|
| |
|
|
Připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí
Opltová, Kateřina ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Příjem velkého počtu zraněných do zdravotnického zařízení následkem hromadného neštěstí nebo katastrofy klade na zdravotníky vysoké nároky. Tento stav nelze zvládat improvizací, ale je nezbytně nutné, aby byly vytvořeny jednotné organizační postupy, které definují složení zdravotnických týmů a jejich činnosti během hromadného příjmu postižených do zdravotnického zařízení. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo poskytnout ucelený pohled na současný stav krizové připravenosti ve zdravotnických zařízeních. V části empirické jsem chtěla přiblížit připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí na území hlavního města Prahy. Jako metodu získávání dat jsem zvolila strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Na základě provedeného šetření jsem dospěla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení na území hlavního města Prahy je velmi rozdílná. Pro zlepšení situace při příjmu pacientů v případě hromadného postižení zdraví bych doporučila zřídit telefonní linku, kde budou nahlašovány pouze mimořádné události, aktivní účast zdravotnických zařízení na cvičení v rámci integrovaného záchranného systému, určit a jasně označit místa pro příjem pacientů z místa hromadného neštěstí. Klíčová slova: hromadné neštěstí, krizové řízení, mimořádná událost, katastrofa, traumatologický...
|
|
| |
|
|
Psychologie v krizovém řízení: zátěžové a ochranné faktory u policistů zasahujících u hromadného neštěstí
Vymětal, Štěpán ; Balcar, Karel (vedoucí práce) ; Spurný, Joža (oponent) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Klíčová slova: coping, hromadné neštěstí, integrovaný záchranný systém (IZS), odolnost, policie, psychologie katastrof, psychologie v krizovém řízení, psychosociální podpora, rizikové a ochranné faktory, zvládání. Tato práce se zaměřuje do oblasti zvládání zátěže u členů zasahujících složek IZS v rámci záchranných a likvidačních prací u hromadné dopravní nehody. Předpokladem je, že rozsáhlá hromadná dopravní nehoda je typem mimořádné události, která klade zvýšené nároky na zvládání nejen u dotčených občanů, ale také na straně zasahujících profesionálů. Jedná se totiž o událost nečekanou, urgentní, zvýšeně emočně a fyzicky náročnou, vyžadující flexibilitu, zvýšenou součinnost různých profesí a nestandardní pracovní výkony. Událost, kde není možné uplatnit rutinní pracovní postupy a řízení. Specifickou skupinou, kterou se práce zabývá do hloubky, jsou policisté. U této profesní skupiny můžeme předpokládat v uvedeném kontextu zvýšenou zátěž ve srovnání s dalšími základními složkami IZS - zdravotníky a hasiči. Důvodem k této úvaze jsou následující zátěžová specifika, která se týkají práce policistů u hromadných neštěstí: horší materiální vybavení pro zásah a horší zajištění základních potřeb, omezený trénink pro hromadná neštěstí, minimální zkušenost, delší doba expozice, pasivní role, menší předpoklad...
