|
|
Garbage Collector for PNtalk Objects
Štěpán, Filip ; Janoušek, Vladimír (oponent) ; Kočí, Radek (vedoucí práce)
This thesis presents a comprehensive investigation into garbage collection techniques ex- plicitly tailored for PNtalk, with a focus on using industry-standard automatic memory management. It explores the necessity, principles, and advantages of automatic memory management, highlighting the significance of garbage collection algorithms in optimizing memory usage and improving application performance. On this theoretical basis, the thesis deals with the garbage collector’s design, implementation, testing, and benchmarking.
|
|
|
Návrh minimálního protokolového stacku Bluetooth
Gazda, Martin ; Zbořil, František (oponent) ; Hanáček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem minimálního protokolového stacku Bluetooth využitelného pro vestavné aplikace na platformě FITkit. Tato práce zahrnuje teoretický základ tohoto komunikačního rozhraní. Na jeho základě je vytvořen návrh vlastního komunikačního stacku. Popis vlastní implementace pak zahrnuje všechny implementované vrstvy a problémy, které takováto implementace přináší.
|
|
|
Zobrazování "nízké" vegetace v 3D prostoru
Řehánek, Jiří ; Přibyl, Jaroslav (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zobrazováním nízké vegetace ve 3D prostoru v reálném čase. Nízkou vegetací se myslí tráva a keře. Nejdříve se podívá na již existující implementace vegetace ve 3D hrách, kde se prozkoumají vlastnosti pozorovatelné při samotném hraní a dojde k hodnocení vizuální kvality. Poté následuje návrh postupu při řešení této problematiky a popis implementace. V závěrečné části se shrnou dosažené výsledky.
|
|
|
Optimalizace sledování síťových toků
Žádník, Martin ; Lhotka,, Ladislav (oponent) ; Matoušek, Radomil (oponent) ; Sekanina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá optimalizací sledování síťových toků. Sledování síťových toků spočívá ve sledování jejich stavu a je klíčovou úlohou pro řadu síťových aplikací. S každým příchodem paketu je nutné aktualizovat hodnoty stavu, což zahrnuje přístupy do paměti. Vzhledem k vysoké propustnosti linek a obrovskému množství souběžných toků hraje přístup do paměti kritickou roli ve výkonnosti stavového zpracování síťového provozu. Tento problém se řeší různými technikami. Tyto techniky ale ve výsledku vždy požadují, aby nejblíže zpracování provozu byla nasazena paměť s nízkou odezvou, cache toků, schopná vyřídit všechny přístupy. Cache toků má proto omezenou kapacitu a její efektivní správa má zásadní vliv na výkonnost a výsledky zpracování síťového provozu. Vzhledem ke specifikům síťového provozu nemusí být stávající správy vhodné pro správu cache toků. Disertační práce se proto zabývá automatizovaným vývojem správy cache na základě reálného provozu dané sítě. Automatizace vývoje správy cache toků je realizována pomocí genetického algoritmu. Genetický algoritmus vyvíjí nová řešení a hodnotí je simulací nad vzorkem provozu z různých sítí. Navržený postup je ověřen na vývoji správ pro dva problémy. Prvním problémem je vývoj správy, která bude vykazovat celkově nízký počet výpadků stavů z cache toků. Druhým problémem je vývoj správy, která bude vykazovat velmi nízký počet výpadků u velkých toků. Optimalizace zakódování správy a experimenty s parametry genetického algoritmu ukázují, že je možné nalézt správy cache toků, které jsou optimalizované pro specifika daného nasazení. Nově vyvinuté správy poskytují lepší výsledky než ostatní testované správy. Z hlediska snížení celkového počtu výpadků je vyvinuta správa, která snižuje počet výpadků na konkrétní datové sadě až o deset procent vůči nejlepší porovnávané správě. Z pohledu snížení počtu výpadků u velkých toků je dosaženo vyvinutou správou až dvojnásobného snížení výpadků. Většina velkých toků (více než 90%) nezaznamenala při použití vyvinuté správy dokonce ani jeden výpadek. Rovněž během záplav nových toků, které se v síťovém provozu vyskytují v souvislosti se skenováním sítí a útoky, se ukazují velmi dobré vlastnosti vyvinuté správy. V rámci práce je rovněž navrženo rozšíření správy o využití doplňkové informace ze záhlaví příchozích paketů. Výsledky ukazují, že kombinací této informace lze počet výpadků u správ dále snižovat.
|
|
|
Garbage collector objektů jazyka PNtalk
Mišák, Ján ; Janoušek, Vladimír (oponent) ; Kočí, Radek (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a implementací garbage collectoru pro virtuální stroj jazyka PNtalk. Jsou v ní popsány a zhodnoceny jednotlivé přístupy a konkrétní algoritmy pro automatickou správu paměti a detailne popsáno jejich využití v praktické implementaci pro vitruálne stroje PNtalku, které jsou implementovány v Smalltalku a C++. Práce uvádí čtyři rodiny algoritmů, a to rodiny mark-sweep, mark-compact, kopírovací algoritmy a počítání referencí. Nejprve jsou popsány sekvenční verze algoritmů, které zastavují běh hlavního programu (mutátoru), pak jsou uvedeny jejich paralelní a nakonec konkurentní verze, které běh mutátoru nezastavují. Práce též uvádí generační model garbage collectingu.Výsledkem práce je vypracování generačního garbage collectoru pro jazyk PNtalk, vypracování testů a na jejich zakladě odměření optimálních parametrů.
