|
|
Využití deníku ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stadiu nemoci
STEHLÍKOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití deníku ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stadiu nemoci. Jedná se teoretickou bakalářskou práci, který byla zpracována pomocí literární rešerše z české i zahraniční literatury včetně databázových zdrojů. Práce se zaměřuje na obecnou paliativní péči a na terminální stadium, které jsou rozděleny do několika sekcí. Jsou zde detailně popsány potřeby umírajícího člověka, a to jak biologické, psychosociální tak i spirituální. Také se práce soustředí na fáze umírání dle Kübler-Rossové, které jsou podrobně rozepsány. Ústřední kapitola se zaměřuje na paliativní komunikaci, která je často klíčový problém. Zdravotnický personál včetně sester neví, jak s rodinou umírajícího či zemřelého hovořit. Následující podkapitoly jsou věnovány ústřednímu tématu využití deníku ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stadiu v zahraničí. Je zde popsán vznik deníku v různých zemích světa a také to, jak byl přijat v praxi. Součástí je i popis deníku, jak v určitých zařízeních vypadá a jaké jsou možnosti jeho využití. Také je rozebrán efekt používání deníku v praxi na kvalitu poskytované péče. Deník měl velký přínos především pro rodiny pacientů, kteří si ošetřovatelský deník vedly. Deník pomohl rodinám při procesu truchlení lépe se smířit se smrtí svého blízkého. V závěru práce je popsán pohled autora na danou problematiku. V reakci na zjištěná data byl vytvořen vlastní návrh ošetřovatelského deníku v české verzi, který by měl přispět k rozvoji paliativní ošetřovatelské péče v rámci České republiky.
|
|
|
Práce sestry v péči o pacienta v terminálním stádiu
LAŠKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá tématem péče o pacienty v terminálním stádiu. Cílem práce je zmapovat přístup sester při poskytování ošetřovatelské péče u pacienta v terminálním stádiu v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) a v lůžkovém hospici. Tato práce se věnuje odlišnostem v péči o umírající pacienty a v uspokojování jejich potřeb na zmíněných odděleních. V bakalářské práci byly určeny tři výzkumné otázky: 1. "Jak sestra pečuje o biologické potřeby pacienta v terminálním stádiu?" 2. "Jak sestra pečuje o psychické a spirituální potřeby pacienta v terminálním stádiu?" 3. "Jak sestra pečuje o sociální potřeby pacienta v terminálním stádiu?" Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativního šetření pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru se sestrami, které pracují v LDN a v lůžkovém hospici. Rozhovory byly provedeny na základě předem připravených otázek. Výzkumný soubor celkem tvořilo šestnáct sester. Rozhovory byly nahrávány a následně byly písemně zpracovány. Získaná data byla zpracována pomocí metody kódování, technikou "tužka a papír". Výsledky byly poté převedeny do kategorií. Na základě získaných informací z výsledků výzkumu vyplývají rozdíly v péči o pacienty v terminálním stádiu na LDN a v lůžkovém hospici. Sestry v LDN se především zaměřují na biologické potřeby pacientů, zatímco v lůžkovém hospici se sestry, kromě uspokojování biologických potřeb pacientů, zaměřují více na potřeby spirituální a psychosociální. Další rozdíl můžeme spatřit v individuálním přístupu k pacientům, který je spíše v lůžkovém hospici. Sestry z LDN tento fakt vysvětlují velkým počtem pacientů a menším počtem personálu. I přes nelehké podmínky se sestry z LDN snaží, aby pacienti pociťovali
|
|
|
Víra v terminálním stádiu nemoci
ZIKMUNDOVÁ, Eliška
Práce se zabývá vývojem víry u lidí v terminálním stádiu. Teoretická část charakterizuje víru z teologického pohledu a z pohledu psychologie náboženství. Dále popisuje, co je terminální stádium a zabývá se umírajícími pacienty. V praktické části jsou zpracovány rozhovory umírajících z hospice sv. Lazara v Plzni. Praktická část je zaměřena na postoj k víře v poslední části života. Zabývá se důležitostí víry v nelehké situaci.
|
|
|
Komunikace s umírajícím pacientem na interním oddělení
KUBĚNOVÁ, Nikola
Jeden z nejdůležitějších aspektů v práci sestry, který je nedílnou součástí této vykonávané profese, je komunikace. Je to základ zdravotně- sociální péče vůbec. Umět komunikovat se každý z nás učí celý život. Specifičtější pro naši profesi je umět komunikovat s člověkem umírajícím, v terminálním stádiu a jeho blízkou rodinou. Hledět na pacienta v této situaci jako na bio-psycho-socio-spirituální model a respektovat jeho potřeby. Mnohdy je pro sestry překážkou ostych, téma smrt je pro ně příliš tabuizované a nedokáží klientovi poskytnout podporu v jeho psychickém, fyzickém a sociálním stavu.Cílem práce je zmapování komunikace sestry s pacientem v terminálním stádiu nemoci, komplikace během rozhovoru, pozorování a respektování hodnot klienta. Zjistit, zda sestry na Interním oddělení přistupují k pacientům v terminálním stádiu individuálně.
