|
|
Stálost podmětu v souvislém anglickém textu ve srovnání s češtinou
POTUŽNÍKOVÁ, Radka
Předmětem diplomové práce na téma Stálost podmětu v souvislém anglickém textu ve srovnání s češtinou je kontinuita podmětu v anglickém souvětí. Diplomová práce se v teoretické části nejprve věnuje podmětu jako větnému členu, poté definuje principy ovlivňující slovosled v anglickém i českém jazyce a nakonec specifikuje, co je podle teorie Viléma Mathesia kontinuita podmětu. Praktická část se zabývá jazykovou analýzou, která má za úkol potvrdit či vyvrátit hypotézu, že anglický jazyk tíhne k větší stálosti podmětu v souvětí než jazyk český. K analýze byly použity stylově odlišné anglické texty a jejich české ekvivalenty, proto se diplomová práce částečně zabývá i kvalitou českého překladu.
|
|
|
Prepozice postverbálních větných členů v současné angličtině
SUCHÁ, Eliška
Diplomová práce se zabývá jevem anglického slovosledu označovaným jako "fronting", tj. umístěním jiného větného členu než podmětu v počáteční pozici ve větě. Úvodní část je založena na dostupné odborné literatuře, zvláštní oddíl je věnován počátečním pozicím záporných výrazů. V praktické části autorka práce zjišťuje, jak často a v jakých větných strukturách se jednotlivé větné členy nejčastěji ocitají v počáteční pozici a jaký je poměr tzv. "thematic" a "rhematic fronting", tj. jak často a za jakých podmínek je počáteční větný člen součástí tématu, a kdy se naopak stává příznakovým rématem. Výchozím materiálem pro zkoumání jsou autentické anglické texty z oblasti beletrie, žurnalistiky a autentický mluvený jazyk.
|
|
|
The position of scene-setting adverbials in English and Czech. A comparison on the basis of parallel texts
Kunstová, Adéla ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zkoumání a porovnání pozice scénických určení na základě anglicko- českých paralelních beletristických textů. Tato práce si klade za cíl zjistit nejčastější pozice nevětných scénických určení z hlediska aktuálněčlenské funkce v obou jazycích a také určit, jaké faktory pozici časových a lokálních určení nejčastěji ovlivňují, a to s ohledem na rozdíly ve slovosledu. Na základě teorie čerpané z Brněnské lingvistické školy bylo analyzováno celkově 200 dokladů scénického určení, z čehož 100 dokladů ve směru překladu z angličtiny do češtiny a 100 dokladů pro opačný směr překladu. Vzhledem k tomu, že v angličtině přebírá slovosled gramatické funkce, a je tak relativně fixní, jsou adverbiália vyznačující pouhou kulisu nejčastěji umístěna ve finální pozici. Většina jazyků však vykazuje tendenci umisťovat do finální pozice nejpodstatnější informaci ve větě. Jedním z cílů této práce je tedy popsat faktory, které umožňují scénickým určením stát v této pozici, aniž by to mělo vliv na výpovědní hodnotu jejich i ostatních větných členů. Už z názvu vyplývá, že scénická určení vytvářejí kulisu děje, avšak někdy může být právě kulisa děje nejdynamičtějším elementem věty, a tak analytická část práce popisuje také role adverbiálií v rámci aktuálního členění větného a snaží se popsat, kdy...
