|
| |
|
|
Soundscape, Lom Hády
Kolcunová, Pavlína ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Koncept diplomové práce v obecné rovině je postaven na fenoménu Soundscape. Tento pojem byl definován v 60. letech 20. století v rámci výzkumu World Soundcape Project, jako reakce na příliš zjednodušené uvažování o akustickém komfortu ve městě na úrovni hlukového znečištění. Přínos projektu tkví v rehabilitaci významu zvuku jako kulturního a sociálního fenoménu, který formuje identitu daného místa. Vzhledem k tomu, že oblast zkoumání auditivních jevů je velmi rozsáhlá, se teoretická část diplomové práce zaměřuje na popis zvukové percepce z psychologického a fyzikálního hlediska. Jde tedy o popis objektivních a subjektivních "událostí", které se na straně jedné jeví jako soubor fyzikálních veličin, na straně druhé jako sluchové scény, kde vyvstávají otázky, jakým způsobem se na sebe vážou jednotlivé zvuky, jaké významy vnímaný zvuk asociuje atd. Dalším východiskem pro zkoumání vlastností zvuků i samotný návrh, jsou inspirační zdroje čerpající z mimoarchitektonických přesahů - poetické akustické lokátory, či zvukové instalace. Práci na konkrétním problému předcházelo hledání místa, které je ve své podstatě akontextuální k okolnímu prostředí, svou monotónnností s různými stupni rozlehlosti či uzavřenosti generuje různorodé „soundcape“ a současně reflektuje zvukové prostředí okolní krajiny, která se tak stává objektem manipulace. Lokalita Lom Hády patří k nezaměnitelným dominantám Brna. Bledá stěna kopce spolu s vysílací věží jsou dobře viditelné z širokého okolí a poté, co těžební mechanismy utichly, se Hády opět vracejí přírodě. V těsné blízkosti se nachází přírodní památky Velká Klajdovka a Kavky - i díky tomu dnes v Růženině lomu roste na třicet druhů květin z červeného seznamu ohrožených rostlin České republiky. Lokalita je dobře dostupná pěšky i na kole ( je součástí turistické trasy Velká Klajdovka - Šumbera ) popř. MHD s docházkovou vzdáleností 800m. K areálu náleží i parkoviště s kapacitou 25 stání. Dispozice Tento "malý svět", odloučený od okolního prostředí intenzivní clonou zeleně, tvoří zvláštní protiklad a kontrast přilehlé sídlištní zástavbě. Prostředí lomu je neznámou v rámci známého kontextu, osvětluje jinak nepovšimnuté vrstvy krajiny. Návrh je specifickou intervencí, která aktivuje určitou krajinnou část různorodým programem, který je vložený do struktur odkazujících na industriální minulost lomu. Umístění těchto lineární prvků ve vztahu k okolí generuje šest rozdílných situací - vztah ( zvuku ) města a hudby ( milieu 1 /amfiteatr, milieu 2/větrná harfa ) vztah města a lomu ( tj. centra a periferie - milieu2/akustický lokátor ) vztah obrazu a zvuku ( milieu 3 ) vztah nebe a země ( milieu3/akustický lokátor ) vztah k sobě samému ( průsečíky lineárních prvků - jsou situovány do "přirozených" terénních záhybů , průniků zpravidla třech lomových teras. ) Vzniká tak nové teritorium ve sféře "deformované mřížky", která navzájem váže zdánlivě neslučitelné elementy - ať už ve smyslu překonání terénu či funkční náplně. Modernistické "forma následuje funkci" je lokálními podmínkami de-formováno na "funkce následuje deformaci". Konstrukce příhradová svařovaná konstrukce z válcovaných rovnoramenných úhelníků podepřená příhradovými stožáry, které jsou od sebe vzdáleny 25m ( základní modul mřížky )
|
|
|
Suburbanizace – mezi městem a krajinou (hledání strategie pro udržitelný rozvoj suburbií v zázemí velkého města)
