|
|
Úprava toku – návrh migrační cesty pro vodní faunu (rybího přechodu)
Špaček, Jakub ; Marková,, Jana (oponent) ; Šlezingr, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem rybího přechodu na řece Mohelce u obce Chocnějovice. V první části jsou popsány obecné charakteristiky povodí a vybraného úseku. Dále je napsán úvod do problematiky navrhování, konstruování a provozu rybích přechodů. Pro daný úkol byly vypracovány dvě varianty řešení. Tyto varianty jsou v práci popsány a posouzeny mezi sebou. Přiložena jsou vstupní a výstupní data z modelování daných konstrukcí pomocí programu HEC-RAS. Poslední částí je pak výkresová dokumentace k řešeným objektům.
|
|
|
Zásady udržitelnosti rybí obsádky vodních prvků kulturních památek a historických sídel
Adámek, Zdeněk ; Rozkošný, Miloš ; Hudcová, Hana ; Kratina, Josef ; Sedláček, Pavel
Předmětem památkového postupu je uvést do praxe vhodné a ověřené zásady složení rybích obsádek vodních prvků kulturních památek, jak pro produkční rybníky a nádrže, tak pro okrasné nádrže a bazény. Současně přináší informace o metodách řízení rybích obsádek, zásadách vysazování dravých ryb, využití ryb k biomelioraci prostředí vodních prvků. Přehledně uvádí i doporučení k údržbě a péči o chované ryby. Aby toho bylo možné dosáhnout, zahrnuje i část zaměřenou na stanovení a popis vhodného přístupu řešení ke zlepšení stavu vod, včetně kvality vody, a zajištění udržitelnosti rybí obsádky. Součástí památkového postupu je i stručný rozbor problematiky degradace prostředí nádrží a rybníků z pohledu přežití ryb, vlivem znečištění a eutrofizace vod. Popisuje i jednotlivé příčiny způsobující nevhodný stav vodního prostředí.
Plný text:  PDF
|
|
|
Patří ryby do vody? - ekologický výukový program o významu vodních těles bez rybí obsádky
BEČKOVÁ, Andrea
Vodní nádrže nalezneme kdekoli v přírodě. Malé stojaté tůňky bez ryb je těžší najít. Žáci studující biologii, členové zájmových biologických kroužků nebo i laici, kteří se zajímají o dění v přírodě nabízejí tyto vody výtečnou možnost získat a dozvědět se mnohé o vztazích mezi jednotlivými druhy živočichů ale i vodních, příbřežních rostlinách o zákonitostech mezi různými skupinami organismů a společenstev. Rybářství a rybníkářství má nemalý význam pro výživu, rekreaci člověka, ale i nemalý význam pro životní dění ve vodě. V současné době se stává prvořadým problémem přerybnění vod a následná rybí predace, která decimuje rybniční prostředí. Tůně bez ryb jsou velice důležité proto, aby mohly být osídleny vodním hmyzem a jinými organismy. Bylo by vhodné věnovat organismům sladkých vod více pozornosti, jak na školách, třeba prostřednictvím výukových programů, tak i v zájmových kroužcích a mít dostatek vhodných pomůcek pro tuto výuku. V práci popisuji vzájemné vztahy mezi organismy sladkovodních nádrží, jejich vztahy s okolím, jaké faktory na ně působí a ovlivňují jejich výskyt.
