|
|
Podjatost úředních osob
Nová, Anna ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Podjatost úředních osob Předmětem této diplomové práce je analýza institutu podjatosti úředních osob, který je upraven v § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a to především se zaměřením na praktické vláštní důraz je široké veřejnosti věnována nemalá pozornost. Práce rovněž mapuje vývoj postoje judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího s předmětné problematice v Práce je rozdělena do čtyř základních kapitol, které se dále dělí na podkapitoly, přičemž vybrané podkapitoly se dále člení na oddíly. Kapitola první analyzuje základní východiska nstitutu vyloučení z projednávání a rozhodování věci a rekapituluje nejzásadnější kodifikace správního řízení se zaměřením na úpravu institutu podjatosti. představuje účinnou právní úpravu podjatosti ve správním řádu, jakož i ve zvláštních zákonech, a pokládá teoretické základy nezbytné pro hlubší vhled do problematiky. Kapitola třetí se věnuje tzv. systémové podjatosti, a to zejména z odborné veřejnosti. Kapitola čtvrtá je věnována detailnímu rozboru základních fází uplatnění - prostředky obrany. Klíčová slova: podjatost, vyloučení z projednávání a rozhodování věci, námitka podjatosti, úřední osoba
|
|
|
Namítání podjatosti úředníků ve správním řízení
Nováková, Johana ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Vedral, Josef (oponent)
104 Namítání podjatosti úředníků ve správním řízení Abstrakt Předmětem této diplomové práce je rozbor institutu vyloučení z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení, který je zakotven v ustanovení § 14 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, a to včetně jeho novelizací a judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Diplomová práce se zaměřuje i na pojem systematické podjatosti, který s tímto institutem souvisí. Cílem diplomové práce je alespoň částečně zmapovat využití institutu vyloučení z projednávání a rozhodování věci v praxi, tak jak je upraven v ustanovení § 14 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád. Začátek diplomové práce je věnován současné právní úpravě institutu vyloučení z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení a právním východiskům zákonné úpravy vyloučení z projednávání a rozhodování věci. Další část diplomové práce se věnuje podrobnému rozboru současné právní úpravy institutu vyloučení z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení, který je zakotvený v ustanovení § 14 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád. V této části je detailně rozebráno ustanovení § 14 správního řádu, včetně aktuální judikatury. Tato část popisuje, vůči komu může být podjatost institut vyloučení z projednávání a rozhodování věci uplatněn, kdo jej může uplatnit a jak je o něm správním orgánem...
|
|
|
Právo na zákonného soudce
Hruška, Lukáš ; Uhl, Pavel (oponent)
Právo na zákonného soudce Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá základním subjektivním právem na zákonného soudce. Základ práce tvoří rozbor platné právní úpravy na ústavní i podústavní úrovni (formální aspekt) a její interpretace v kontextu hodnotových východisek práva na zákonného soudce (materiální aspekt). Výzkumná otázka diplomové práce zní: "Jsou v České republice zákonná úprava (resp. rozvrhy práce) a praxe v souladu se zásadami a podstatou ústavního práva na zákonného soudce?" V druhé kapitole jsou rozebrány obecné, výchozí a teoretické otázky práva na zákonného soudce, jako např. jeho povaha jakožto základního subjektivního práva, okruh nositelů tohoto práva či vztah práva na zákonného soudce k právu na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Na odpovědích těchto teoretických otázek je ilustrován účel, za nímž bylo právo na zákonného soudce do katalogu základních práv zařazeno, a rovněž i důsledky, které pro nezávislost justice i procesní práva účastníků jednotlivých řízení vyvolává. Původ práva na zákonného soudce je dovysvětlen krátkým exkurzem v kapitole třetí, jež se věnuje několika historickým obdobím, která jsou v souvislosti s nezbytností práva na zákonného soudce skloňována nejčastěji. K bližší analýze institutu zákonného soudce je přistoupeno ve čtvrté kapitole, která...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Právo na zákonného soudce
Hruška, Lukáš ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Právo na zákonného soudce Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá základním subjektivním právem na zákonného soudce. Základ práce tvoří rozbor platné právní úpravy na ústavní i podústavní úrovni (formální aspekt) a její interpretace v kontextu hodnotových východisek práva na zákonného soudce (materiální aspekt). Výzkumná otázka diplomové práce zní: "Jsou v České republice zákonná úprava (resp. rozvrhy práce) a praxe v souladu se zásadami a podstatou ústavního práva na zákonného soudce?" V druhé kapitole jsou rozebrány obecné, výchozí a teoretické otázky práva na zákonného soudce, jako např. jeho povaha jakožto základního subjektivního práva, okruh nositelů tohoto práva či vztah práva na zákonného soudce k právu na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Na odpovědích těchto teoretických otázek je ilustrován účel, za nímž bylo právo na zákonného soudce do katalogu základních práv zařazeno, a rovněž i důsledky, které pro nezávislost justice i procesní práva účastníků jednotlivých řízení vyvolává. Původ práva na zákonného soudce je dovysvětlen krátkým exkurzem v kapitole třetí, jež se věnuje několika historickým obdobím, která jsou v souvislosti s nezbytností práva na zákonného soudce skloňována nejčastěji. K bližší analýze institutu zákonného soudce je přistoupeno ve čtvrté kapitole, která...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Komparace role soudců v mezinárodních soudních orgánech
Mikoláš, Alexander ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Komparace role soudců v mezinárodních soudních orgánech Abstrakt Bezprostředním tématem této práce jsou dva z nejvýznamnějších současných mezinárodních soudních orgánů: Soudní dvůr Evropské unie, v úzkém slova smyslu, a Dispute Settlement Body Světové obchodní organizace. Skutečné zaměření této práce však nespočívá v historickém vývoji, normativních základech nebo fungování těchto orgánů jako takových, ale spíše v obecném pohledu na podjatost soudců, zájem na výsledku řízení a souvisejících preventivních mechanismech, které mohou být zkoumány na záladě těchto dvou konkrétních příkladů. Tato práce nejprve předkládá stručný pohled na faktické uspořádání obou systémů, aby vytvořila faktické pozadí, na jehož základě může být následně provedena teoretická analýza. Druhá část práce se pak zaměřuje převážně na dva fenomény: rozdělení reprezentace v relevantních orgánech jmenovaných soudních institucí z hlediska jednotlivých členských entit obou organizací, a související téma podjatosti soudců a dalších soudních či quasi-soudních osob v těchto systémech; zejména na případné tendence zastávat národní zájmy jejich domovských států namísto nezaujatého výkonu jejich úlohy. Analytická část v úvodu nejdříve prozkoumává faktický stav uvedených kategorií zastoupení a podjatosti v obou předmětných mezinárodních soudních...
