|
|
Metody stanovení nádorových markerů v krevní plazmě a jejich klinický význam při diagnostice
Toman, Karel ; Márová, Ivana (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o metodách stanovení tumorových markerů a jejich klinickém významu při lékařské diagnostice nádorových onemocnění. V teoretické části práce jsou uvedeny klinicky nejdůležitější nádorové markery a rovněž jsou podrobně popsány používané chemiluminiscenční imunoanalytické metody pro jejich stanovení. Praktická část práce se týká zavedení nové chemiluminiscenční metody pro stanovení tumorového markeru do rutinního provozu, určení základních analytických parametrů této metody a porovnání se stávající imunoturbidimetrickou metodou. Součástí praktické části práce je monitorování onkologických pacientů s různými nádorovými onemocněními, které probíhá pomocí sledování hodnot nádorových markerů. V praktické části jsou také uvedeny výsledky porovnání naší metody s dalšími metodami v rámci Systému externí kontroly kvality.
|
|
|
Deformační a napěťová analýza dolní čelisti s aplikovaným fixátorem v důsledku deficitu kostní tkáně
Fňukal, Jan ; Valášek, Jiří (oponent) ; Marcián, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá fixací dolní čelisti s deficitem kostní tkáně pomocí komerčně vyráběného fixátoru. Velké defekty kostní tkáně vznikají především v důsledku odstranění kostní tkáně postižené nádorovým onemocněním. K těmto tématům byla vypracována rešeršní studie na základě dostupné literatury. Následně byla provedena deformačně napěťová analýza dolní čelisti s aplikovanou fixační dlahou. Ta byla řešena pomocí výpočtového modelování s variačním přístupem, tedy metodou konečných prvků. V práci je podrobně popsán postup tvorby geometrie, modelu materiálu, modelu vazeb a zatížení s následným řešením několika výpočtových modelů. Deformačně napěťová analýza byla provedena pro dolní čelisti s různou velikostí odstraněné kostní tkáně s aplikovanou rekonstrukční dlahou z CP-Ti Grade 4 a pro dolní čelist s dlahou, jež je vyrobena z -Ti-Mo. Nakonec byl vyhodnocen vliv materiálových vlastností svalku v průběhu tvorby nové kostní tkáně (hojení svalku) na napjatost a deformaci řešené soustavy.
|
|
|
Biomechanická studie obličejového skeletu
Valášek, Jiří ; Janíček, Přemysl (oponent) ; Horyl, Petr (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Předložená práce je biomechanickou studií obličejového skeletu se zaměřením na fixaci dolní čelisti po odstranění nádorového onemocnění dolní čelisti. Cílem práce je provedení biomechanické studie obličejového skeletu s následnou detailní deformačně napěťovou analýzou dvou čelistních dlah navržených a vyrobených pro konkrétní pacienty. Geometrie dolní čelisti pro konstrukční návrh dlah a pro vytvoření modelu geometrie výpočtového modelu byla získaná na základě dat získaných z CT vyšetření dvou pacientů. Součástí dizertační práce je dílčí klinicko-teoretická studie, která se zabývá srovnáním zpracování informací z CT na data potřebná k tvorbě modelu geometrie. V rámci této práce byly vytvořeny výpočtové modely a provedena řešení deformace a napjatosti dolní čelisti s deficitem kostní tkáně fixované dlahou. Modely dolní čelisti včetně dlah byly vytvořeny pro konkrétní pacienty s nádorovým onemocněním dolní čelisti. V závěrečných kapitolách dizertační práce jsou prezentována řešení deformace a napjatosti řešených čelistí s dlahou a analýza výsledků. Poznatky získané na základě provedené studie byly publikovány a aplikovány v klinické praxi.
|
|
|
Radioterapie a péče o pokožku
NOVÁKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce na téma "Radioterapie a péče o pokožku" se zabývá nežádoucími účinky ionizujícího záření na pokožku v rámci radioterapie a možnostmi, jak o ozařovanou pokožku pečovat ve smyslu prevence těchto nežádoucích účinků. Cílem práce bylo popsat princip radioterapie a její vliv na lidské tělo, především na ozařovaná místa kůže, jež k nežádoucím účinkům mohou být náchylnější. Předložená práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část a celkem je členěna do 6 kapitol. Teoretická část se zaměřuje na principy radioterapie, nežádoucí účinky ionizujícího záření, konkrétně na nežádoucí účinky na ozařovanou pokožku a možnosti péče o ní. Praktická část práce se zabývá realizovaným dotazníkovým šetřením. Výzkumný záměr práce byl uskutečňován pomocí dotazníkového průzkumu mezi onkologickými pacienty. Dotazník byly koncipovaný do polostrukturované formy a následně statisticky zpracován. Získané výsledky z dotazníkového šetření podávají informace o míře informovanosti onkologických pacientů o nežádoucích účincích radioterapie, o jejich správném či dostatečném poučení o nežádoucích účincích a dále o znalostech správné péče o ozařovanou pokožku, která pomáhá předcházet poškození ozařováním nebo zmírňovat následky nežádoucích účinků na ozařované pokožce. Výsledky práce mohou být využity jako studijní materiál pro radiologické asistenty a studenty zdravotnických oborů k doplnění odborných znalostí o vlivu radioterapie na pokožku nebo mohou také posloužit k zefektivnění procesu poskytování informací o péči o ozařovanou pokožku.