|
|
|
On the inherency priciple in contemporary Dutch
Kyslý, Martin ; Pekelder, Jan (vedoucí práce) ; Hrnčířová, Zdeňka (oponent)
Cieľom tejto práce je popísať fenomén princípu inherencie v nizozemskom jazyku z pohľadu nerodeného hovoriaceho. Práca sa zameriava predovšetkým na dopátranie sa faktu, do akej miery korešpondujú gramatické pravidlá s realizáciou princípu v žurnalistických textoch. Prvá kapitola práce prehľadne črtá teoretický základ vychádzujúc z dvoch deskriptívnych gramatík nizozemštiny, a síce Algemene Nederlandse Spraakkunst od Haeseryna e.a. z roku 1997 a Grammatica van de Nederlandse zin od Vandewegheho e.a. z roku 2004. Nasledujúce kapitoly sa bližšie zaoberajú aktuálnou diskusiou o princípe inherencie, ktorej vznik podmienilo v posledných rokoch niekoľko renomovaných akademikov z oblasti lingvistiky nizozemského jazyka. Vzhľadom na to, že Algemene Nederlandse Spraakkunst je považovaná nielen odborníkmi za jednu z najrešpektovanejších gramatík, pokúša sa táto práca o komparáciu jej poňatia princípu inherencie s inými prístupmi k problematike. Analýza korpusu je prevedená na základe výberu žurnalistických textov rôznych rubrík ako správy z domova, zahraničné správy, kultúra, komentáre, šport atď. Skúmané vety sú kriticky analyzované a starostlivo systematizované do skupín na základe spoločných vlastností, pričom sa výskum snaží potvrdiť resp. vyvrátiť vplyv ANS na realizáciu princípu inherencie v...
|
|
|
Referenční vlastnosti holé jmenné fráze v češtině
Burianová, Markéta ; Šimík, Radek (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá holou jmennou frází v češtině a jejími referenčními vlastnostmi se zaměřením na kategorii určenosti. Cílem práce je empiricky ověřit, které faktory mají v češtině vliv na interpretaci kategorie určenosti u holých (formálně nedeterminovaných) jmenných frází. První část práce shrnuje existující teorie reference, a to jak obecně, tak v kontextu češtiny jakožto jazyka bez obligatorního vyjadřování determinace. Vycházíme z předpokladu, že interpretace určenosti u nedeterminovaných frází probíhá na základě jejich postavení v rámci syntakticko-sémantické výstavby věty, AVČ a slovního nebo situačního kontextu. Druhá část práce se na základě manuálně anotovaného korpusu holých jmenných frází pokusí ověřit některé teoretické předpoklady nastíněné v první části. V centru zájmu stojí vztah mezi určeností a postavením NP ve větě, dále postavením vůči slovesu a také souvislost s rozvitostí NP. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
On the inherency priciple in contemporary Dutch
Kyslý, Martin ; Pekelder, Jan (vedoucí práce) ; Hrnčířová, Zdeňka (oponent)
Cieľom tejto práce je popísať fenomén princípu inherencie v nizozemskom jazyku z pohľadu nerodeného hovoriaceho. Práca sa zameriava predovšetkým na dopátranie sa faktu, do akej miery korešpondujú gramatické pravidlá s realizáciou princípu v žurnalistických textoch. Prvá kapitola práce prehľadne črtá teoretický základ vychádzujúc z dvoch deskriptívnych gramatík nizozemštiny, a síce Algemene Nederlandse Spraakkunst od Haeseryna e.a. z roku 1997 a Grammatica van de Nederlandse zin od Vandewegheho e.a. z roku 2004. Nasledujúce kapitoly sa bližšie zaoberajú aktuálnou diskusiou o princípe inherencie, ktorej vznik podmienilo v posledných rokoch niekoľko renomovaných akademikov z oblasti lingvistiky nizozemského jazyka. Vzhľadom na to, že Algemene Nederlandse Spraakkunst je považovaná nielen odborníkmi za jednu z najrešpektovanejších gramatík, pokúša sa táto práca o komparáciu jej poňatia princípu inherencie s inými prístupmi k problematike. Analýza korpusu je prevedená na základe výberu žurnalistických textov rôznych rubrík ako správy z domova, zahraničné správy, kultúra, komentáre, šport atď. Skúmané vety sú kriticky analyzované a starostlivo systematizované do skupín na základe spoločných vlastností, pričom sa výskum snaží potvrdiť resp. vyvrátiť vplyv ANS na realizáciu princípu inherencie v...