|
|
|
Možnosti sociální práce v situaci hromadných neštěstí ve vztahu k potřebám obětí
Ivanko, Dana ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
IVANKO, Dana. Možnosti sociální práce v situaci hromadných neštěstí ve vztahu k potřebám obětí. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2013. 87 s. Diplomová práce. Diplomová práce - Možnosti sociální práce v situaci hromadných neštěstí ve vztahu k potřebám obětí - se zaměřuje na oblast psychosociální pomoci a sociální práce při hromadných neštěstích. Podrobněji popisuje typy pomoci při hromadných neštěstích, se zaměřením na psychosociální pomoc. V centru pozornosti stojí člověk, se svými biologickými, psychologickými, spirituálními a sociálními potřebami. Následně je představena sociální práce v situacích hromadného neštěstí a kompetence sociálního pracovníka. Mobilním krizovým týmům je věnována samostatná kapitola. Pro dosažení stanoveného cíle práce je uveden přehled o standardech psychosociální pomoci, včetně legislativního zakotvení pomoci při hromadných neštěstích v České republice. Výzkumná část přináší vhled do oblasti práce mobilních krizových týmů v České republice, formou příkladů dobré praxe. Metodika bude vypracována z příkladů práce mobilních krizových týmů, toho, co se osvědčilo při poskytování psychosociální pomoci. Klíčová slova Sociální práce při hromadných neštěstích, psychosociální pomoc, hromadné neštěstí, oběti, potřeby lidské existence, mobilní krizový tým
|
|
|
Připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí
Opltová, Kateřina ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Příjem velkého počtu zraněných do zdravotnického zařízení následkem hromadného neštěstí nebo katastrofy klade na zdravotníky vysoké nároky. Tento stav nelze zvládat improvizací, ale je nezbytně nutné, aby byly vytvořeny jednotné organizační postupy, které definují složení zdravotnických týmů a jejich činnosti během hromadného příjmu postižených do zdravotnického zařízení. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo poskytnout ucelený pohled na současný stav krizové připravenosti ve zdravotnických zařízeních. V části empirické jsem chtěla přiblížit připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí na území hlavního města Prahy. Jako metodu získávání dat jsem zvolila strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Na základě provedeného šetření jsem dospěla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení na území hlavního města Prahy je velmi rozdílná. Pro zlepšení situace při příjmu pacientů v případě hromadného postižení zdraví bych doporučila zřídit telefonní linku, kde budou nahlašovány pouze mimořádné události, aktivní účast zdravotnických zařízení na cvičení v rámci integrovaného záchranného systému, určit a jasně označit místa pro příjem pacientů z místa hromadného neštěstí. Klíčová slova: hromadné neštěstí, krizové řízení, mimořádná událost, katastrofa, traumatologický...
|
|
|
Multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem
KOPULETÁ, Martina
Blast syndrom je velmi vážné poranění způsobené tlakovou vlnou, která vzniká při výbuchu. Další sekundární poranění mohou vzniknout při zasypání jedince sutinami, úlomky střepin z obalu výbušniny, při hoření, jedovatými plyny, které se vytvořily chemickými pochody během detonace. Poranění jsou to často fatální a procento přeživších lidí se odvíjí od toho, jak daleko se nacházeli od epicentra výbuchu. Pokud je jedinec velmi blízko, nemá takřka šanci na přežití, pakliže je od jádra výbuchu dál, několik desítek metrů, je jeho šance vyšší. Nejčastěji je s explozí spjatý větší počet raněných, takzvané hromadné neštěstí. Proto je zapotřebí, aby sestry, ale i další nemocniční personál věděl, jak při takové mimořádné události postupovat a jak se odvíjí lékařská a ošetřovatelská péče o větší počet pacientů s blast syndromem. Samotná péče o pacienty s blast syndromem je velmi náročná, jelikož ranění jsou často v kritickém stavu. Cílem této diplomové práce na téma multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem bylo zjistit informace na základě prostudování nejnovější české a zahraniční literatury a vytvořit ucelený přehled znalostí o této problematice, jelikož dané poznatky jsou nezbytné pro vykonávání ošetřovatelské péče o pacienty s touto problematikou. Druhým cílem diplomové práce bylo podrobné zmapování role sestry v péči o pacienta s blast syndromem. Tento cíl byl stanoven z důvodů náročnosti a komplexnosti ošetřovatelské péče na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce, neboť právě na těchto odděleních jsou na sestry kladeny vysoké kvalifikační a dovednostní nároky. Tato diplomová práce byla zpracována ryze jako teoretická, čerpající z českých a zahraničích pramenů. Dané informace pro jednotlivé kapitoly práce byly získány z mnoha odborných a vědeckých publikací, monografií, odborných časopisů a internetových zdrojů. První část práce byla věnována popisu dané problematiky, přednemocniční péči a třídících algoritmů, které jsou využívány při hromadných ztrátách zdraví, tak aby zasažené osoby měly větší šanci na přežití. V další části je rozpracován krizový management nemocnic a příjem raněných do nemocnice, práce na urgentním příjmu a následná péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Dále se teoretická práce zabývá ošetřovatelskou péčí na oddělení kritických stavů, kde je popsána ošetřovatelská péče o pacienta s blast syndromem a povinnosti sestry. V této kapitole byly definované potřebné kompetence sestry pracující na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce. Dle platné české legislativy by o klienty s blast syndromem měly pečovat sestry se specializačním vzděláváním pro intenzivní péči, protože rozsah kompetencí sester pro intenzivní péči je mnohonásobně vyšší než u všeobecných sester. V poslední kapitole se věnuji týmové a mutlidisciplinární spolupráci, jelikož aktivní a kvalitní komunikace ať už v přednemocniční péči mezi složkami IZS na místě mimořádné události, tak komunikace mezi lékaři a ostatním nemocničním personálem je klíčová pro dobře a kvalitně odvedenou práci s co nejnižšími následky.