|
|
|
Psychosociální aspekty onkologického onemocnění v dospělosti
Škardová, Kateřina ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Anotace: Diplomová práce "Psychosociální aspekty onkologického onemocnění v dospělosti" se zabývá problematikou psychosociálních aspektů onkologického onemocnění a jejich zvládání u dospělých pacientů. Teoretická část je věnována jednotlivým fázím onemocnění a jejich důsledkům na život pacienta. Zabývá se také základními etickými problémy, které jsou s tímto onemocněním spojovány. Teoreticko-praktická část uvádí základní formy a metody podpůrné onkologické péče a předkládá návrh jejich členění. Praktická část je vypracována formou rozhovorů. První rozhovor byl proveden s nemocniční kaplankou, následují rozhovory s onkologickými pacientkami. Hlavním cílem práce je upozornit na problematiku psychosociálních aspektů onemocnění, jejichž řešení by mělo být nedílnou součástí komplexní onkologické péče.
|
|
|
Hospicová péče očima laické veřejnosti a zdravotníků
Světová, Jana ; Víchová, Jana (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Hospicová péče očima laické veřejnosti a zdravotníků" se zabývá hodnocením informovanosti laické veřejnosti a vzdělávání sester v hospicové a paliativní péči. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy, formy, cíle a popsána historie hospicového hnutí. Není opomenuto pojetí smrti doktorky Elizabeth Kübler Rossové a její přínos ošetřovatelské péči o pacienty v terminálním stádiu. Práce je především zaměřena na legislativu, na informovanost laické veřejnosti, vzdělávání zdravotníků v paliativní a hospicové péči a porovnání podmínek pro poskytování hospicové péče v České republice a ve světě. V empirické části jsou stanoveny cíle a pracovní hypotézy průzkumného šetření. Primární analýza je provedena na základě reálných dat z dotazníkového šetření. Výsledky průzkumu napomáhají zmapovat míru informovanosti a preference typu paliativní péče u laické veřejnosti a zdravotníků.
|
|
| |
|
|
Paliativní ošetřovatelská péče o pacienta s Creutzfeldt-Jakobovou chorobou
Kubíčková, Tereza ; Lukášová Jeřábková, Lenka (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Creutzfeldt-Jakobova choroba (CJD) je velmi vzácné onemocnění (incidence se odhaduje na jeden případ na milion obyvatel a rok), jehož podstatou je neovladatelné množení infekční prionové bílkoviny v mozkové tkáni. Onemocnění může mít v některých formách značně dlouhou inkubační dobu, poté však velmi rychlý průběh a ve všech formách končí smrtí. V současné době neznáme kurativní léčbu a pacient je odkázán pouze na léčbu paliativní. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat ošetřovatelskou péči o pacientku s daným onemocněním a zdůraznit důležitost paliativní péče. Dílčím cílem je popsat průběh onemocnění (klinický stav pacientky) od přijetí do hospice až po závěr jejího života (celkem 27 dní) a zvýšit povědomí o tomto onemocnění mezi zdravotnickými pracovníky. Rovněž jsem si stanovila za cíl zjistit případná specifika péče o takto nemocné pacienty. Práce je zpracována jako případová studie konkrétní pacientky s CJD. Metodou pro zpracování kazuistiky je podrobné studium zdravotnické dokumentace pacientky v hospicovém zařízení a spolupráce jak s ošetřujícím personálem, tak s lékaři. Na základě zpracované kazuistiky mohu konstatovat, že paliativní péče se sice u rozdílných diagnóz zásadně neliší, nicméně pro péči o pacienty s Creutzfeldt-Jakobovou chorobou je specifické preventivní používání...
|
|
|
Umírání v nemocničních zařízeních od r. 1945 do současnosti: postoj ke smrti a změna péče o umírající
Urbanová, Stanislava ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Jirkovská, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem přístupu a péče o umírající osoby v nemocničních zařízeních od roku 1945 do současnosti. Problematika zkoumá lidský přístup zdravotnického personálu k osobám v terminálním stadiu života a zaměřuje se na jeho proměny v rámci časového vývoje. Ohnisko zkoumání je zaměřeno na paliativní péči v nemocnicích, na povědomí o paliativní péči a na vzdělávání zdravotnického personálu v tomto odvětví zdravotnického oboru. Vzhledem k minimální existenci informací z poválečné doby je součástí práce vlastní empirické zkoumání. Diplomová práce se zabývá smrtí jako novodobým tabu moderní společnosti a aspekty spojenými s prožitky pacientů v poslední fázi života. V době poválečného období byl kladen důraz na spiritualitu, avšak byla horší kvalita ubytování a péče v nemocnici. Po roce 1948 v době reálného socialismu je zaznamenán nedostatek psychologické a spirituální podpory, méně času zdravotnického personálu na péči a větší podpora rodiny. V současnosti dochází k postupnému zlepšování, je kladen větší důraz na odbornost, ale menší rodinná soudržnost, a méně prostoru na péči rodiny. Dochází k větší byrokratizaci zdravotní péče, obecně se pečuje o těžší případy a práce se stává náročnější.
|
|
|
Domácí paliativní péče jako laskavá cesta k důstojnému konci života - možnosti sociální práce
Adamčíková, Pavlína ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvořit přehled holistického pojetí domácí paliativní péče v kontextu sociální práce. Součástí tohoto přehledu je zjištění potřeb osob v terminálním stadiu života, dilemata, před která je rodina v konečné fázi života svého blízkého postavena. Jednotlivé kapitoly diplomové práce obsahují popis potřeb umírajících i neformálních pečujících a poukázat na význam rodinného prostředí pro zvládání obav spojených se smrtí. Součástí kvalitativního šetření provedeného pomocí polostruturovaných rozhovorů je zjištění potřeb umírajících i pečujících, dilemat pečujících v rozhodování se o volbě formy zajištění péče o svého blízkého a mapování informovanosti pečujících o možnostech podpory z oblasti sociální práce.
|
host ::
RSS.