|
|
Mění se dětský hrdina? Proměna hodnotové orientace žáka mladšího školního věku.
Nováčková, Jitka ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Práce se zaměřuje na hodnotovou orientaci žáka 1. stupně základní školy při hledání vzorců chování a jeho budoucího směřování. V teoretické části definuje žáka z pohledu vývojové psychologie, především stručně popisuje vývoj myšlení, vnímání, řeči, citový a sociální vývoj a vývoj morálního usuzování. Popisuje rozdíly ve vývoji a chování dívky a chlapce. Věnuje se teoriím hodnot obecně i ve vztahu k žákům mladšího školního věku. Všímá si různých vlivů, které žáka formují a které mohou jeho rozhodování změnit. V empirické části dotazníkovým šetřením zjišťuje preference žáka při hledání dětského hrdiny, hodnotový žebříček žáka a jeho morální postoje. Dotazníkové šetření je doplněno o dvě práce s jednou třídou, z nichž první dotazníkovému šetření předcházela a druhá jej doplňovala. V závěru empirické části je provedena komparace výsledků s výsledky předchozích průzkumů. Nebyla potvrzena hypotéza, že by žáci nejvíce hledali své vzorce chování ve virtuálním prostředí. Výsledky a komparace naopak potvrdily hypotézu, že žáci v dlouhodobém horizontu vnímají a uznávají stejné hodnoty. Výsledky výzkumu prováděného v roce 2023 nepotvrdily trend, který naznačovaly výsledky průzkumu v roce 2012. Žáci 1. stupně základní školy stále hledají vzorce chování, a to především ve svém okolí. V budoucím směřování se...
|
|
| |
|
|
Využití aktivit a her v zimní přírodě a jejich dopad na sociální dynamiku dospívajících
Provazníková, Marika ; Kalkusová, Lucie (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
Cíle: Cílem práce je posoudit účinek dvouměsíčního programu využívajícího hry a aktivity v přírodě na sociální vztahy ve skupině dospívajících. Metody: Výzkumný soubor tvořil 17 dívek ve věku 13 a 14 let. Dívky byly rozděleny do dvou skupin. Skupina s intervenčním programem absolvovala dvouměsíční lyžařský výcvik s dodatečnými prvky aktivit a her v zimní přírodě. V kontrolní skupině proběhl klasický lyžařský výcvik. Sociální vztahy ve skupině byly posuzovány na základě dotazníkového šetření pomocí sociometrické ratingové metody Třídní kompas, metody preferenčního záznamu a sociometrických otázek. Výsledky: Ve skupině s intervenčním programem na základě metody Třídní kompas bylo zaznamenáno 27 pozitivních voleb, co se týče sympatií a vlivu v prvním dotazování, 23 ve druhém a 30 ve třetím. Bodová hodnota vzájemných sympatií podle preferenčního záznamu klesla z 461 na 419 bodů a ve třetím dotazování znovu vzrostla na 450 bodů. U první sociometrické otázky hodnoty indexu sociální soudržnosti klesaly z 0,81 na 0,67 a 0,31, u druhé byl zaznamenán nárůst 0,28 na 0,58 a poté pokles na 0,33. V kontrolní skupině, kde probíhala normální výuka lyžování, byly změny minimální. Počet 28 odevzdaných voleb podle metody Třídního kompasu se v druhém dotazování opakoval, po třech měsících klesl na hodnotu 26....
|
|
|
Význam hry pro psychický vývoj dítěte
Sechovcová, Eliška ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem hry na psychický vývoj dítěte od narození po předškolní věk. První část je věnována obecnému pojmu hra, vymezení tohoto pojmu, představení jednotlivých přístupů k dětské hře a základním charakteristikám her. Další část popisuje jednotlivé etapy vývoje a hru v konkrétních obdobích (novorozenec, kojenec, batole a předškolní dítě), kdy je nejprve stručně teoreticky popsáno dané období a poté hra v konkrétním období, kam patří těžiště této práce. Třetí oddíl teoretické části se věnuje sociálním skupinám, ve kterých hra probíhá. Na závěr v praktické části je navržen výzkum v oblasti herní situace v předškolním zařízení. Klíčová slova Hra, vývojová stadia, děti, psychický vývoj, sociální skupiny
|
|
|
Přístup k zubnímu zdraví v různých sociálních vrstvách
BUŘIČOVÁ, Klára
Téma péče o chrup a jeho důležitost v běžném i pracovním životě je tématem velice aktuálním a myslím, že se na toto téma stále více poukazuje. Lidé se o svůj chrup chtějí více starat a přikládají mu čím dál větší důležitost. Cílem bakalářské práce je zmapovat problematiku péče o chrup napříč různými sociálními vrstvami a kraji v České republice, zjistit jakou důležitost lidé svému chrupu přikládají, jak se o něj starají a zda také sledují stav chrupu u ostatních lidí. Teoretická část práce je zaměřena především na základní teoretické poznatky v oblastech zdraví, orálního zdraví, sociologie a psychosociálních determinantů zdraví. Praktickou část práce tvořilo kvantitativní šetření za použití dotazníkového šetření, které ukázalo, že lidé přikládají stavu svého chrupu různou důležitost, a že finance nejsou nejdůležitějším faktorem, který v péči o chrup hraje roli.