|
|
|
Diverzita obojživelníků (Amphibia) a jejich antropogenní ovlivnění v národním parku Podyjí
Bohuslavová, Markéta
Diplomová práce se zabývá druhovou diverzitou obojživelníků v Národním parku Podyjí. Byly zde vybrány 4 lokality s různou antropogenní zátěží, na kterých probíhal monitoring. Jedná se o rybník Čížovský lesní, Dehťák, pod obcí Lesná a tůň zvanou Na Pyramidě. Pro dosažení druhového a početního zastoupení byly použity invazní a neinvazní metody monitoringu. Na lokalitách bylo dříve zaznamenáno 11 druhů, během mého průzkumu bylo zjištěno 8 z nich. Mezi nejhojnější druhy patří ropucha obecná, skokan štíhlý, skokan hnědý, čolek velký a čolek obecný. Překvapivě byla prokázána přítomnost a úspěšná reprodukce čolka velkého v rybníce pod Lesnou. Nebyl potvrzen výskyt vodních skokanů ani skokana ostronosého. Zjištěné údaje byly následně použity pro výpočet synekologických charakteristik (dominance, druhová diverzita, ekvitabilita a Jaccardův index podobnosti). Dosažené výsledky byly porovnány s jinými autory a vyhodnoceny z hlediska antropogenního vlivu. Obojživelníky v národním parku nejvíce ohrožuje vysoká rybí obsádka a absence litorální vegetace. Doporučený management na těchto lokalitách je výlov a poté možné nasazení vhodných druhů ryb, případně vybudování zábran a vytvoření litorálního pásma.
|
|
|
Vliv okolní krajiny, rybářského hospodaření, vnějších a vnitřních činitelů na jakost vody v rybnících
Janáček, Štěpán ; Vach, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivy, které ovlivňují jakost vody v rybnících. Zaměřuje se na vybrané faktory, které definují jakost vody. Mezi ně patří např. množství rozpuštěného kyslíku ve vodě, amoniak atd. Pro zjištění změny jakosti vody v rybochovné nádrži, je měřena jakost vody na přítoku nádrže a na jeho odtoku. Do celkové analýzy vstupuji i fakta o množství rybí obsádky v rybnících, tvar povodí, umístění rybníku v krajině, zemědělské hospodaření v povodí.
|
|
|
Plankton malých návesních rybníků
ČEJNOVÁ, Monika
Cílem práce bylo zdokumentovat základní charakteristiky planktonu čtyř malých rybničních nádrží. Zaznamenat sezónní změny ve výskytu vybraných skupin a porovnat jednotlivé nádrže mezi sebou. Dále pak vyhodnotit hospodaření na nádržích a posoudit možný vliv na formování planktonu. Tyto výsledky pak porovnat se současnými poměry na standardních hospodářských rybnících. Při této studii jsem sledovala 3 soukromé rybníky a návesní rybník, které se nacházely v katastru obce Lodhéřov. Z výsledků je zřejmé, že rozvoj zooplanktonu byl na soukromých rybnících velmi pomalý, zatímco na návesním rybníku se zooplankton rozvíjel nejrychleji. Na návesním rybníku byla oproti soukromým rybníkům zaznamenána velká druhová rozmanitost. Na soukromých rybnících byl zjištěn vysoký přírůstek ryb, který činil v R1 597 kg/ha a v R3 519 kg/ha. Z hlediska hospodaření na rybnících byl R2 nejméně efektivní, protože jeho přírůstek byl jen 113 kg/ha. Soukromé rybníky by se podle průměrné roční krmné dávky 2910 kg/ha ještě řadily do polointenzifikačních, zatímco rybník návesní do intenzifikačních s krmnou dávkou 4557 kg/ha.
|
|
|
Úprava toku – návrh migrační cesty pro vodní faunu (rybího přechodu)
Špaček, Jakub ; Marková,, Jana (oponent) ; Šlezingr, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem rybího přechodu na řece Mohelce u obce Chocnějovice. V první části jsou popsány obecné charakteristiky povodí a vybraného úseku. Dále je napsán úvod do problematiky navrhování, konstruování a provozu rybích přechodů. Pro daný úkol byly vypracovány dvě varianty řešení. Tyto varianty jsou v práci popsány a posouzeny mezi sebou. Přiložena jsou vstupní a výstupní data z modelování daných konstrukcí pomocí programu HEC-RAS. Poslední částí je pak výkresová dokumentace k řešeným objektům.
