|
|
Transcendentální aspekty architektonického návrhu jako činitelé udržitelnosti
Volnohradský, Radan ; Peřinková, Martina (oponent) ; Loutocká, Vlasta (oponent) ; Uřídilová, Marcela (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá souborem procesů, zákonitostí a jevů přesahující běžné materiální vnímání světa a jejich vztahem k architektonickému návrhu. Objasňuje a redefinuje tak pojem udržitelnosti z pohledu vyšších univerzálních principů utvářejících naše prostředí. V úvodu nás seznamuje s širokou znalostní bází holistických systému zahrnující Feng-shui, posvátnou geometrii, geomancii či numerologii. Účelem je vytvořit základ pro další zkoumání i srozumitelnou formou objektivně interpretovat méně známou problematiku, aby dávala smysl jako celek. Na základě průnikových témat a informací zmíněných oblastí stanovujeme hypotézu o existenci jednotící matrice harmonických struktur v architektuře. Vodítko k její verifikaci skýtá vědecká analýza lidského vnímání, která nás postupně seznamuje se systémy soběpodobných kontextuálních referencí živých i neživých forem. Matematicky i geometricky je lze nejlépe přiblížit popisem fraktálů. V rámci výzkumu jsou vybrány konkrétní sídla a stavby, které podrobujeme analýze fraktality, symbolismu a skrytých nosných geometrií. Doplňujeme průzkum sledovaných jevů v pedagogické činnosti a případovou studii jejich aplikace na posouzení rozvoje sídla. Z výsledků práce abstrahujeme pět nedogmatických zásad pro architektonický návrh, které jsou podpořeny experimentálním ověřením na autorských stavbách. Zásady představují pilíře implozivní architektury, která v kontextu transcendentálních přesahů nabízí možnost, jak antropogenní prostředí více přiblížit přirozenému a harmonickému řádu univerza.
|
|
| |
|
|
Fibonacci čísla a jejich aplikace
Váňa, Viktor ; Kureš, Miroslav (oponent) ; Klaška, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vybranými aplikacemi Fibonacci čísel a zlatého řezu. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část zkoumá výskyt zlatého řezu v chemii. Konkrétně jde o poměr poloměrů atomů ve sloučeninách halogenidů alkalických kovů, asymetrické rysy chemických procesů, stabilitu transuranových prvků, energetickou hladinu elektronů plynů a spinové stavy subatomárních částic. V druhé části se zabývá simulací elektrické sítě napájené ze dvou stran a výpočtem jejích parametrů. Na okraj, jako ukázka rozmanitosti výskytu Fibonacci čísel, je uveden odstavec o zlatém řezu ve vztahu rostlin a hmyzu.
|
|
|
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
|
|
|
Geometrie reálného světa ve výuce matematiky
BÁRTOVÁ, Michaela
Na základě této diplomové práce získá čtenář pojetí o vztahu geometrie s reálným životem. Vybrané objekty jsou matematicky popsány a ilustrovány fotografiemi, které napomáhají k lepšímu pochopení geometrie. U různých příkladů jsou vytvořeny modely v programu GeoGebra. Cílem práce je vytvoření materiálu k pochopení a procvičení si geometrie, která se v praktických příkladech objevuje a jeho případná aplikace do výuky matematiky a geometrie.
|
|
|
Historické početní postupy a jejich aplikace ve výuce
DIVÍŠKOVÁ, Michaela
Ve své diplomové práci se zabývám historickými početními postupy a jejich aplikací ve výuce. V celkem osmi kapitolách popisuji početní techniky z historie, jako jsou magické čtverce, zajímavé počtářské algoritmy, netradiční kritéria dělitelnosti, starověké početní postupy, zlatý řez, figurální čísla a grafické papíry. V závěrečné kapitole se věnuji využití historických početních postupů ve výuce. Tato kapitola obsahuje osm pracovních listů a návrhů aktivit s metodickým komentářem.
|
|
|
Zlatý řez
Novotná, Gabriela ; Zhouf, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dvořák, Petr (oponent)
Zlatý řez Gabriela Novotná Abstrakt První kapitoly této bakalářské práce se zabývají nejen historií, ale i současností zlatého řezu - kdy se objevují první zmínky, dále popisují počátky jeho intuitivního a později i vědomého používání, stanovení názvu, označení a termínů; a jeho využití v současnosti. Práce se dotýká také života několika osobností, především Eukleida, Platóna, Leonarda Fibbonacciho a Leonarda da Vinciho. Dále se práce věnuje teoretické části - vyjádření zlatého poměru a zlatého čísla, geometrickým konstrukcím podle různého výchozího zadání; zkoumá a rozebírá zlaté útvary a útvary z nich vycházející a uvádí souvislosti mezi zlatým řezem a Fibonacciho čísly. Další podkapitoly se věnují útvarům v prostoru ve spojení se zlatým řezem. Praktická část obsahuje můj vlastní výzkum. Zkoumá takzvanou "magickou stránku" zlatého řezu, tedy jestli jsou útvary konstruované v tomto poměru opravdu nejlahodnější pro lidské oko, a tudíž se i nejvíc líbí. Závěrem práce uvádím několik vzorových úloh pro studenty druhého stupně základních škol, a středních škol.
|
|
|
Transcendentální aspekty architektonického návrhu jako činitelé udržitelnosti
Volnohradský, Radan ; Peřinková, Martina (oponent) ; Loutocká, Vlasta (oponent) ; Uřídilová, Marcela (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá souborem procesů, zákonitostí a jevů přesahující běžné materiální vnímání světa a jejich vztahem k architektonickému návrhu. Objasňuje a redefinuje tak pojem udržitelnosti z pohledu vyšších univerzálních principů utvářejících naše prostředí. V úvodu nás seznamuje s širokou znalostní bází holistických systému zahrnující Feng-shui, posvátnou geometrii, geomancii či numerologii. Účelem je vytvořit základ pro další zkoumání i srozumitelnou formou objektivně interpretovat méně známou problematiku, aby dávala smysl jako celek. Na základě průnikových témat a informací zmíněných oblastí stanovujeme hypotézu o existenci jednotící matrice harmonických struktur v architektuře. Vodítko k její verifikaci skýtá vědecká analýza lidského vnímání, která nás postupně seznamuje se systémy soběpodobných kontextuálních referencí živých i neživých forem. Matematicky i geometricky je lze nejlépe přiblížit popisem fraktálů. V rámci výzkumu jsou vybrány konkrétní sídla a stavby, které podrobujeme analýze fraktality, symbolismu a skrytých nosných geometrií. Doplňujeme průzkum sledovaných jevů v pedagogické činnosti a případovou studii jejich aplikace na posouzení rozvoje sídla. Z výsledků práce abstrahujeme pět nedogmatických zásad pro architektonický návrh, které jsou podpořeny experimentálním ověřením na autorských stavbách. Zásady představují pilíře implozivní architektury, která v kontextu transcendentálních přesahů nabízí možnost, jak antropogenní prostředí více přiblížit přirozenému a harmonickému řádu univerza.
|
|
| |
|
|
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
|
host ::
RSS.