|
|
Vliv herní terapie na psychický komfort dítěte v průběhu hospitalizace
ARBELOVSKÁ, Natálie
Současný stav: Průběh hospitalizace pro dítě může být velice stresující situací, s kterou se doposud nemuselo setkat. Dítě může pociťovat strach z neznáma, samotu a odloučení od jeho vrstevníků. Herní terapie je terapeutická metoda, která napomáhá dětem usnadnit průběh hospitalizace. Tato hra může být využitá jako nástroj a motivace pro hospitalizované děti. Cílem této práce je zmapovat, jaké dopady má pobyt v nemocničním prostředí na psychiku dítěte. Dalším z cílů je zjistit vliv herní terapie na psychický komfort hospitalizovaného dítěte. Metodika: Pro výzkumnou část byla vybrána kvalitativní výzkumná strategie. Pro sběr dat jsme zvolili metodu polostrukturovaných rozhovorů a pozorování. Výzkumný soubor tvořili rodiče, s nimiž proběhl rozhovor, a jejich hospitalizované děti na dětském oddělení, které byly pozorovány během herní terapie. Výsledky: Výsledkem analýzy odpovědí na výzkumné otázky bylo zaznamenáno zjištění, že využití herní terapie v nemocnici má značně pozitivní vliv na psychiku hospitalizovaného dítěte a na lepší prožívání pobytu v nemocničním prostředí. Při zkoumání druhého cíle bylo zjištěno, že většina hospitalizovaných dětí na dětském oddělení nevykazuje významné psychické následky způsobené pobytem v nemocnici, což naznačuje, že tento pobyt nemá výrazný vliv na jejich psychický stav. Závěr: Z výzkumného šetření vzešlo, že herní terapie v nemocnici je nedílnou součástí hospitalizace a pomáhá dětem se odreagovat a lépe prožít svou hospitalizaci. Má značně pozitivní vliv na jejich psychiku. Tato bakalářská práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty zabývající se touto problematikou. Na základě výsledků studie byl navržen edukační leták "Využití herní terapie při odběru krve". Plánek bude sloužit, jako pomůcka pro sestry na dětském oddělení.
|
|
|
Screening sarkopenie u hospitalizovaných pacientů na standardním oddělení nemocnice
VÁCLAVÍKOVÁ, Monika
Tato diplomová práce je zaměřená na zmapování znalostí sester v oblasti sarkopenie a popsání současného stavu využívání screeningových nástrojů pro její identifikaci v praxi. Na základě stanovených cílů byly definovány dvě výzkumné otázky, které zní: "Jaké znalosti mají sestry v oblasti sarkopenie?" a "Jaké screeningové metody sestry využívají?" Dále byly stanoveny dvě hypotézy zaměřené na znalosti sester. H1: Znalosti sester v oblasti sarkopenie se liší v souvislosti s oddělením, na kterém pracují. H2: Znalosti sester v oblasti sarkopenie se liší v souvislosti s délkou jejich praxe. V průběhu analýzy dat byly formulovány další hypotézy, které umožnily lepší porozumění zkoumané problematice. Empirická část práce kombinovala smíšenou výzkumnou strategii s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaných dotazníků. Kvalitativního šetření se účastnilo pět sester a jedna lékařka. Do kvantitativního výzkumu se zapojilo 179 sester z různých oddělení. Výsledky ukázaly nedostatečné znalosti sester o sarkopenii, což potvrdilo kvalitativní i kvantitativní šetření. Také jsme zjistili minimální využití hodnoticích nástrojů sarkopenie v praxi. Výsledky šetření statisticky potvrdily vztah mezi znalostmi sester a jejich postojem k hodnoticím nástrojům, mezi délkou praxe sester a preferencí klinického pozorování místo hodnoticích nástrojů a rozdíl mezi postojem sester v souvislosti s typem oddělení. Dále byl nalezen vztah mezi věkem respondentů a reakcí na výsledky hodnoticích nástrojů. Zastoupení používaných hodnoticích nástrojů bylo na všech odděleních stejné. Výsledky výzkumného šetření odhalily slabé stránky ve znalostech sester a nedostatečné využití screeningových metod sarkopenie v praxi. Na základě výsledků výzkumu je zřejmé, že je zapotřebí zlepšit znalosti sester v oblasti sarkopenie, zejména na odděleních s vysokým výskytem pacientů trpících touto chorobou. Je také důležité školit zdravotníky a zajistit, aby screeningové metody byly aktivně zavedeny do praxe.
