|
|
Theorizing Military Power Projection: Why and When Distance Matters
Bahenský, Vojtěch ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent) ; Badsey, Stephen (oponent)
Vztah mezi fyzickou vzdáleností a vojenskou silou patří mezi často diskutované, a ještě častěji předpokládané fenomény, ale přesto lze tvrdit, že není dostatečně pochopen. Navzdory rozsahu existujícího výzkumu neexistuje shoda na kauzálním mechanismu, který dvě proměnné propojuje. To brání dalšímu výzkumu fenoménu. Tato práce se pokouší o odstranění této zábrany a klade si otázky jak a kdy vzdálenost ovlivňuje projekci vojenské moci. Skrze propojení výzkumu v mezinárodních vztazích s hlubším chápáním procesů strategických a vojenských studií a s pomocí případové studie Falklandské války práce identifikovala tři obecné mechanismy zprostředkující negativní efekt vzdálenosti na vojenskou sílu: temporální mechanismus, kontestační mechanismus a materiální mechanismus. Krom toho také studie odhalila, že tři zmíněné mechanismy mají tendenci se vzájemně posilovat, ale zároveň zpravidla neoperují aditivně s dalšími faktory, které omezují válku. Vzdálenost pak podle této práce hraje poměrně malou roli ve velmi malých nasazeních síly v omezených konfliktech, což by ale nemělo být zobecňováno skrze kvantitativní metody na možné velmocenské konflikty. Možné implikace teorie pro politiky Spojených států a jejich spojenců jsou naznačeny s na dvou případových studií možných konfliktů s Ruskem a Čínou.
|
|
|
Evropská unie jako zahraničně-politická síla na sankční scéně: případ Barmy
Růžičková, Jana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Hyniová, Andrea (oponent)
Evropská unie bývala v souvislosti se svou zahraniční politikou do roku 2003 označována za aktéra nedisponujícího v podstatě žádnou "tvrdou" silou a často jí bývala přisuzována označení jako "normativní síla", "civilní síla" atp. Skupina autorů v čele s Ianem Mannersem však začala v souvislosti s přijetím Evropské bezpečnostní strategie v prosinci 2003 tvrdit, že Unie své "měkké" charakteristiky pozbyla a posunula se blíže tradiční vojenské síle. Právě údajné militarizaci charakteru Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) po přelomu let 2003 a 2004 se tato práce věnuje, přičemž se soustředí na jednu specifickou oblast SZBP - totiž na politiku omezujících opatření neboli sankcí. Ta je jedinečná už samotným charakterem, neboť sankce představují ze své podstaty "tvrdý", donucovací nástroj zahraniční politiky, jenž Unie samostatně užívá již od 80. let. Nabízí se proto otázka, co o charakteru Unie stále častější užívání sankcí vypovídá a zdali politika omezujících opatření z principu nestojí v opozici proti bytí "měkkou" silou. Pomocí diskurzivní analýzy oficiálních unijních dokumentů a pomocí případové studie Barmy, která zde figuruje jako tzv. "typický případ", se tak práce snaží prokázat, kterému ze tří zvolených typů síly (tj. normativní, civilní a vojenské) charakter Unie jako aktéra na...
|
|
|
The Argentine Army as an economic factor
Daříčková, Eva ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Disertační práce Argentinská armáda jako ekonomický faktor se zabývá problematikou vojensko-civilních vztahů, které jsou klíčové pro pochopení historie, vývoje moderní společnosti, a to včetně reality současné Argentiny. Hlavním mýtem provázejícím argentinskou historii je, že vývoj demokratizačních procesů byl násilně přerušen zásahy armády. V argentinské společnosti podobně jako u světové veřejnosti převládá jednoznačně negativní názor na argentinskou armádu, zvláště v důsledku poslední vojenské diktatury, jejíž dopad dodnes narušuje morální a kulturní tvář argentinské společnosti. Tato práce nabízí jiný pohled na argentinskou armádu a snaží se přispět nějakou formou k rozbití extrémně zjednodušeného vnímání a z toho plynoucích předsudků vůči argentinským vojákům. První část práce analyzuje vznik vojenské moci a rysy politického sytému první poloviny 20. století. Ukazuje příčiny, které vedly argentinskou armádu k opuštění svých specifických funkcí a k vstupu na politickou scénu. Druhá část se zabývá argentiským ekonomickým sytémem a jeho charakteristikami, od včlenění země do světového trhu a jejího vývoje prostřednictvím ekonomických vládních politik. Tato sekce se soustředí na otázku, proč země nebyla schopna uskutečnit industrializační proces. Třetí část dokazuje zájem vojáků o průmysl a vývoj...