|
|
|
Příprava mitotických inhibitorů ve formě nanotrasportérů
Meskařová, Veronika ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Rakovina patří k nejrozšířenějším onemocněním, se kterým se podle statistik setká každý třetí člověk. Jedná se o onemocnění vznikající náhlým růstem a rychlým dělením vlastních buněk. Navzdory pokroku v léčbě, není její účinnost dostatečná a rakovina tak představuje druhou nejčastější příčinu úmrtí. Navíc je léčba spojena s řadou nežádoucích účinků. V současné době se pro léčbu rakoviny využívá mimo jiné i nanomedicína, která používá nanomateriál pro transport léčiv. Vazbou léčiva do vhodného nanotransportéru lze nejen dopravit léčivo do cílového místa, ale i snížit systémovou toxicitu léčiva. Tato diplomová práce pojednává o nalezení vhodného hmotnostního poměru protinádorových léčiv, kolchicinu a docetaxelu, a nanotransportéru apoferritinu. Cílem bylo nalézt příznivé podmínky pro vysokou míru enkapsulace daných léčiv do nanotransportéru. Enkapsulace léčiv probíhala při pasivních a aktivních podmínkách, kdy aktivní enkapsulace probíhala za otevření a uzavření nanotransportéru pomocí změn pH prostředí. Pro zlepšení vázanosti léčiva do nanotransportéru byla léčiva rozpuštěna v DMSO nebo ve vodě s přídavkem HCl za účelem nabití molekul léčiva a snadnější enkapsulaci do nanotransportéru. V rámci pasivní enkapsulace byla léčiva inkubována v prostředí močoviny či bivalentních iontů kovů. Celkově lze...
|
|
|
Nádorová onemocnění a jejich zařazení do výuky biologie na střední škole
Baudyšová, Alžběta ; Kotvaltová Sezemská, Karolína (vedoucí práce) ; Chlebounová, Irena (oponent)
Nádorová onemocnění jsou v současné době ve vyspělých zemích jednou z hlavních příčin úmrtí. Přestože se s pojmem rakovina setkáváme ve společnosti dnes a denně, málo který středoškolský žák dokáže popsat, jak a proč nádory vznikají a jaká je vhodná prevence těchto onemocnění. Cílem této práce je návrh výukového celku, který prohloubí znalosti žáků v této oblasti a dá jim komplexnější vhled do tématu. Výukový celek je založen na formě kooperativního učení, kdy je aktivita v hodině na straně žáků. Žáci získají nový pohled na téma rakoviny a také si procvičí dosavadní znalosti žáků v oblastech molekulární a buněčné biologie, lidské fyziologie a biochemie, což jsou velmi dynamicky se rozvíjející přírodovědné obory. Výukový celek byl úspěšně ověřen na žácích pražského gymnázia ve dvou věkových kategoriích - 9. ročník ZŠ/1. ročník SŠ a 3. a 4. ročník SŠ. Klíčová slova Nádorové onemocnění, kooperativní výuka, střední škola, výuka biologie
|
|
|
Vliv narušení funkce cirkadiánního systému na vznik chorob gastrointestinálního traktu
Kubištová, Aneta ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Schopnost vnímat a přizpůsobit se 24-hodinovým cyklům pozorujeme u většiny živých organismů na Zemi. U savců je vnitřní časový systém složen z cirkadiánních hodin, které jsou umístěny v suprachiasmatických jádrech hypotalamu, a periferních hodin uložených v různých tkáních a orgánech těla. Tyto hodiny se přizpůsobují změnám ve vnějších podmínkách, jako je např. cyklus střídání světla a tmy nebo cyklus v příjmu potravy. Periferní hodiny v orgánech trávicího traktu jsou synchronizovány jednak signály z centrálních hodin v suprachiasmatických jádrech a také signály o příjmu potravy. Pokud jsou tyto signály vzájemně v rozporu, může dojít k rozvoji chorob gastrointestinálního systému, spojených s neefektivním trávením nebo dokonce ke zvýšenému riziku nádorového onemocnění. Tato práce se soustředí na cirkadiánní rytmy v těle obecně, se zaměřením na rytmy v gastrointestriálním traktu a na význam cirkadiánních hodin pro jeho správnou funkci. Dále se zaměří na souvislost mezi desynchronizací cirkadiánních hodin a rozvojem onemocnění, a to především obezity a nádorového onemocnění.
