepodléhá regulacím organismu, je jím však vyživována, aniž by odpovídala jeho potřebám, tedy, zpravidla mu škodí. Disertační práce pak zkoumá zejména autory, díla,...
|
|
|
Iron metabolism in cancer cells
Beranová, Lea Marie ; Truksa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
1Abstrakt: Rakovina je jednou z nejčastějších příčin úmrtí na světě. Vědecký výzkum se tedy mimo jiné zaměřil na metabolismus železa a možné využití cílů souvisejících s metabolismem železa jako prostředku k zastavení nekontrolovaného množení a šíření těchto rakovinných buněk. Tato práce by měla sloužit jako stručná literární rešerše zabývající se metabol- ickými procesy železa od jeho absorpce z výživy a recyklace odumřelých buněk po jeho využití v proteinech obsahujících hem či železo-sirná centra nebo jeho uskladnění v podobě ferritinu. Zároveň pak podtrhává odlišnosti v těchto reakcích, které vykazují právě rakovinné buňky, a stručně se zmiňuje o poruchách metabolismu ústících ve vyčerpání železa v těle či naopak přetížení organismu tímto esenciálním prvkem. Také se snaží naznačit možné odchylky, které mohou nebo nemohou být využity pro léčbu a v neposlední řadě zmiňuje vyhlídky tohoto výzkumu a budoucí práci, která může přinést nový přístup a metody v tomto oboru. Klíčová slova: železo, rakovina, metabolismus železa, hepcidin
|
|
|
Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku.
Hrudka, Jan ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Filosofie a dějiny přírodních věd MUDr. Jan Hrudka Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku Tumours in historical and social context in the modern period Disertační práce Školitel / Supervisor: Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Praha, 2017 SHRNUTÍ: Disertační práce Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku je snahou popsat proměnu smýšlení lékařů v novověku, kdy se přírodověda a medicína odklání od antického modelu humorální patologie, která vykládá všechny choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv, k patologické anatomii a experimentální fyziologii. V patologicko-anatomickém přístupu pak útroby nemocného přestávají být "projekčním plátnem", ale přímo "dějištěm" choroby. Tento posun lze nazvat jako odklon od humoralismu k lokalismu či ontologismu, kdy nemoc není pouze odchylným množstvím nějaké přirozené šťávy, ale novou originální entitou. Touto změnou prochází i chápání nádorových onemocnění. Místo antického pojetí nádorů jako sraženiny černé žluče se v 19. století etabluje buněčná teorie. Tato teorie nádory pojímá jako masu nadměrně se dělících buněk, která nepodléhá regulacím organismu, je jím však vyživována, aniž by odpovídala jeho potřebám, tedy, zpravidla mu škodí. Disertační práce pak zkoumá zejména autory, díla,...
|
|
|
Iron metabolism in cancer cells
Beranová, Lea Marie ; Truksa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
1Abstrakt: Rakovina je jednou z nejčastějších příčin úmrtí na světě. Vědecký výzkum se tedy mimo jiné zaměřil na metabolismus železa a možné využití cílů souvisejících s metabolismem železa jako prostředku k zastavení nekontrolovaného množení a šíření těchto rakovinných buněk. Tato práce by měla sloužit jako stručná literární rešerše zabývající se metabol- ickými procesy železa od jeho absorpce z výživy a recyklace odumřelých buněk po jeho využití v proteinech obsahujících hem či železo-sirná centra nebo jeho uskladnění v podobě ferritinu. Zároveň pak podtrhává odlišnosti v těchto reakcích, které vykazují právě rakovinné buňky, a stručně se zmiňuje o poruchách metabolismu ústících ve vyčerpání železa v těle či naopak přetížení organismu tímto esenciálním prvkem. Také se snaží naznačit možné odchylky, které mohou nebo nemohou být využity pro léčbu a v neposlední řadě zmiňuje vyhlídky tohoto výzkumu a budoucí práci, která může přinést nový přístup a metody v tomto oboru. Klíčová slova: železo, rakovina, metabolismus železa, hepcidin
|
|
| |
|
|
Výskyt sekundárních nádorů po ozáření pro karcinom děložního těla.
TESAŘOVÁ, Lenka
ANOTACE: Zhoubné nádory těla děložního patří mezi nejčastější gynekologické onemocnění. Karcinomy endometria tvoří 96 {--} 98% všech malignit nádorů děložního těla. Výskyt tohoto onemocnění v České republice v roce 2007 bylo diagnostikováno 1726 nových případů, která činí asi 32,7 onemocnění na 100 tisíc žen. Téměř 75% pacientek je diagnostikováno v I. stadiu onemocnění. Věkový medián pacientek s diagnostikovaným nádorem těla děložního je 61 let. Sekundární nádory se projevují na základě mutací až několik let po ozáření. Jsou důsledkem dříve podané chemoterapie nebo radioterapie vedoucí k poškození genetické informace buněk. Mutace postihuje buňky, které mají vztah k vytvoření sekundárních malignit. Cílem mé bakalářské práce je zjištění výskytu sekundárního nádoru u pacientek s ca těla děložního, které byly ozařovány na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice v letech 1978-1998. V práci zhodnocuji počet sekundárních nádorů, čas výskytu, relativní rizika a zda jsou uloženy uvnitř nebo mimo ozařované pole. Samotná práce je rozdělena do dvou hlavních částí: část teoretická, v níž se zabývám samotným nádorem, radioterapií a radiobiologií a část praktická, jež představuje konkrétní statistiky vycházející z cíle mojí práce. Zjistila jsem, že výskyt sekundárních nádorů je častější mimo ozařovanou oblast. Z výsledků usuzuji, že sekundární nádory mohou vznikat jako důsledek působení ionizujícího záření na organismus. Souvisí to pravděpodobně s tím, že v místě ozáření dochází k letálním změnám, zatímco v místě s nízkými dávkami radiace dojde k poškození buněk, které za řadu let mohou být podkladem pro vznik sekundárních nádorů. Zmiňované téma jsem si vybrala mimo jiné také proto, abychom si uvědomili i přes vyléčení primárního nádoru důležitost dispenzarizace, která mohou včas odhalit výskyt dalších nádorů.
|
|
| |
host ::
RSS.