|
|
Činnost Kongregace Školských sester de Notre Dame na území České republiky ve světle sociálního učení církve, se zvláštním zřetelem na charitativní aktivity
KLEMPOVÁ, Martina Kateřina
Práce se zabývá činností Kongregace Školských sester de Notre Dame na území České republiky ve světle sociálního učení církve, se zvláštním zřetelem na charitativní aktivity. První část práce zachycuje život sv. Augustina, který sepsal řeholi, podle níž jsou zpracované konstituce Kongregace Školských sester de Notre Dame. Práce se dále věnuje sv. Petrovi Fourierovi a bl. Alexii Le Clerc, kteří založili na přelomu 16. a 17. století ve Francii řád pod názvem "Kanovničky sv. Augustina z kongregace de Notre Dame". Další část práce představuje Gabriela Schneidera jako horlivého kněze, který uvedl Kongregaci "Chudých školských sester de Notre Dame" do Čech, a současně se zaměřuje na působení Kongregace Školských sester de Notre Dame v Českých Budějovicích od roku 1871 po současnost. Druhá část práce se zabývá řeholním životem a působením Školských sester de Notre Dame U sv. Josefa v Č. Budějovicích, a zároveň popisuje činnosti Kongregace se zřetelem na charitativní aktivity. Třetí část práce pojednává o sociálním učení církve, co do jeho významu, rozvoje, tak i jeho principů: caritas, personality, solidarity, subsidiarity a společného dobra. Poslední část práce propojuje principy SUC s konstitucí a s charitativními aktivitami Kongregace.
|
|
| |
|
|
Předreflexivní sebevztah vědomí a konstituce "Já". Husserl a Sartre
Matoušek, Josef ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent)
Studie pojednává o souvislosti mezi fenomenologickým myšlením Edmunda Husserla a Jeana-Paula Sartra prostřednictvím sledování toho, jak oba koncipují podobu předreflexivního sebevztahu vědomí a jeho roli v procesu konstituce identity subjektivního pólu "Já". Klíčovým motivem je snaha poukázat na ty momenty Husserlova myšlení, které se mohly stát či staly zdrojem inspirace pro Sartrovy formulace těchto myšlenek v raném období jeho tvorby. Následně pak objasnit, do jaké míry Sartre Husserlovy motivy rozvádí a zdali se nedostává až do oblastí, kde Husserlovská východiska opouští. Zohledněná jsou i ta díla Husserlovy tvorby, která jsou svými tvrzeními protichůdná vůči těm, která představujeme jako možný zdroj Sartrovy inspirace. Jednak proto, abychom v průběhu studie nezjednodušili ambivalenci Husserlova díla až za únosnou hranici a zadruhé proto, abychom pomocí vzájemného kontrastu zdůraznili charakter Sartrem upřednostněných zkoumání. Ty v jeho tvorbě ústí do konceptualizace lidské existence jako nutně svobodné, což je závěrem předložené studie. Klíčová slova: Husserl, Sartre, vědomí, intencionalita, reflexe, konstituce, temporalita, subjektivita
|
|
|
Kant a Husserl o transcendentálním charakteru zkušenosti
Trnka, Jakub ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Cílem práce je nové zmapování Kantovy a Husserlovy transcendentální pozice, které by nebylo zatížené hlavním nedostatkem téměř všech dosavadních publikací na toto téma, totiž jednostranným zaměřením na myšlení Husserlovo. Jelikož za jeden z hlavních důvodů tohoto zažitého podceňování Kantovy filosofie ve vztahu k Husserlovi lze považovat samotné Husserlovo kritické vyrovnávání se s Kantem, zabývá se tato práce na prvním místě otázkou po oprávněnosti této Husserlovy kritiky. Vlastním jádrem práce je pokus o svébytnou interpretaci Kantovy transcendentální filosofie, která postupuje mimo běžná filosofémata klasické fenomenologie a snaží se tak představit Kantův transcendentální podnik v jeho specifické podobě a z jeho vlastních motivů. Ve druhé části práce je krátce načrtnut způsob, jakým se Husserl postupně dopracovává od deskriptivní psychologie na pozici transcendentalismu, aby tím zřetelněji vynikly podstatné odlišnosti obou transcendentálních pozic. Na takto položeném základě se ukazuje, že většina Husserlových výtek vůči Kantovi je na jedné straně neoprávněná, na druhé straně ale zároveň dobře pochopitelná, totiž jako implicitní snaha distancovat se od nedostatků spojených s dřívějšími fázemi Husserlova vlastního myšlení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Otázka svobody a poslušnosti v díle svatého Ignáce z Loyoly
Antošíková, Dagmar ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Název: Otázka svobody a poslušnosti v díle svatého Ignáce z Loyoly Abstrakt: Práce se zabývá otázkou svobody a poslušnosti v díle svatého Ignáce z Loyoly a podává základní přehled o literárním odkazu tohoto španělského mystika. Metodou analýzy bylo čerpáno z jeho tří knih (Duchovní cvičení, Konstituce, Vlastní životopis) a ze dvou dopisů o poslušnosti. Závěrem je, že poslušnost a svoboda jsou v pojetí Ignáce z Loyoly v podstatě slučitelnými pojmy ve smyslu vnitřní svobody podle křesťanské tradice. Ignácovým přínosem pro mystickou literaturu bylo to, že kladl důraz na vlastní zkušenosti jedince a na jeho individualitu. Nepopisoval dopodrobna své extatické zážitky, ale spíše mystiku všedního dne a usilovné hledání Boží vůle. Klíčová slova: Ignác z Loyoly, poslušnost, svoboda, Duchovní cvičení, Vlastní životopis, Konstituce, mystická literatura.
|
host ::
RSS.