|
|
Effectiveness and safety of biological therapy in inflammatory rheumatic diseases
Nekvindová, Lucie ; Závada, Jakub (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
Disertační práce se zabývá hodnocením účinnosti a bezpečnosti biologické/cílené léčby u chronických zánětlivých revmatických onemocnění na základě dat z registru ATTRA. Úvodní kapitoly jsou věnovány třem revmatickým onemocněním - revmatoidní artritidě (RA), psoriatické artritidě (PsA) a axiální spondylartritidě (axSpA). Práce rovněž obsahuje stručný přehled týkající se plánování, tvorby a řízení klinického registru a zmiňuje specifika spojená s analýzou dat z registru. Praktická část disertační práce cílí na dvě výzkumné otázky. V relativně nedávné době byla pro RA, PsA and axSpA definována strategie "léčby k cíli" (treat-to-target, T2T). Studií z reálné klinické praxe potvrzující nadřazenost T2T strategie nad konzervativním přístupem je stále nedostatek. Proto prvním cílem této práce bylo ohodnotit, zda následování strategie T2T po nedosažení alespoň nízké aktivity během prvních šesti měsíců léčby vede k vyšší šanci dosažení léčebného cíle v rámci dvanáctiměsíční kontroly. Naším druhým cílem bylo zjistit, zda existuje asociace mezi léčebnou odpovědí (dosažení remise a setrvání na léčbě) a vnímáním celkového zdravotního stavu samotnými pacienty při zahájení léčby na základě odpovědí na vybrané dvě otázky SF-36 dotazníku. Pro obě analýzy jsme zahrnuli pacienty s RA, PsA a axSpA zahajující první...
|
|
|
Epidemiologické aspekty zánětlivých revmatologických onemocnění a difúzních onemocnění pojiva.
Hánová, Petra ; Pavelka, Karel (vedoucí práce) ; Bencko, Vladimír (oponent) ; Horák, Pavel (oponent)
v českém jazyce Úvod: Údaje o frekvenci zánětlivých revmatologických onemocnění v České republice (ČR) dosud nebyly známy. Hlavní cíle: Zjistit standardizovanou roční incidenci (INC) a bodovou prevalenci (PREV) nejčastějších revmatologických onemocnění (revmatoidní artritida-RA, juvenilní idiopatická artritida-JIA, psoriatická artritida-PsA, reaktivní artritida-ReA, ankylozující spondylitida-AS, dnavá artritida-DA). Metodika: INC: registrace všech pacientů s nově stanovenou diagnózou během ročního sledování. PREV: registrace všech pacientů s již diagnostikovaným onemocněním ke stanovenému datu. Standardizace dle věku a pohlaví byla provedena za použití evropské standardní populace. Výsledky: Výsledky prezentovány/100 000 obyvatel. RA INC:31 (95%CI 20-42), PREV:610 (95%CI 561-658). Gout-INC:41 (95%CI 28-53), PREV:300 (95% CI 266- 334). JIA-INC: 13 (95% CI 1-20), PREV:140 (95%CI 117-280). PsA-INC:3,6 (95% CI 1-8), PREV:49 (95%CI 40-60). AS-INC:6 (95% CI 3-11), PREV:94 (95% CI 94- 109). ReA-INC:9 (95% CI 6-15), PREV:91 (95% CI 78-106). Závěr: Jedná se o první populační studii identifikující frekvenci nejčastějších revmatologických onemocnění v ČR. Frekvence RA, JIA, PsA, AS, ReA je srovnatelná s údaji zahraničních populací; frekvence DA je se zdá být nižší než v okolních zemích.