|
|
|
Součinnost traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí.
URBANOVÁ, Alena
V České republice došlo během roku 2011 a 2012 k převratné reformě zdravotnictví a změně téměř kompletní legislativy týkající se traumatologického plánování. Tato reforma sebou přinesla především dva nové typy funkčních útvarů a to pracoviště krizové připravenosti u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a kontaktní místo u poskytovatelů akutní lůžkové péče. Pracoviště krizové připravenosti především zpracovává pro zdravotnickou záchrannou službu návrh traumatologického plánu a navrhuje jeho změny. Kontaktní místo je pracoviště poskytovatele akutní lůžkové péče s neustálým provozem, které slouží pro přijímání výzev od zdravotnické záchranné služby zejména při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Tato diplomová práce nazvaná Součinnost traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí si klade za cíl zjistit provázanost traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Jihočeského kraje a stupeň zajištění spolupráce. A dále provést analýzu tří hromadných neštěstí, na kterých spolupracovalo traumacentrum Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnické operační středisko Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Diplomová práce je založena na kvalitativním výzkumu, který je rozdělen do dvou částí. První část se věnuje výzkumné otázce V1, která měla za úkol zjistit, jaká je role Traumatologického plánu zdravotnictví Jihočeského kraje při spolupráci traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí. Metodou komparace tří traumatologických plánů byl zjištěn stupeň zajištění spolupráce pouhých 20 %, zejména z důvodu neaktuálnosti Traumatologického plánu zdravotnictví Jihočeského kraje. Proto byla stanovena odpověď na výzkumnou otázku V1: Role Traumatologického plánu zdravotnictví Jihočeského kraje při spolupráci traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí je nevýznamná. Druhá část se věnuje výzkumné otázce V2, zda by chybná komunikace traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí mohla ovlivnit osud raněných. Na základě kvalitativního výzkumu, s využitím metody analýzy nedávných hromadných neštěstí a rozhovorů se čtyřmi operátory zdravotnického operačního střediska a čtyřmi lékaři oddělení úrazové a plastické chirurgie, byla stanovena druhá odpověď na výzkumnou otázku V2: Chybná komunikace traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operační střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí by mohla ovlivnit osud raněných. Z práce vyplývá, jak velký je rozdíl mezi ideálním traumatologickým plánováním a reálným stavem. V tomto případě téměř tři a půl roku neaktualizovaný Traumatologický plán zdravotnictví Jihočeského kraje z doby před zdravotnickou reformou je jasným důkazem. Dále práce nastiňuje problematiku ideálně řešených kontaktních míst nemocnic a kontaktních míst řešených tak, aby se pouze zavděčily legislativě, jako je tomu právě u Nemocnice České Budějovice, a.s., která své kontaktní místo umístila na dispečink zdravotnické dopravy.
