|
|
Historie pěstování mandloně obecné a pomologická charakteristika odrůd vhodných pro intenzivní pěstitelský systém
Kramárik, Ján
Cílem této bakalářské práce, v teoretické části práce, bylo především obeznámit se s technologií a způsobem pěstování mandle obecné a její nároky na prostředí, charakterizovat ji z biologického hlediska, popsat její původ, rozšíření, historii a uvést známé botanické druhy a odrůdové zastoupení. V praktické části práce proběhlo hodnocení vybraných mandlí z genové kolekce udržované Zahradnickou fakultou v Lednici. Hodnotil se genotyp mandlí, a to z pohledu pomologického a fenologického. Věnovali jsme se pozorování pěti odrůd mandlí, které probíhalo v letech 2021 až 2022, objektem pozorování byly fáze kvetení od začátku po jeho konec a bohatost kvetení.
|
|
|
Biodiverzita vegetace vybraného úseku železniční tratě na jižní Moravě
Hotárek, Martin
Bakalářská práce, která nese název: Biodiverzita vegetace vybraného úseku železniční tratě na jižní Moravě, zjišťuje a vyhodnocuje vegetační druhové složení a pokryvnost na železniční trati v obci Rohatec, která leží v Jihomoravském kraji. Hodnocení bylo provedeno na 6 místech ve 4 termínech v průběhu roku 2021, v měsících dubnu, červnu, srpnu a říjnu. V prvním případě se jednalo o místo kamenného náspu, který se nacházel vedle lesa v blízkosti nádraží Rohatec. Ve druhém případě o úsek, ležící v těsné blízkosti velmi frekventované koleje úseku Břeclav - Přerov. Zkoumaný úsek železniční tratě je stále částečně využíván jako odstavná, manipulační nebo průjezdová kolej pro nákladní vlaky. Na všech těchto místech byla použita metoda fytocenologických snímků a metoda Braun Blanquetovy stupnice dominance a abundace, dále byla využita metoda Ellenbergových indikačních hodnot a metoda segmentové analýzy (DCA). Data o zaplevelení byla zpracována redukční analýzou (RDA). Dále byl zpracován ordinační diagram, který vyjadřuje vztah druhů a stanovišť. Celkově se zde nacházelo 38 rostlinných druhů, přičemž větší druhové zastoupení bylo ve druhém případě na snímcích odstavné a průjezdové koleje.
|
|
|
Komparační analýza genomických dat pomocí grafické reprezentace
Těthal, Jiří ; Provazník, Ivo (oponent) ; Maděránková, Denisa (vedoucí práce)
Práce se zabývá identifikací druhů živočichů pomocí denzity nukleotidů mitochondriálního genu CO1. V první části práce jsou teoreticky shrnuty informace o DNA barcodingu a buněčné organele mitochondrii, která s touto metodou úzce souvisí. Druhá část se již prakticky zabývá porovnáváním různých sekvencí s využitím denzity jejich nukleotidů. K tomuto účelu byl vytvořen program, který využívá dvě funkce, přičemž první ze zadaných sekvencí nukleotidů vypočítá jejich denzitu a druhá dokáže tyto denzity porovnat distanční metodou.
|
|
|
Porovnávání mitochondriální DNA pro identifikaci druhů
Labounek, René ; Provazník, Ivo (oponent) ; Maděránková, Denisa (vedoucí práce)
Práce se zabývá metodou rozeznávání živočišných druhů na základě analýzy úseku mitochondriální DNA. K této analýze a zařazení se využívá úsek genu CO1 v literaturách nazýván jako čárový kód života. V úvodu práce je rozebrána teorie mitochondriální dědičnosti a podmínek tvorby čárového kódu. Z této teorie nadálé vychází její praktické využití při tvorbě knihovny vytvořených čárových kódů jednotlivých živočišných druhů. Data pro tvorbu knihovny jsou čerpány z veřejných databází NCBI a BOLD Systems. Další část práce se zabývá metodami porovnávání jednotlivých čárových kódů mezi sebou a hlavně s čárovým kódem člověka. K těmto analýzám byly použity tři hlavní výpočetní postupy. Byly to Needleman-Wunschův algoritmus, Smith-Watermanův algoritmus a porovnávání podobností pomocí distanční matice. S metodou porovnávání pomocí distanční matice je úzce spjat převod sekvencí molekuly DNA ze znakové podoby do numerických formátů, kterým se tato práce také zabývá. K usnadnění práce s daty byly vytvořeny vyhledávací algoritmy čárových kódu podle zadaného názvu druhu a naopak.
