|
|
Armáda na mediálním bitevním poli
Klementová, Jana ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Diplomová práce "Armáda na mediálním bitevním poli" zkoumá nakolik jsou Ministerstvo obrany a Armáda České republiky mediálními institucemi. Jestli přebírají mediální logiku a podléhají tlaku novinářů. To vše v teoretickém ukotvení čtyř fází mediatizace, které definoval Jesper Strömbäck ve své práci z roku 2008. V teoretické části práce jsou definovány pojmy jako je mediatizace nebo mediální logika. Práce se také zaměřuje na vysvětlení firemní komunikace, která je následně vztažena na Ministerstvo obrany a AČR. V závěru teoretické části jsou vymezeny obě instituce a důraz je kladen na jejich komunikační oddělení. Metodická část popisuje výzkumnou metodu polostrukturovaných rozhovorů, které jsou použity pro sběr relevantních dat. Definuje také výzkumný problém a výzkumné otázky. Třetí část diplomové práce se věnuje výzkumu, kdy jsou sesbíraná data devíti respondentů z Ministerstva obrany a Generálního štábu AČR analyzovány a rozřazeny k příslušným výzkumným otázkám. Respondenti odpovídali na dotazy, které se věnovaly komunikačním cílům Armády, formátům a obsahům sdělení, novým médiím a jejich práce ve vztahu k redakčním rutinám. Respondenti popisovali, jaké vztahy má Ministerstvo a Generální štáb s médii, jakou důležitost komunikaci přisuzují nebo jakým způsobem vylepšují obraz Armády v očích...
|
|
|
Z influencera novinářem - nová forma deprofesionalizace žurnalistiky?
Dytrychová, Alžběta ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Diplomová práce Z influencera novinářem - nová forma deprofesionalizace žurnalistiky? si klade za cíl seznámit čtenáře z novodobým trendem, kdy se influenceři, tedy lidé vystupující primárně na sociálních sítích, stávají novináři, kteří vytvářejí mediální výstupy. V teoretické části jsou vysvětleny základní termíny jako influencer, sociální média či samotný pojem deprofesionalizace žurnalistiky. Následuje metodická část, ve které autorka diplomové práce zvolila kvalitativní metodu výzkumu, konkrétně hloubkové rozhovory s českými influencery, kteří pracují pro médium. Vedle představení výzkumné metody a výzkumného souboru je v této části čtenář seznámen také s výzkumnými otázkami, ze kterých byly sestaveny otázky tázací. Poslední část diplomové práce je věnována samotnému výzkumu. V úvodní kapitole dochází k utřídění pojmů a jejich kategorizaci, která autorce následně posloužila k sestavení kapitol Influencer, Vzdělání a praxe, Zaměstnanecký poměr, Teoretická příprava, Práce v médiu a Sociální média. Do jednotlivých kapitol byly promítnuty citace z hloubkových rozhovorů, které sloužily jako svědectví influencerů, kteří pracovali nebo pracují pro médium. Díky otevřeným odpovědím bylo možné dojít k závěru, že deprofesionalizace žurnalistiky je mylně spojována s influencery, avšak hlavní podíl viny patří...
|
|
|
Vliv síťových digitálních médií na výrobu zpravodajských a publicistických obsahů Českého rozhlasu
Vrbová, Vendula ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce Vliv síťových digitálních médií na výrobu zpravodajských a publicistických obsahů Českého rozhlasu se zaměřuje na proměny produkce zpravodajských a publicistických obsahů českého veřejnoprávního rozhlasu způsobené vznikem a rozvojem síťových digitálních médií. Popisuje aktuální podobu a fungování redakcí Zpravodajství Českého rozhlasu a věnuje se roli, kterou veřejnoprávní instituce síťovým digitálním médiím přikládá. Teoretická část se pokouší definovat síťová digitální média a popsat jejich dopady na tradiční masová média. Zasazuje také do kontextu současné rozhlasové veřejnoprávní vysílání v České republice a popisuje rozvoj techniky, který předcházel aktuálnímu stavu. Cílem praktické části diplomové práce je kvalitativní analýza dopadů nejnovějších proměn dostupné techniky i nových návyků konzumentů mediálních obsahů. Hlavním zdrojem informací v analytické části práce jsou respondenti z řad rozhlasových pracovníků. Práce odpovídá na otázku, jak podstatnou roli mají síťová digitální pro Český rozhlas a jak oddělení Nových médií spolupracuje s rozhlasovými novináři. Věnuje se také novým žurnalistickým obsahům a formátům, které v rozhlase v důsledku rozmachu síťových digitálních médií vznikají. V neposlední řadě pak práce analyzuje proměnu redakčních rutin při výrobě zpravodajských...
