|
|
Enhancement of fish communities, improvement of sampling and stock assessment in lakes and reservoirs.
RIBEIRO DE MORAES, Karlos
This Ph.D. thesis focuses on fish habitats, how we can improve their natural complexity, and how we can improve techniques to survey these habitats. With increasing human activities affecting freshwater ecosystems due to human population growth and industrial expansion, it is crucial to study environmental changes, their impacts, and ways to mitigate damage. As many biotic and abiotic factors can influence the health and diversity of the community, for our study, we focused on habitat definition and complexity, and the effect of fishery management. Paper (I) focuses on the transition between littoral (shallow areas) and pelagic (open water) habitats and their impact on fish communities. The littoral zone, typically the most intricate segment of a water body, serves as the primary habitat for a significant portion of the fish community and species diversity. However, its spatial extent is very limited. Littoral delimitation is important for obtaining a true picture of the fish community composition and for its sustainable management decisions. Paper (II) investigated the impact of protected areas on fish populations in the Lipno reservoir in the Czech Republic, specifically focusing on the abundance, biomass, standard length, and diversity indices. Protected areas have legislation that reduces or stops certain anthropological impacts to help recover the ecosystem. These areas are normally linked to spawning areas, feeding grounds, or rare species and are vital for the restoration and proliferation of specific environments. In our case, we revealed more and larger predatory fish in protected and low anthropological impact areas. Paper (III) tests the introduction of artificial habitats, which are man-made structures or environments created to provide additional habitats and support for various organisms. Despite efforts to restore habitats to their natural states, there are instances where complete restoration is challenging. In particular, water bodies are subjected to significant anthropogenic alterations, such as reservoirs. In such instances, the introduction of artificial habitats has emerged as a solution to rapidly enhance the complexity of these environments. In Lipno reservoir, artificial floating islands attracted young-of-the-year of common species.
|
|
|
Analýza biotických matric metodou Spektroskopie laserem buzeného plazmatu
Střítežská, Sára ; Karel,, Novotný (oponent) ; Modlitbová, Pavlína (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možností využití metody spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS), v oblasti biologických aplikací. Metodou LIBS byla stanovena prostorová distribuce vybraného prvku, kadmia, ve zvoleném modelovém organismu, hořčici seté (Sinapis Alba L.). Expozice rostlin probíhala v hydroponických podmínkách po dobu 72 hodin, jednalo se tedy o akutní test toxicity. Testovány byly tři různé zdroje kadmia, kvantové tečky stabilizované kyselinou merkaptopropionovou (CdTe QDs), silanizované kvantové tečky, tedy s vnějším obalem oxidu křemičitého (CdTe/SiO2 QDs), a jako pozitivní kontrola byl použit chlorid kademnatý. Po ukončení expozice rostlin a před samotným stanovením prostorové distribuce kadmia v rostlinách, byla velká část práce věnována optimalizaci vybraných parametrů LIBS měření (např. energie laseru a čas měření po laserovém pulzu). Následně bylo stanoveno prostorové rozložení kadmia a získané výsledky byly diskutovány s ohledem na testovanou látku, její stabilitu či tendenci k agregaci/aglomeraci ve vodném médiu při kontaktu s testovacím organismem v průběhu expozice. Závěrem práce byla také zhodnocena vhodnost metody LIBS pro stanovení prostorové distribuce vybraných kontaminantů v rostlinách.
|
|
|
Slovenská populace Prahy
Martinák, Matej ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Svoboda, Peter (oponent)
Navzdory početnosti a historicky specifickému postavení, je slovenská populace Prahy a Česka relativně málo prozkoumána. Bakalářská práce má za cíl přiblížit historii a současnost Slováků v Praze z hlediska počtu a evidence ve statistikách, demografické a sociální struktury a rozmístění v rámci města. Analýzou aktuálních a historických statistických dat byl vypracován přehled vývoje slovenské migrace do Prahy a vývoje počtu Slováků v Praze, přičemž byly objasněny některé problémy evidence dat. Na základě podrobných dat byl zpracován přehled o demografické a sociální struktuře pražských Slováků a porovnání s relevantními populacemi. Míra koncentrace slovenské populace v Praze byla hodnocena pomocí kartografických výstupů. Komplexním pojetím tématu bakalářská práce rozšiřuje dosavadní poznání o jedné z nejpočetnějších etnických skupinách v hlavním městě Česka. Klíčová slova: Slováci; Praha; urbánní procesy; migrace; sociální struktura; prostorové rozmístění
|
|
|
Metody hodnocení časové a prostorové distribuce srážek, jejich použití a výsledky v rámci ČR
JINDROVÁ, Eliška
Tato práce má charakter literární rešerše, zabývá se tématem časové a prostorové distribuce srážek a metodami jejich hodnocení. Začíná popisem vzniku srážek a jejich dělením. Další kapitola je věnována faktorům, které ovlivňují distribuci srážek a chodem srážek. Následuje popis pozemních i distančních způsobů měření srážek. Práce se také zabývá analýzou časových řad a popisem metod prostorové distribuce srážek. S pomocí odborných článků a studií z Česka je představeno několik příkladů rozdílné distribuce srážek. V závěru práce se nachází porovnání výsledků různých metod.