|
|
|
Imunogenetické a hormonální predispoziční markery systémových revmatických onemocnění,zejména systémového lupus erythematodu
Fojtíková, Markéta ; Pavelka, Karel (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Rovenský, Jozef (oponent)
Fojtikova2011 ÚVOD: V multifaktoriální etiopatogenezi systémových revmatických chorob je nezbytná genetická vnímavost. PRL je účinný imunomodulátor, který podporuje rozvoj autoimunity. CÍLE PRÁCE: 1. Zjistit imunogenetický background, HLA II. a I. třídy a alely mikrosatelitového polymorfismu transmembránové části exonu 5 genu MIC-A (dále MIC-A), u SLE a PsA. 2. Zjistit, zda PRL v séru a synoviální tekutině ovlivňuje klinický a laboratorní průběh RA. 3. Zjistit, zda se funkční polymorfismus -1149 G/T SNP mimohypofyzárního promotoru PRL genu podílí na rozvoji a fenotypu SLE, RA, PsA, SSc a zánětlivých myopatií. METODIKA: Genetické analýzy u souborů nemocných se SLE (n=156), RA (n=173), PsA (n=100), SSc (n=75), PM (n=47) a DM (n=68) a 123 zdravých jedinců: PCR-SSP (HLA I. a II. třídy), PCR-fragmentační analýza (MIC-A) a PCR-RFLP (-1149 G/T SNP PRL). Detekce PRL v séru a synoviální tekutině u 29 RA a 26 OA pomocí radioimunometrické analýzy. VÝSLEDKY: 1. Rizikové imunogenetické markery SLE v české populaci jsou alela HLA-DRB1*03 (pc = 0.008; OR 2.5) a haplotyp HLA-DRB1 *03-DQB1*0201 (pc <0.001;OR 4.54). Frekvence MIC-A5.1 je vyšší u SLE než u zdravých (pc =0.005; OR 1.88). MIC-A5.1 spolu s HLA-DRB1*03 výrazně zvyšuje riziko SLE, pc <0.000001; OR 9.71. Alela HLA-Cw*0602 je častější u PsA s psoriázu I....
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s psoriatickou artritidou.
KNEISSLOVÁ, Dagmar
Hlavním úkolem práce je zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienta s psoriatickou artritidou. V souvislosti s tímto cílem jsou vymezeny dvě výzkumné otázky: Jaké mají pacienti s psoriatickou artritidou specifické potřeby? Jaké mají pacienti s psoriatickou artritidou problémy při vykonávání každodenních činností? Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, které bylo uskutečněno ve formě polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo 6 informantů, u kterých byla diagnostikována psoriatická artritida. Celý rozhovor se skládal z 33 otázek, z nichž některé obsahovaly doplňující podotázky. Rozhovor byl rozložen na základní kategorizační údaje a na vlastní rozhovor. Celý rozhovor byl zaznamenáván na mobilní telefon pomocí aplikace "zaznamenávání zvuku". Následně byly rozhovory přepsány do tištěné podoby a zpracovány technikou otevřeného kódování "tužka a papír". Výsledky výzkumného šetření jsou rozčleněny do těchto kategorií: fyzické zdraví, soběstačnost a psychosociální potřeby. Výsledky práce umožňují náhled na problematiku psoriatické artritidy z pohledu samotných pacientů. Získané výsledky práce mohou být použity jako výukový materiál pro studenty zdravotnických oborů či mohou posloužit všeobecným sestrám při poskytování ošetřovatelské péče pacientům s psoriatickou artritidou.
|
|
|
Epidemiologické aspekty zánětlivých revmatologických onemocnění a difúzních onemocnění pojiva.
Hánová, Petra ; Pavelka, Karel (vedoucí práce) ; Bencko, Vladimír (oponent) ; Horák, Pavel (oponent)
v českém jazyce Úvod: Údaje o frekvenci zánětlivých revmatologických onemocnění v České republice (ČR) dosud nebyly známy. Hlavní cíle: Zjistit standardizovanou roční incidenci (INC) a bodovou prevalenci (PREV) nejčastějších revmatologických onemocnění (revmatoidní artritida-RA, juvenilní idiopatická artritida-JIA, psoriatická artritida-PsA, reaktivní artritida-ReA, ankylozující spondylitida-AS, dnavá artritida-DA). Metodika: INC: registrace všech pacientů s nově stanovenou diagnózou během ročního sledování. PREV: registrace všech pacientů s již diagnostikovaným onemocněním ke stanovenému datu. Standardizace dle věku a pohlaví byla provedena za použití evropské standardní populace. Výsledky: Výsledky prezentovány/100 000 obyvatel. RA INC:31 (95%CI 20-42), PREV:610 (95%CI 561-658). Gout-INC:41 (95%CI 28-53), PREV:300 (95% CI 266- 334). JIA-INC: 13 (95% CI 1-20), PREV:140 (95%CI 117-280). PsA-INC:3,6 (95% CI 1-8), PREV:49 (95%CI 40-60). AS-INC:6 (95% CI 3-11), PREV:94 (95% CI 94- 109). ReA-INC:9 (95% CI 6-15), PREV:91 (95% CI 78-106). Závěr: Jedná se o první populační studii identifikující frekvenci nejčastějších revmatologických onemocnění v ČR. Frekvence RA, JIA, PsA, AS, ReA je srovnatelná s údaji zahraničních populací; frekvence DA je se zdá být nižší než v okolních zemích.
