|
|
Dačicko jako české "Three Corners"? Analýza funkčních prostorových vztahů
SEDLÁKOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením funkčních prostorových vztahů a analýzou směrové orientace. Jako zájmové území byl zvolen správní obvod obce s rozšířenou působností Dačice nacházející se v jihovýchodním cípu Jihočeského kraje. Funkční vztahy byly zkoumány zejména do tří krajských a tří okresních měst. První část práce je zaměřena na vymezení a charakteristiku pojmů prostorová interakce, mobilita, region a periferie. Analytická část práce se zabývá analýzou zjištěných dat o časové dostupnosti, počtech spojů veřejnou hromadnou dopravou a dojížďce (do škol, za prací) do zvolených krajských a okresních center. Součástí analytické části je také výzkum prostorových vztahů pouze na území SO ORP Dačice. Ze zjištěných dat bylo následně možné zhodnotit vhodnost administrativní příslušnosti regionu k Jihočeskému kraji.
|
|
|
Změny reálných dopravních toků a akcesibility v Plzeňském regionu ve vztahu k systému osídlení
Brož, Petr ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Květoň, Viktor (oponent)
Problematika dopravy je v současnosti jedním z nejvíce diskutovaných témat, a to díky prohlubující se územní diferenciaci vyvolávající zvýšené nároky na kvalitu současných dopravních spojení. Zvláště pak atraktivita středisek a existence kvalitní dopravní infrastruktury, podněcující rozvoj území (jeho úspěšnost), se stává jedním z nejdiskutovanějších témat dnešní doby. Tato diplomová práce se tak zabývá porovnáním a zhodnocením změn prostorových interakcí v systému osídlení Plzeňského kraje ve dvou časových řezech (1991 a 2001). Analýza dopravních interakcí bude provedena pomocí několika statistických metod a za pomoci technologií GIS. Hlavní pozornost však bude věnována prostorové diferenciaci frekvence dopravních toků a dopravní dostupnosti. Následně bude provedeno srovnání dopravních charakteristik s charakteristikami komplexního významu osídlení za účelem zjistit základní vztahy mezi těmito ukazateli. Klíčová slova: prostorové interakce, dopravní dostupnost, frekvence veřejné dopravy, dopravní toky, dopravní regionalizace, Plzeňský kraj.
|
|
|
Přístupy ke studiu prostorových interakcí v geografii: příklad hodnocení dopravních vazeb středisek osídlení v Česku
Chmelík, Jakub
Prostorové interakce významně ovlivňují komplexní geografickou organizaci, utváření sídelních struktur a vysvětlují a popisují význam vzájemných vztahů v krajinné sféře na všech měřítkových úrovních. Proto jsou označovány jako jeden z klíčových obecných pojmů geografie. Největší důraz je tomuto tématu věnován především ve studiu dopravy a dopravních sítí, které můžeme považovat za hlavní oporu interakcí. Problematika hodnocení prostorových interakcí, popř. v užším pojetí dopravních vztahů, je charakteristická významnou interdisciplinaritou, neboť otázky propojenosti jednotlivých středisek a jejich potřeb v kontextu úrovně dopravní nabídky řeší dopravně-inženýrské obory, ekonomické obory, specialisté v oblasti územního plánování atd. Obdobně jako o něco dříve jiné oblasti sociální a ekonomické geografie současná geografie dopravy prochází změnou v podobě plurality metodických přístupů, "vnitřní" specifikace detailnějšího vymezení objektu studia a nových aplikačních výzev. Problematika intenzity a povahy dopravních vztahů je zpravidla spojována s kvantitativními metodami poznání reality. Přesto je stále součástí významného počtu dopravně-geografických studií a zároveň je nadále aktuální, především s ohledem na aplikace v řešení praktických úloh dopravního plánování a rozhodovacích praktik v decizní...
|
|
|
Přístupy ke studiu prostorových interakcí v geografii: příklad hodnocení dopravních vazeb středisek osídlení v Česku
Chmelík, Jakub ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent) ; Horňák, Marcel (oponent)
Prostorové interakce významně ovlivňují komplexní geografickou organizaci, utváření sídelních struktur a vysvětlují a popisují význam vzájemných vztahů v krajinné sféře na všech měřítkových úrovních. Proto jsou označovány jako jeden z klíčových obecných pojmů geografie. Největší důraz je tomuto tématu věnován především ve studiu dopravy a dopravních sítí, které můžeme považovat za hlavní oporu interakcí. Problematika hodnocení prostorových interakcí, popř. v užším pojetí dopravních vztahů, je charakteristická významnou interdisciplinaritou, neboť otázky propojenosti jednotlivých středisek a jejich potřeb v kontextu úrovně dopravní nabídky řeší dopravně-inženýrské obory, ekonomické obory, specialisté v oblasti územního plánování atd. Obdobně jako o něco dříve jiné oblasti sociální a ekonomické geografie současná geografie dopravy prochází změnou v podobě plurality metodických přístupů, "vnitřní" specifikace detailnějšího vymezení objektu studia a nových aplikačních výzev. Problematika intenzity a povahy dopravních vztahů je zpravidla spojována s kvantitativními metodami poznání reality. Přesto je stále součástí významného počtu dopravně-geografických studií a zároveň je nadále aktuální, především s ohledem na aplikace v řešení praktických úloh dopravního plánování a rozhodovacích praktik v decizní...
