|
|
Fyzioterapie v období pandemie Covid - 19 u pacientů s roztroušenou sklerózou
Knapová, Ivana ; Novotná, Klára (vedoucí práce) ; Havlová, Martina (oponent)
Jméno, příjmení: Ivana Knapová Vedoucí práce: Mgr. Klára Novotná, Ph.D. Název bakalářské: Fyzioterapie v období pandemie covid-19 u pacientů s roztroušenou sklerózou Abstrakt: Tato práce se zaměřuje na možnosti fyzioterapeutické intervence u pacientů s roztroušenou sklerózou, kteří trpí přetrvávajícími symptomy po překonání infekce covid-19. K hlavním aspektům terapeutické intervence patří pohybová léčba a respirační fyzioterapie. V teoretické části práce je představena problematika post-covid syndromu - detailněji se zabývá jeho terminologií, patogenezí, diagnostikou, klinickými symptomy a možností jejich terapie z obecného i fyzioterapeutického hlediska. Další část se věnuje samotné charakteristice roztroušené sklerózy a poskytuje podrobný popis základních charakteristik tohoto onemocnění. V závěru teoretické části jsou podrobně rozebrána témata plicní rehabilitace, respirační fyzioterapie a pohybové léčby. Hlavním cílem této práce je poskytnout přehled o přínosech respirační fyzioterapie a pohybové léčby pro pacienty s roztroušenou sklerózou, kteří trpí symptomy post-covid syndromu. Součástí tohoto cíle je také vytvoření brožury obsahující cvičení vhodná pro autoterapii, která má sloužit jako edukační materiál pro tyto pacienty. V praktické části jsou prezentovány tři kazuistiky pacientů v...
|
|
|
Kvalita života osob s roztroušenou sklerózou
Fügnerová, Michaela ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Oborníková, Martina (oponent)
Anotace Autor: Michaela Fügnerová Instituce: Ústav Sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kvalita života osob s roztroušenou sklerózou Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 132 Počet příloh: 7 Rok obhajoby: 2018 Klíčová slova: roztroušená skleróza, kvalita života, imobilita, sociální zařízení, Domov svatého Josefa, život s onemocněním, dopady onemocnění na každodenní život Bakalářská práce se zabývá kvalitou života osob s roztroušenou sklerózou, řešící problematiku každodenního života z hlediska subjektivního prožívání nemocných s tímto onemocněním. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část popisuje historii, patofyziologii, výskyt, průběh, diagnostiku a léčbu nemoci. Dalším titulem je ošetřovatelské hledisko poukazující na péči o pacienty a možnosti sociálních institucí. Nesmí být opomíjena kvalita života, která je popsána také v první části této práce a je hlavním tématem. Empirická část byla vedena smíšeným výzkumem. Kdy bylo využito pro kvalitativní metodu polostrukturovaného rozhovoru a pro kvantitativní metodu dotazník PTGI, který poukazuje na posttraumatický rozvoj u nemocných. Výzkum byl prováděn na pracovišti Domova svatého Josefa v Žirči. Výsledkem celé práce jsou velké individuální rozdíly v prožívání...
|
|
|
Úloha střevního mikrobiomu v imunitních onemocněních centrálního nervového systému
Zedníková, Barbora ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Semecký, Vladimír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Bc. Barbora Zedníková Školitel: Doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Název diplomové práce: Úloha střevního mikrobiomu v imunitních onemocněních centrální nervové soustavy Lidské tělo osídluje velké množství mikroorganismů mezi které patří Archea, Eukarya, Bacteria a viry. Tento soubor mikroorganismů tvoří mikrobiom, který řádově desetkrát převyšuje počet lidských buněk. Nejpočetnější část mikrobiomu se nachází v trávicím systému. Současným rozvojem metod molekulární genetiky došlo k odhalení úzkého vztahu mezi intestinálním mikrobiomem a zdravím. Nejnovější studie poukázaly na spojitost mikrobiomu s patogenezí různých onemocnění. Tato diplomová práce se zabývá souvislostmi působení intestinálního mikrobiomu a imunitních onemocnění centrální nervové soustavy. Dosavadní poznatky naznačují, že změny ve složení mikrobiomu vyvolané různými vlivy vedou ke zvýšené stimulaci imunitního systému a tím k podpoře zánětlivé proliferace v nervové tkáni.
|
|
|
ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA JAKO NUCENÝ ŽIVOTNÍ STYL
JAKEŠOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá kvalitou života osob nemocných roztroušenou sklerózou. Roztroušená skleróza postihuje zejména osoby v produktivním věku, tedy mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života a jejím důsledkem je vznik invalidity. V této práci je popsána nemoc jako taková, její klinické projevy, příčiny vzniku, dopady. Tato práce se zabývá změnami v oblasti bio-psycho-sociální, ale zejména změnami v kvalitě života vzniklé v důsledku onemocnění. Pro praktickou část byl použit kvalitativní výzkum. Výběr respondentů byl náhodný, stratifikovaný. Technikou sběru dat byl polostandardizovaný řízený rozhovor a také dotazník pro zjišťování kvality života SEIQoL. Výzkum byl proveden v Domově Svatého Josefa v Žireči u Dvora Králové nad Labem v listopadu 2007 s osmi respondenty, šesti ženami a dvěma muži. Cílem této práce bylo zjištění změn v kvalitě života nemocných roztroušenou sklerózou. Dalším cílem bylo zmapování potřeb samotných nemocných a možností, které jsou jim poskytovány pro zlepšení kvality života. Zajímalo mě také, zda jsou nemocní roztroušenou sklerózou spokojeni s finanční pomocí státu, zda roztroušená skleróza zasahuje nějakým způsobem do rodinných a sociálních vztahů, či zda samotní nemocní znají možnosti využití státní pomoci ve smyslu pobírání různých příspěvků. Z výsledků mé práce vyplývá, že kvalita života nemocných roztroušenou sklerózou je v důsledku nemoci změněna, ať již ve smyslu ekonomickém, či ve smyslu kvality sociálních vztahů. Většina nemocných také není dostatečně informována o možnostech čerpání státních příspěvků a tedy je ani nevyužívá. Překvapilo mě však, že většina respondentů je spokojená s finanční podporou státu. Utvrdila jsem se také v mém přesvědčení, že v České Republice je stále nedostatečný bezbariérový přístup nejenom ke službám ale také po venkovních prostorách. Většina respondentů se právě z tohoto důvodu separuje ze společenského života a raději se vůbec neúčastní sociálních vztahů. Proto bych doporučila zlepšení dostupnosti ve veřejných prostorách. Také bych radila zvýšení povědomí o nemoci nejenom veřejnosti, ale také mezi samotnými nemocnými, kteří mnohdy vůbec netuší, co znamená tato choroba, ani jaké jsou možnosti pro zlepšení jejich kvality života.
|
host ::
RSS.