|
|
Motivace pacientů ke změně životního stylu po hospitalizaci na jednotce intenzivní péče pro ataku pankreatitidy
Sukovičová, Markéta ; Srpová, Daniela (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
MOTIVACE PACIENTŮ KE ZMĚNĚ ŽIVOTNÍHO STYLU PO HOSPITALIZACI NA JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE PRO ATAKU PANKREATITIDY Úvod: Diplomová práce se zabývá motivací pacientů ke změně životního stylu po prodělané atace pankreatitidy. Cíle: Cílem práce bylo analyzovat bariéry a motivátory ke změně životního stylu u pacientů po prodělané atace pankreatitidy. Metody: Výzkumný soubor tohoto kvalitativního výzkumu tvořilo celkem dvacet probandů (sedm mužů a třináct žen) ve věku 45,15 ± 12,41 let. Analýza motivátorů ke změně životního stylu u probandů, kteří prodělali ataku pankreatitidy a byli těsně před propuštěním do domácího ošetřování z jednotky intenzivní péče ve fakultní nemocnici v Praze, probíhala na základě polostrukturovaných rozhovorů, které s nimi byly vedeny. Rozhovory byly se souhlasem pacienta nahrávány pro účely následné transkripce a analýzy. Výsledky: Mezi hlavní bariéry při změně životního stylu po atace pankreatitidy patří strach z budoucnosti, pocit viny, svádění viny na druhé lidi, pocit selhání, samoty a odloučení, citová netečnost vůči blízkým lidem; velká pracovní vytíženost, neustálý spěch, nedostatek času na sebe i ostatní členy rodiny, strach z opětovného začlenění do společnosti; špatné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity, závislost na alkoholu či drogách a ignorace léčby...
|
|
|
Motivace pacientů ke změně životního stylu po hospitalizaci na jednotce intenzivní péče pro ataku pankreatitidy
Sukovičová, Markéta ; Srpová, Daniela (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
OTIVACE PACIENTŮ KE ZMĚNĚ ŽIVOTNÍHO STYLU PO HOSPITALIZACI NA JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE PRO ATAKU PANKREATITIDY Úvod Diplomová práce se zabývá motivací pacientů ke změně životního stylu po prodělané atace pankreatitidy. Cíle Cílem práce analyzovat bariéry motivátory ke změně životního stylu u pacientů po prodělané atace pankreatitidy. Výzkumný soubor tohoto kvalitativního výzkumu tvořilo celkem probandů ( mužů a třináct žen) ve věku 45,15 ± 12,41 let. Analýza motivátorů ke změně životního stylu u probandů, kteří prodělali pankreatitidy a byli těsně před propuštěním do domácího ošetřování z jednotky intenzivní péče ve fakultní nemocnici v Praze, probíhala na základě polostrukturovaných rozhovorů, které s vedeny. Rozhovory byly se souhlasem pacienta nahrávány pro účely následné transkripce a analýzy. Výsledky: Mezi hlavní bariéry při změně životního stylu po atace pankreatitidy patří budoucnosti, pocit viny, svádění viny na druhé lidi, pocit selhání, samoty a odloučení, citová netečnost vůči blízkým lidem; velká pracovní vytíženost, neustálý spěch, nedostatek času na sebe i ostatní členy rodiny, strach z opětovného začlenění do společnosti; špatné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity, závislost na alkoholu či drogách a ignorace léčby jako takové. Mezi hlavní motivátory při změně životního stylu po...
|
|
|
Motivace pacientů ke změně životního stylu po hospitalizaci na jednotce intenzivní péče pro ataku pankreatitidy
Sukovičová, Markéta ; Srpová, Daniela (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
MOTIVACE PACIENTŮ KE ZMĚNĚ ŽIVOTNÍHO STYLU PO HOSPITALIZACI NA JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE PRO ATAKU PANKREATITIDY Úvod: Diplomová práce se zabývá motivací pacientů ke změně životního stylu po prodělané atace pankreatitidy. Cíle: Cílem práce bylo analyzovat bariéry a motivátory ke změně životního stylu u pacientů po prodělané atace pankreatitidy. Metody: Výzkumný soubor tohoto kvalitativního výzkumu tvořilo celkem dvacet probandů (sedm mužů a třináct žen) ve věku 45,15 ± 12,41 let. Analýza motivátorů ke změně životního stylu u probandů, kteří prodělali ataku pankreatitidy a byli těsně před propuštěním do domácího ošetřování z jednotky intenzivní péče ve fakultní nemocnici v Praze, probíhala na základě polostrukturovaných rozhovorů, které s nimi byly vedeny. Rozhovory byly se souhlasem pacienta nahrávány pro účely následné transkripce a analýzy. Výsledky: Mezi hlavní bariéry při změně životního stylu po atace pankreatitidy patří strach z budoucnosti, pocit viny, svádění viny na druhé lidi, pocit selhání, samoty a odloučení, citová netečnost vůči blízkým lidem; velká pracovní vytíženost, neustálý spěch, nedostatek času na sebe i ostatní členy rodiny, strach z opětovného začlenění do společnosti; špatné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity, závislost na alkoholu či drogách a ignorace léčby...
