|
| |
|
|
Music as the Protagonist
Bjørknes, Bård ; JIŘIČKA, Lukáš (vedoucí práce) ; PROCHÁZKA, Tomáš (oponent)
This master thesis is a research on the Music Theatre genre. My intention is to
examine how the use of music and sound as main components can open for new
structures and methods in a theatre process and performance. The genre is in a
situation of constant exploring which is resulting in artists finding new methods for
their artistic work.
I am starting the thesis with a smaller research on hearing and the function of the
ears in a theatre context. In this part I am aiming for a basic knowledge on how we
are using our ears while attending theatre. I continue by writing about the genre,
music theatre, from a historical point of view. Starting with the music theatre in the
ancient Greece until the music theatre of our time, I am focusing on different forms,
artists and happenings that have been of importance for the music theatre and its
development. Further I write about the term music theatre and its many definitions,
before ending the chapter with introducing the directors/composers Nikolaj
Cederholm and Heiner Goebbels. I am analysing two different music theatre
performances, one by Cederholm called Teaterkoncert Beethoven and one by
Goebbels called Stifters Dinge, to get a deeper understanding of their methods and
visions regarding music theatre. I am looking at differences and similarities in the two
performances.
The next part of my thesis is about my own experience of making music theatre. I am
sharing my thoughts and reflections around the two processes and performances I
have directed in my final year of studying. The last part is a discussion and reflection
around the research I have done, and experiences I have had regarding music and
sound in theatre and how it can open for new structures and methods in a theatre
context.
|
|
|
Charakteristika literárních postav ve vybraných prózách Ladislava Fukse se zaměřením na zvláštnosti v chování
TVRDÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce je popsat jednotlivé charaktery, především hlavních literárních postav, ve vybraných prózách významného českého prozaika Ladislava Fukse. Práce bude zaměřena především na neobvyklé chování, zvláštnosti, vlastnosti a charaktery hrdinů. Biografická část práce bude věnována autorově osobnosti a životu, část bibliografická podrobné analýze hlavních postav ve vybraných titulech. K porovnání bude více jak deset postav. Primární metodou v práci bude analýza, interpretace, dále bude užit popis a konfrontace jednotlivých hrdinů. Přínos práce spočívá v podrobnějším popisu a srovnání chování jednotlivých charakterů postav.
|
|
|
Vývoj novináře coby filmové postavy v americké kinematografii
Svoboda, Martin ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Práce se zabývá žurnalistickým povoláním, jak je zobrazováno v americké mainstreamové kinematografii během zvukové éry hollywoodského filmu. Popisuje způsoby, jakými se film vypořádává s komplexitou žurnalistiky, zatímco se stále snaží zůstat rentabilním komerčním uměním. Práce ukazuje možnost zásadního zjednodušení žurnalistické rutiny zapříčiněné právě touto potřebou - nutností dosáhnout výdělku či atraktivity. Právě tyto dva aspekty totiž zůstávají hlavní producentskou motivací pro podporování vzniku filmů. Aby byl film úspěšný, musí pak být pro diváka především srozumitelný. Proto práce ve výsledku popíše několik zásadních žurnalistických archetypů, k nimž hollywoodská kinematografie dospěla. Práce se dál věnuje novinářské etice, jež se může dostávat do konfliktů s morálními hodnotami filmařů. Zjednodušení a nutnost výdělečnosti mohou opět hrát svou roli. Poslední část využije všechny shromážděné informace k sledování cesty vlivné divadelní hry Na titulní straně a jejích čtyř filmových adaptací skrze dekády historie kinematografie. Hlavním cílem práce je pochopit způsoby, jakými jsou novináři zobrazováni v americké mainstreamové kinematografii, jež se jim tak často věnuje.
|
|
| |
|
|
Transformations of the Gothic in Victorian Ghost Stories
Bambušková, Tereza ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Cílem této práce je určit jakým způsobem proměny gotického žánru v devatenáctém století odrážejí postupné změny, kterými ve viktoriánské společnosti prošly koncepty zrakového vnímání a nadpřirozena. Devatenácté století je dobou, kdy vědecký pokrok jasně dokázal, že existují věci pouhým okem neviditelné, a kdy nově se rozvíjející psychologie poukázala na to, že ne všechno, co lidé vidí, opravdu existuje. Bylo také dobou, kdy se začaly vynořovat pochybnosti o náboženských dogmatech, která se dříve jevila jako neotřesitelná. Lidé postupně ztráceli neochvějnou víru v neviditelné a zároveň si začali uvědomovat, že zrak je jako nástroj poznání nedostačující, a že mysl může ošálit smysly. V důsledku všech těchto vývojů se přímočarý koncept reality a reálného zkomplikoval, a tyto komplikace jsou především obsažené v literárním žánru, který se vyvinul z gotického románu, konkrétně ve viktoriánských duchařských povídkách. Základní tropy gotického žánru v těchto povídkách zůstávají, změna spočívá v jejich použití, v reakcích protagonistů a v hlavním konfliktu povídek, který je určen novými poznatky o zraku a lidské mysli. V mnoha případech mizí jasné vymezení mezi hrdinou příběhu a antagonistou, který se často dá chápat jako součást hrdinovy mysli, která na sebe bere viditelnou podobu. V mnoha případech...
|
host ::
RSS.