|
|
Syndrom post-intenzivní péče - informační portál pro veřejnost
Klímová, Ludmila ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Ďásková, Pavla (oponent)
Informační portál se zaměřuje na syndrom post-intenzivní péče (PICS), který je významným tématem v oblasti intenzivní medicíny. PICS se vyskytuje u pacientů, kteří prošli léčbou na jednotce intenzivní péče. Může zahrnovat řadu fyzických, psychických a kognitivních problémů. Cílem informačního portálu je poskytnout ucelené informace a podpořit tak osvětu o této problematice. Portál nabízí detailní informace o příznacích, příčinách, diagnóze a léčbě PICS. Dále poskytuje praktické rady pro rodiny pacientů, kteří procházejí léčbou na jednotce intenzivní péče, o tom, jak minimalizovat riziko vzniku. Na portálu je k dispozici řada odkazů na další zdroje, jako jsou například články, organizace, které se zabývají problematikou PICS a další relevantní webové stránky. Informační portál na téma syndrom post-intenzivní péče je uceleným zdrojem informací, který je k dispozici pro všechny zájemce o danou problematiku PICS. Cílem je zvýšit povědomí a pomoci lidem, kteří se s PICS potýkají, aby mohli nemoci lépe porozumět a najít zdroje pomoci. KLÍČOVÁ SLOVA: Post-icu syndrom, syndrom post-intenzivní péče, PICS, kvalita života, hospitalizace, intervence po hospitalizaci, posttraumatický stresový syndrom, ambulance bolesti, icu, sestra
|
|
|
Syndrom post-intenzivní péče - informační portál pro veřejnost
Klímová, Ludmila ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Ďásková, Pavla (oponent)
Informační portál se zaměřuje na syndrom post-intenzivní péče (PICS), který je významným tématem v oblasti intenzivní medicíny. PICS se vyskytuje u pacientů, kteří prošli léčbou na jednotce intenzivní péče. Může zahrnovat řadu fyzických, psychických a kognitivních problémů. Cílem informačního portálu je poskytnout ucelené informace a podpořit tak osvětu o této problematice. Portál nabízí detailní informace o příznacích, příčinách, diagnóze a léčbě PICS. Dále poskytuje praktické rady pro rodiny pacientů, kteří procházejí léčbou na jednotce intenzivní péče, o tom, jak minimalizovat riziko vzniku. Na portálu je k dispozici řada odkazů na další zdroje, jako jsou například články, organizace, které se zabývají problematikou PICS a další relevantní webové stránky. Informační portál na téma syndrom post-intenzivní péče je uceleným zdrojem informací, který je k dispozici pro všechny zájemce o danou problematiku PICS. Cílem je zvýšit povědomí a pomoci lidem, kteří se s PICS potýkají, aby mohli nemoci lépe porozumět a najít zdroje pomoci. KLÍČOVÁ SLOVA: Post-icu syndrom, syndrom post-intenzivní péče, PICS, kvalita života, hospitalizace, intervence po hospitalizaci, posttraumatický stresový syndrom, ambulance bolesti, icu, nurse
|
|
|
Úloha sestry intenzivistky v DAS algoritmu
Balejová, Paulína ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Truhlář, Anatolij (oponent)
Tématu se věnujeme (autorka práce spolu s vedoucí práce) proto, že doposud neexistuje komplexní pohled na roli sestry intenzivistky v obtížném zajištění dýchacích cest (OZDC). A to i přesto, že je sestra neoddělitelnou součástí týmu. OZDC může, v případě nedostatečného managementu výkon provádějícího týmu, skončit pro pacienta až fatálně. Je potřebné si uvědomit, že pokud by sestra svoji roli znala, může v OZDC sehrát důležitou roli a minimalizovat tak toto riziko. Hlavním cílem naší práce bylo zjistit, jakou roli sehrává sestra intenzivistka při OZDC, respektive v DAS algoritmu, aby minimalizovala trvalé poškození pacienta. Vzorek našeho výzkumu tvořilo 10 záměrně vybraných participantů, pracujících na Klinice popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské vinohrady (KPM FNKV) na jednotce intenzivní péče (JIP) a na Klinice anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (KAR FNKV). Náš výzkum je kvalitativní. Sběr dat proběhnul metodu polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory s participanty jsme nahrávaly, následně doslovně přepsaly a zobrazily pomocí komentované transkripce. Za metodu analýzy jsme si zvolily metodu zakotvené teorie. Podařilo se nám vytvořit první Teorii role sestry intenzivistky v OZDC, respektive v DAS algoritmu, na základě, které tvrdíme, že...