|
|
|
Změny reálných dopravních toků a akcesibility v Plzeňském regionu ve vztahu k systému osídlení
Brož, Petr ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Květoň, Viktor (oponent)
Problematika dopravy je v současnosti jedním z nejvíce diskutovaných témat, a to díky prohlubující se územní diferenciaci vyvolávající zvýšené nároky na kvalitu současných dopravních spojení. Zvláště pak atraktivita středisek a existence kvalitní dopravní infrastruktury, podněcující rozvoj území (jeho úspěšnost), se stává jedním z nejdiskutovanějších témat dnešní doby. Tato diplomová práce se tak zabývá porovnáním a zhodnocením změn prostorových interakcí v systému osídlení Plzeňského kraje ve dvou časových řezech (1991 a 2001). Analýza dopravních interakcí bude provedena pomocí několika statistických metod a za pomoci technologií GIS. Hlavní pozornost však bude věnována prostorové diferenciaci frekvence dopravních toků a dopravní dostupnosti. Následně bude provedeno srovnání dopravních charakteristik s charakteristikami komplexního významu osídlení za účelem zjistit základní vztahy mezi těmito ukazateli. Klíčová slova: prostorové interakce, dopravní dostupnost, frekvence veřejné dopravy, dopravní toky, dopravní regionalizace, Plzeňský kraj.
|
|
|
Přístupy ke studiu prostorových interakcí v geografii: příklad hodnocení dopravních vazeb středisek osídlení v Česku
Chmelík, Jakub
Prostorové interakce významně ovlivňují komplexní geografickou organizaci, utváření sídelních struktur a vysvětlují a popisují význam vzájemných vztahů v krajinné sféře na všech měřítkových úrovních. Proto jsou označovány jako jeden z klíčových obecných pojmů geografie. Největší důraz je tomuto tématu věnován především ve studiu dopravy a dopravních sítí, které můžeme považovat za hlavní oporu interakcí. Problematika hodnocení prostorových interakcí, popř. v užším pojetí dopravních vztahů, je charakteristická významnou interdisciplinaritou, neboť otázky propojenosti jednotlivých středisek a jejich potřeb v kontextu úrovně dopravní nabídky řeší dopravně-inženýrské obory, ekonomické obory, specialisté v oblasti územního plánování atd. Obdobně jako o něco dříve jiné oblasti sociální a ekonomické geografie současná geografie dopravy prochází změnou v podobě plurality metodických přístupů, "vnitřní" specifikace detailnějšího vymezení objektu studia a nových aplikačních výzev. Problematika intenzity a povahy dopravních vztahů je zpravidla spojována s kvantitativními metodami poznání reality. Přesto je stále součástí významného počtu dopravně-geografických studií a zároveň je nadále aktuální, především s ohledem na aplikace v řešení praktických úloh dopravního plánování a rozhodovacích praktik v decizní...
|
|
|
Model přepravních vztahů v kraji Vysočina se zaměřením na železniční dopravu
NOSEK, Lukáš
Předkládaná bakalářská práce hodnotí využívání železniční dopravy v Kraji Vysočina na podkladě každodenní dojížďky do zaměstnání a do škol. V teoretické části práce jsou rozebrána východiska studia prostorových interakcí s důrazem na dopravní interakce a na gravitační modely. Dále tato kapitola obsahuje popis obecného vývoje železniční dopravy a zhodnocení současné pozice železniční dopravy v České republice. V metodologické části je popsána především datová základná práce včetně jejích nedostatků a zároveň jsou zde představeny metody, které byly použity při zpracování této práce. Hlavním cílem analytické části této práce je vytvoření modelu přepravních vztahů se zaměřením na železniční dopravu v Kraji Vysočina. Tento výsledný model je v další části analýzy konfrontován s dalšími mezisídelními interakcemi v Kraji Vysočina (např. nabídka spojů veřejné dopravy). V závěru práce je ještě prostor věnovaný prostorovým interakcím mezi dojížďkovými centry Kraje Vysočina, a to z hlediska teoretických prostorových vazeb, reálných přímých vlakových spojů, reálných přímých autobusových spojů a pohybu osobních automobilů.
|
|
|
Identifikace urbanizovaných os v sídelním systému České republiky
NERAD, Jiří
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou urbanizovaných os v sídelním systému České republiky. Před jejich vymezením je v teoretické části popsán obecný vývoj prostorové a vztahové organizace v sídelních systémech. Periodizace vývoje sídelních systémů byla provedena na základě třístupňového modelu stádií, který generalizuje jejich vývoj do pre-industriálního, industriálního a post-industriálního stádia. Součástí kapitoly je i nástin některých specifik a řízených deformací ve vývoji české sídelní struktury. Dále jsou v teoretické části diskutovány východiska studia prostorových mezisídelních interakcí s důrazem na mezisídelní vazby dojížďky do zaměstnání a dopravní interakce. V metodologické části jsou představeny metody vymezení urbanizovaných os a zároveň je zde popsána datová základna práce včetně jejích nedostatků. První část analýzy se stručně věnuje nodálním interakcím v sídelním systému a vymezuje základní vlastnosti české sídelní struktury. Hlavní empirická část práce poté analyzuje nadnodální vztahy v českém sídelním systému. Tyto vazby jsou sledovány v podobě denních dopravních a dojížďkových interakcí mezi sídly. Na základě jejich reciproční mezisídelní intenzity jsou v poslední fázi práce vymezeny hlavní komplexně propojené urbanizované osy.
|
host ::
RSS.