|
|
Methionin syntáza jako potenciální terapeutický cíl
Kellovská, Kristýna ; Baszczyňski, Ondřej (vedoucí práce) ; Snášel, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá methionin syntázou (MS), tedy enzymem, který katalyzuje methylaci homocysteinu za vzniku methioninu. Rozlišujeme dvě základní rodiny methionin syntáz - kobalamin- dependentní a kobalamin-independentní. Enzymy těchto dvou rodin nejsou sekvenčně homologní, využívají odlišný katalytický mechanismus a vyžadují některé jiné substráty a kofaktory. Kobalamin- dependentní MS nalézáme například u lidí, kobalamin-independentí MS zase u rostlin a hub. V lidském metabolismu je methionin syntáza zapojena do folátového cyklu a cyklu methioninu, tedy do metabolických drah, které mají přímý vliv například na dostupnost prekurzorů syntézy DNA nebo biologické methylace s využitím S-adenosylmethioninu jako donoru methylové skupiny. V posledních letech je o tomto enzymu také uvažováno jako o potenciálním cíli chemoterapeutik a antifungálních látek, jelikož jeho inhibice má zásadní vliv na schopnost proliferace rakovinných buněk i životaschopnost a virulenci patogenních druhů hub.
|
|
|
Vliv preanalytické fáze na enzymatické stanovení hoocysteinu
VOSÁTKOVÁ, Eva
Tato práce se zabývá stabilitou homocysteinu v krevní plazmě, je zdůrazněn význam preanalytické fáze laboratorního vyšetření od přípravy pacienta na odběr krve, až po vložení vzorků do plně automatického analyzátoru. Teoretická část přibližuje homocystein jako takový, diagnosticný význam jeho vyšetření a popisuje laboratorní prostředí. Experimentální část sleduje koncentraci homocysteinu ve vzorcích, které byly zpracovány po uplynutí různého časového intervalu od odběru krve. Naměřené hodnoty koncentrací homocysteinu v plazmě ukázaly, že s narůstající časovou prodlevou mezi odběrem vzorku a samotným zpracováním, dochází k narušení stability stanovovaného analytu. Rovněž byla ověřována stabilita plazmatického homocysteinu u vzorků zpracovaných bezprostředně po odběru krve a zanechaných při laboratorní teplotě.
|
|
|
Analýza změn sekretomu hepatocytárních buněk při zvýšené koncentraci homocysteinu pomocí dvojrozměrné elektroforézy
Chrudinová, Martina ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Homocystein je aminokyselina, která obsahuje ve své struktuře síru, a je odvozená od methioninu. Jedná se o nekódovanou aminokyselinu, která je součástí několika metabolických drah a vyskytuje se v krevní plazmě. Zvýšená koncentrace homocysteinu v krvi doprovází řadu onemocnění, jako jsou kardiovaskulární a neurodegenerativní choroby, cukrovka nebo osteoporóza. Proto v posledních dvou desetiletích dochází k velmi intenzivnímu zkoumání mechanizmů souvisejících s metabolizmem homocysteinu. V rámci této bakalářské práce byla provedena proteomická analýza sekretomu jaterních buněk, konkrétně byly porovnávány proteiny sekretované primárními lidskými hepatocyty vystavenými 2mM koncentraci homocysteinu s proteiny sekretovanými stejnými buňkami v prostředí bez přidaného homocysteinu. Analýza byla provedena pomocí dvojrozměrné elektroforézy. Buňky byly 48 hodin kultivovány v bezsérovém médiu (kontrolní skupina a skupina s 2mM homocysteinem) a proteiny sekretované do média byly vysráženy acetonitrilem. Byla provedena dvojrozměrná elektroforéza. Výsledné proteinové mapy byly vyhodnocovány pomocí počítačového programu PDQuest Advanced 8.0.1 2D Gel Analysis Software (Bio-Rad, USA). Jako rozdílně sekretované proteiny byly určeny ty, jejichž skvrny měly intenzitu větší než 500 ppm a u nichž byl rozdíl v intenzitě mezi...
|
|
|
Folát a jeho role v časném embryonálním vývoji vyšších obratlovců.
Zahradníková, Hana ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházková, Michaela (oponent)
Folát neboli vitamín B9 je ve vodě rozpustná esenciální živina uplatňující se v důležitých buněčných procesech, mezi něž patří metabolismus aminokyselin, methylace a syntéza nukleotidů. Poslední dva z těchto procesů hrají klíčovou roli v časném embryonálním vývoji. Před téměř 30 lety bylo potvrzeno, že suplementace kyselinou listovou pomáhá předcházet defektům nervové trubice embrya a od té doby je ženám v reprodukčním věku obecně doporučováno přijímat 400 µg folátu denně. Navzdory tomu je ale deficit folátu poměrně častým jevem a v těhotenství může vést ke vzniku vrozených vývojových vad a těhotenských komplikací. Tato práce shrnuje nejnovější poznatky o asociaci defektů nervové trubice a potratů s bodovými polymorfismy v genech kódujících enzymy metabolismu folátu u člověka, přičemž je zaměřena především na gen pro enzym 5,10-methylentetrahydrofolát reduktázu (MTHFR). Dále se tato práce věnuje i potenciálním mechanismům protektivního účinku folátu, jež by se mohly uplatňovat v prevenci defektů nervové trubice a jsou studovány převážně na modelových organismech. Klíčová slova: folát, embryo, defekty nervové trubice, MTHFR, homocystein, potrat, bodové polymorfismy
|
|
| |
|
|
Analýza změn sekretomu hepatocytárních buněk při zvýšené koncentraci homocysteinu pomocí dvojrozměrné elektroforézy
Chrudinová, Martina ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Homocystein je aminokyselina, která obsahuje ve své struktuře síru, a je odvozená od methioninu. Jedná se o nekódovanou aminokyselinu, která je součástí několika metabolických drah a vyskytuje se v krevní plazmě. Zvýšená koncentrace homocysteinu v krvi doprovází řadu onemocnění, jako jsou kardiovaskulární a neurodegenerativní choroby, cukrovka nebo osteoporóza. Proto v posledních dvou desetiletích dochází k velmi intenzivnímu zkoumání mechanizmů souvisejících s metabolizmem homocysteinu. V rámci této bakalářské práce byla provedena proteomická analýza sekretomu jaterních buněk, konkrétně byly porovnávány proteiny sekretované primárními lidskými hepatocyty vystavenými 2mM koncentraci homocysteinu s proteiny sekretovanými stejnými buňkami v prostředí bez přidaného homocysteinu. Analýza byla provedena pomocí dvojrozměrné elektroforézy. Buňky byly 48 hodin kultivovány v bezsérovém médiu (kontrolní skupina a skupina s 2mM homocysteinem) a proteiny sekretované do média byly vysráženy acetonitrilem. Byla provedena dvojrozměrná elektroforéza. Výsledné proteinové mapy byly vyhodnocovány pomocí počítačového programu PDQuest Advanced 8.0.1 2D Gel Analysis Software (Bio-Rad, USA). Jako rozdílně sekretované proteiny byly určeny ty, jejichž skvrny měly intenzitu větší než 500 ppm a u nichž byl rozdíl v intenzitě mezi...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.