|
|
|
Důvody rozpojování ventilačního okruhu a jejich četnost u pacientů na umělé plicní ventilaci
Ševčíková, Klára ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Kravcová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá důvody rozpojování ventilačního okruhu a četností jednotlivýchpříčin. Je součástí širší a komplexnější studie,jejímž společným cílem je boj proti ventilátorové pneumonii (VAP). Teoretická část práce stručně popisuje definici VAP a její preventivní prvky. Vyzdvihuje ale zejména střet mezi doporučením výrobců a výsledky nejnovějších studií v intervalu výměn jednotlivých komponent ventilačního okruhu. Dále upozorňuje na malý a nedostatečný důraz, který je na tuto problematiku kladen jak v teoretické sféře, tak v klinické praxi. Praktická část práce předkládá výsledky zúčastněného pozorování, jehož hlavním cílem je odhalit nejčastější příčinu rozpojení ventilačního okruhu. Předpokladem byl vysoký podíl četnosti výměn jednotlivých komponent okruhu, zejména pak pasivního výměníku tepla a vlhkosti, což potvrdily i výsledky výzkumného šetření. Dílčím cílem bylo vypozorovat hygienické postupy v péči o ventilační okruh, které nebyly doposud kompletně definovány. Neméně důležitou částí bylo stanovení podkladů pro vytvoření standardizovaných postupů a upozornění na nynější nedostatky. Tato diplomová práce pomohla odhalit další méně prozkoumané odvětví v prevenci VAP a poukazuje na důležitost sester, které v této problematice hrají významnou roli. I malá změna v postupu může mít...
|
|
|
Preoxygenace před odsáváním u pacientů na umělé plicní ventilaci
Čermáková, Martina ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Kravcová, Kateřina (oponent)
Univerzita Karlova 3. Lékařská fakulta Klinika anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a FNKV Autor: Bc. Čermáková Martina Vedoucí práce: Mgr. Šárka Línková, DiS Odborný konzultant: MUDr. Bohumil Bakalář Název práce: Preoxygenace před odsáváním u pacientů na umělé plicní ventilaci Odsávání z dolních cest dýchacích je standartním postupem při péči o pacienta na odděleních intenzivní péče. Tento proces je nezbytný k udržení čistých a průchodných dýchacích cest. Odsávání může vést k řadě poodsávacích komplikací například k asystolii, bradykardii/tachykardii, desaturaci a ke změně hodnot krevního tlaku. Preoxygenace před odsáváním z dolních cest dýchacích se jeví jako účinná metoda k předcházení výše popsaných komplikací. Dosavadní výzkumy uvádějí, že preoxygenace zabraňuje poklesu saturace. Tato informace nás přivedla k otázce, zda může preoxygenace ovlivňovat pozitivně i některé jiné fyziologické funkce. Z dostupné literatury vyplynulo, že hodnoty saturace byly ve studiích posuzovány pouze v rámci všech onemocnění, která vedla k použití umělé ventilace. Naším cílem bylo proto zjistit, která plicní onemocnění/postižení by mohla z preoxygenace profitovat a to prostřednictvím sledování bezprostředních poodsávacích komplikací (variabilita pulsu, kolísání středního tlaku krve a pokles hodnoty saturace v...