|
|
|
The Argentine Army as an economic factor
Daříčková, Eva ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Disertační práce Argentinská armáda jako ekonomický faktor se zabývá problematikou vojensko-civilních vztahů, které jsou klíčové pro pochopení historie, vývoje moderní společnosti, a to včetně reality současné Argentiny. Hlavním mýtem provázejícím argentinskou historii je, že vývoj demokratizačních procesů byl násilně přerušen zásahy armády. V argentinské společnosti podobně jako u světové veřejnosti převládá jednoznačně negativní názor na argentinskou armádu, zvláště v důsledku poslední vojenské diktatury, jejíž dopad dodnes narušuje morální a kulturní tvář argentinské společnosti. Tato práce nabízí jiný pohled na argentinskou armádu a snaží se přispět nějakou formou k rozbití extrémně zjednodušeného vnímání a z toho plynoucích předsudků vůči argentinským vojákům. První část práce analyzuje vznik vojenské moci a rysy politického sytému první poloviny 20. století. Ukazuje příčiny, které vedly argentinskou armádu k opuštění svých specifických funkcí a k vstupu na politickou scénu. Druhá část se zabývá argentiským ekonomickým sytémem a jeho charakteristikami, od včlenění země do světového trhu a jejího vývoje prostřednictvím ekonomických vládních politik. Tato sekce se soustředí na otázku, proč země nebyla schopna uskutečnit industrializační proces. Třetí část dokazuje zájem vojáků o průmysl a vývoj...
|
|
|
Evropská unie jako zahraničně-politická síla na sankční scéně: případ Barmy
Růžičková, Jana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Hyniová, Andrea (oponent)
Evropská unie bývala v souvislosti se svou zahraniční politikou do roku 2003 označována za aktéra nedisponujícího v podstatě žádnou "tvrdou" silou a často jí bývala přisuzována označení jako "normativní síla", "civilní síla" atp. Skupina autorů v čele s Ianem Mannersem však začala v souvislosti s přijetím Evropské bezpečnostní strategie v prosinci 2003 tvrdit, že Unie své "měkké" charakteristiky pozbyla a posunula se blíže tradiční vojenské síle. Právě údajné militarizaci charakteru Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) po přelomu let 2003 a 2004 se tato práce věnuje, přičemž se soustředí na jednu specifickou oblast SZBP - totiž na politiku omezujících opatření neboli sankcí. Ta je jedinečná už samotným charakterem, neboť sankce představují ze své podstaty "tvrdý", donucovací nástroj zahraniční politiky, jenž Unie samostatně užívá již od 80. let. Nabízí se proto otázka, co o charakteru Unie stále častější užívání sankcí vypovídá a zdali politika omezujících opatření z principu nestojí v opozici proti bytí "měkkou" silou. Pomocí diskurzivní analýzy oficiálních unijních dokumentů a pomocí případové studie Barmy, která zde figuruje jako tzv. "typický případ", se tak práce snaží prokázat, kterému ze tří zvolených typů síly (tj. normativní, civilní a vojenské) charakter Unie jako aktéra na...
|
|
|
Možnosti neoklasické geopolitiky: systémový přístup
Kofroň, Jan ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Ištok, Robert (oponent) ; Romancov, Michael (oponent)
Předkládaná práce se pokouší uvést neoklasickou geopolitiku jako životaschopný přístup ke studiu mezinárodní politiky z geografické perspektivy. Dizertace je kompaktem šesti článků, které již byly přijaty do tisku, a společného úvodu, který se pokouší vyzdvihnout hlavní body z článků a navíc diskutuje některé otázky, které (i) byly eliminovány z článků v důsledku omezeného prostoru, nebo (ii) je jejich význam spíše kontextuální, ve smyslu, že tyto otázky dávají na články nahlédnout v širší perspektivě akademických debat. První část práce (podporovaná dvěma články) se zabývá současným stavem politické geografie a geopolitiky. Hlavním výsledkem je, že geopolitika je dnes rozdělenou (sub)disciplínou, neboť geografové jsou především aktivní v kritické geopolitice a akademici mezinárodních vztahů pokračují v klasickém geopolitickém uvažování (zejména ti, kteří sami sebe podepisují pod kategorii neorealismu). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že geografové chápou prostor jako inter-subjektivní entitu - sociálně konstruovanou, zatímco odborníci mezinárodních vztahů tendují k nahlížení na prostor jako na objektivní faktor. V kombinaci s jinými epistemologickými odlišnostmi, toto odlišné pojímání prostoru vyprodukovalo ohromnou bariéru mezi těmito dvěma obory. Jeden z faktorů oddělujících tyto dva obory ční...
|
|
|
Úpadek USA jakožto světové supervelmoci
Vilímec, Tomáš ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Ulík, Karel (oponent)
Bakalářská práce Úpadek USA jakožto světové supervelmoci zkoumá současnou pozici Spojených států amerických jakožto jediné světové supervelmoci. Již od konce studené války jsou Spojené státy americké považovány za světového mocenského hegemona. Avšak od té doby se řada okolností změnila. Spojené státy jsou nuceny vést světovou válku proti terorismu, zažily nejhorší hospodářskou recesi od doby Velké hospodářské krize a jejich vztahy s ostatními zeměmi včetně jejich spojenců nejsou tak oslnivé, jako bývaly. Navíc jejich pozice již není nezpochybňována ostatními zeměmi. Zřejmě nejviditelnějším konkurentem je Čína, která udivuje svět svým ekonomickým růstem. Ovšem i další země zažívají prudký vzestup do pozice světové velmoci. Tato práce bude posuzovat zvlášť vojenskou, ekonomickou a politickou sílu Spojených států amerických, aby se pokusila odpovědět, zda onen hypotetický úpadek moci Spojených států je skutečný či nikoliv.
|
host ::
RSS.