|
|
| |
|
|
Changes in pollinator behaviour under different plant spatial aggregation
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Rostliny jsou v rámci populace často uspořádány do shluků. Toto prostorové uspořádání rostlin následně ovlivňuje chování opylovačů, kteří jsou zodpovědní za přenos pylu. To může hrát významnou roli při rozmnožování rostlin, jejichž pohlavní reprodukce přímo závisí na přenosu pylu. Nadto prostorové uspořádání rostlin ovlivňuje kvalitu přenášeného pylu z pohledu dostupnosti sexuálních partnerů a genetické diverzity (blízce rostoucí jedinci jsou si ve shluku příbuznější než jedinci mezi shluky, obzvlášť u klonálních rostlin). Ve své práci se věnuji vlivu různé míry agregace a to jak na chování opylovačů, tak i na přenos pylu. Z toho důvodu jsem provedl tři experimenty: V pokuse 1, zaměřeném na přenos pylu jsem vytvořil arény z předpěstovaných rostlin, jejichž jedince jsem uspořádal do čtyř shluků a následně jsem manipuloval jak vzdálenost jedinci v rámci shluku (řídký × hustý) tak i mezi shluky (blízko × daleko). V experimentálních arénách jsem na jednu rostlinu aplikoval UV fluorescentní prášek sloužící jako analog pylu, přičemž tento pokus byl proveden se třemi druhy rostlin. V rámci arény jsem pak pozoroval jeho šíření ze zdrojové rostliny po jednom dni expozice. V pokusu 2, zaměřeném na chování opylovačů jsem ve stejně uspořádaných arénách pozoroval sekvence návštěv rostlin jednotlivými opylovači,...
|
|
|
Prostorová distribuce jedinců sumce velkého Silurus glanis ovlivněná známostí
Fořt, Martin ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kozák, Pavel (oponent)
Jedním z klíčových prvků sociálního chování živočichů je rozpoznávání jedinců na základě předchozí zkušenosti. Takový vztah se nazývá známost (familiarita) a ovlivňuje chování jedinců. U ryb známe příklady chování založeného na známosti z mnoha příkladů. Ukazuje se, že známost je v mnoha ohledech výhodná. Známí jedinci jsou mezi sebou méně agresivní, efektivněji vyhledávají potravu, tvoří kompaktnější hejna a rychleji rostou. V této práci byl vliv známostí na prostorovou distribuci testován na juvenilních jedincích sumce velkého Silurus glanis ze dvou vzájemně neznámých skupin držených v oddělených nádržích. V laboratorním experimentu byla monitorována prostorová distribuce jedinců v umělém kanálu pomocí pasivních integrátorů. V kanálu se nacházely úkryty, které byly jedinci obsazovány. Za podmínek dostatečné nebo omezené nabídky úkrytů byly do pokusu postupně pouštěny dvě skupiny ryb. Ty pocházely z jedné zdrojové nádrže (a byly tedy známé) nebo ze dvou zdrojových nádrží (a byly tedy neznámé). V pokusu bylo použito 1080 jedinců a získáno přes tři miliony záznamů pozic jedinců. Bylo zjištěno, že se pohybová aktivita různých skupin lišila. Při srovnání skupiny původní a přidané, byla vyšší aktivita naměřena u skupiny originální. Vyšší pohybová aktivita byla naměřena v situaci, kdy nabídka úkrytů...
