|
| |
|
| |
|
|
Levorukost a její akceptování v současném školství a rodinách
Svobodová, Libuše ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
NÁZEV: Levorukost a její akceptování v současném školství a rodinách AUTOR: Libuše Svobodová KATEDRA: Katedra biologie a environmentálních studií VEDOUCÍ PRÁCE: doc. RNDr. Václav Vančata, CSc. ABSTRAKT: Diplomová práce s názvem Levorukost a její akceptování v současném školství a rodinách navazuje a doplňuje Bakalářskou práci s názvem Problematika levorukosti ve vývoji dětí a mládeže - historie, současnost a perspektivy. První a druhá kapitola teoretické části diplomové práce se hlouběji zaměřuje na charakteristiku stylů levorukého písma, výhody a nevýhody levorukého psaní, vhodné psací pomůcky, zasedací pořádek ve třídě, organizaci pracovního prostředí a metodiku psaní. Třetí kapitola je věnována zkouškám laterality se zaměřením na horní končetinu, dolní končetinu, oko a ucho, testovacím úkolům, jejich podmínkám průběhu a vyhodnocení. Poslední čtvrtá kapitola teoretické části se věnuje centrální nervové soustavě, přesněji mozku a jeho asymetrické anatomii, funkci, řízení pohybů horní končetiny a motorickému vývoji horní končetiny. Praktická část diplomové práce je složena z pěti výzkumů. První výzkum ověřuje výskyt leváků na základních školách a nižších ročnících víceletých gymnázií a následně zjištěné hodnoty porovnává s předchozí bakalářskou prací. Druhý výzkum testuje pomocí zkoušek laterality...
|
|
|
Evoluční aspekty (epi)genetické determinace laterality se zaměřením na horní končetinu
Holoubková, Tereza ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Struška, Michal (oponent)
Preference horní končetiny je jednou z nejvíce zřetelných asymetrií lidského těla. V populaci se vyskytuje přibližně 90 % pravorukých, což je ten nejsilnější sklon k používání jedné z končetin mezi veškerými primáty. Preference horní končetiny je spojená s lateralizací mozku pro řeč a je podmíněná jak geneticky, tak i faktory prostředí. Genetické podmínění preference horní končetiny nebylo stále rozklíčováno, i když je v dnešní době množství genů a oblastí, které se dají považovat za kandidátní. Kromě kandidátních genů se ke genetickému podmínění vážou i epigenetické vlivy a role testosteronu. Preference horní končetiny se začala projevovat už na počátku vývoje lidské populace, přibližně v době středního pleistocénu, a to se stejným procentuálním výskytem levorukých jako dnes. Polymorfismus levorukosti se v populaci udržuje na základě frekvenčně-dependentního modelu, jelikož levorukost s sebou přináší mnoho výhod, ale také nevýhod.
|
|
|
Nucené změny laterality v dětském věku a jejich vliv na celkový rozvoj osobnosti
Ťupová, Tereza ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Diplomová práce představuje problematiku laterality, v rámci výzkumného šetření je kladen důraz na analýzu laterality u šesti dospělých osob, u nichž v dětství došlo k přeučování levorukosti. Teoretická část práce popisuje vývoj laterality a její druhy, stupně, typy i diagnostika. Dále je zde popsán historický přístup k levorukosti od doby kamenné až po současnost. Diplomová práce je zaměřena na nucené změny laterality v dětském věku a jejich vliv na celkový rozvoj osobnosti. Na důsledky těchto změn bylo prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření testováno šest dospělých respondentů, tři muži a tři ženy ve věkovém rozmezí třicet osm až sedmdesát dva let. Dopady změny laterality byly sledovány v oblasti řečového projevu, psychiky, stavu laterality, čtení a psaného projevu. Cílem práce bylo popsat obtíže, které se mohou kvůli nucené změně laterality projevit, zjistit, zda se s nimi museli respondenti v dětství potýkat, a odhalit jejich případné přetrvání do dospělosti. Všichni respondenti prošli testem laterality a na jeho základě byl určen její typ, což bylo dílčím cílem práce. U každého z testovaných jedinců se v průběhu testování projevily či byly při rozhovorech popsány obtíže spojené s nucenými změnami laterality v dětském věku.
|
|
|
Hygienické a pracovní návyky u levorukých žáků na 1. stupni ZŠ
KOLÁŘOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá hygienickými a pracovními návyky levorukých žáků na 1. stupni základních škol. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a výzkumnou. Teoretická část práce pojednává o základních informacích o lateralitě, mozkových hemisférách a školní zralosti. Hlavní pozornost je zaměřena na leváka a psaní, kde se věnujeme přípravě na psaní i jednotlivým hygienickým a pracovním návykům žáků. Zmíněny jsou i poruchy psané řeči a slavní leváci. Výzkumná část je zaměřena na průzkum zjištění úrovně hygienických a pracovních návyků u žáků na 1. stupni základních škol. Výzkum probíhal formou pozorování. Získané výsledky jsou graficky zpracovány a interpretovány. V závěru je doporučení pro práci s leváky v praxi.
|
|
| |
|
| |
|
|
Problematika výuky psaní levorukých žáků
HERWIGOVÁ, Kateřina
Diplomová práce Problematika výuky psaní levorukých žáků je zaměřena na problematiku výuky prvopočátečního psaní levorukých žáků v prvních třídách základních škol. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se zabývá lateralitou a levorukostí obecně. Dále pak vývojem leváctví v historii a v současné době, zejména pak vývojem motorických schopností levorukých dětí od předškolního věku. Dalším cílem je zmapovat úskalí předškolního období dítěte a případné problémy při výuce psaní. Hlavní část práce je zaměřena na výuku psaní v prvních třídách a správné metodické vedení žáků při psaní. Výzkumná část se zaměřuje na analýzu výuky psaní levorukých žáků v prvních třídách základních škol Středočeského kraje. Zkoumá poměr levorukých dívek a chlapců, správné držení psacího náčiní, sklon papíru, sklon písma, správné sezení, používání ergonomických pomůcek a používání pera či tužky.
|
|
|
K problematice leváctví
GROBHEISEROVÁ, Petra
Diplomová práce K problematice leváctví je zaměřena na problematiku leváctví a levorukosti ve své komplexnosti. Teoretická část práce je zaměřena na lateralitu a levorukost obecně, postavení leváků ve společnosti a měnící se pohled na lateralitu v průběhu historie. Zabývá se odlišnostmi leváků a praváků a upozorňuje na možná úskalí, na která leváci mohou narazit. V závěru jsem se zabývala testováním laterality a možnými způsoby vedení levorukých žáků. Výzkumná část je zaměřena na orientační zjištění počtu levorukých žáků v 1. třídách základních škol v Karlovarském kraji. Dále jsem zjišťovala, do jaké míry jsou učitelé ve zkoumaných třídách obeznámeni s problematikou leváctví a jakým způsobem leváky vedou. Výzkum probíhal na 16 náhodně vybraných školách.
|
host ::
RSS.