|
|
Reporting a ověřování dotací z EU
Truhlářová, Eva ; Pelák, Jiří (vedoucí práce) ; Roubíčková, Jaroslava (oponent)
Tato práce je zaměřena na oblast dotací, které plynou do České republiky z rozpočtu Evropské unie. V textu jsou tak popsány mechanismy, díky nimž finanční prostředky z evropského rozpočtu do České republiky plynou, z jakých fondů je možné prostředky získávat a čerpat, prostřednictvím jakých operačních programů jsou v právě probíhajícím programovacím období tyto prostředky přerozdělovány konečným příjemcům. Klíčovou částí je samotná problematika reportingu (dle terminologie používané v oblasti EU fondů - monitoringu) a dále problematika ověřování neboli auditu. Jelikož se celá oblast dotací neustále vyvíjí (a v případě České republiky jde o poměrně "novou záležitost"), probíhá stále celá řada školení a informačních workshopů, která by měla podpořit kvalitní a "správné" čerpání a nakládání s těmito prostředky a také pomoci příjemcům podpor v oblasti sestavování monitorovacích zpráv.
|
|
|
Projekt monitoringu napěťo-deformačního stavu horninového masivu při dobývání sloje 30 (634) v rámci zkušebního provozu dobývací metody chodba - pilíř v OPJ Dolu ČSM - Sever. Návrh ověření možnosti použití metod protiotřesové prognózy a prevence při použití dobývací metody chodba - pilíř v rámci zkušebního provozu ve sloji 30 (634) v OPJ Dolu ČSM - Sever
Waclawik, Petr ; Koníček, Petr ; Ptáček, Jiří ; Šňupárek, Richard ; Kajzar, Vlastimil ; Kukutsch, Radovan ; Vavro, Martin ; Souček, Kamil ; Holečko, J. ; Stoniš, M. ; Suchanek, E. ; Sojka, R. ; Przeczek, A.
Na základě smlouvy o dílo č. 850/33/10 a dodatku č.1 této smlouvy, mezi OKD, a.s.,Dolem ČSM a Ústavem geoniky AV ČR, v.v.i. předkládáme následující Projekt monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu při dobývání sloje č.30(634) v rámci zkušebního provozu dobývací metody chodba-pilíř v ochranném pilíři jam Dolu ČSM, lokalita Sever. Monitoring napěťodeformačního stavu horninového masivu je nezbytným předpokladem pro úspěšné ověření nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř a jejího dalšího použití v podmínkách české části hornoslezské uhelné pánve. Tato dobývací metoda je projektována pouze na základě zkušeností a postupů, které jsou ověřeny v odlišných přírodních podmínkách a hloubkách a proto je nezbytná její verifikace pro podmínky české části hornoslezské pánve na základě navrženého geotechnického monitoringu. Zkušební provoz nové metody chodba-pilíř bude realizován ve sloji č.30(634) v části horninového masivu zařazeného do kategorie bez nebezpečí otřesů.
|
|
|
Práce sestry s technikou na ARO- výukový materiál pro sestry
KOLÁŘOVÁ, Markéta
Tato diplomová práce se zabývala problematikou práce sestry s přístrojovou technikou na anesteziologicko resuscitačním oddělení a výukou nově nastupujících sester v oblasti obsluhování přístrojů. Nově nastupující sestry jsou proto zahlceny mnoha novými informacemi, které se týkají ošetřovatelské péče, dokumentace, přístrojů, kolektivu apod. Tato diplomová práce je složena ze dvou částí- části teoretické a části empirické. Teoretická část se zabývá popisem ARO, monitorace, technického vybavení, práce sestry na ARO a jejím adaptačním procesem. Empirická část byla realizována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Informace byly shromažďovány formou polostrukturovaného rozhovoru. V první fázi výzkumného šetření byl analyzován současný stav v souvislosti s prací sester s technikou na ARO. Na základě zjištěných informací byl vytvořen výukový materiál, který byl aplikován v praxi. V poslední fázi byla zjištěna zpětná vazba na vytvořený výukový materiál. Výzkumný soubor tvořilo 10 respondentů, kteří pracují jako všeobecné sestry ve vybraných nemocnicích na ARO. Během výzkumného šetření byly stanoveny čtyři cíle a pět výzkumných