|
|
Časová smyčka ve filmech Na Hromnice o den více, Lola běží o život a Uvězněni v čase
Ortiz Cordero, Edgar Josue ; DAŇHEL, Jan (vedoucí práce) ; Brothánek, Adam (oponent)
Časová smyčka je narativní nástroj, který příběhovou linii staví na základě opakování událostí. Postavy jsou v ní často uvězněny a odsouzeny zažívat události znovu a znovu, dokud nenaleznou východisko či řešení. Jedná se o široce užívanou narativní metodu, která odkazuje na Nietzscheho „věčný návrat“, řecký mýtus o Sisyfovi, Kolo Dharmy v buddhismu a čínskou legendu o Wu Gangovi. Časová smyčka je druh syžetu, ve kterém se události opakují vícekrát, aby si buď postavy nebo i diváci, uvědomili různé dopady a důsledky činů postav. To často vede až ke konečnému rozřešení, kdy se smyčka buď přeruší, či pokračuje do nekonečna. Tato práce předpokládá, že současné filmy, které používají časovou smyčku jako hlavní nástroj děje, použivaji řadu filmově jazykových prvků pro lepší orientaci diváků. Za účelem průzkumu této teze bylo na základě kritického a komerčního úspěchu vybráno a analyzováno 5 současných filmů, které používají tuto metodu, a stanovily se u nich klíčové prvky jejich narativu časové smyčky. Tyto filmy se použily ke stanovení společných vizuálních, zvukových a střihových principů, které slouží k vytváření narativu časové smyčky a zároveň k tomu, aby čtenáři lépe pochopili jak vytvořit časovou smyčku .
|
|
| |
|
|
Narativní postupy v mind game filmu devadesátých a raných nultých let
Dvorská, Veronika ; KAJÁNKOVÁ, Lucia (vedoucí práce) ; POZZI, Jaroslav (oponent)
Ve své práci se zabývám teoretickým vymezením a praktickou aplikací narativních postupů v mind game filmu. Primárním výchozím textem práce je The mind game film od Thomase Elsaessera. Ve své práci Elsaesserovu definici mind game filmu zasazuji do širšího kontextu změn diváckých očekávání, ke kterým na přelomu tisíciletí došlo. Dále se věnuji základním pojmům, které jsou pro mind game film klíčové, především hledisku, anagnorizi a různým formám nespolehlivého vyprávění. Na základě těchto poznatků volně definovaný pojem „mind game film“ kategorizuji do několika podskupin. Následně vybraný film z každé této podskupiny podrobuji detailnější analýze zkoumající narativní postupy typické pro tuto podskupinu.
|
|
|
Z doslechu, nebo na vlastní uši?
Lapčík, Radim ; KUDLÁČ, Jakub (vedoucí práce) ; BAGDASAROV, Georgy (oponent)
Toto je popularizační práce v oblasti zvukové teorie. Zabývá se základními vzájemnými vztahy zvuku a obrazu, potažmo vztahem zvuku a obrazu k diegezi, kde srovnává práce českých a zahraničních teoretiků. Ačkoliv je primárně zaměřena na narativní dílo, zmíní i určitá specifika čtyř nejběžnějších seminarativních žánrů a dotkne se strukturních vztahů v nenarativních a interaktivních audiovizuálních dílech.
Kromě vzájemných pozic zvuku, obrazu a diegeze tato práce stručně popisuje fenomén synkreze a význam synchronnosti, resp. asynchronnosti pro ovlivňování percepce času a prostoru v audiovizuálním díle.