|
|
|
Problematika pacienta s lupenkou a jeho začlenění se do společnosti
Vaňková, Lucie ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Marková, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou pacientů, kteří jsou postiženi lupénkou. V první polovině teoretické části se zaměřuji na popis anatomie a fyziologie kůže. Druhá polovina teoretické části objasňuje, co vlastně psoriáza obnáší, jaká je její historie, jak se projevuje, jaká je možnost diagnostiky, s jakými typy lupénky se můžeme setkat v praxi, jaké jsou možnosti léčby a proč je důležitá edukace nemocného, rodiny i společnosti. V několika kapitolách popisuji, jaký má dopad na psychický i fyzický stav pacienta. V neposlední řadě připojuji kapitolu o začleňování se psoriatiků do společnosti. Empirická část se zaměřuje na život a příběhy lidí, kteří si svévolně tuto nemoc nevybrali, ale provází je velkou částí jejich života. Použita byla sonda kvalitativního šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zaznamenávány a následně analyzovány pomocí metody zakotvené teorie. Hlavním cílem je zjistit, v jakých sociálních oblastech mají lidé s psoriázou nejčastěji problémy. Rozhovory jsou vedeny s vybranými pacienty, jejich rodinami, přáteli a širokou veřejností. Empirická část popisuje a analyzuje zkušenosti a problémy nemocných, ke kterým došlo v souvislosti s tímto onemocněním. Zaměřuje se na rodinný, partnerský, pracovní a společenský život. Šetření prokázalo, že společnost sama...
|
|
|
Imunogenetické a hormonální predispoziční markery systémových revmatických onemocnění,zejména systémového lupus erythematodu
Fojtíková, Markéta ; Pavelka, Karel (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Rovenský, Jozef (oponent)
Fojtikova2011 ÚVOD: V multifaktoriální etiopatogenezi systémových revmatických chorob je nezbytná genetická vnímavost. PRL je účinný imunomodulátor, který podporuje rozvoj autoimunity. CÍLE PRÁCE: 1. Zjistit imunogenetický background, HLA II. a I. třídy a alely mikrosatelitového polymorfismu transmembránové části exonu 5 genu MIC-A (dále MIC-A), u SLE a PsA. 2. Zjistit, zda PRL v séru a synoviální tekutině ovlivňuje klinický a laboratorní průběh RA. 3. Zjistit, zda se funkční polymorfismus -1149 G/T SNP mimohypofyzárního promotoru PRL genu podílí na rozvoji a fenotypu SLE, RA, PsA, SSc a zánětlivých myopatií. METODIKA: Genetické analýzy u souborů nemocných se SLE (n=156), RA (n=173), PsA (n=100), SSc (n=75), PM (n=47) a DM (n=68) a 123 zdravých jedinců: PCR-SSP (HLA I. a II. třídy), PCR-fragmentační analýza (MIC-A) a PCR-RFLP (-1149 G/T SNP PRL). Detekce PRL v séru a synoviální tekutině u 29 RA a 26 OA pomocí radioimunometrické analýzy. VÝSLEDKY: 1. Rizikové imunogenetické markery SLE v české populaci jsou alela HLA-DRB1*03 (pc = 0.008; OR 2.5) a haplotyp HLA-DRB1 *03-DQB1*0201 (pc <0.001;OR 4.54). Frekvence MIC-A5.1 je vyšší u SLE než u zdravých (pc =0.005; OR 1.88). MIC-A5.1 spolu s HLA-DRB1*03 výrazně zvyšuje riziko SLE, pc <0.000001; OR 9.71. Alela HLA-Cw*0602 je častější u PsA s psoriázu I....
