|
|
Hodnotící škály jako součást moderní ošetřovatelské péče u pacienta s poraněním mozku.
MAROVÁ, Markéta
Tato diplomová práce se věnuje hodnotícím škálám, které jsou součástí moderní ošetřovatelské péče u pacienta s poraněním mozku. Cílem naší práce bylo zjistit, jakým způsobem sestry pracují s hodnotícími škálami. Analyzovat pomocí hodnotících škál problematické oblasti pacienta v průběhu onemocnění. Zjistit, jakým způsobem pomáhají hodnotící škály pacientům a zjistit, jakým způsobem pomáhají hodnotící škály sestrám. Abychom tyto cíle naplnili, zvolili jsme následující 4 výzkumné otázky. Jakým způsobem sestry pracují s hodnotícími škálami? Jaké jsou problematické oblasti pacienta s poraněním mozku v průběhu onemocnění? Jakým způsobem pomáhají hodnotící škály pacientům? Jakým způsobem pomáhají hodnotící škály sestrám? Výzkumná část byla realizovaná formou kvalitativního přístupu, pomocí polostrukturovaného rozhovoru a kazuistiky. Výzkumný vzorek tvoří 20 probandů. Z toho 15 sester, které se při výkonu své profese setkávají s pacienty s poraněním mozku. Dále 5 pacientů s poraněním mozku. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že sestry při výkonu své profese využívají hodnotící škály, a to většinou po celou dobu hospitalizace pacienta. Většina se s nimi seznámí, alespoň teoreticky, již v průběhu studia. Tyto sestry by ocenily, kdyby se v průběhu studia naučily s hodnotícími škálami pracovat více prakticky. Po všech sestrách jejich nadřízení vyžadují používání hodnotících škál. Výzkumným šetřením bylo dále dokázáno, že sestry používají na svých odděleních velmi podobné spektrum hodnotících škál, až na malé výjimky. Námi oslovené sestry ve většině nepoužívají škály, které jsou určené speciálně pro pacienty s poraněním mozku a jejich povědomí o takových škálách je minimální. Shodují se však, že nejdůležitější škálou pro tyto pacienty je Glasgow Coma Scale. Toto výzkumné šetření odhalilo drobné nedostatky při práci s hodnotícími škálami. Výzkumné šetření poukázalo na mnohé problémy, se kterými se musí potýkat pacienti po poranění mozku. Výsledky dále ukázaly, že hodnotící škály mohou různými způsoby pomoci sestrám i pacientům.
|
|
| |
|
|
Motivace k setrvání v manželství u partnerů osob po poranění mozku
Vaněčková, Anna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o situaci manželů osob, kteří utrpěli poranění mozku. Po poranění mozku se mohou objevit vedle fyzických následků i různě závažné psychické změny. Tyto následky zasahují nejen samotného člověka po poranění mozku, ale i jeho nejbližší, obzvláště jeho partnera a ovlivňují i kvalitu manželství. Teoretická část práce se zabývá nejprve významem instituce manželství, a to jak ze sociologického, tak z psychologického hlediska. Následně práce pojednává o tématu poranění mozku a jeho následcích. Pozornost dále věnována dopadu této situace na manžele osob po poranění mozku. Další část práce se věnuje tématu motivace pro manželství. Empirická část práce je tvořena kvalitativním výzkumem, který je založen na 8 individuálních hloubkových rozhovorech s manžely (manželkami) osob po poranění mozku. Cílem je zmapovat motivy pro setrvání v manželství u partnerů osob po poranění mozku a identifikovat další faktory, které s touto motivací souvisejí.