|
|
|
Motivace pacientů ke změně životního stylu po hospitalizaci na jednotce intenzivní péče pro ataku pankreatitidy
Sukovičová, Markéta ; Srpová, Daniela (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
OTIVACE PACIENTŮ KE ZMĚNĚ ŽIVOTNÍHO STYLU PO HOSPITALIZACI NA JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE PRO ATAKU PANKREATITIDY Úvod Diplomová práce se zabývá motivací pacientů ke změně životního stylu po prodělané atace pankreatitidy. Cíle Cílem práce analyzovat bariéry motivátory ke změně životního stylu u pacientů po prodělané atace pankreatitidy. Výzkumný soubor tohoto kvalitativního výzkumu tvořilo celkem probandů ( mužů a třináct žen) ve věku 45,15 ± 12,41 let. Analýza motivátorů ke změně životního stylu u probandů, kteří prodělali pankreatitidy a byli těsně před propuštěním do domácího ošetřování z jednotky intenzivní péče ve fakultní nemocnici v Praze, probíhala na základě polostrukturovaných rozhovorů, které s vedeny. Rozhovory byly se souhlasem pacienta nahrávány pro účely následné transkripce a analýzy. Výsledky: Mezi hlavní bariéry při změně životního stylu po atace pankreatitidy patří budoucnosti, pocit viny, svádění viny na druhé lidi, pocit selhání, samoty a odloučení, citová netečnost vůči blízkým lidem; velká pracovní vytíženost, neustálý spěch, nedostatek času na sebe i ostatní členy rodiny, strach z opětovného začlenění do společnosti; špatné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity, závislost na alkoholu či drogách a ignorace léčby jako takové. Mezi hlavní motivátory při změně životního stylu po...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s akutní pankreatitidou
DOLEJŠÍ, Kateřina
Bakalářská práce nese název Ošetřovatelská péče o pacienta s akutní pankreatitidou. Práce se snaží přiblížit akutní pankreatitidu zdravotníkům i laické veřejnosti. Výskyt akutní pankreatitidy v současnosti stoupá. Vzestup pankreatitidy je spojený se zvýšenou konzumací alkoholických nápojů a zvýšené množství živočišných tuků v jídelníčku. První část se zaměřuje na lékařskou část zahrnující příznaky, příčiny, diagnostiku a léčbu. Ošetřovatelská péče je věnována pacientovi s akutní pankreatitidou na jednotce intenzivní péči, ale také na standardním oddělení. Nedílnou součástí ošetřovatelské péče je edukace a výživa pacienta, která je nejdůležitější během hospitalizace i po propuštění. Sestra musí pacienta před odchodem z nemocnice edukovat o změně životního stylu (správné dietě, kterou musí dodržovat, o absolutním zákazu konzumace alkoholu a omezení tučných jídel). Je vhodné pacientovi domluvit konzultaci s nutriční terapeutkou. Byly určeny dva cíle 1. Zmapovat zvláštnosti ošetřovatelské péče o pacienta s akutní pankreatitidou 2. Popsat zásady, které musí pacient dodržovat po propuštění z nemocnice do domácího prostředí Bakalářská práce je psána teoretickou formou a je zpracována metodou review a syntézou. Při psaní teoretické práce bylo zapotřebí prozkoumat velké množství české i zahraniční literatury, bakalářských prací, odborných článků a databází na internetu. Při získávání informací k této práci bylo zjištěno, že edukace pacienta není vždy řádně prováděna. Právě neadekvátní edukace je příčina recidivy pankreatitidy. Recidivu onemocnění nemůže vždy zapříčiní neadekvátní edukace. Někteří pacienti, i když byly správně edukováni nebyly schopni přehodnotit a změnit životní styl, což vedlo k rehospitalizaci pacienta. Výstup, a také přínos této bakalářské práce je studijní materiál, který je určen jak pro nezdravotníky, tak i pro odborníky.
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou.