|
|
|
Možnosti fyzioterapeutických postupů u psoriatické artritidy
DROBNÁ, Martina
Bakalářská práce pojednává o problematice psoriatické artritidy, jež má ve většině případů chronický průběh a u pacientů může vést ke vzniku kloubních deformit. Toto onemocnění má nejasnou patogenezi, která je podmíněná genetickými, zevními a imunologickými faktory. Postihuje především pacienty s psoriázou I. typu, u nichž se začnou objevovat příznaky, jako jsou například otoky s bolestí kloubů, ranní ztuhlost a celková únava. PsA vykazuje často pozitivní antigen HLA - B27, bez přítomnosti revmatických uzlů a negativního revmatického faktoru (Štolfa, 2012). PsA vyvolává jak fyzické postižení pacientů, tak i značným způsobem narušuje jejich sociální a psychický život. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je stručně nastíněna anatomie kůže a stavba a funkce kloubů. Dále je zde popsána psoriáza, její formy a způsob léčby. V další kapitole je vysvětlen pojem artritida a jako příklad uvedena RA. Dále následuje podrobný popis PsA, definice onemocnění, její příčiny a výskyt, klinický obraz a některé možnosti terapie. V praktické části práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu, kterého se zúčastnily tři pacientky trpící PsA. Terapie byla zahájena vstupním kineziologickým rozborem, včetně specifických vyšetření, jako jsou goniometrická vyšetření kloubů, vyšetření úchopu, palpační svalové vyšetření a další. Schůzky s pacientkami probíhaly pravidelně každý týden po dobu osmitýdenní terapie. Na každé schůzce byla konzultována dříve provedená terapie, zopakovaly se cviky, popřípadě byly vysvětleny nejasnosti. Všechny terapie trvaly přibližně 45 minut, během nichž byly uvolňovány hypertonické svaly spolu s trigger pointy dle specifických problémů pacientek. Na posledním sezení byl proveden výstupní kineziologický rozbor a pacientky byly poučeny o důležitosti dodržování režimových opatření. Z výsledků výzkumu je patrné celkové zlepšení držení těla u všech pacientek. Velmi podstatným ukazatelem úspěšnosti terapie je znatelné snížení otoků, bolesti a zlepšení funkce rukou. Terapie byla také zaměřena na úpravu chybného stereotypu dýchání, který se projevoval horním typem, čímž docházelo k přetěžování svalů krční páteře a k častým bolestem hlavy. Velký důraz byl též kladen na aktivaci příčné klenby, která byla u všech pacientek propadlá. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů nebo jako edukační materiál pro pacienty.
|
|
|
Vytvoření centra pro nemocné s revmatoidní a psoriatickou artritidou
ŠTOKROVÁ, Veronika
Název této bakalářské práce je: Vytvoření centra pro nemocné s revmatoidní a psoriatickou artritidou. Revmatoidní artritida je chronické, systémové, zánětlivé kloubní onemocnění, které vede k rozvoji kloubních destrukcí a deformit. Charakteristickým znakem onemocnění je symetrické postižení více kloubů najednou, ve většině případů se jedná o drobné klouby. Psoriatická artritida je zánětlivé onemocnění kloubů, které je navíc sdružené s psoriázou. Psoriatická artritida postihuje především distální interfalangeální klouby rukou, čímž se výrazně liší od revmatoidní artritidy. Práce má dvě části. V teoretické části jsme se zabývali revmatoidní a psoriatickou artritidou, prioritními potřebami nemocného a případným centrem pro tyto nemocné. Empirická část práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, který byl proveden s 8 respondenty s revmatoidní a psoriatickou artritidou a 5 sestrami, které pracují v revmatologických ambulancích. Rozhovory s jednotlivými respondenty a sestrami byly zpracovány do kazuistik. Nejzajímavější údaje byly zpracovány ve formě kategorizačních tabulek. Cíle práce byly: Zjistit zájem nemocných o vytvoření centra pro klienty s revmatoidní a psoriatickou artritidou, poukázat na přínos centra pro nemocné s revmatoidní a psoriatickou artritidou, poukázat na možnosti aktivit vykonávaných v centru pro nemocné s revmatoidní a psoriatickou artritidou a poukázat na možnosti začlenění sestry v centru pro nemocné s revmatoidní a psoriatickou artritidou. Položili jsme si tyto výzkumné otázky: Jaký je zájem nemocných s revmatoidní a psoriatickou artritidou o vytvoření centra? V čem spatřují nemocní s revmatoidní a psoriatickou artritidou přínos centra? Jaké jsou možnosti začlenění sestry v centru pro nemocné s revmatoidní a psoriatickou artritidou? Které aktivity je možné v centru realizovat? Výsledky výzkumného šetření nám ukazují, nemocní s revmatoidní a psoriatickou artritidou mají zájem o vytvoření centra. Přínos centra nemocní spatřují především ve vyzkoušení a prohlédnutí si kompenzačních pomůcek, dalším přínosem by pro ně byla návštěva odborných seminářů vedených lékařem ve spolupráci se sestrou, popřípadě studenty. Sestra v centru by se zabývala edukací, další možnou činností by mohlo být pořádání odborných seminářů či spolupráce s lékařem na základním vyšetření. Z aktivit je možné v centru realizovat cvičení pod odborným dohledem fyzioterapeuta, návštěva lékaře, vyzkoušení si kompenzačních pomůcek či využití odborných rad ergoterapeuta. Výsledky bakalářské práce mohou být podkladem pro vytvoření centra pro nemocné s revmatoidní a psoriatickou artritidou.
|
|
| |
host ::
RSS.