|
|
|
Studie připravenosti zdravotnické záchranné služby na mimořádnou událost s velkým počtem raněných a obětí - dopravní nehoda autobusu
PRUDEL, Ondřej
Diplomová práce se zabývá problematikou připravenosti poskytovatelů zdravotnické záchranné služby (ZZS) v České republice v rámci provádění záchranných a likvidačních prací v místě mimořádné události s hromadným postižením osob na zdraví (hromadné neštěstí), konkrétně při dopravní nehodě autobusu. Nehoda tohoto typu je spojená s vysokým rizikem velkého počtu raněných a obětí a dále pak se zmatečným prvotním voláním na tísňovou linku, kdy zpravidla není známo, kolik osob bylo zraněno. Teoretická část diplomové práce shrnuje vývoj ZZS v ČR, která byla transformována z okresních na krajské ZZS. Během vývoje ZZS byla vytvořena i nová legislativa (zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, včetně všech provádějících předpisů). Ta upravuje nejen činnost ZZS, ale i řešení mimořádných událostí a krizových situací včetně přípravy organizace a řízení zásahu (traumatologický plán). Na základě uvedených legislativních norem vznikla pracoviště krizové připravenosti při ZZS, která mají mimo jiné zodpovědnost za připravenost ZZS na řešení těchto mimořádných událostí, kterými se tato práce zabývá. Praktická část diplomové práce je tvořena sběrem a vyhodnocením dat výše popsané připravenosti u vybraných ZZS v ČR (počet vybraných ZZS byl určen kvalitou jejich informačních zdrojů), rozborem zásahů u autobusových nehod a cvičení simulujících autobusové nehody. Cílem práce je posouzení změny úrovně připravenosti ZZS na mimořádnou událost v časové závislosti spolu s vlivem cvičení a systému přípravy na zvládnutí této události ve 21. století. Současně je porovnáno taktické cvičení s reálným zásahem a vyhodnocení připravenosti ZZS. Zmíněná část práce je u vybraných ZZS doplněna popisem technického a materiálního vybavení ke zvládání mimořádných událostí a vyhodnocením přípravy zaměstnanců formou taktických cvičení (simulace nehody autobusu) - byl detekován vliv cvičení na reálný zásah. Práce zároveň zahrnuje výčet nehodovosti autobusů v období let 2000 - 2011 převzatý z dat dopravní policie ČR, počet raněných a obětí u těchto nehod z dat Ministerstva vnitra - Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru České republiky. Data jsou zpracována graficky, přičemž z nich jasně vyplývá klesající tendence počtu nehod. Dále byla praktická část zpracována metodou analýzy informací z interních zdrojů ZZS (dokumenty a osobní jednání na pracovištích krizové připravenosti - PKP) a zdrojů externích (informační servery, články v odborných časopisech atd.). Na základě analýzy a syntézy spolu s analogií dat byla vyhodnocena celková připravenost ZZS. Z analýzy vyplývá, že na území ČR je ZZS nesjednocená a chybí jí centrální vedení, což způsobuje především materiální rozdílnost vybavení jednotlivých ZZS, rozličnou odbornou a technickou připravenost jejich zaměstnanců pro řešení mimořádných událostí a nejednotnost postupů při zásazích a likvidaci hromadných neštěstí. ?Nejednotnost a nesjednocenost? je způsobena v praxi převážně opomíjenou legislativou, která řeší mimořádné události a hlavně pozdním vznikem zákona o zdravotnické záchranné službě, který bohužel dříve neexistoval. U řešení hromadných neštěstí na hranicích krajů tak může docházet k nežádoucímu antagonismu, v jehož důsledku mohou vznikat nedorozumění a prodlevy mající negativní vliv na provádění přednemocniční neodkladné péče i možné nepříjemné forenzní dopady. Pro porovnání s ostatními státy je v diplomové práci okrajově zmíněno řešení krizové připravenosti v zahraničí. Např. v Polsku, kde se uskutečnilo školení specialistů z řad zasahujících složek, v USA, kde existuje speciální poplachové centrum Medical Alert Center (MAC) k vytvoření záznamové činnosti a zpětné analýzy dané události a v Izraeli, kde mají výbor pro hromadná neštěstí, který se podílí na směrnicích k řešení hromadného neštěstí a případného následného cvičení vztahujícího se k dané události.
|
|
|
Analýza připravenosti nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje v případě přímého ohrožení krajské nemocnice Pardubice látkou CBRN.