|
|
|
Pokročilé metody kódování řeči v signálovém procesoru
Zajíček, Marek ; Sysel, Petr (oponent) ; Smékal, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o praktickém použití kodeku AMR-WB (Adaptive Multi Rate - Wide Band) a jeho implementaci na signálový procesor, jež je integrován ve funkčním systému hlasové komunikace Siemens HiPath 4000. První část práce je zaměřena na popis širokopásmového kódování, zejména kodéru a dekodéru. Druhá část je věnována z části signálovým procesorům a posléze navazuje na praktickou část implementace, jež je řešena od přípravných prací až po optimalizaci funkčního finálního řešení.
|
|
|
Správa paměti v Linuxu
Tuček, Jaroslav ; Kočí, Radek (oponent) ; Vojnar, Tomáš (vedoucí práce)
Práce popisuje správu paměti v jádře linuxu. První část je věnována stručnému shrnutí architektury operačních systémů a teorii správy paměti - jmenovitě virtuální paměti, stránkovacím tabulkám, algoritmům stránkování a jádrovým alokátorům. Druhá část se soustřeďuje na vlastní implementaci zmíněných principů ve skutečném operačním systému, linuxu. Součástí je též sada testů navržených pro zjištění chování paměťového správce a krátké zmínění současně existujících omezení včetně jejich navrhovaných řešení.
|
|
|
Optimalizace sledování síťových toků
Žádník, Martin ; Lhotka,, Ladislav (oponent) ; Matoušek, Radomil (oponent) ; Sekanina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá optimalizací sledování síťových toků. Sledování síťových toků spočívá ve sledování jejich stavu a je klíčovou úlohou pro řadu síťových aplikací. S každým příchodem paketu je nutné aktualizovat hodnoty stavu, což zahrnuje přístupy do paměti. Vzhledem k vysoké propustnosti linek a obrovskému množství souběžných toků hraje přístup do paměti kritickou roli ve výkonnosti stavového zpracování síťového provozu. Tento problém se řeší různými technikami. Tyto techniky ale ve výsledku vždy požadují, aby nejblíže zpracování provozu byla nasazena paměť s nízkou odezvou, cache toků, schopná vyřídit všechny přístupy. Cache toků má proto omezenou kapacitu a její efektivní správa má zásadní vliv na výkonnost a výsledky zpracování síťového provozu. Vzhledem ke specifikům síťového provozu nemusí být stávající správy vhodné pro správu cache toků. Disertační práce se proto zabývá automatizovaným vývojem správy cache na základě reálného provozu dané sítě. Automatizace vývoje správy cache toků je realizována pomocí genetického algoritmu. Genetický algoritmus vyvíjí nová řešení a hodnotí je simulací nad vzorkem provozu z různých sítí. Navržený postup je ověřen na vývoji správ pro dva problémy. Prvním problémem je vývoj správy, která bude vykazovat celkově nízký počet výpadků stavů z cache toků. Druhým problémem je vývoj správy, která bude vykazovat velmi nízký počet výpadků u velkých toků. Optimalizace zakódování správy a experimenty s parametry genetického algoritmu ukázují, že je možné nalézt správy cache toků, které jsou optimalizované pro specifika daného nasazení. Nově vyvinuté správy poskytují lepší výsledky než ostatní testované správy. Z hlediska snížení celkového počtu výpadků je vyvinuta správa, která snižuje počet výpadků na konkrétní datové sadě až o deset procent vůči nejlepší porovnávané správě. Z pohledu snížení počtu výpadků u velkých toků je dosaženo vyvinutou správou až dvojnásobného snížení výpadků. Většina velkých toků (více než 90%) nezaznamenala při použití vyvinuté správy dokonce ani jeden výpadek. Rovněž během záplav nových toků, které se v síťovém provozu vyskytují v souvislosti se skenováním sítí a útoky, se ukazují velmi dobré vlastnosti vyvinuté správy. V rámci práce je rovněž navrženo rozšíření správy o využití doplňkové informace ze záhlaví příchozích paketů. Výsledky ukazují, že kombinací této informace lze počet výpadků u správ dále snižovat.
|
|
|
Garbage collector objektů jazyka PNtalk
Mišák, Ján ; Janoušek, Vladimír (oponent) ; Kočí, Radek (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a implementací garbage collectoru pro virtuální stroj jazyka PNtalk. Jsou v ní popsány a zhodnoceny jednotlivé přístupy a konkrétní algoritmy pro automatickou správu paměti a detailne popsáno jejich využití v praktické implementaci pro vitruálne stroje PNtalku, které jsou implementovány v Smalltalku a C++. Práce uvádí čtyři rodiny algoritmů, a to rodiny mark-sweep, mark-compact, kopírovací algoritmy a počítání referencí. Nejprve jsou popsány sekvenční verze algoritmů, které zastavují běh hlavního programu (mutátoru), pak jsou uvedeny jejich paralelní a nakonec konkurentní verze, které běh mutátoru nezastavují. Práce též uvádí generační model garbage collectingu.Výsledkem práce je vypracování generačního garbage collectoru pro jazyk PNtalk, vypracování testů a na jejich zakladě odměření optimálních parametrů.
|
|
|
Správa paměti v Linuxu
Tuček, Jaroslav ; Kočí, Radek (oponent) ; Vojnar, Tomáš (vedoucí práce)
Práce popisuje správu paměti v jádře linuxu. První část je věnována stručnému shrnutí architektury operačních systémů a teorii správy paměti - jmenovitě virtuální paměti, stránkovacím tabulkám, algoritmům stránkování a jádrovým alokátorům. Druhá část se soustřeďuje na vlastní implementaci zmíněných principů ve skutečném operačním systému, linuxu. Součástí je též sada testů navržených pro zjištění chování paměťového správce a krátké zmínění současně existujících omezení včetně jejich navrhovaných řešení.
|
host ::
RSS.