|
|
|
Postcovidové komplikace a role plicní rehabilitace a respirační fyzioterapie v jejich zmírnění z pohledu sestry
Veselá, Nikola ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Koblížek, Vladimír (oponent)
Techniky plicní rehabilitace a respirační fyzioterapie jsou důležitým prvkem terapie u pacientů s chronickým respiračním onemocněním. Během covidové pandemie však vyšlo najevo, že by tyto metody mohly mít pozitivní účinky i při léčbě dlouhotrvajících postcovidových příznaků. Tato diplomová práce proto stručně shrnuje přetrvávající symptomy způsobené onemocněním COVID-19, a dále se soustředí především na benefity plicní rehabilitace a respirační fyzioterapie a správném provádění těchto technik na jednotkách intenzivní péče. Přestože jsou ve zdravotnických zařízeních s pacienty v největším kontaktu sestry, jejich znalosti a dovednosti jsou nedostačující a povědomí o této problematice často minimální. Hlavním cílem diplomové práce je tedy sumarizace technik plicní rehabilitace a respirační fyzioterapie, popis výkonů a benefitů konkrétních metod, které může s pacienty, kromě fyzioterapeutů, provádět i ošetřovatelský personál. Tato role je nesmírně důležitá, protože právě sestry mohou zajistit potřebnou pravidelnost a cvičení, a tím zajistit, aby terapie přinesla očekávané pozitivní výsledky. Z toho důvodu byl vytvořen Manuál plicní rehabilitace a respirační fyzioterapie pro ošetřovatelský personál. Obsahuje základní techniky, které lze využít jak u pacientů s postcovidovými obtížemi, ale také u...
|
|
|
Zkušenosti nemocných s intenzivní péčí
Štěpánová, Nikola ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Zýková, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce řeší zkušenosti nemocných s intenzivní péčí. Pacienti si pojí s intenzivní péčí negativní i pozitivní zkušenosti. Připomínání si zkušeností, obzvláště těch negativních, je pro ně velmi citlivé a mnohdy nepříjemné téma. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaké jsou zkušenosti pacientů s poskytováním ošetřovatelské péče v prostředí intenzivní péče. Druhotným cílem bylo zjistit, jaké jsou rozdíly ve zkušenostech a prožitcích u pacientů s diagnózou covid-19 a bez ní. Tento kvalitativní fenomenologický výzkum probíhal jednofázově. Jako výzkumnou metodu jsme zde použili interpretativní fenomenologickou analýzu. Data jsme získávali pomocí polostrukturovaného rozhovoru s osmi vybranými pacienty. Výsledky ukazují, že sestry mají v prostředí intenzivní péče významnou roli. Pacienti, jak s diagnózou covid-19, tak i bez této diagnózy si z prostředí intenzivní péče odnáší pozitivní, ale taktéž i negativní zkušenosti. Negativní zkušenosti jsou většinou spojovány s poskytováním ošetřovatelské péče, s ošetřovatelskými činnostmi, s prostředím, s celkovým přístupem a chováním jednotlivých členů zdravotnického personálu. Pozitivní zkušenosti se většinou pojí s blízkostí sestry v prostředí intenzivní péče, s psychickou podporou ze strany personálu, s úrovní našeho zdravotnického systému a s...
|
|
|
Možnosti zapojení členů rodiny umírajícího do ošetřovatelské péče na oddělení intenzivní péče
Králová, Eliška ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Zýková, Ivana (oponent)
v ČJ Diplomová práce se zaobírá možnostmi, které by zlepšily zapojení rodinných příslušníků umírajícího do ošetřovatelské péče na oddělení intenzivní péče. Cílem práce bylo pomocí teoretické části seznámit s problematikou zapojení rodiny do ošetřovatelské péče v prostředí intenzivní medicíny, kdy se následující kapitoly v teoretické části odráží od zmíněného problému. Stěžejní je pro diplomovou práci kvantitativní výzkum, který pomocí dotazníkové šetření zaměřeného na nelékařské zdravotnické pracovníky v prostředí intenzivní medicíny, zjišťoval zkušenosti, dovednosti a znalosti respondentů se zapojováním rodiny do ošetřovatelské péče o umírajícího. Výsledkem je odhalení faktorů, které omezují rodinu v jejím zapojení do péče. Dále zjištění způsobů, jakými zdravotnický personál spolupracuje s rodinou, což se projevilo jako hlavní problém. Řešení práce shledává ve větší aktivitě zdravotnického personálu ohledně nabízení možností rodině o jejím zapojení do péče. Výzkum také přinesl vhodné ošetřovatelské činnosti pro zapojení rodinných příslušníků, jimiž jsou navozování intimního vztahu (doteky, hlazení, držení za ruku), četba, pouštění hudby, vyprávění, péče o pokožku (mazání, masírování), krmení a podávání tekutin. Činnosti byly zjišťovány ze subjektivního názoru respondentů.