|
|
|
Monitoring nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním - role sestry
VANIŠOVÁ, Štěpánka
Tato teoretická diplomová práce je zaměřena na monitoring nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním a na roli sestry v této problematice. Jejím cílem bylo poskytnout všeobecný a komplexní přehled o kraniocerebrálním poranění a možnostech monitoringu nervového systému u pacientů s tímto poraněním a zmapovat roli sestry při monitoringu nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním. K dosažení cílů bylo použito metody review a syntézy dat. Zdroje pro zpracování diplomové práce byly vyhledávány prostřednictvím odborných zahraničních databází, vyhledávačů na internetu a prostřednictvím katalogů a databází knihoven. Čerpáno bylo z odborné tuzemské i zahraniční literatury, v elektronické i tištěné podobě. Vývojem technologií se v klinické praxi objevují nové monitorovací techniky nervového systému, které už někde považují za standard, jinde je teprve zavádějí anebo nemají doposud s těmito technikami zkušenosti žádné. Sestry pracující s pacienty s kraniocerebrálním poraněním by měly mít k dispozici dostatek informací k této problematice. Bohužel literatura s touto problematikou určená pro sestry se v tuzemských zdrojích moc často nevyskytuje. Tato diplomová práce by mohla alespoň částečně posloužit jako studijní materiál pro sestry i studenty. V diplomové práci je zpřehlednění patofyziologie kraniocerebrálního onemocnění, současné nejčastěji využívané metody monitoringu nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním v zahraničí i u nás. V další části práce jsou jednotlivé metody monitoringu doplněny o informace, které uplatní obzvláště sestry pracující na jednotkách intenzivní péče s pacienty s kraniocerebrálním poraněním.
|
|
| |
|
| |
|
|
Motivace k setrvání v manželství u partnerů osob po poranění mozku
Vaněčková, Anna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o situaci manželů osob, kteří utrpěli poranění mozku. Po poranění mozku se mohou objevit vedle fyzických následků i různě závažné psychické změny. Tyto následky zasahují nejen samotného člověka po poranění mozku, ale i jeho nejbližší, obzvláště jeho partnera a ovlivňují i kvalitu manželství. Teoretická část práce se zabývá nejprve významem instituce manželství, a to jak ze sociologického, tak z psychologického hlediska. Následně práce pojednává o tématu poranění mozku a jeho následcích. Pozornost dále věnována dopadu této situace na manžele osob po poranění mozku. Další část práce se věnuje tématu motivace pro manželství. Empirická část práce je tvořena kvalitativním výzkumem, který je založen na 8 individuálních hloubkových rozhovorech s manžely (manželkami) osob po poranění mozku. Cílem je zmapovat motivy pro setrvání v manželství u partnerů osob po poranění mozku a identifikovat další faktory, které s touto motivací souvisejí.
|
|
|
Adaptace neuropsychologického dotazníku EBIQ pro účely diagnostiky emočních a psychosociálních problémů po poranění mozku.
Wolfová, Beata ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Neurorehabilitace u osob po poranění mozku se tradičně soustředí na nápravu somatických a kognitivních funkcí, přičemž problematika emočních aspektů poranění mozku je dosud málo prozkoumaná. Cílem teoretické části diplomové práce bylo proto zmapování diagnostických nástrojů vhodných pro vyšetřování emočních problémů pacientů po poranění mozku a jejich utřídění pro potřeby neuropsychologické praxe. V empirické části práce se autorka zaměřila na adaptaci a pilotní ověření neuropsychologického dotazníku European Brain Injury Questionnaire na vzorku pacientů po poranění mozku a jejich blízkých osob. Praktickým výstupem práce je kromě psychometrických charakteristik česká pracovní verze EBIQ-P (verze pro pacienty) a EBIQ-R (verze pro rodinné příslušníky) včetně přehledně zpracovaných instrukcí k vyhodnocování výsledků a příkladů pro použití v klinické praxi. EBIQ představuje alternativu k doposud používaným dotazníkům SCL-90 a MMPI, jelikož tyto podle našich zjištění i poznatků z jiných studií poskytují u skupiny pacientů po poranění mozku nevalidní výsledky.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.