|
|
Well-being žáků 1. stupně ZŠ ve vztahu k přístupu učitele a školním výsledkům
Janotová, Eliška ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Práce představuje téma well-beingu neboli duševního zdraví ve spojitosti se školním vzděláváním na prvním stupni základní školy. Well-being se stává čím dál více aktuálním, ukazuje se, že well-being ve škole může ovlivňovat postoj žáků k učení a ke škole i jejich školní výsledky. V teoretické části je objasněn pojem well-being z několika různých pohledů, jsou uvedeny definice sloužící k různým účelům a soustředících se na odlišné aspekty well-beingu. Jsou představeny výzkumy zkoumající well-being zejména na základní škole, programy podporující well-being dětí a spojitost well-beingu s pocity žáků, se školními výsledky a s přístupem učitele. Dále je představena role well-beingu ve vzdělávání dětí a její zohlednění v kurikulu různých zemí a je zmapována situace zohlednění well-beingu žáků v praxi 1. stupně ZŠ. Praktická část představuje výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem bylo porovnat míru well-beingu žáků ve třech třídách pátého ročníku na 1. stupni základní školy s odlišným přístupem učitele k výuce i vedení třídy. Zároveň byl zkoumán vztah well-beingu a školních výsledků žáků. KLÍČOVÁ SLOVA well-being, well-being na 1. stupni ZŠ, duševní zdraví, přístup učitele, mladší školní věk, školní výsledky
|
|
|
Možné souvislosti mezi školním vývojem a specifickými obtížemi dospělých s dyslexií
Táborová, Zuzana ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Mertin, Václav (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá obtížemi dospělých s dyslexií a to z hlediska jejich školního vývoje. V rámci teoretické části je na základě české i zahraniční literatury charakterizována dyslexie včetně shrnutí možných obtíží, které se mohou s touto poruchou pojit. Je zde také popsán průběh školní docházky v kontextu dyslexie. Empirická část popisuje výzkum, jehož cílem je zmapovat souvislosti obtíží dospělých s dyslexií s jejich školním vývojem. Data jsou porovnána s intaktní populací. Výzkumná skupina zahrnuje 120 dospělých osob, z toho 60 osob s dyslexií a 60 bez dyslexie (66 žen a 54 mužů). Intaktní populace byla spárována s jedinci s dyslexií na základě shodného pohlaví, roku narození a nejvyššího dosaženého vzdělání. Soubor využitých metod čítal anamnestickou část, školní dotazník a tři sebeposuzovací nástroje - Dotazník kognitivních chyb, Dotazník dyslektických obtíží a Dotazník obecné vnímané účinnosti. Výsledky potvrdily souvislost školního vývoje s projevy dyslexie v dospělosti avšak pouze v omezené míře. Ta je pravděpodobně dána nedostatečnou péčí o tyto osoby v rámci školní docházky. Celkové závěry práce ukazují, že je nutné poskytovat těmto jedincům specifickou péči a to jak v dětství tak také v dospělosti. Klíčová slova: dyslexie, dospělí s dyslexií, dyslektické obtíže,...
|
host ::
RSS.