|
|
|
Spatial analysis of Airbnb apartment locations in Prague
Kroutil, Filip ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Nevrla, Matěj (oponent)
Tato práce se zabývá studiem determinantů prostorového rozdělení ubytování Airbnb v Praze, hlavním městě České republiky. Toto rozdělení pak následně srovnává s rozdělením tradičních forem ubytováním jako na příklad hotelů. Analýza je postavena na dvou datových vzorcích. První obsaahuje informace o všech evidovaných ubytováních na stránkách Airbnb v listopadu 2019. Druhý pak obsahuje data o hotelovém ubytování z března 2020. V této analýze jsou použity metody indikátorů prostorových asociací a metody nejmenších čtverců. Výsledky ukazují jednodušší distribuci Airbnb jednotek oproti hotelům, avšak s vyšší koncentrací Airbnb ubytování v centru města. Tato práce také poskytuje model s dobrými predikčními schopnostmi popisující hustotu Airbnb jednotek na kilometr čtvereční v jednotlivých městských částech. Poznatky této práce by mohly pomoci lepšímu porozumnění umisťování Airnb jednotek ve městě a mohly by tak poskytnout podklady pro budoucí regulaci tohoto segmentu.
|
|
|
The importance of water sources for space-use of mammals in African savannah
Homoláč, David ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Brandlová, Karolína (oponent)
Africká savana je sezónním ekosystémem charakterizovaným významným obdobím sucha. Nedostatek vodních zdrojů během tohoto období výrazně ovlivňuje pohyby velkých savců jak v prostoru, tak v čase. Některé druhy savců se s těmito omezeními dokážou vypořádat lépe než jiné. Jedná se o savce nezávislé na vodě, kterými jsou převážně okusovači (žirafa, kudu, antilopa losí), a tato zvířata lze tedy nalézt dále od vody. Někteří z nich však využívají biotopy kolem řek k získávání potravy. Druhy závislými na vodě jsou spásači a nepřežvykující druhy (zebra, pakůň, slon). Nedostatek vody v suchém období roku nutí tyto savce pohybovat se v blízkosti vodních zdrojů. Šelmy (lvi) využívají této prostorové restrikce v pohybu kopytníků pro lov a loví převážně v blízkosti vodních těles. Predovaná zvířata (jak šelmy, např. pes hyenový, tak kopytníci) vyvinula anti-predační strategie ve využívání prostoru v podobě vyhýbání se lvům v prostoru nebo čase. Kopytníci omezují aktivitu pití na denní čas, kdy lvi nejsou aktivní, a psi hyenoví využívají nory dále od vodních zdrojů. Tato časoprostorová segregace je užitečná i pro řešení kompetičních interakcí. Denní aktivita u vodních zdrojů je variabilní, což naznačuje, že další faktory (např. termoregulace) tuto aktivitu ovlivňují. Klíčová slova: využívání vody, prostorové...
|
|
|
Changes in pollinator behaviour under different plant spatial aggregation
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Rostliny jsou v rámci populace často uspořádány do shluků. Toto prostorové uspořádání rostlin následně ovlivňuje chování opylovačů, kteří jsou zodpovědní za přenos pylu. To může hrát významnou roli při rozmnožování rostlin, jejichž pohlavní reprodukce přímo závisí na přenosu pylu. Nadto prostorové uspořádání rostlin ovlivňuje kvalitu přenášeného pylu z pohledu dostupnosti sexuálních partnerů a genetické diverzity (blízce rostoucí jedinci jsou si ve shluku příbuznější než jedinci mezi shluky, obzvlášť u klonálních rostlin). Ve své práci se věnuji vlivu různé míry agregace a to jak na chování opylovačů, tak i na přenos pylu. Z toho důvodu jsem provedl tři experimenty: V pokuse 1, zaměřeném na přenos pylu jsem vytvořil arény z předpěstovaných rostlin, jejichž jedince jsem uspořádal do čtyř shluků a následně jsem manipuloval jak vzdálenost jedinci v rámci shluku (řídký × hustý) tak i mezi shluky (blízko × daleko). V experimentálních arénách jsem na jednu rostlinu aplikoval UV fluorescentní prášek sloužící jako analog pylu, přičemž tento pokus byl proveden se třemi druhy rostlin. V rámci arény jsem pak pozoroval jeho šíření ze zdrojové rostliny po jednom dni expozice. V pokusu 2, zaměřeném na chování opylovačů jsem ve stejně uspořádaných arénách pozoroval sekvence návštěv rostlin jednotlivými opylovači,...
|
host ::
RSS.