|
|
Dům na Obilním trhu
Hynšt, Lukáš ; Štěpánek, Martin (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Současná podoba okolí Obilního trhu, náměstí s parkem situovaného v blízkosti brněnského centra, není bezproblémová. Především se na ulici Údolní, mezi tramvajovou zastávkou a budovou Kanceláře veřejného ochránce práv, nachází nevyhovující parkoviště a torzo řadové zástavby v nevyhovujícím stavu. To vše je vadou na kráse, již reprezentuje park na Obilním trhu a lesopark přiléhající k hradu Špilberk. Tato práce místo parkoviště a zanedbaných budov do proluky při ulici Údolní zasazuje budovu Kanceláře ochránce práv dětí – instituce, která má být v České republice brzo zřízena ke kontrole postupu úřadů, ale i jiných institucí, jež svou činností mohou zasahovat do sociálního a právního postavení dítěte. Řešení je koncipováno jako moderní, otevřené a udržitelné. Svou ideou i konkrétní podobou naznačuje, že s otevřenou náručí vítá děti, jejich rodiče, ale je zároveň příjemným místem pro zaměstnance, kteří každodenně realizují pravomoci instituce. Mimo samotného „úřadu“ budova a její okolí nabízí parkovací možnosti, prostory pro komerční využití i pro dočasné ubytování. Její vizuální stránka vhodně dokresluje okolí plné zeleně a ruchu společenského života.
|
|
|
Role redakčních ombudsmanů v komparativní perspektivě
Makhinchuk, Yuliia ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Součková, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Role redakční ombudsmanů v komparativní perspektivě zkoumá postavení deseti ombudsmanů z České republiky, Nizozemska, Kanady, Portugalska a Dánska. Za pomoci kvalitativní metody polostrukturovaných rozhovorů vedených s deseti respondenty z televize i rozhlasu, tisku a online médií zjišťuje, ke kterému ze dvou modelů se přiklání. První model představuje kritický hlas čtenářů, druhý vyslance redakce či zpravodajského média k publiku. Oba modely navrhli nizozemští teoretici médií Arjen van Dalen a Mark Deuze. Výsledky ukazují, že menšina se hlásí k modelu kritického hlasu čtenářů, většina tedy vystupuje v roli velvyslance redakce. Z provedených rozhovorů však vyplývá, že tento model je simplifikací reality, jelikož média působí v systémech s různým nastavením mediální legislativy. Závěry dále ukazují, že rozmach sociálních sítí spolu s dezinformacemi staví ombudsmany do pozice, kdy musí publiku nejen více vysvětlovat redakční postupy, ale určité novináře dokonce i hájit.
|
|
|
Sterilizace romských žen v Československu v 60. až 80. letech v sociálních souvislostech
MEZEROVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zabývá sterilizací romských žen v 60. až 80. letech v Československu v sociálních souvislostech. Cílem této práce je zmapovat fenomén sterilizace romských žen v 60. až 80. letech 20. století. Práce bude příspěvkem k diskusi o ne-samozřejmosti lidských práv v totalitně řízených společnostech a v budoucnu může být využita ke komparaci analogického porušování lidských práv v jiných evropských zemích nebo v jiných kulturních okruzích. Zároveň je příspěvkem do diskuze o vztahu majoritních společností rozvinutých evropských zemí k Romům nebo obecně jiným etnikům, která se s obtížemi přizpůsobují tlaku majoritní společnosti. Zároveň se práce týká lékařské etiky, tzv. biomoci a medikalizace společnosti, tedy vysoce aktuálních otázek. Pro pochopení problematiky jsem nastínila vývoj eugeniky a její vliv na sterilizaci romských žen. Práce představuje medicínské i právní hledisko. Dále se zabývá postojem socialistické společnosti k Romům. Pojednává o důsledcích omezení plodnosti na dotyčné ženy z různých aspektů. Jedná se o výzkumnou teoretickou práci, je zde aplikována historická metoda, zejména analýza literárních pramenů. V práci jsou použity zejména česko-jazyčné, ale i anglicko-jazyčné zdroje. Práce se pokouší zodpovědět následující výzkumné otázky: 1.Co předcházelo myšlence omezení plodnosti romských žen? 2. Měla eugenika vliv na sterilizace romských žen? 3. Jak se stavěla socialistická společnost k přílivu Romů? Jak zvažovala možnosti jejich akulturace a omezení plodnosti? 3. Jaké důsledky mělo omezení plodnosti romských žen z hlediska sociálního, psychického a fyzického?