|
|
| |
|
|
Vliv redukce nukleotidových denzitních vektorů na molekulární identifikaci organismů
Kosková, Markéta ; Provazník, Ivo (oponent) ; Maděránková, Denisa (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem redukce nukleotidových denzitních vektorů na molekulární identifikaci organismů. Na začátku teoretické části je popsán pojem druh, jeho vývoj a s ním související mutace. V další časti je uvedena taxonomie, především ta molekulární, a DNA barcoding spolu s popisem mitochondriální DNA a jeho využitím k identifikaci druhů. Na konci teoretické části se nachází informace o nukleotidových denzitních vektorech, na které navazuje praktická část. V ní je pomocí Matlabu provedena analýza ošetření okrajů denzitních vektorů na 188 sekvencích. S nejlepší hodnotou je následně provedena identifikační analýza organismů a její vyhodnocení při použití denzitních vektorů pro jednotlivé nukleotidy a jejich sumy. To pro 4 soubory referenčních a 5 souborů analyzovaných sekvencí stejných druhů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Význam ekotonálních společenstev les-bezlesí a jejich charakteristik pro složení ornitofauny
Svoboda, Petr
Ekotonální společenstva jsou specifickým biotopem řady různých organismů. Tato bakalářská práce zkoumá a srovnává složení hnízdních společenstev ptáků v ekotonálních společenstvech les-bezlesí a v navazujících biotopech lesa a bezlesí. Výzkum ptačích společenstev proběhl v roce 2021 pomocí třech termínů sčítání ptáků na 90 bodech rozmístěných systematicky na 30 vybraných lokalitách reprezentujících ekoton les-bezlesí s různými charakteristikami. Celkem bylo zaznamenáno 54 druhů ptáků, 39 druhů v lesních biotopech, 3 v biotopech bezlesí a 37 v ekotonu les-bezlesí. Celkově nejhojnějším druhem byl budníček menší (Phylloscopus collybita Vieillot, 1817), pěnkava obecná (Fringilla coelebs Linnaeus, 1758) a pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla Linnaeus, 1758). Druhové složení i diverzita ptačích společenstev se mezi sledovanými biotopy signifikantně lišila, kdy společenstva bezlesí byla výrazně chudší než společenstva lesa a ekotonu. Ptačí společenstvo ekotonu bylo tvořeno kombinací druhů lesa i bezlesí, ale hostilo i pro ekoton specifické druhy, jako je například strnad obecný (Emberiza citrinella Linnaeus, 1758), linduška lesní (Anthus trivialis Linnaeus, 1758) a stehlík obecný (Carduelis carduelis Linnaeus, 1758). Podíl lesního okraje s křovinami byl potvrzen jako nejvýznamnější charakteristika ekotonu les-bezlesí se signifikantním vlivem na složení ptačích společenstev, kdy u osmi druhů bylo potvrzeno, že preferují lokality s vyšším podílem křovin podél lesního okraje a pouze dva druhy preferovali ekoton s minimem křovin.
|
|
|
Hybridizace kaprovitých ryb v České republice: genetická a morfometrická analýza podčeledi jelcovitých (Leuciscinae
Kaufman, Vít ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent)
Křížení neboli hybridizace je proces, kdy pářením dvou druhově nepříbuzných jedinců vznikne životaschopný potomek. Následkem zpětného křížení bývá často zanášení nepůvodních částí genomu do genomu druhého druhu. Takovému jevu se říká introgrese. S postupným výzkumem se zjišťuje, že hybridizace je poměrně běžný jev. Mezi obratlovci se s ním můžeme ve velké míře setkat u ryb. Skupinou ryb, u které se s hybridizací setkáváme velice často jsou ryby z čeledě jelcovitých (Leuciscidae). Jedná se o jeden z nejpočetněji se vyskytujících čeledí sladkovodních ryb v Evropě. Zvýšená míra hybridizace je u nich dána zvláště častým sympatrickým výskytem, kompeticí o třecí substrát a dalšími ekofyziologickými faktory. Křížení v této čeledi bylo známo již od druhé poloviny 20. století. Výzkumy provedené v této tématice však byly prozatím omezené na analýzy morfologických znaků, které byly v nejlepším případě podložené analýzami alozymů. Náš projekt si dal za cíl zjistit stav křížení v několika údolních nádržích České republiky. Hlavní důraz byl kladen na detekci hlavních hybridních kombinací, stanovení míry křížení (tedy otestovat, zda křížení pokračuje i do dalších generací) a zhodnocení některých morfometrických a morfologických projevů u hybridů. Za tímto účelem bylo ovzorkováno více než 400 jedinců, ze kterých...
|
host ::
RSS.