|
|
| |
|
|
Návrh informačního systému
Nečas, Jan ; Voznica, Martin (oponent) ; Koch, Miloš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je navrhnout dílčí segment informačního systému pro fakultní nemocnici Brno, který bude sledovat nápor na jednotlivé ambulance a pohyby hospitalizovaných pacientů v rámci celé organizace.
|
|
|
Edukační materiál pro děti před kardiochirurgickou operací
Hoštičková, Kateřina ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Kvalitní edukace dětí před hospitalizací je důležitým faktorem pro snížení jejich stresu z hospitalizace a nemocničního prostředí. Tato bakalářská práce na téma "Edukační materiál pro děti před kardiochirurgickou operací" pojednává v teoretické části podrobněji o vrozených srdečních vadách a vlivem hospitalizace na dítě. V empirické části jsou zapsány výsledky kvantitativního výzkumu, jejich vyhodnocení a grafické zpracování v programu Microsoft Excel včetně statistických hypotéz. Metodou výzkumu bylo zvoleno dotazníkové šetření na lůžkovém oddělení Dětského Kardiocentra 2.LF a FN Motol. Cílem práce bylo zjistit kvalitu edukace dětí před hospitalizací rodiči a na základě vlastního výzkumu a zjištěných preferencí vytvořit návrh edukačního materiálu pro danou věkovou skupinu, který by bylo možné využít pro praxi. Jako výsledek vzešel návrh ve formě knížky s příběhem. Tento preferovaný edukační materiál si zvolila více jak polovina rodičů. Závěrem se tato práce zabývá vyhodnocením zjištěných poznatků a poukazuje na domněnku většiny rodičů, že kvalita edukace jejich dětí je dostačující, ale edukační materiál vhodný k věku dítěte by uvítali.
|
|
|
Syndrom post-intenzivní péče - informační portál pro veřejnost
Klímová, Ludmila ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Ďásková, Pavla (oponent)
Informační portál se zaměřuje na syndrom post-intenzivní péče (PICS), který je významným tématem v oblasti intenzivní medicíny. PICS se vyskytuje u pacientů, kteří prošli léčbou na jednotce intenzivní péče. Může zahrnovat řadu fyzických, psychických a kognitivních problémů. Cílem informačního portálu je poskytnout ucelené informace a podpořit tak osvětu o této problematice. Portál nabízí detailní informace o příznacích, příčinách, diagnóze a léčbě PICS. Dále poskytuje praktické rady pro rodiny pacientů, kteří procházejí léčbou na jednotce intenzivní péče, o tom, jak minimalizovat riziko vzniku. Na portálu je k dispozici řada odkazů na další zdroje, jako jsou například články, organizace, které se zabývají problematikou PICS a další relevantní webové stránky. Informační portál na téma syndrom post-intenzivní péče je uceleným zdrojem informací, který je k dispozici pro všechny zájemce o danou problematiku PICS. Cílem je zvýšit povědomí a pomoci lidem, kteří se s PICS potýkají, aby mohli nemoci lépe porozumět a najít zdroje pomoci. KLÍČOVÁ SLOVA: Post-icu syndrom, syndrom post-intenzivní péče, PICS, kvalita života, hospitalizace, intervence po hospitalizaci, posttraumatický stresový syndrom, ambulance bolesti, icu, sestra
|
|
|
Syndrom post-intenzivní péče - informační portál pro veřejnost
Klímová, Ludmila ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Ďásková, Pavla (oponent)
