|
|
Právní režim chráněných území a ochranných pásem v ochraně vod
Zíbrt, Daniel ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
85 ABSTRAKT Práce je zaměřena na právní režim územní ochrany vod. Voda jako složka životního prostředí hraje nepominutelnou roli v existenci života na zemi. Proto je potřeba ji chránit. K dosažení ochrany vod však nestačí chránit pouze tuto složku životního prostředí, ale je nezbytné zaměřit se i na jiné složky životního prostředí, které s touto ochranou úzce souvisejí. Cílem práce je analyzovat situaci a způsoby zajištění územní ochrany vod, zdůraznit základní druhy této ochrany a jejich shodné a odlišné znaky a podat ucelený výklad o problematice územní ochrany vod. Z těchto důvodů je práce rozčleněna do dvou částí, z nichž první se zabývá systematizací ochrany vod a vztahem ochrany vod jako celku a územní ochrany vod jako jednoho z jejích prvků. Tato část je nezbytná pro orientaci v problematice a zařazení územní ochrany vod do celého systému ochrany vod. Druhá část je pak zaměřena nejprve na způsoby vyhlašování jednotlivých druhů ochrany vod a dále pak přímo na jednotlivé druhy této ochrany. Prvním druhem územní ochrany vod jsou chráněné oblasti přirozené akumulace vod, jejichž cílem je zajistit retenční schopnost krajiny a pozitivní ovlivňování odtokových poměrů. Druhým druhem územní ochrany vod jsou ochranná pásma vodního zdroje. Jejich cílem je především ochránit zdroje pitné vody. Třetí druh územní...
|
|
|
Právní režim chráněných území a ochranných pásem v ochraně vod
Kašpar, Petr ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o právním režimu chráněných území a ochranných pásem sloužících k ochraně vod. Diplomová práce se člení celkem do čtyř kapitol. Kapitola první se věnuje problematice chráněných území a ochranných pásem v obecné rovině. Zahrnuje též srovnání obou institutů a jejich uplatnění při ochraně životního prostředí. Druhá kapitola se věnuje pramenům právní úpravy chráněných území a ochranných pásem na ochranu vod. Kapitoly třetí a čtvrtá jsou pro tuto diplomovou práci stěžejní a zahrnují právní rozbor jednotlivých typů chráněných území a ochranných pásem sloužících k ochraně vod. U jednotlivých institutů je analyzován jejich pojem, funkce, forma a způsob jejich stanovení a především jejich zvláštní právní režim spočívající zejména v zákazech a omezeních určitých činností v daném území. Pozornost je věnována též omezením vlastnického práva k nemovitostem v chráněných územích a ochranných pásmech a případným náhradám za tato omezení.
|
|
|
Právní úprava územní ochrany přírody
Kývala, Martin ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historickým vývojem a pozitivně právní úpravou územní ochrany přírody. Na mezinárodní a evropské úrovni byla sjednána řada mezinárodních smluv a jiných dokumentů. V Evropě má velký význam také legislativa Evropské unie, zejména dvě směrnice, na jejichž základě se vytváří soustava Natura 2000. Český zákon o ochraně přírody a krajiny upravuje obecnou územní ochranu přírody, systém šesti kategorií zvláštní územní ochrany přírody a další související právní instituty.
|
|
|
Právní úprava národních parků v České republice a Polsku
Šajnová, Dita ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
Resumé Cílem mé diplomové práce byla analýza právní úpravy v České republice a Polsku, jejich srovnání, porovnání přístupu k této problematice jednotlivých zemí a návrh potenciální změn v české legislativě. Z důvodu zeměpisné, historické i sociální blízkosti byla v této práci použita komparativní metoda výzkumu. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola ilustruje historický vývoj právní úpravy, je rozdělena do tří podkapitol, přičemž první se zaobírá českou historií, druhá polskou a poslední historií Krkonošského národního parku/Karkonoskego Parku Narodowego, nyní přeshraničního parku (Od počátku spolu česká i polská část parku spolupracují.). Druhá kapitola se skládá ze čtyř částí a věnuje se mezinárodnímu právu, první podkapitola historickému vývoji, druhá IUCN. Třetí, rozdělená do dvou částí, představuje mezinárodní smlouvy se vztahem k národním parkům globálního a regionálního charakteru. Čtvrtá podkapitola demonstruje mezinárodní spolupráci a nadnárodní formy spolupráce na Krkonošském národním parku/Karkonoskim Parku Narodowym. Kapitola III. se zabývá právem Evropské unie, podkapitola jedna jeho historickým vývojem, podkapitola dvě kapitola, rozdělená na 4 části pojednává o Směrnici o ptácích, Směrnici o stanovštích, Natuře 2000 a Natuře 2000 v Krkonošském národním parku/ Karkonoskim Parku...