|
|
|
Obezita a nádorová onemocnění
Maděřičová, Jarmila ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Svačina, Štěpán (oponent)
Obezita je chronické multifaktoriální onemocnění, které se stává závažným problémem světového zdravotnictví. Prevalence nadváhy a obezity ve většině zemí stále stoupá, a to nejen u dospělých, ale především u dětí a dospívajících. Obezita je také prokazatelným rizikovým faktorem minimálně čtrnácti nádorových onemocnění, ke kterým se řadí například nádor ženského prsu, kolorekta, endometria nebo slinivky břišní. Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit jídelníčky onkologických pacientů s nadváhou nebo obezitou. Posoudit vliv nutriční intervence na tělesnou hmotnost a složení jídelního lístku. Konkrétně jsem se zaměřila na příjem celkového tuku a nasycených mastných kyselin. Práce je rozdělena na dvě části. První část, teoretická, obsahuje informace o obezitě, jsou zde popsány možné mechanismy vzniku nádorů z tukové tkáně, jednotlivá nádorová onemocnění související s obezitou nebo vztah obezity k recidivě nádorového onemocnění. Druhá část, praktická, popisuje výzkum, který spočíval v dotazníkovém šetření u 40 pacientek a propočtu jídelních lístků u 12 pacientek. Byl propočítáván příjem celkových tuků a nasycených mastných kyselin 14 dní před intervencí a 14 dní při ukončení intervence. Výzkumnou skupinou byly pacientky s nádorem prsu a BMI nad 25 kg/m2 . SAFA byly podle výživového frekvenčního dotazníku...
|
|
|
Kvalita života žen s nádorovým onemocněním prsu
Vlachová, Nikol ; Matulová, Jana (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Nikol Vlachová Instituce: Ústav nelékařských studií LF UK v Hradci Králové Název práce: Kvalita života žen s nádorovým onemocněním prsu Vedoucí práce: Mgr. Jana Matulová Počet stran: 101 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2021 Klíčová slova: kvalita života, karcinom prsu, nádorové onemocnění, dotazník WHOQOL-BREF Bakalářská práce pojednává o kvalitě života žen, u kterých bylo diagnostikováno nádorové onemocnění prsu. Teoretická část bakalářské práce se zabývá pojmem kvalita života, dále pak anatomií prsu, nádorovým onemocněním prsu, epidemiologií, etiologií, prevencí, klinickými projevy, diagnostikou a léčbou rakoviny prsu, nežádoucími účinky léčby rakoviny prsu, ošetřovatelskou péčí o pacientku s nádorovým onemocněním prsu a organizacemi zabývající se rakovinou prsu. V empirické části se zkoumá kvalita života žen s nádorovým onemocněním prsu za použití dotazníkového šetření WHOQOL-BREF.
|
|
|
Exprese lncRNA MIAT v nádorových buňkách
Jursová, Pavlína ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Sztacho, Martin (oponent)
V mnoha případech bylo prokázáno, že lncRNA jsou významnými regulátory genové exprese a tudíž jsou často zapojeny do různých biologických funkcí a patologických procesů včetně nádorového onemocnění. MIAT (myocardial infarction associated transcript) je jednou z dlouhých nekódujících RNA, která byla poprvé identifikována v roce 2006 a původně izolována jako hlavní gen zapojující se do infarktu myokardu. Tato lncRNA se významně zapojuje do vývoje několika dalších onemocnění jako je například diabetická retinopatie, schizofrenie či mikrovaskulární dysfunkce. Ovšem MIAT byla identifikována také v mnoha maligních nádorech jako karcinogenní regulátor. Několik studií již publikovalo, že umlčením MIAT lze docílit snížení buněčné životaschopnosti, proliferace a schopnosti invaze a současně podpořit buněčnou senescenci a apoptózu nádorových buněk. Proto je považována za potenciální biomarker a terapeutický cíl u nádorových onemocnění. MIAT se zapojuje do buněčných procesů různými mechanismy. Je schopna regulovat alternativní sestřih, genovou expresi či fungovat mechanismem ceRNA a ovlivňovat tak biologické procesy související se vznikem nádorů. Součástí této práce bylo i vyšetření relativní exprese MIAT v buněčných liniích Ewingova sarkomu, kde byla zjištěna vyšší exprese.
|
host ::
RSS.