Informační portál se zaměřuje na syndrom post-intenzivní péče (PICS), který je významným tématem v oblasti intenzivní medicíny. PICS se vyskytuje u pacientů, kteří prošli léčbou na jednotce intenzivní péče. Může zahrnovat řadu fyzických, psychických a kognitivních problémů. Cílem informačního portálu je poskytnout ucelené informace a podpořit tak osvětu o této problematice. Portál nabízí detailní informace o příznacích, příčinách, diagnóze a léčbě PICS. Dále poskytuje praktické rady pro rodiny pacientů, kteří procházejí léčbou na jednotce intenzivní péče, o tom, jak minimalizovat riziko vzniku. Na portálu je k dispozici řada odkazů na další zdroje, jako jsou například články, organizace, které se zabývají problematikou PICS a další relevantní webové stránky. Informační portál na téma syndrom post-intenzivní péče je uceleným zdrojem informací, který je k dispozici pro všechny zájemce o danou problematiku PICS. Cílem je zvýšit povědomí a pomoci lidem, kteří se s PICS potýkají, aby mohli nemoci lépe porozumět a najít zdroje pomoci. KLÍČOVÁ SLOVA: Post-icu syndrom, syndrom post-intenzivní péče, PICS, kvalita života, hospitalizace, intervence po hospitalizaci, posttraumatický stresový syndrom, ambulance bolesti, icu, nurse
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o covid pozitivního pacienta
MARKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o covid pozitivního pacienta. Onemocnění covid-19 je vysoce infekční respirační onemocnění, které je způsobeno koronavirem SARS-CoV-2 šířícím se vzduchem z člověka na člověka. První příznaky se mohou jevit jako obyčejné nachlazení ve formě kašle a rýmy. Při dušnosti a obtížném dýchání je nutná hospitalizace v nemocničním zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat problémy v péči o covid-19 pozitivního pacienta. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo sedm sester, které pečují či pečovaly o pacienty s onemocněním covid-19. Data byla sbírána pomocí vytvořeného polostrukturovaného rozhovoru. Pro sestry byly vytvořeny otázky, které byly zaměřeny na překážky, které sestry vnímaly v oblasti biologických, psychologických a sociálních potřeb covid pozitivních pacientů. Na základě zrealizovaných rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do sedmi kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že v péči o covid pozitivního pacienta je v oblasti psychologických potřeb největší překážkou nedostatečná komunikace personálu s pacienty. V oblasti sociálních potřeb je nejvíce neuspokojena potřeba sociálního kontaktu pozitivních pacientů se svými blízkými. Samotná ošetřovatelská péče je velice specifická. U covid pozitivních pacientů je nutné dodržovat přísné zásady bariérové ošetřovatelské péče. Z oblasti biologických potřeb je dle zjištěných výsledků nejvíce nutná péče o dýchání a péče o dýchací cesty pacienta. Dle informantek je možné využít polohování, kdy pacient v pravidelných intervalech mění svou polohu a ulevuje si tak od dušnosti. Na základě těchto zjištěných výsledků je vytvořen podklad semináře pro zdravotnický personál pečující o pacienty s onemocněním covid-19. Seminář je zaměřen na péči o potřeby covid pozitivních pacientů.