KRATOCHVÍLOVÁ, Martina
Tato práce se soustředí na zjištění připravenosti nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje v případě přímého ohrožení Pardubické krajské nemocnice, a. s. (dále jen "PKN") chemickou, biologickou, radiologickou nebo nukleární látkou (dále jen "CBRN"). Práce se opírá o traumatologické plány, které byly stanoveny jako ukazatel připravenosti nemocnic při řešení hromadného neštěstí, v porovnání s právní normou, tzn. Vyhláškou číslo 101 z roku 2012 Sb., o podrobnostech obsahu traumatologického plánu poskytovatele jednodenní nebo lůžkové zdravotní péče a postupu při jeho zpracování a projednávání, v platném znění (dále jen "vyhláškou 101 z roku 2012"). První část teoretické práce je zaměřena na zmapování platných legislativních norem, které upravují podmínky pro poskytování zdravotní péče, obsah traumatologických plánu a postupů složek IZS při přípravě na řešení mimořádných událostí (dále jen "MU"). Další část se zabývá charakteristikou CBRN látek. Dále se pozornost této práce zaměřuje na definování terorismu a CBRN terorismu. Součástí této kapitoly je krátké historické shrnutí použití látek CBRN a jejich současná hrozba. V následující částí je popsán Bezpečnostní systém ČR a jeho prvky. Považuji za důležité se zmínit o existenci tohoto systému v souvislosti s předcházením vzniku MU a krizových situací a k eliminaci jejich následků. V další části této práce jsou popsány vybrané dokumenty, které mají přímý vztah k bezpečnostní politice státu a současně k tématu diplomové práce, neboť lze uvést, že většina těchto dokumentů byla zpracována mimo jiné i na základě současných hrozeb CBRN. V předposlední části jsou charakterizovány jednotlivé nemocnice s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje. Součástí je analýza rizik tohoto kraje, která vychází z Havarijního plánu Pardubického kraje. Domnívám se, že znalosti možných ohrožení, které vycházejí právě z analýzy rizik, jsou důležité při přípravě na řešení mimořádných událostí i v oblasti poskytování zdravotní neodkladné péče. Analýza rizik a ohrožení, podle vyhlášky 101 z roku 2012, je mimo jiné součástí traumatologických plánů nemocnic. Poslední část teoretické práce se zabývá popisem jednotlivých typů traumatologických plánů a některých postupů v rámci aktivace těchto plánů. I přestože, téma práce je zaměřeno spíše na traumatologické plány nemocnic, v rámci spolupráce zdravotnické záchranné služby a orgánů kraje při řešení následků MU, považuji za důležité věnovat pozornost i traumatologickému plánu zdravotnické záchranné služby a traumatologickému plánu, který je součástí havarijního plánu kraje. Na základě praktických zkušeností, bylo stanoveno, že připravenost nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje v případě ohrožení PKN, je dostačující. Následně bylo provedeno relativní porovnání vzájemné provázanosti traumatologických plánů vybraných nemocnic a jejich vyjádření indexem připravenosti. K porovnání bylo využito metody komparativní analýzy. Souhrnným indexem připravenosti IPi byl vyjádřen stav připravenosti jednotlivých nemocnic. Podkladem pro tvorbu indexu připravenosti IPi jsou sledované parametry, jejichž konkrétní hodnoty, byly odvozeny na základě informací obsažených v traumatologických plánech. V závěru práce jsou pomocí výše uvedených metod vyhodnoceny výsledky. Bylo zjištěno, že míra připravenosti prověřovaných nemocnic, na základě stanovených parametrů, je ve třech případech nedostatečná, pouze Chrudimská nemocnice, a.s. dosáhla vyhovujícího výsledku. Na základě těchto výsledků, byla stanovena konkrétní opatření, která je nutno provést ke zvýšení připravenosti jednotlivých nemocnic. Využití a přínos diplomové práce je směřován především do praktické roviny. Přínosem jsou navrhnutá opatření, v rámci aktivace traumatologických plánů, nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje.
|
host ::
RSS.