Šerá, Jana ; Koutný, Jan (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Zadání mé diplomové práce vyšlo z modulového specializovaného ateliéru Kompaktní město. Zabývá se problematikou suburbanizace - fenoménu posledních 20 let v naší zemi. Jejím smyslem je hledat kroky, které by vedli k zlepšení kvality života v nich. Stojíme tváří v tvář problému rozpínání města do krajiny na úkor zemědělské půdy. Stěhujeme se blíž přírodě a tím ji paradoxně ztrácíme. Trávíme hodiny a hodiny v dopravních prostředcích, nejčastěji osobním automobilu. Ale přichází doba, kdy se zásoby neobnovitelných zdrojů tenčí a jejich cena roste a pak možnost volby: použít auto a jet do práce do města nebo dojít pěšky do zaměstnání v místě bydliště bude velmi ceněná. Současný český venkov přestává být venkovem v pravém slova smyslu. Stává se rezidenčním zázemím blízkých měst. Lidé, kteří se stěhují na vesnici, tam většinou nejdou za prací v zemědělství. Stěhují se tam za vidinou rodinného domu se zahradou blízko přírody. Tuhle tu svoji představu tam ale nenacházejí. Realitou je velký dům, uprostřed malé parcely, která nenabízí intimní prostor. Satelitní obytné soubory jsou málokdy koncipovány ve vztahu k okolní krajině, jak je v tomu v tradiční zástavbě. Pravoúhle narýsované parcely obehnané zdmi vytvářejí ostrou hranici, která vybízí k přistavění dalšího satelitu. Práce je dělena to několika částí. V první se zabývám obecně proměnami vztahu člověka ke krajině. V druhé jsem se zaměřila na mapování suburbanizace v okolí Brna. Vybrala jsem několik městských částí i samostatných obcí, ve kterých už proces suburbanizace proběhl, nebo jím jsou nejvíce ohroženy. Tři zvolené lokality (Útěchov, Jehnice, Troubsko) jsem analyzovala detailněji a následně porovnala. V následující části jsem definovala pět oblastí, kterým je třeba věnovat pozornost při rozvoji suburbánních lokalit. Cílem všech zásahů je především minimalizovat nezbytné cesty automobilem V poslední části se věnuju konkrétně Jehnicím. Netvořím územní ani regulační plán. Definuji důležitá místa, prostory a nabízím vize, kterým směrem by se měl jejich rozvoj ubírat.
|
|
|
VODA + MĚSTO AQUADOMOS příběh řeky
Smirnov, Anton ; Vágnerová, Lenka (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Cílem návrhu je vytvořit architektonicky zajímavý a nevšední, ucelený, moderní komplex výzkumné-informacního a návštěvnického centra „VODA MĚSTO AQUADOMOS“. Projekt řeší urbanistickou koncepci komplexu i návrh jednotlivých jeho prvků – návštěvnické centrum s akvárií, muzeum a galerie s historií řeky Svratky, venkovní rekreační areál s vodní plochy, vstupní prvek a podzemní parkoviště pro návštěvníky. V návrhu všech prvků se promítají inspirace motivy vody.Navržený dům reaguje na urbánní souvislosti v území a dotváří v současné době blok budov na nábřeží. Hlavní vstup je umisťován na nejexponovanější část parcely, vjezd do podzemních garáží a zásobování restauraci je orientováno do ulice Pisarecká, v blízkosti křižovatky.Budova je řešená ve tvaru dvou hranol, které jsou propojeny prostřednictvím centrální části. Tvar budovy je ovlivněná formou komunikace a územního plánu.
|
|
|
Sportovní vybavenost v kontextu místa
Soukalová, Petra ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Návrh se zabývá řešením území, kde se setkává městská a přírodní krajina. Místo je charakterizováno svou topografií a přítomností vody - řeky Svratky. Voda byla určující pro celkový návrh, ve kterém vytvářím nové říční rameno, kterým zpřítomňují prvek vody do území a kolem kterého soustřeďují nové sportovní a relaxační aktivity. Vytvářím nový park bohatý na různé charaktery míst a rozvíjím území zevnitř. Tato část představuje přírodní prvek. Fotbalovou akademii umísťuji v severní části území s pevnějším racionálním uspořádáním, jakožto lidský prvek.
