Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pragmatika aspektů řečové komunikace na základní škole
Benešová, Dominika ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Komunikační kompetence je jednou z klíčových kompetencí, kterých by žáci měli během průběhu vzdělávání dosáhnout. Předmět této práce - výuka pragmatických aspektů úzce s komunikační kompetencí souvisí. Práce se zaměřuje na výuku pragmatických aspektů na základních školách. Na základě odborné literatury jsou vymezeny základní termíny jako kooperační komunikace, zdvořilostní komunikace, manipulace, argumentace, neverbální komunikace a asertivita. V praktické části se práce zabývá především analýzou učebnic - jak je v učebnicích téma pragmatických aspektů zpracováno. Další častí je analýza dotazníkového šetření, ve kterém byl vzorek učitelů tázán, jakým způsobem pragmatické aspekty řečové komunikace vyučují a zda toto učivo jejich žáci ovládají. Poslední část práce zahrnuje pracovní listy, ve kterých jsou navrženy aktivity na procvičení zkoumaných pragmatických aspektů.
Percepční dopad dvou různých způsobů určování slabičných hranic v angličtině
Šturm, Pavel ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Tématem diplomové práce je určování slabičných hranic v angličtině s ohledem na jeho percepční relevantnost. Hypotéza práce vychází ze dvou odlišných teoretických pojetí. Princip maximální prétury (PMP), tradiční a mezi lingvisty velmi rozšířený přístup, přiřazuje intervokalické konsonanty sousedním slabikám tak, aby vznikaly co nejdelší možné prétury následujících slabik. Alternativní přístup, podporován Johnem Wellsem, navrhuje zapojit komplexnější parametry, jako je např. morfologická stavba slova, jeho prozodická struktura a zejména též alofonická realizace fonémů závislá na pozici ve slabice. Monitorovací experiment s reakční dobou, ve kterém posluchači reagovali stiskem tlačítka v případě, že ve zvukovém stimulu slyší zadané slovo, poskytl data ohledně výkonu posluchačů za dvou podmínek: v jedné byly položky segmentovány na slabiky podle PMP, v druhé podle Wellse. Wellsův princip byl spojen s rychlejšími reakcemi, což může být interpretováno jako kognitivně méně náročné zpracování. Rozdíl však nebyl příliš robustní, zejména z důvodu omezeného počtu posluchačů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.