|
|
|
The position of scene-setting adverbials in English and Czech. A comparison on the basis of parallel texts
Kunstová, Adéla ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zkoumání a porovnání pozice scénických určení na základě anglicko- českých paralelních beletristických textů. Tato práce si klade za cíl zjistit nejčastější pozice nevětných scénických určení z hlediska aktuálněčlenské funkce v obou jazycích a také určit, jaké faktory pozici časových a lokálních určení nejčastěji ovlivňují, a to s ohledem na rozdíly ve slovosledu. Na základě teorie čerpané z Brněnské lingvistické školy bylo analyzováno celkově 200 dokladů scénického určení, z čehož 100 dokladů ve směru překladu z angličtiny do češtiny a 100 dokladů pro opačný směr překladu. Vzhledem k tomu, že v angličtině přebírá slovosled gramatické funkce, a je tak relativně fixní, jsou adverbiália vyznačující pouhou kulisu nejčastěji umístěna ve finální pozici. Většina jazyků však vykazuje tendenci umisťovat do finální pozice nejpodstatnější informaci ve větě. Jedním z cílů této práce je tedy popsat faktory, které umožňují scénickým určením stát v této pozici, aniž by to mělo vliv na výpovědní hodnotu jejich i ostatních větných členů. Už z názvu vyplývá, že scénická určení vytvářejí kulisu děje, avšak někdy může být právě kulisa děje nejdynamičtějším elementem věty, a tak analytická část práce popisuje také role adverbiálií v rámci aktuálního členění větného a snaží se popsat, kdy...
|
|
|
O slovosledu z komunikačního pohledu
Rysová, Kateřina ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Uhlířová, Ludmila (oponent) ; Hajičová, Eva (oponent)
1 Kateřina Rysová Anotace Práce se zabývá popisem českého slovosledu kontextově nezapojených participantů. Sleduje, zda v povrchovém slovosledu existuje jejich základní (frekvenčně výrazně převažující) pořadí (srov. narodit se v Brně v roce 1950 vs. narodit se v roce 1950 v Brně). Zároveň se věnuje sledování faktorů, které slovosled ovlivňují (např. formě participantu, způsobu jeho lexikálního vyjádření nebo vlivu slovesné valence). V závěru krátce srovnává slovosledné tendence v češtině a v němčině. Pro ověření stanovených cílů užívá zejména data Pražského závislostního korpusu. Práce teoreticky vychází ze zásad funkčního generativního popisu. Výsledky výzkumu ukazují, že v českém povrchovém slovosledu lze alespoň v některých případech vysledovat určité obecnější tendence k jednomu ze dvou možných slovosledných pořadí. Abstrakt Předkládaná disertační práce si klade za cíl popsat dílčí aspekty českého (a zčásti také německého) slovosledného uspořádání výpovědí pocházejících převážně z novinových deníků. První část práce zkoumá, jaké je obvyklé místo jednotlivých typů participantů v aktuálním členění větném. Na základě toho, v kolika procentech se členy věty vyskytují v datech Pražského závislostního korpusu 2.0 jako kontextově zapojené a nezapojené,1 je sestavena stupnice kontextové zapojenosti (nejprve jen...
|
|
|
A Comparison of Syntactic Structures in the Bible Translations from 1550 and 1992 with Regard to Morphological Changes
Pavlisová, Jana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Houhová, Jana (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat rozdíly a shody v syntaktických strukturách ve dvou časově vzdálených dánských překladech Bible, v prvním úplném překladu Bible do dánštiny, v tzv. Bibli Kristiána III. z roku 1550, a v současném překladu Bible z roku 1992. Zkoumaným vzorkem je Janovo evangelium. Hlavními oblastmi výzkumu je slovosled v hlavních i vedlejších větách a použití spojek ve vybraných typech vedlejších vět. Dále se poukazuje na možný vliv překladové předlohy, tedy Lutherovy Bible z roku 1545, na syntax Bible Kristiána III. Klíčová slova: Bible Kristiána III., Bible z roku 1992, spojky, slovosled, syntax, diachronie
|
|
| |
host ::
RSS.