otázek. Prvním cílem bylo zmapovat, s jakými technickými přístroji pracují sestry na ARO; druhým cílem bylo zjistit, jak probíhá zaškolování nově nastupujících sester na ARO; třetím cílem bylo vytvořit výukový materiál týkající se techniky nejen pro nově nastupující sestry na ARO; čtvrtým cílem bylo zjistit zpětnou vazbu na poskytnutý výukový materiál od sester na ARO. Výzkumné otázky zněly: 1. Jaké technické přístroje obsluhují sestry na ARO? 2. Jak se zaškolují nově nastupující sestry na ARO? 3. Jaké prostředky jsou využívány při zaučování nově nastupujících sester? 4. Jaké informace týkající se techniky by podle sester měla obsahovat příručka pro sestry na ARO? 5. Jaký názor mají sestry na ARO na vytvořený výukový materiál? Prvním cílem bylo zmapovat, s jakými technickými přístroji pracují sestry na ARO. Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že sestry na ARO obsluhují velké množství přístrojů- monitory, infuzní pumpy, lineární dávkovače, ventilátory, dialýzy, odsávačky, defibrilátory, laminární boxy, ICP monitory, zvedáky pacientů, ohřívače, ochlazovače, nebulizátory, plazmaferézy, PICCO, LIDCO, Vigileo, enterální pumpy, antidekubitární matrace, narkotizační přístroje, EKG, hemoglobinmetry, glukometry, analyzátory ABR, bronchoskopy a Level. Druhým cílem bylo zjistit, jak probíhá zaškolování nově nastupujících sester na ARO. V této oblasti se výsledky výzkumného šetření liší. Každý z respondentů absolvoval jinou formu adaptačního procesu v různě dlouhých intervalech. Třetím cílem bylo vytvořit výukový materiál týkající se techniky nejen pro nově nastupující sestry na ARO. Výukový materiál byl vytvořen na základě analýzy rozhovorů s respondenty a při jeho tvorbě byly dodržovány didaktické zásady (názornost, spojení teorie s praxí, vědeckost, přiměřenost, aktuálnost, zpětná vazba, uvědomělost a aktivita, individuální přístup a soustavnost). Čtvrtým cílem bylo zjistit zpětnou vazbu na poskytnutý výukový materiál od sester na ARO. Výukový materiál byl poskytnut všem respondentům přibližně na 14 dní a poté byla zjišťována zpětná vazba. Z výsledků vyplývá, že se všem respondentům výukový materiál velmi líbil. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty vrchním sestrám ARO z vybraných zařízení, kde bylo šetření realizováno. Vytvořený výukový materiál bude poskytnut na ARO v Nemocnici Pelhřimov, p. o. Pro ostatní zdravotnická zařízení bude na základě vyslovených přání respondentů vytvořen konkrétní výukový materiál pro dané pracoviště a přístroje. Domníváme se, že výukový materiál bude přínosný nejen nově nastupujícím sestrám na ARO.
|
|
|
Měření osobních dávek pacientů v radioterapii mimo centrální svazek ionizujícího záření pomocí elektronického osobního dozimetru
CHYLÍKOVÁ, Renáta
V úvodní části diplomové práce jsem se zaměřila především na historický vznik radioterapie, z čeho vznikla a jak se vyvíjela, protože radioterapie je jeden z nejdůležitějších oborů v medicíně, a to zejména proto, že každý den dochází k ozařování tisíců osob pro různá nádorová i nenádorová onemocnění. Proto jsem se také zaměřila na oblast, kde popisuji ionizující záření. Vzhledem k tomu, že toto záření je nezbytnou součástí při ozařování nádorového onemocnění. S ionizujícím zářením souvisí také radiační ochrana. V této části jsem se zaměřila na historický přehled vzniku radiační ochrany a část jsem věnovala principům a veličinám v této oblasti. Dále jsem vybrala z české legislativy zákony, vyhlášky a nařízení vlády, kde jsou definována různá opatření, která právně ošetřují tuto problematiku. Z radiační ochrany vychází i monitorování pacientů, pracoviště a personálu. To vše je spjato s měřením a vyhodnocením obdržených osobních dávek. Zde se dostávám do oblasti dozimetrie, kdy jsem v práci popsala různé dozimetry, které se v praxi používají. Cílem