|
|
|
Vliv struktury biotopu na společenstva vodních brouků v jižních Čechách
KOLÁŘ, Vojtěch
V této práci se zabývám vlivem hospodaření na rybnících a charakterem stanovišť pro potápníky (Coleoptera: Dytiscidae), kteří jsou důležitou součástí vodních ekosystémů. V roce 2014 jsem studoval pomocí živochytných pastí společenstva potápníků na 117 rybnících v jižních Čechách. Rybníky byly rozděleny do tří kategorií: rybníky s intenzivním a extenzivním hospodařením a nádrže bez ryb. Celkem bylo nalezeno 26 druhů potápníků (N=1346). Potápníci obecně preferovali mělké litorály s převahou orobince (Typha), zblochanu (Glyceria) a rákosu (Phragmites). Počet druhů klesal se stoupající nadmořskou výškou a hloubkou vody u pasti. Pozitivní vliv na abundanci měla plocha rybníka a množství detritu u pasti. Brouci se vyskytovali převážně v rybnících s kyselým pH, nižší konduktivitou a vyšším množstvím rozpuštěného kyslíku. Více brouků bylo nalezeno v rybnících bez ryb. Potvrdil jsem tak, že vysoká rybí obsádka výrazně snižuje množství a diverzitu potápníků. Na druhou stranu některé rybníky s hustou obsádkou, ale také s dobře zachovalým litorálem, měly podobná společenstva jako rybníky bez ryb. To ukazuje, že vodní brouky primárně limituje degradace litorálních porostů. Při mapování byly také zjištěny 4 nové lokality potápníka dvojčárého (Graphoderus bilineatus) zařazeného mezi druhy NATURY 2000, který byl znám jen z několika recentních lokalit na Třeboňsku.
|
|
|
Vliv biotických a abiotických faktorů na společenstva vodních brouků
KOLÁŘ, Vojtěch
Potápníci (Dytiscidae) jsou důležitými obyvateli vodních nádrží, kde v případě absence ryb patří spolu se svými larválními stádii mezi vrcholové predátory. Moje práce spočívala v literární rešerši biotických a abiotických faktorů, které ovlivňují výskyt dravého vodního hmyzu v nádržích s důrazem na možná ovlivnění rybničním hospodařením. Dále jsem prováděl terénní odchyty do mrtvochytných pastí, umístěných na dvou rybničních soustavách na Jindřichohradecku. Na každém rybníku bylo umístěno 5 pastí v litorálu a 5 pastí na rozmezí litorál / volná voda. Odchyty proběhly v roce 2011 a v roce 2012. Na rybnících s rybí obsádkou vodní brouci obvykle téměř chyběli, i když v jednom případě dobře zachovalého a nezničeného litorálního porostu byla abundance i počet chycených druhů relativně vysoký a podobný rybníkům bez rybí obsádky. Moje průzkumy tak potvrdily velký význam litorálních porostů pro potápníky. Z toho vyplývá, že intenzivní chov ryb významně snižuje diverzitu vodního hmyzu na dané lokalitě. Při odchytech byl nalezen také vzácný druh Colymbetes striatus, který byl dosud znám v České republice jen z několika málo lokalit.
|
|
|
Porovnání druhového složení a dynamiky společenstva zooplanktonu v rybnících s extenzivním obhospodařováním.
SEICHERSTEIN, Adam
Dynamika a druhové složení společenstva zooplanktonu byly studovány ve třech experimentálních nádržích (43, 46 a 48) umístěných v areálu pokusnictví VÚRH JU ve Vodňanech. Na všech třech nádržích byl prováděn extenzivní chov kapra obecného. Vzorky zooplanktonu byly odebírány během třech vegetačních sezon (2008, 2009, 2010), zpravidla vždy jednou v měsíci. Společně s odběry byly také provedeny chemické rozbory daných lokalit. Diverzita i početnost zooplanktonu byly ovlivňovány především rybí obsádkou.
|
host ::
RSS.