|
|
|
Důvěra vybraným institucím – červenec 2021
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červenci 2021 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Bezpečnostní informační službě (BIS), Nejvyššímu státnímu zastupitelství a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
|
|
|
Dům na Obilním trhu
Hynšt, Lukáš ; Štěpánek, Martin (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Současná podoba okolí Obilního trhu, náměstí s parkem situovaného v blízkosti brněnského centra, není bezproblémová. Především se na ulici Údolní, mezi tramvajovou zastávkou a budovou Kanceláře veřejného ochránce práv, nachází nevyhovující parkoviště a torzo řadové zástavby v nevyhovujícím stavu. To vše je vadou na kráse, již reprezentuje park na Obilním trhu a lesopark přiléhající k hradu Špilberk. Tato práce místo parkoviště a zanedbaných budov do proluky při ulici Údolní zasazuje budovu Kanceláře ochránce práv dětí – instituce, která má být v České republice brzo zřízena ke kontrole postupu úřadů, ale i jiných institucí, jež svou činností mohou zasahovat do sociálního a právního postavení dítěte. Řešení je koncipováno jako moderní, otevřené a udržitelné. Svou ideou i konkrétní podobou naznačuje, že s otevřenou náručí vítá děti, jejich rodiče, ale je zároveň příjemným místem pro zaměstnance, kteří každodenně realizují pravomoci instituce. Mimo samotného „úřadu“ budova a její okolí nabízí parkovací možnosti, prostory pro komerční využití i pro dočasné ubytování. Její vizuální stránka vhodně dokresluje okolí plné zeleně a ruchu společenského života.
|
|
|
Právní analýza procesu přijímání dětí do mateřské školy
Oplová, Jaroslava ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
NÁZEV: Právní analýza procesu přijímání dětí do mateřské školy AUTOR: Jaroslava Oplová KATEDRA: Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: RNDr. Jindřich Kitzberger ABSTRAKT: Práce se zabývá jednotlivými úkony v procesu přijímání dětí do mateřských škol, který vychází především z ustanovení školského zákona a správního řádu. Právní úprava konání správního orgánu obsažená ve správním řádu je racionální, avšak velmi rozsáhlá. Pro dodržení zákonitosti v průběhu celého správního řízení, je nutná znalost dalších souvisejících právních předpisů. Do rozhodovacího procesu významně zasahují kritéria pro přijetí, podle kterých se stanovuje pořadí žadatelů. Po přijetí zákona č. 49/2009 Sb., kterým se měnil zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, došlo k rozporům v právních ustanoveních školského zákona v oblasti rozhodování, týkající se i předškolního vzdělávání, neboť rozhodnutí k přijímání do MŠ bylo vyloučeno z působnosti správního řádu. Nebyla ani splněna očekávání v zapracování pravidel pro přijímání k předškolnímu vzdělávání do školského zákona. Zákonem č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění...
|
|
|
Veřejný ochránce práv v České republice
Kuchariková, Alena ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
a seznam klíčových slov Veřejný ochránce práv v České republice Předkládaná diplomová práce pojednává o veřejném ochránci práv v České republice. Přestože se ochránce osvědčil jako nepostradatelná instituce, která přispívá ke spravedlivé správě věcí veřejných, jeho působení a činnost stále zcela nepatří do obecného povědomí občanů a mnohdy vyvolává zcela zkreslené představy. Cílem předkládané práce je tedy jednak přiblížit činnost a možnosti veřejného ochránce práv při výkonu jeho působnosti, jednak navrhnout změny platné právní úpravy, které by práci ochránce zefektivnily. Abychom získali ucelený pohled na instituci veřejného ochránce práv, je nutné vymezit jeho postavení v rámci státní moci a pojednat o jeho případném ústavním zakotvení, proto se práce zabývá i touto problematikou. Práce se skládá z osmi kapitol, z nichž každá se zabývá různými aspekty postavení a činnosti veřejného ochránce práv v České republice. První kapitola je věnována vzniku, vývoji a obecnému vymezení instituce veřejného ochránce práv. Je rozdělena do tří částí, přičemž první část obsahuje stručný nástin vzniku a vývoje instituce, druhá část definuje základní pojem používaný v práci, tedy pojem ombudsman, a třetí část doplňuje úvodní obecnou charakteristiku instituce její klasifikací. Druhá kapitola se skládá ze dvou...