této diplomové práce je měření osobních dávek pacientů při ozařování hlavy a krku pomocí elektronického osobního dozimetru na radioterapeutickém pracovišti v Nemocnici České Budějovice a. s. Vycházela jsem z hypotézy, zda dávky ozařování, jež dostávají pacienti s nádory hlavy a krku mimo primární svazek záření jsou nezanedbatelné. Ve své práci jsem využila všech dostupných zdrojů, jak zahraniční literatury, tak i české literatury pro teoretickou část. V praktické části jsem využila metodu číselné statistiky, tedy kvantitativní metody. Výzkumná část práce probíhala na radioterapeutickém pracovišti v Nemocnici České Budějovice a. s. Ozařování pacientů s nálezy v oblasti hlavy a krku probíhalo na lineárním urychlovači. Každý pacient měl vyrobenou masku, na kterou se v době ozařování, připnul osobní elektronický dozimetr. Pomocí tohoto dozimetru se následně zjistily obdržené dávky mimo centrální svazek záření. Z naměřených hodnot se poté provádělo vyhodnocení pomocí vzorců. Pacienti, kteří podstoupí onkologickou léčbu, dostávají poměrně vysoké dávky záření, proto se mým hlavním úkolem stalo měření osobních dávkových ekvivalentů na referenčním místě. Při porovnávání procentuálního zastoupení počtu vyšetření s webovým portálem Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice bylo zjištěno, že ozařování v oblasti krku je více než ozařování v oblasti hlavy. Celkové hodnoty osobních dávkových ekvivalentů jsou u každého pacienta poměrně vysoké, ale jelikož se jedná o léčebný proces, tak tyto limity nepodléhají limitům ozáření. Při porovnávání ozařovaných oblastí je patrné, že ozařování v oblasti krku má malé hodnoty osobních dávkových ekvivalentů na 1Gy oproti ozařování hlavy.
|
|
|
Monitoring a hodnocení poskytovaných služeb u vybraných typů zařízení sociální sféry
FABEROVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je zaměřená na monitoring a evaluaci sociálních služeb. Zmíněná problematika není příliš známá veřejnosti, proto jsem se rozhodla, že toto téma zpracuji. V sociální oblasti se stále něco mění a zdokonaluje, v platnost vchází zákony, novelizace, vyhlášky a probíhají sociální reformy. Dá se tedy říci, že v téhle oblasti, především v poslední době se toho hodně děje. V první části této práce jsem se pokusila nastínit tuto problematiku. Tato část obsahuje tři zásadní témata, a sice sociální služby, monitoring a hodnocení (evaluaci). Část druhá, tedy výzkumná, je věnována aplikaci teoretických poznatků získaných z literatury do praxe. V první části je popsána metodika výzkumu a jsou vytyčené výzkumné otázky. Výzkum jsem kvůli tématu zvolila kvalitativní. Dle mého názoru je v této oblasti důležitý přímý kontakt a tudíž i rozhovor by měl být osobní. Také z důvodu bližšího zaměření se na organizace poskytující sociální služby. Co se týče souboru respondentů, vedla jsem rozhovory v osmi institucích. Instituce jsem vybírala dle dvou kritérií. Zaprvé podle cílových skupin, tedy klientů, pro které je služba určena, snaha byla obsáhnout co nejširší spektrum a za druhé dle registrovaných služeb, které poskytují tak, aby zastupovaly všechny typy sociálních služeb - sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Co se výsledků týče, tak byly rozmanité z důvodu různosti poskytovaných služeb a rozdílů mezi cílovými skupinami. Ve všech organizacích je monitoring prováděn. Odpovědi se lišily v tom, jakým způsobem je prováděn a jak často. Na závěr mohu říci, že z toho co jsem vypozorovala, jsou klienti v dobrých rukou. Kvalita poskytovaných služeb se zvyšuje, stejně tak i jejich spektrum. Pracovníci byli ve většině případů do své práce zapálení, stále se snaží přinášet něco nového. Práci podtrhují přílohy, schémata a tabulky. Ohledně přínosu mé práce. Řekla bych, že jde hlavně o určité vniknutí do této problematiky. Její přiblížení a prozkoumání.