|
|
|
Svépomocné skupiny v České republice - analýza současného stavu
WASSERBAUEROVÁ, Klára
Bakalářská práce zpracovává téma Svépomocné skupiny v České republice - analýza současného stavu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán pojem svépomoc, historie svépomocných skupin, charakteristika a principy. Dále jsou zde specifikované cílové skupiny, práce sociálního pracovníka a popis významu skupiny. V druhé polovině teoretické části jsou charakterizovány svépomocné skupiny z pohledu terapeutického, konkrétně kapitolou Terapeutické faktory svépomocných skupin. Praktická část je rozdělena do dvou výzkumných souborů. První výzkumný soubor se věnuje kvalitativní strategii ve formě rozhovorů s klienty. Na základě těchto rozhovorů byla provedena SWOT analýza, která byla stěžejní pro naplnění cíle. Druhý výzkumný soubor je veden kvantitativní strategií, nebo-li sběrem existujících dat pomocí internetu. Sběr dat byl nezbytný k zodpovězení výzkumných otázek. První výzkumná otázka zněla: Jaké svépomocné skupiny jsou v České republice jednotlivým cílovým skupinám dostupné? Zadání druhé výzkumné otázky bylo: Absentují svépomocné skupiny pro některé cílové skupiny zájemců?. Na obě výzkumné otázky se podařilo odpovědět díky výzkumu, který zároveň ukázal, jaká je reálná situace svépomocných skupin v České republice. Vyhledávání informací a dat k výzkumným otázkám vedlo k rozdělení svépomocných skupin na ty, které jsou vedené profesionálně či vrstevnicky a na ty, které spadají pod určitou instituci nebo jsou vedené samostatně. I z toho důvodu jsou rozděleny svépomocné skupiny v České republice podle krajů, činnosti, typu vedení a působnosti. Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat dostupnost svépomocných skupin. Tohoto cíle bylo dosaženo díky provedenému výzkumu. Z analýzy vyplývá, že dostupnost svépomocných skupin v České republice je na rostoucí úrovni, avšak je zřejmé, že oproti západním zemím má Česká republika ještě určité rezervy, které je třeba do budoucna řešit.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Využití aktivit a her v zimní přírodě a jejich dopad na sociální dynamiku dospívajících
Provazníková, Marika ; Kalkusová, Lucie (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
Cíle: Cílem práce je posoudit účinek dvouměsíčního programu využívajícího hry a aktivity v přírodě na sociální vztahy ve skupině dospívajících. Metody: Výzkumný soubor tvořil 17 dívek ve věku 13 a 14 let. Dívky byly rozděleny do dvou skupin. Skupina s intervenčním programem absolvovala dvouměsíční lyžařský výcvik s dodatečnými prvky aktivit a her v zimní přírodě. V kontrolní skupině proběhl klasický lyžařský výcvik. Sociální vztahy ve skupině byly posuzovány na základě dotazníkového šetření pomocí sociometrické ratingové metody Třídní kompas, metody preferenčního záznamu a sociometrických otázek. Výsledky: Ve skupině s intervenčním programem na základě metody Třídní kompas bylo zaznamenáno 27 pozitivních voleb, co se týče sympatií a vlivu v prvním dotazování, 23 ve druhém a 30 ve třetím. Bodová hodnota vzájemných sympatií podle preferenčního záznamu klesla z 461 na 419 bodů a ve třetím dotazování znovu vzrostla na 450 bodů. U první sociometrické otázky hodnoty indexu sociální soudržnosti klesaly z 0,81 na 0,67 a 0,31, u druhé byl zaznamenán nárůst 0,28 na 0,58 a poté pokles na 0,33. V kontrolní skupině, kde probíhala normální výuka lyžování, byly změny minimální. Počet 28 odevzdaných voleb podle metody Třídního kompasu se v druhém dotazování opakoval, po třech měsících klesl na hodnotu 26....
|
host ::
RSS.