|
|
|
Právní a zdravotně sociální aspekty činnosti OSPOD jako ustanovených opatrovníků v zámu nezletilých dětí
BORSKÁ, Jana
Česká republika, jako signatář Úmluvy o právech dítěte, svěřila výkon státní správy na úseku péče o nezletilé děti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, kde ochranu práv a oprávněných zájmů nezletilých dětí vykonávají orgány sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), které jsou začleněny do systému výkonu státní správy v územním členění tak, aby byla zajištěna komplexní péče o nezletilé děti v rozsahu stanoveném zákonem o sociálně právní ochraně dětí. Postavení a úloha OSPOD, který je pověřen výkonem státní správy na úseku ochrany nezletilých dětí, jsou upraveny zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění. Stejně důležité je zakotvení postavení lidí pracujících na těchto úřadech. Z hlediska odbornosti jsou na ně kladeny vysoké nároky z hlediska znalostního profilu zejména z oboru práva. Jedná se o velice náročnou práci, která klade vysoké nároky na osobnostní profil zaměstnance. ČR provedla v posledních třech letech rozsáhlé zásahy do právní úpravy problematiky sociálně právní ochrany dětí, kde došlo k posílení ochrany práv nezletilých dětí a stanovení nových nástrojů k jejich ochraně. Přijetím nové právní úpravy rodinného práva, které je komplexně upraveno v zák. č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, následovala nová právní úprava procesních předpisů spojených s ochranou práv nezletilých dětí, kde vedle zák. č. 99/1963, občanský soudní řád platí také zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Rozhodování o nezletilých dětech stát svěřil převážně do pravomoci soudů, které jmenují místně příslušný OSPOD opatrovníkem k zastupování zájmů nezletilých dětí. Na základě provedeného rozboru základních pojmů bylo cílem zjistit názory vybraných vedoucích pracovníků OSPOD a soudců okresních soudů na vydefinované problémy vyskytující se v postupech činnosti OSPOD a soudů při ochraně zájmu nezletilých dětí. Ve výzkumné části práce byly rozborem kazuistik vytipovány problémy v činnosti OSPOD. Z návrhů soudců i vedoucích pracovníků OSPOD vyplynula nezbytnost sjednocení místní příslušnosti. Soudy navrhují sjednocení dle místa, kde se nezletilé dítě zdržuje; OSPOD dle místa trvalého pobytu. Všech 10 oslovených vedoucích pracovníků OSPOD označilo za problém dožádání, kde tento institut není zahrnut do hodnocení výkonů, nelze jej odmítnout. Podjatost činí problémy v různých fázích řízení - je zde patrný rozdílný přístup soudů k řešení dané problematiky (některé vznesenou námitku podjatosti u soudu řeší a jiní nikoliv) a pro pracovníky OSPOD je obtížné odhadnout - jak se zachovat, je-li vůči nim námitka podjatosti vznesena (z tohoto důvodu bylo téma "podjatosti zpracováno komplexně včetně výkladu právního postupu pro pracovníky OSPOD). Vzdělávání pracovníků OSPOD je zákonem stanovenou povinností. Ne všem OSPOD se daří zajistit školení v požadovaném rozsahu - a to z finančních důvodů (průměrné náklady na školení na jednoho zaměstnance je od 9167,-- do 13400 Kč ročně - tyto náklady odpovídají cca 6 dnům školení). Pracovní vytíženost způsobená nedostatečným počtem zaměstnanců OSPOD neumožňuje absolvovat tato povinná školení. V rámci zkoumání "účasti kolizního opatrovníka při jednání u soudu" bylo zjištěno - nepravidelná účast kolizního opatrovníka u soudu (neúčast při odvolacím řízení); nedostatek zkušeností pracovníků OSPOD v této oblasti; neúplné zprávy z šetření v rodině, které jsou určené pro soud. Na základě vyhodnocení rozhovorů vyplynuly návrhy na zlepšení organizace školení OSPOD, na základě povedeného komplexního rozboru řešení problematiky místní příslušnosti bylo doporučeno řešení samostatné evidence dožádání a finanční kompenzace činnosti OSPOD při dožádání provedení zastupování nezletilých u soudu, vypracování návrhů předběžných opatření, návrh možného řešení začlenění OSPOD v jiné organizační struktuře.
|
host ::
RSS.