|
|
|
Proměny redakčních rutin v online médiích v důsledku rozšiřujícího se videoobsahu
Svobodová, Lucie Magdalena ; Géla, František (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapovat videoobsah na třech českých online médiích a popsat, jak se z důvodu videotvorby změnily redakční rutiny. Kvůli narůstajícímu videoobsahu na zpravodajských serverech si totiž novináři často musí osvojit schopnosti, které dříve nebyly nutné, a jejich náplň práce se tak postupně proměňuje. V redakcích produkujících videoobsah panuje vyšší míra multiskillingu, kdy její pracovníci často musí dělat více úkolů najednou. Autorka se v práci kromě zmíněných změn zaměřila i na to, jak se na proměny redakčních rutin dívají sami novináři a zda jim to vyhovuje. Mezi zkoumanými online médii byly Seznam Zprávy, Deník.cz a Blesk.cz. Metodami výzkumu byla obsahová analýza videoobsahu a polostrukturované rozhovory se žurnalisty vybraných redakcí. Výsledky ukázaly, že novinářské praktiky z důvodu rozšiřujícího se videoobsahu prošly opravdu mnoha změnami, na které si ale novináři zvykají, a některým dokonce vysoká míra multiskillingu vyhovuje.
|
|
|
Vliv sociálních médií na novinářskou práci
Vosátková, Lenka ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Vliv sociálních médií na novinářskou práci" se zaměřuje na to, jak nové komunikační technologie a zejména sociálních média ovlivňují práci novináře. Tento vliv je zkoumán s ohledem na čtyři hlavní aspekty žurnalistiky - individuální a novinářské rutiny, práci s informačními zdroji a etické standardy. Teoretická část práce se zaměřuje především na současné mediální trendy, konkrétně na sociální media, a na rutiny novinářů, především z pohledu shromažďování a třídění informací, což velmi úzce souvisí s teorií gatekeepingu. Práce v analytické části využívá kvalitativní výzkumný design, konkrétně se jedná o polostrukturované hloubkové rezhovory. Výzkumný vzorek tvoří sedm novinářů z vybraných českých deníků, kteří reprezentují odlišné části spektra z hlediska oblastí, jimž se věnují, i z pohledu délky praxe. Rozhovory jsou rozděleny do čtyř hlavních částí a jejich cílem bylo zjistit, jaké sociální platformy novináři využívají, jak sociální média změnila novinářské rutiny, jak jsou sociální média využívána jako zdroj informací a jak se změnily etické standardy žurnalistiky. Pro analýzu rozhovorů je využito otevřené a axiální kódování. Výsledky analýzy ukazují, že novináři využívají socální média pro svoji práci každý den a tvoří nedílnou součást jejich pracovních rutin....
|
|
|
Armáda na mediálním bitevním poli
Klementová, Jana ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Diplomová práce "Armáda na mediálním bitevním poli" zkoumá nakolik jsou Ministerstvo obrany a Armáda České republiky mediálními institucemi. Jestli přebírají mediální logiku a podléhají tlaku novinářů. To vše v teoretickém ukotvení čtyř fází mediatizace, které definoval Jesper Strömbäck ve své práci z roku 2008. V teoretické části práce jsou definovány pojmy jako je mediatizace nebo mediální logika. Práce se také zaměřuje na vysvětlení firemní komunikace, která je následně vztažena na Ministerstvo obrany a AČR. V závěru teoretické části jsou vymezeny obě instituce a důraz je kladen na jejich komunikační oddělení. Metodická část popisuje výzkumnou metodu polostrukturovaných rozhovorů, které jsou použity pro sběr relevantních dat. Definuje také výzkumný problém a výzkumné otázky. Třetí část diplomové práce se věnuje výzkumu, kdy jsou sesbíraná data devíti respondentů z Ministerstva obrany a Generálního štábu AČR analyzovány a rozřazeny k příslušným výzkumným otázkám. Respondenti odpovídali na dotazy, které se věnovaly komunikačním cílům Armády, formátům a obsahům sdělení, novým médiím a jejich práce ve vztahu k redakčním rutinám. Respondenti popisovali, jaké vztahy má Ministerstvo a Generální štáb s médii, jakou důležitost komunikaci přisuzují nebo jakým způsobem vylepšují obraz Armády v očích...
|
host ::
RSS.