|
|
Srovnání práce fotografky Nan Goldin a dnešního uživatele Instagramu
Valentová, Marie ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Současná rozšířená tvorba na sociálních sítích jako Instagram přivádí médium fotografie do nových kontextů. Fotografie se stává prostředkem okamžité komunikace a mění se některé její historicky dané funkce. Kontinuálnost tvorby na Instagramu, osobní perspektiva, s jakou uživatelé této sítě tvoří, i neustálá přítomnost fotoaparátu, která dnes uživatele provází, činí tuto současnou tvorbu v mnoha ohledech analogickou s uměleckou prací Nan Goldin. Fotografickou esejí Balada o sexuální závislosti (1986) Goldin představila svůj vizuální deník, ve kterém až s obsesivní kontinuálností zachycovala život komunity, jíž byla součástí. Esej je pořízena z hluboce osobní perspektivy, zobrazuje intimní náměty a klade důraz na popsání Goldininých osobních vztahů. Publikaci Balady a vznik Instagramu od sebe dělí více než dvacet pět let a v mnohém se odlišují. Přesto však tato práce předpokládá, že srovnání v mnohém podobných tvůrčích charakteristik umožní popsat proměnu funkce fotografie, současné tendence v estetice i volbě námětů, význam instagramové tvorby pro uživatele a celkové porozumění společenské role sdílené fotografie v historickém kontextu. Zvolenými metodami pro provedení komparace budou sémiotická vizuální analýza, sociálně-sémiotická vizuální analýza a pozorování.
|
|
|
Fotografie ve službách žurnalistiky: Sociálně sémiotická analýza vítězných snímků Czech Press Photo (2006-2015)
Patáková, Veronika ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
Předložená práce se zabývá vizuálním sdělením v podobě fotografie. Na teoriích Rolanda Barthese a Viléma Flussera představujeme blízký vztah tohoto média se skutečností, čímž je zdánlivě zastřena jeho konstruovaná povaha. Role fotografie jako pouhého svědka událostí je klíčová v žurnalistickém kontextu, kdy nám snímky nabízejí příběh, jenž je však ztotožňován se samotnou realitou. Práce se snaží prezentovat mediální diskurzivní praktiky, pomocí nichž jsou zobrazené události vnímány jako pozornosti hodné. Vychází z teorie zpravodajských hodnot a z metody sociálně sémiotické analýzy, které aplikuje na vítězné snímky soutěže Czech Press Photo (2006-2015), a poukazuje u jednotlivých snímků na jejich významotvorný proces pomocí sémiotických prostředků. Výsledkem práce je zjištění, že preferovanými hodnotami jsou negativita, dobrý estetický dojem, blízkost a personalizace, a často zastoupeným typem záznamu jsou fotografie, které sémiotickými prostředky posilují zdání své čistě informativní povahy.
|
|
|
Prodemokratické hnutí v Hongkongu: Vizuálně-sociologická analýza současných novinářských materiálů
Macháčková, Kristýna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Diplomová práce má za cíl popsat, jakým způsobem bylo vnímáno prodemokratické hnutí v Hongkongu, které začalo v červnu 2019 v reakci na návrh extradičního zákona. Ve své teoretické části se práce zaměří na podrobný popis historického vývoje Hongkongu a formování samostatné hongkongské identity. Budou představeny zásadní události, od dob koloniální správy po deskripci prodemokratických protestů v roce 2019, které ovlivnily současnou podobu území. Dalším bodem bude představení teoretického rámce procesů hegemonie a vizuální reprezentace, které budou dále konkretizované také v kontextu Hongkongu. V neposlední řadě dojde k definici žurnalistické fotografie a jejího významu v současném žurnalistickém poli. V praktické části práce nabídne analýzu toho, jak vnímali události přímí účastníci prodemokratické hnutí v Hongkongu a jestli jejich percepce událostí korespondují nejen mezi sebou, ale také především s novinářským vizuálním materiálem, který mapoval čtyři měsíce protestů. Z autorského souboru fotografií byla pro potřeby práce byla zpracována fotoesej, z níž část byla podrobena sociálně sémiotické analýze. Na závěr dojde ke komparaci výsledků a vhodné aplikaci teoretických rámců pro hlubší výklad závěrů.
|
|
|
Srovnání práce fotografky Nan Goldin a dnešního uživatele Instagramu
Valentová, Marie ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Současná rozšířená tvorba na sociálních sítích jako Instagram přivádí médium fotografie do nových kontextů. Fotografie se stává prostředkem okamžité komunikace a mění se některé její historicky dané funkce. Kontinuálnost tvorby na Instagramu, osobní perspektiva, s jakou uživatelé této sítě tvoří, i neustálá přítomnost fotoaparátu, která dnes uživatele provází, činí tuto současnou tvorbu v mnoha ohledech analogickou s uměleckou prací Nan Goldin. Fotografickou esejí Balada o sexuální závislosti (1986) Goldin představila svůj vizuální deník, ve kterém až s obsesivní kontinuálností zachycovala život komunity, jíž byla součástí. Esej je pořízena z hluboce osobní perspektivy, zobrazuje intimní náměty a klade důraz na popsání Goldininých osobních vztahů. Publikaci Balady a vznik Instagramu od sebe dělí více než dvacet pět let a v mnohém se odlišují. Přesto však tato práce předpokládá, že srovnání v mnohém podobných tvůrčích charakteristik umožní popsat proměnu funkce fotografie, současné tendence v estetice i volbě námětů, význam instagramové tvorby pro uživatele a celkové porozumění společenské role sdílené fotografie v historickém kontextu. Zvolenými metodami pro provedení komparace budou sémiotická vizuální analýza, sociálně-sémiotická vizuální analýza a pozorování.
|
|
|
Fotografie ve službách žurnalistiky: Sociálně sémiotická analýza vítězných snímků Czech Press Photo (2006-2015)
Patáková, Veronika ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
Předložená práce se zabývá vizuálním sdělením v podobě fotografie. Na teoriích Rolanda Barthese a Viléma Flussera představujeme blízký vztah tohoto média se skutečností, čímž je zdánlivě zastřena jeho konstruovaná povaha. Role fotografie jako pouhého svědka událostí je klíčová v žurnalistickém kontextu, kdy nám snímky nabízejí příběh, jenž je však ztotožňován se samotnou realitou. Práce se snaží prezentovat mediální diskurzivní praktiky, pomocí nichž jsou zobrazené události vnímány jako pozornosti hodné. Vychází z teorie zpravodajských hodnot a z metody sociálně sémiotické analýzy, které aplikuje na vítězné snímky soutěže Czech Press Photo (2006-2015), a poukazuje u jednotlivých snímků na jejich významotvorný proces pomocí sémiotických prostředků. Výsledkem práce je zjištění, že preferovanými hodnotami jsou negativita, dobrý estetický dojem, blízkost a personalizace, a často zastoupeným typem záznamu jsou fotografie, které sémiotickými prostředky posilují zdání své čistě informativní povahy.
|
host ::
RSS.