|
|
|
Dodržování práv dětských pacientů na dětských odděleních
POJEROVÁ, Natálie
Současný stav: V dnešní době se snažíme dětským pacientům při hospitalizaci co nejvíce přizpůsobit denní režim i prostory co nejvíce jejich potřebám (herny, přiměřený kontakt s ostatními dětmi, zkušený a vyškolený zdravotnický personál atd.). Tyto zásady byly přesně formulovány a schváleny na 1. evropské konferenci o hospitalizovaných dětech v květnu 1988 jako Charta práv hospitalizovaných dětí. Úkolem zdravotnického personálu je respektování práv dětských pacientů. Přičemž rodiče a jejich děti by měli být zahrnuti do rozhodování o léčbě a ošetřovatelské péči. Cíle práce: 1) Zmapovat dodržování práv dětských pacientů v nemocnici z pohledu ošetřovatelského personálu. 2) Zmapovat zkušenosti dětských pacientů s dodržováním jejich práv při hospitalizaci. Metodika: V rámci výzkumu bylo použito kvantitativní výzkumné šetření pomocí nestandardizovaného dotazníku a u kvalitativní výzkumné metody byly použity polostrukturované hloubkové rozhovory. Dotazník byl určen pro dětské sestry a obsahoval 27 otázek. Rozhovory byly provedeny s dětmi ve věku od 10 do 15 let. Výzkumný soubor: Byl tvořen 74 dětskými sestrami a 6 dětmi (10 až 15 let) se zkušeností s hospitalizací. Výsledky práce: Na základě získaných výsledků z dotazníků je možné konstatovat, že vzdělání dětských sester neovlivňuje dodržování práv hospitalizovaných dětí. Z dotazovaných 44,6 % dětských sester uvedlo jako nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské a 55,4 % má vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání. Všechny celky Charty práv hospitalizovaných dětí dodržuje 94,6 % dětských sester a 5,4 % spíše nedodržuje. Hypotéza: Existují rozdíly v dodržování práv u dětských pacientů v souvislosti se vzděláním ošetřovatelského personálu, se nepotvrdila. Použili jsme Fisherův přesný test s hladinou významnosti p = < 0.05. Rozhovory s dětmi ukázaly, že jejich práva byla během hospitalizace dodržována. Doporučení pro praxi: Výsledky práce budou publikovány v časopise Pediatrie pro praxi.
|
|
|
Péče o pacienta s infekční endokarditidou.
MARKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienta s infekční endokarditidou. Infekční endokarditida je zánětlivé onemocnění srdce, které postihuje srdeční chlopně nebo jejich náhrady. Nejčastěji jsou zasažené chlopně s vadou či kalcifikacemi, výjimečně i ty se zkratovými vadami. Obvykle se u nemocného objevuje horečka, únava, váhový úbytek nebo bolest na hrudi. Léčba probíhá pomocí antibiotik a trvá přibližně 4 až 6 týdnu. V určitých případech jsou pacienti indikováni k operaci, například k implantaci chlopně. Cílem empirické části bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s infekční endokarditidou. Pro zpracování bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Výzkumný soubor A tvořilo 11 pacientů s infekční endokarditidou a výzkumný soubor B se skládal z 9 sester pracujících na kardiologickém oddělení. Pro sběr dat byl vytvořen polostrukturovaný rozhovor. Pro sestry byly připraveny otázky, které se zaměřovaly na informace o infekční endokarditidě, specifickou péči a potřeby pacienta při hospitalizaci. Dále následovaly otázky pro pacienty, které byly zaměřeny na jejich informace o infekční endokarditidě, potřeby a pocity při dlouhodobé hospitalizaci. Výsledky byly na základě zrealizovaných rozhovorů rozděleny do kategorií a následně do podkategorií. Z výsledků bylo zjištěno, že sestry často u příčin infekční endokarditidy zapomínají na nozokomiální nákazy, spíše se zaměřují pouze na příčiny u samotného pacienta. Pacienti s infekční endokarditidou mají odlišnou péči než ostatní pacienti z kardiologického oddělení. Sestry vidí rozdíl v délce hospitalizace, podávání antibiotik, dodržování klidového režimu a množství vyšetření. Vztah, jenž si vytvoří s pacientem během pobytu v nemocnici, vnímají spíše individuálně. Samotnou hospitalizaci pacienti snášejí dobře a nejčastěji jim k tomu pomáhá jejich rodina. Pacienti ve svých potřebách obvykle zmiňovali rodinu a přátelé, kteří jim během hospitalizace chyběli. Dále uvedli i soukromí, domácího mazlíčka nebo pohyb. Ohledně pacientových potřeb se sestry více zaměřovaly na praktické činnosti jako byl spánek nebo dopomoc u hygieny. Na základě těchto výsledků byl vytvořen informační materiál o onemocnění infekční endokarditida. Informační materiál bude sloužit pro snadnější orientaci v průběhu onemocnění všem pacientům s infekční endokarditidou.
|
host ::
RSS.