Materiály v přílohách doplňují text o související témata – kombinatorické okénko, vysvětlení třech plánů zvukové dramaturgie, užití zvuku jako znaku a překlad části textu Michela Chiona.
|
|
|
Patos jako přirozená součást filmového vyprávění
Soukupová, Irena ; VAJCHR, Marek (vedoucí práce) ; MRAVCOVÁ, Marie (oponent)
Práce se zabývá fenoménem velmi diskutovaným a špatně uchopitelným. Patos má totiž pro současnou společnost mnoho významů a ne vždy kladných. Proto se jej ve své práci pokusím uchopit a v rámci možností i definovat. Součástí práce bude také popis využití či zneužití patosu ve filmu. A také zamyšlení nad měřítkem patosu, resp. tím co určuje, zda jde ještě stále o patos, nebo o cosi, co někteří označují sentimentem. Patos má totiž, na rozdíl od sentimentu, své historické odůvodnění. Analýzou konkrétních filmů a scén pak bude v této práci názorně popsána práce s patosem a vytváření patosu a pateticky laděných scén prostřednictvím jednotlivých prostředků filmové řeči.
|
|
|
Dvojí cesta Královny
Bobreková, Anna ; MAŠEK, Vojtěch (vedoucí práce) ; MRAVCOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce je zaměřena na analýzu narativní skladby filmu dvojí cesty Královna podle tří struktur vyprávění - klasické tříaktové, sekvenční a cesty hrdiny. Každá z těchto analytických metod zkoumá příběh filmu s důrazem na to, že jde o film se dvěma protagonisty. Zaměřuje se rovněž na to, jakým způsobem je možné upravit vybrané modely tak, aby seděly právě tomuto konkrétnímu příběhu. Ve výsledku dokazuje, že každá z těchto metod je svým způsobem přínosná, použije-li se ve službách vybraného tématu.
|
|
|
Paralelní narace: případové studie filmů
Djikanović, Luka ; JECH, Pavel (vedoucí práce) ; DOLENSKÝ, Martin (oponent)
Hlavním zdrojem diplomové práce je kniha "The 21st Century Screenplay" autorky Lindy Aronson. V první kapitole bude popsáno šest rozdílných paralelních narativů, zbytek práce bude pak pojednávat o Tandem naraci, kterou se pokusím vysvětlit za pomocí případové studie tří filmů: Traffic(Steven Soderbergh, 2000), Crimes and Misdemeanors ( Woody Allen, 1989) and Man is not a bird (Dusan Makavejev, 1965).
|
|
|
Společné znaky filmů integrujicích fenomén divadla do své narativní i stylistické struktury
Merková, Hana ; JAŘAB, David (vedoucí práce) ; Havas, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá společnými znaky takových filmů zahraniční i české produkce, které integrují fenomén divadla do své narativní i stylistické struktury. Pro správné upřesnění oblasti zájmu nejprve vymezuje, že se nejedná o audiovizuální záznam divadelního představení, filmovou adaptací dramatického textu ani o vložení divadelního představení nebo jeho části do obsahové složky filmu. V následujících kapitolách samostatně popisuje a analyzuje tři vybrané filmy pracující s divadelností, hledá zdůvodnění použití vzájemné komunikace dvou médií jako autorského postupu a v neposlední řadě shrnuje společné tematické i formální znaky těchto filmů.
|
|
| |
|
|
Narativní trhliny a jejich kompenzace
Hoffmann Polenský, Tomáš ; DOLENSKÝ, Martin (vedoucí práce) ; ČIHÁK, Martin (oponent)
Narativní trhliny jsou dramaturgické chyby, které narušují divákovo
vnímání příběhu a fikčního světa filmu. Na příkladu divácky nejúspěšnějších
českých filmů z let 2000-2010 práce analyzuje konkrétní narativní trhliny a
zamýšlí se nad otázkou, jak mohou být tyto filmy úspěšné, přestože vykazují
významné nedostatky ve vyprávění příběhu. Práce hledá odpověď na tuto otázku
z pohledu diváka i tvůrce. Na základě kognitivistických filmových teorií popisuje
autokompenzační procesy, které divák při sledování filmu aplikuje, a popisuje
také mechanismy atrakce, jimiž tvůrce narativní trhliny zakrývá.
|
host ::
RSS.