|
|
|
Právní úprava ochrany dřevin
Proček, David ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Resumé Právní úprava ochrany dřevin Tato práce se zabývá problematikou právní ochrany dřevin rostoucích mimo les. Okrajově je předmětem této práce i problematika právní ochrany lesa. Autor se ve své práci zaměřuje na praktické otázky zkoumané materie, s ohledem na své praktické zkušenosti a navrhuje některá dílčí řešení. Prioritním cílem autora není vyhledání všech problémových ustanovení, která se dotýkají zkoumané materie, ale posoudit úroveň právní úpravy v globálním měřítku. Blíže se zabývá těmi nedostatky, které považuje za závažné z pohledu předmětu ochrany a pokouší se o odstranění těchto nedostatků vlastními návrhy, případně zahraniční, konkrétně slovenskou legislativou, která z globálního pohledu upravuje zkoumanou problematiku v některých případech efektivněji a může tak sloužit jako inspirativní vzor pro Českou republiku. Klíčová slova: dřevina rostoucí mimo les, památný strom, zvláště chráněná rostlina, zvláště chráněný druh, významný krajinný prvek, chráněné území, územní plánování, les. Abstract Legal regulation of wood plants growing outside the forest This thesis deals with legal regulation of wood plants growing outside the forest. Marginally the thesis examines the issues og legal regulation of the forest. The author focuses on practical questions with regard to his practical experience...
|
|
|
Právní úprava ochrany národních parků v ČR a v Německu
Kyzour, Jaromír ; Drobník, Jaroslav (oponent) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Právní úprava ochrany národních parků v ČR a Německu Územní ochrana patří mezi nejdůležitější nástroje ochrany přírody. Kategorie území s označením národní park se počítá k jejím tradičním institutům. Přesto je diskuze o národních parích stále velmi živá. Toto téma je v České republice aktuální i díky přípravám nového zákona pro již existující Národní park Šumava, který je zároveň největším českým národním parkem. Předkládaná práce srovnává právní úpravu pro národní parky v ČR a Německu. Jejím cílem je mimo jiné z této komparace vyvodit závěry nad možnými změnami de lege ferenda. Práce se věnuje všem českým národním parkům (České Švýcarsko, Krkonošský, Podyjí, Šumava). Ačkoliv v Německu tvoří základ úpravy spolkový zákon o ochraně přírody (Bundesnaturschutzgesetz - BNatSchG), důležitou prováděcí roli v této oblasti stále hraje zemské právo. V práci jsou jako příklady blíže sledovány zemské úpravy pro tři z celkem čtrnácti německých národních parků: NP Bavorský les (Bavorsko), NP Müritz (Meklenbursko-Přední Pomořany) a NP Saské Švýcarsko (Sasko). V úvodních kapitolách je popsán historický vývoj kategorie "národní park" a jsou zde také představeny výše uvedené národní parky. Jako prostředek pro mezinárodní srovnání byla vytvořena Světovým svazem ochrany přírody (IUCN) kategorizace chráněných území...
|
|
|
Velkoplošná zvláště chráněná území ochrany přírody v západních Čechách a východním Bavorsku z právního pohledu
Staněk, Lucián ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Tématem této práce jsou velkoplošná zvláště chráněná území ochrany přírody v západních Čechách a východním Bavorsku. V rámci uvedeného tématu se tato práce zaměřuje zejména na méně přísné kategorie těchto území, tj. na české chráněné krajinné oblasti a bavorské přírodní parky ("Naturpark"). Z uvedených dvou kategorií jsem vybral po jednom zástupci, kterým jsem se v rámci této práce blíže věnoval. Těmito zástupci jsou Chráněná krajinná oblast Český les a sousední bavorský Přírodní park Nördlicher Oberpfälzer Wald (Severní Hornofalcký les). Cílem této práce bylo výše uvedená zvláště chráněná území popsat, analyzovat, srovnat a ve výsledku posoudit úroveň ochrany těchto území na obou stranách česko-bavorské hranice, jakož i najít případné náměty na vylepšení předmětné české právní úpravy. Práce se skládá ze sedmi částí, přičemž část třetí až šestá se dále dělí na kapitoly a (mimo části šesté) podkapitoly. Na úvodní první část navazuje část druhá, geograficky vymezující zkoumanou oblast. Část třetí obsahuje obecné pojednání o právní úpravě velkoplošných zvláště chráněných území ochrany přírody v České republice a Spolkové republice Německo, včetně Svobodného státu Bavorsko. Podrobný výklad je v rámci této části věnován zejména německým respektive bavorským kategoriím zvláště chráněných území. Následuje...