ŽENÍŠKOVÁ, Pavla
Abstrakt - Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou. Současný stav: Akutní pankreatitida je zánětlivé onemocnění slinivky břišní. Podstatou onemocnění je samonatrávení mateřské tkáně slinivky břišní. Nejčastější příčina akutní pankreatitidy v dětském věku je infekce. Může jít o infekci virovou, bakteriální, či parazitární. Hlavním klinickým příznakem je bolest břicha spojená se zvracením. Diagnózu potvrdí laboratorní vyšetření krve, kde jsou zvýšené hodnoty amylázy a lipázy v séru. Dosud nepřekonanou zobrazovací neinvazivní metodou při diagnostice akutní pankreatitidy u dětí je ultrasonografické vyšetření břicha. Jedná se o vyšetření neinvazivní, rychlé a dostupné. Je-li u dětského pacienta diagnostikována akutní pankreatitida, je to důvod k hospitalizaci pacienta na dětském oddělení. Dle průběhu a formy onemocnění je dítě přijímáno buď na jednotku intenzivní péče, nebo na standardní oddělení. Začátek léčby jednoznačně znamená absolutní zákaz přijímat výživu per os. Dále je důležitá aplikace analgetik a antibiotik. U aplikace analgetik se názory různí ohledně opiátového, či neopiátového typu analgetik. Pro nezbytně dlouhou dobu je možné výživu zajišťovat parenterální cestou. Dle nových doporučení je možné u lehčí formy onemocnění začít s enterální výživou ihned, jakmile ji začne dětský pacient tolerovat. Prognóza je u lehčí formy velice dobrá. Z akutní pankreatitidy se v 15-35 % vyvine pankreatitida chronická. Cíle: Prvním cílem bylo vyhodnotit míru nárůstu akutní pankreatitidy v dětském věku v České republice v letech 2010 až 2014. Druhým cílem bylo popsání specifik ošetřovatelské péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou během hospitalizace, při následné péči a po propuštění do domácího prostředí. Metodika a výzkumný soubor: K dosažení prvního cíle byl osloven Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Dále bylo osloveno všech sedm zdravotních pojišťoven fungujících v České republice. K dosažení druhého cíle byla použita metoda analýzy dokumentů a dat. Výsledky: Od roku 2010 je v ČR neustálý pozvolný nárůst akutní pankreatitidy u dětských pacientů. Zatímco v roce 2010 byl počet onemocnění 221 pacientů, tak v roce 2014 to bylo již 318 dětských pacientů s touto nemocí. Specifika ošetřovatelské péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou tkví ve včasné diagnostice, analgetické a antibiotické terapii, monitoraci fyziologických funkcí, monitoraci bolesti, péči o katetry a hlavně v dietním opatření. Již během hospitalizace se postupně u dětského pacienta začíná s perorální výživou v podobě čaje, šťáv, pyré, pudinků a sucharů. Je velice důležité, aby i po propuštění do domácí péče dětský pacient dodržoval doporučená dietní opatření v podobě pankreatické diety. Stejně tak je důležitý pozvolný návrat dítěte do běžného života. Závěr: Akutní pankreatitida u dětí je považována za náhlou příhodu břišní. Nejčastější etiologie je infekční. Klinický obraz je provázen silnou bolestí břicha a zvracením. Diagnózu potvrdí zvýšené referenční hodnoty amylázy, lipázy v séru a ultrasonografické vyšetření břicha. Léčba probíhá během hospitalizace na jednotce intenzivní péče, či standardním dětském oddělení. Od roku 2010 dochází k postupnému nárůstu dětských pacientů s akutní pankreatitidou. Specifika ošetřovatelské péče jsou v monitoraci fyziologických funkcí a monitoraci bolesti, péči o žilní vstup a péči o potřeby dětského pacienta. Nejdůležitější specifikum je dodržování přísného dietního režimu. Doporučení pro praxi: Výstupem bakalářské práce je stručné shrnutí ošetřovatelské péče o dítě s proběhlou akutní pankreatitidou v domácím prostředí. Tato doporučení je návodem pro rodiče, kterým bylo propuštěno dítě s proběhlou akutní pankreatitidou do domácího ošetřování.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s pankreatitidou
JABŮRKOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá ošetřovatelskou péčí, kde významnou část tvoří edukace o pacienty s pankreatitidou a řeší problém opakovaně hospitalizovaných pacientů. Jsou pacienti dostatečně informováni o změně životního stylu? Sestry mají dostatečné vědomosti v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s pankreatitidou a správně edukují pacienty o dietním režimu. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že i když pacienti mají dostatek informací o dietě, bohužel ne každý pacient si dostatečně uvědomuje závažnost svého onemocnění a dodržuje dietu. Záleží na přístupu pacienta k nemoci a na jeho vůli.
|
host ::
RSS.