|
|
|
Sportovní vybavenost v kontextu místa
Slovák, Václav ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Konceptem řešení se stalo logické rozdělení území na sportovní část situovanou do bezpečnějšího území před záplavovou vodou v severní části a ponechání nižších částí řece. Hranice rozdělení je podpořena protipovodňových ochranným valem o výšce 1,2 metru. Stávající sportovní objekty jsou ponechány na místě. Severní sokolovna je zahrnuta do plánovaného rozvoje území v dalších letech. Tento vývoj je naznačen umístěním dalšího ohniska rozvoje do situačního výkresu. Jako další vrstva vstupuje do území Wilsonův les, který obklopuje rychlostní komunikaci R42 a eliminuje tak hladinu hluku v přírodní části řešeného území. Komunikace v území je řešena do úrovně hlavních pěších tras, které jsou navrženy jako 4 metry široké. V území je také řešen rozdílný přístup k řece a silnici na druhé straně v závislosti na poloze. V přírodní části se řeka stává tichým společníkem v rozjímání, ve sportovní naopak cílem podvečerních toulek za vzrušením.
|
|
|
Sportovní vybavenost v kontextu místa
Matějka, Miroslav ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Novou cestou v území vytvářím pomyslnou hranici rozdělující lokalitu na dvě části, na část krajinnou a část městskou. V části městské bude situována sportovní vybavenost, určená pro aktivní sportovní vyžití, jako fotbal, volejbal, basketbal a stávající sportoviště, jako je například sokolovna v severní části území, která má potenciál dalšího rozvoje. K veřejně přístupným sportovištím vzniká zázemí šaten a provozu. V části krajinné se rozkládá zóna určená pro relaxaci a odpočinek. Atmosféru ji zajišťuje odstup od rušné komunikace a ostatních zdrojů hluku. Zóna nabízí velké trávníkové plochy vybízející k piknikům a odpočinku po sportovních výkonech podaných na sportovištích aktivní městské zóny.
|
|
|
Zkulturnění krajiny
Michálková, Kateřina ; Trejbal, Jan (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma zabývající se krajinou a vztahem člověka k ní. Zvolené území je nepoužívaná venkovská krajina, v současné chvíli téměř bez využití. Projekt se mimo jiné zabývá návrhem místně specifických objektů, někdy až land artových instalací. Údolí Javorníky, mezi obcemi Bohuslavice u Zlína a Salaš, bylo až do 70. let rozděleno na malá pole soukromých majitelů. Se vznikem JZD se i toto údolí sjednotilo, nechalo se oplotit, vybudovala se zde napajedla a nahnal dobytek. Z původních polí se tak na několik dalších let stala pastvina. Už v 80. letech byla ale zrušena a údolí začalo chátrat. V součastnosti je toto území pouze honitbou, obhospodařovanou místním mysliveckým sdružením. To ve výsledku vypadá tak, že údolí zarůstá, většina luk se nekosí a les se šíří. Mizí průchozí cesty. O krajinu zde nemá nikdo zájem a málo kdo ji navštěvuje. Projekt mé bakalářské práce využívá čtyř zbytků napajedel rozmístěných v údolí. Betonové bloky s kovovými konstrukcemi mohou posloužit jako základy pro sochařsko-architektonické objekty. Místa která v krajině ztratila svůj význam, mohou být znovu využita a snad i napomůžou přilákat člověka zpět do krajiny.
|
|
| |
|
|
Těla
Župková, Ilona ; Kořínková, Jana (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Prostorová kompozice vycházející z reálných otisků lidského těla v okamžiku přirozené deformace o dotykovou plochu. Volná inspirace vrstevnicovými mapami. Základem jsou přímé otisky těl, které jsou převedeny do digitální podoby, upraveny na řezy a převedeny do finálního materiálu, kterým je fasádní polystyren. Povrchová úprava latexovým tmelem.
|
host ::
RSS.