|
|
|
Právní úprava ochrany národních parků v ČR a Německu
Kyzour, Jaromír ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Právní úprava ochrany národních parků v ČR a Německu Územní ochrana patří mezi nejdůležitější nástroje ochrany přírody. Kategorie území s označením národní park se počítá k jejím tradičním institutům. Přesto je diskuze o národních parích stále velmi živá. Toto téma je v České republice aktuální i díky přípravám nového zákona pro již existující Národní park Šumava, který je zároveň největším českým národním parkem. Předkládaná práce srovnává právní úpravu pro národní parky v ČR a Německu. Jejím cílem je mimo jiné z této komparace vyvodit závěry nad možnými změnami de lege ferenda. Práce se věnuje všem českým národním parkům (České Švýcarsko, Krkonošský, Podyjí, Šumava). Ačkoliv v Německu tvoří základ úpravy spolkový zákon o ochraně přírody (Bundesnaturschutzgesetz - BNatSchG), důležitou prováděcí roli v této oblasti stále hraje zemské právo. V práci jsou jako příklady blíže sledovány zemské úpravy pro tři z celkem čtrnácti německých národních parků: NP Bavorský les (Bavorsko), NP Müritz (Meklenbursko-Přední Pomořany) a NP Saské Švýcarsko (Sasko). V úvodních kapitolách je popsán historický vývoj kategorie "národní park" a jsou zde také představeny výše uvedené národní parky. Jako prostředek pro mezinárodní srovnání byla vytvořena Světovým svazem ochrany přírody (IUCN) kategorizace chráněných území...
|
|
|
Návrh interaktivní naučné stezky v PP Milíčovský les a rybníky
Trnka, Adam ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Jančaříková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce je podkladem pro realizaci naučné stezky v Přírodní památce Milíčovský les a rybníky. V toretické části práce se zabývám ochranou přírody v České republice a také v rámci Evropské unie. Podrobně zde zpracovávám charakteristiku vymezeného území se zaměřením na geologii, flóru a faunu. Ve praktické části jsem ty nejzákladnější informace využil jako podklad pro tvorbu jednotlivých panelů naučné stezky. Grafický návrh panelů je přílohou práce. Naučnou stezku jsem navrhl ve dvou variantách, kratší i delší trasa má sedm zastavení. Smyslem této práce je přispět k ochraně přírodních hodnot v Přírodní památce Milíčovský les a rybníky. Předkládané informace by měly mít širší platnost a napomáhat obecnému povědomí o přírodě. Tyto informace by měly zároveň návštěvníkům rozšířit obecné vědomosti o Milíčovském lese a vést je k pozitivnímu vztahu k přírodě jako celku.
|
|
|
Zemědělství v chráněné krajinné oblasti Šumava
POLENSKÝ, Jakub
Zemědělské hospodaření je nezbytnou součástí managementu chráněných krajinných oblastí, na druhou stranu je však významně limitováno restriktivními opatřeními, jakými jsou např. agrotechnické lhůty definované potřebami ochrany přírody. Diplomová práce se zabývá dopadem některých omezujících nařízení na provoz farem v podmínkách CHKO Šumava, hospodařících konvenčním způsobem výroby. Terénní šetření proběhlo formou rozhovoru a bylo zaměřeno na zjištění názoru majitelů farem na vztahy s orgány CHKO Šumava, na dopad agrotechnických lhůt na provoz hospodářství a na jejich plány do budoucnosti. Z šetření vyplývá, že jako jednoznačně negativní uvádí spolupráci s orgány CHKO Šumava a jako pozitivní všichni dotčení zmiňují současnou výši dotační podpory, bez které by hospodaření bylo v budoucnosti neudržitelné. Agrotechnické lhůty, specifické pro režim chráněných krajinných oblastí, však překvapivě uvádí jako minimálně omezující, neboť jim uzpůsobili provoz svých farem.
|
host ::
RSS.