|
|
|
Indikátory prodeje a hodnocení výkonu zaměstnanců v Hypermarketech Albert
VAŇKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce je zaměřena na téma indikátory prodeje a hodnocení výkonu zaměstnanců v Hypermarketech Albert. Práce se zabývá prodejními jednotkami obchodního řetězce AHOLD a.s. Zvolená společnost vlastní 35 000 prodejen, dalších 3 000 provozuje se svými partnery a zaměstnává 13 400 zaměstnanců. V této práci jsou uvedeny i možné návrhy na optimalizaci současných systémů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Návrh implementace poloautomatického zakládání incidentů v rámci provozního monitoringu České pojišťovny a.s.
Sabolová, Anna ; Mildeová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hochmeisterová, Gabriela (oponent)
Tématem a hlavním cílem diplomové práce je návrh poloautomatického zakládání incidentů v rámci provozního monitoringu České pojišťovny , a to na základě propojení dvou samostatně fungujících aplikací, využívaných v současné době DoC (Dohledovým centrem) ČPOJ. Účelem zavedení nového řešení je úspora času, potřebného pro založení incidentu do SD (Service Desku) a jeho předání konkrétnímu řešiteli, což má v konečném důsledku dopad na celkové snížení času řešení incidentu. Návrh poloautomatického zakládání incidentů je v diplomové práci zpracován v návaznosti na provedenou analýzu aktuálního stavu eskalace incidentů, čehož součástí je i měření délky trvání zakládání incidentů za konkrétní období. Zpracováním návrhu bylo následně uskutečněno jeho testování v neprodukčním prostředí ČPOJ a provedeno měření časů založení incidentů. Na základě výsledků získaných empirickou metodou měření, bylo navrhnuté a otestované řešení doporučeno k nasazení do produkčního prostředí z hlediska konkrétních přínosů pro provozní monitoring ČPOJ.
|
|
|
Problematika monitorace tělesné teploty ve zdravotnických zařízeních na JIP a ARO
TŮMOVÁ, Pavlína
Monitorování fyziologických funkcí je na JIP či ARO jedním z nejdůležitějších ošetřovatelských výkonů. Mezi fyziologické funkce monitorované v intenzivní péči patří sledování tělesné teploty, jejíž správně naměřené výsledky jsou nezastupitelnou částí ke stanovení diagnózy a následné prognózy. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se sestry orientují v problematice monitorace tělesné teploty. Výzkumné šetření bylo provedeno kvantitativní metodou. Výzkumný soubor byl tvořen všeobecnými sestrami pracujícími na JIP a ARO v šesti zdravotnických zařízeních Západočeského kraje. Po schválení výzkumného šetření hlavními sestrami nebo náměstkyněmi pro ošetřovatelskou péči bylo rozdáno celkem 150 dotazníků. Celkové množství řádně vyplněných dotazníků pro zpracování bylo 120 a tento údaj byl uváděn jako 100 %. Z dotazníků pro sestry vyplynulo, že měření tělesné teploty vnímají jako automatickou, rutinní součást své práce, při níž je důležitým předpokladem technická vybavenost každé sestry a znalost manipulace s jednotlivými pomůckami. Prvním cílem bylo zmapovat, zda sestry chápou důležitost správné monitorace tělesné teploty na ARO a JIP. Sestry udávaly správné hodnoty tělesné teploty a nejsou jim lhostejné jakékoliv výkyvy. Druhým cílem bylo zmapovat měřicí techniky, které sestry používají, což bylo splněno a výsledek se odráží v teoretické části, kde jsou všechny měřicí metody popsané. Třetím cílem bylo zjistit dostupnost vhodných pomůcek k monitoraci tělesné teploty. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda mají sestry vypracovaný standard k monitoraci tělesné teploty. Pátým cílem bylo zjistit, zda umějí sestry správně používat dostupné pomůcky k monitoraci tělesné teploty. Tyto cíle byly naplněny. Posledním šestým cílem bylo zjistit, zda mají sestry podporu managementu v nákupu nových pomůcek. Bylo zjištěno, že sestry potřebují k návštěvě přednášek na téma monitorace tělesné teploty motivaci a pokud budou přednášky zajímavě připravené i pro sestry, budou pro ně přínosem.
|
host ::
RSS.