|
|
|
Veřejný ochránce práv ve vztahu k lidskoprávním organizacím
Střižíková, Lenka ; Valeš, František (vedoucí práce) ; Deverová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá spoluprácí lidskoprávních nestátních neziskových organizací a veřejného ochránce práv. Oblast působení a kompetence veřejného ochránce práv se v posledních letech významně rozšířily, což by mohlo být zajímavé a přínosné pro občanský sektor, a to předně pro zmíněné nestátní organizace. Cílem je zjistit, zdali mezi těmito aktéry dochází ke spolupráci, případně v jakých oblastech. Práce vychází z teorie dělby moci a předpokládá, že mezi aktéry bude ochota spolupracovat. Zda tomu tak ve skutečnosti je, bylo zjišťováno formou smíšeného výzkumu, a to nejprve z dotazníkového šetření mezi lidskoprávními organizacemi a následně bližší názory na spolupráci byly získávány z rozhovorů. Výstupem práce je zjištění v jakých konkrétních oblastech spolupráce probíhá, proč ke spolupráci nedochází a kde by se mohly najít styčné body spolupráce.
|
|
|
Veřejný ochránce lidských práv v Ruské federaci
Recinová, Pavla ; Sádovský, Stanislav (vedoucí práce) ; Šmejkal, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem Veřejný ochránce lidských práv v Ruské federaci si klade za cíl pomocí deskripce a analýzy podat ucelenější pohled na proces formování a rozvoje institutu veřejného ochránce lidských práv. Současně se snaží napomoci pochopení postavení této instituce ve společenském systému Ruské federace. Po vymezení institutu ombudsmana z hlediska historického i teoretického a jeho zasazení do postsovětského prostředí se další část práce dotýká klíčové právní úpravy daného institutu na území Ruské federace, způsobu jeho formování a zakotvení v ruském prostředí. Samostatná kapitola je pak věnována pravomocem a specifické činnosti úřadu veřejného ochránce lidských práv a je doložena daty ze souhrnných zpráv, které každoročně vydává úřad ruského ombudsmana. Poslední část práce se pak zabývá vztahem mezi ním, mocenskými strukturami státu a nevládními lidsko-právními organizacemi. Teoreticky vymezený vztah doplňuje i praktický pohled skrze konkrétní příklady. Klíčová slova Ombudsman, veřejný ochránce lidských práv, Federální ústavní zákon O veřejném ochránci lidských práv, lidská práva, svobody, Ruská federace, mocenské struktury státu, lidsko-právní organizace
|
|
|
Budoucnost mediálních ombudsmanů v éře technologické konvergence
Vohlídal, Václav ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce Budoucnost mediálních ombudsmanů v době technologické konvergence se věnuje fenoménu mediálních ombudsmanů jako součásti profesní samoregulace novinářů. Konkrétně podrobně zkoumá ombudsmany, které zavedla česká veřejnoprávní média mezi lety 2016 a 2018 a porovnává je s příklady zemí, kde se naopak tato funkce ruší. Práce nejdříve popíše teoretické základy etiky a morálky a zasadí do kontextu i vývoj aplikované etiky a profesní novinářské etiky. Práce také zmíní historický vývoj a současný stav ombudsmanů v Evropě, Severní Americe i dalších částech světa. Institut ombudsmana a jeho roli v redakcích pak práce vztahuje i k celospolečenským změnám, souvisejícím s pokračující technologickou konvergencí a nástupem sociálních sítí jako informační alternativy klasických médií. Právě technologická konvergence a její důsledky jsou pak předmětem výzkumné části práce. Její součástí jsou i rozhovory jak s oběma českými aktivními ombudsmany, tak s generálními řediteli obou veřejnoprávních institucí a mediálními teoretiky. Práce je doplněna i o zahraniční rozhovory jak s prezidentem asociace ombudsmanů, tak i s dvěma novinářkami ze Spojených států, které podobnou funkci vykonávaly v minulosti.
|
host ::
RSS.