|
|
|
Možnosti paliativní péče pro dospělé v okrese Příbram a její návaznost
Marková, Markéta ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Otcová, Václava (oponent)
V této diplomové práci jsme se věnovali tématu poskytování paliativní péče pro dospělé v okrese Příbram. Hlavním cílem bylo zmapovat skutečné možnosti, dostupnost a návaznost paliativní péče jakou nemocní v daném okrese mají. Výzkumná otázka tedy zněla: "Jaké jsou možnosti, dostupnost a návaznost paliativní péče u dospělých pacientů v okrese Příbram?" Jako vedlejší cíl jsme chtěli zjistit míru a postup využití paliativní medicíny u vybraných praktických lékařů v okrese. Jako doplňkovou jsme si položili otázku: "Je specializovaná paliativní péče v okrese dostupná všem potřebným?" Obě naše otázky a cíle byly zodpovězeny a splněny. Ke zpracování tématu jsme zvolili kvalitativní výzkum pomocí metody zakotvené teorie. Po zpracování teoretické části a vytvoření polostrukturovaných rozhovorů, jsme oslovili celkem 16 participantů ze tří oblastí - praktické lékaře v okrese, zdravotnické záchranáře a všechny organizace v okrese, poskytující specializovanou paliativní péči dospělým. Vlivem dlouhotrvající pandemické situace Covid-19 nakonec rozhovor do výzkumu poskytlo celkem 7 participantů, 2 záchranáři, 2 praktičtí lékaři a 3 vrchní sestry z organizací poskytující specializovanou paliativní péči. Polostrukturovaný rozhovor jsme tam, kde to bylo možné, doplnili ještě skrytou metodou pozorování. Získaná data...
|
|
|
Terminální extubace v rámci DCD a její vnímání zdravotníky ICU
Brendlová, Aneta ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Maláska, Jan (oponent)
I přes to, že se každoročně v ČR uskuteční stovky transplantací, zůstávají i nadále další stovky pacientů na čekací listině, z nichž se ne všichni dočkají transplantace, která by jim zachránila život. Určitý podíl na tom může mít i neznalost a neuplatňování DCD ve zdravotnické praxi. V případě, že by se DCD stalo součástí běžné klinické praxe stejně jako DBD, tak by mohlo dojít k nárůstu počtu orgánů, které by byly k dispozici ke transplantacím. Cílem mé práce bylo zmapovat situaci DCD v ČR a zjistit, jak zdravotnicí vnímají výkon terminální extubace, který je součásti DCD procesu. Moje práce má teoretickou a praktickou část. V teoretické části shrnuji dostupné informace ohledně DCD, včetně průběhu procesu DCD. Dále moje práce pojednává o procesu terminální extubace, včetně vnímání zdravotníky o ukončení mechanické ventilace. Výzkumnou část práce jsem realizována kvantitativní metodou a probíhala dvoufázově. Jako výzkumná metoda byl v obou fázích použit nestandardizovaný dotazník. Vzhledem k tomu, že DCD úzce souvisí s paliativní péčí a ukončením orgánové podpory u terminálně nemocných, tak bylo v první fázi zjišťováno, zda na odděleních ARO v ČR dochází k poskytování paliativní péče, a pokud ano, tak jakým způsobem je paliativní péče poskytována. Druhá fáze byla zaměřena na vnímání terminální...
|
host ::
RSS.