|
|
Slepičí vejce a jejich obecné, funkční a nutriční vlastnosti
PECH, Miloslav
Tato bakalářská práce zpracovaná formou literární rešerše se zaměřuje na komplexní pohled na slepičí vejce, analyzující jejich obecné, funkční a nutriční vlastnosti. Po úvodu následuje literární přehled, který mapuje biologický původ a domestikaci kura a poté shrnuje současný stav chovu kura. Dále se práce zabývá vznikem a vývojem vejce, zkoumá stavbu a chemické složení žloutku a bílku včetně jejich proteinů, lipidů, sacharidů, pigmentů, vitamínů a minerálních látek. Fyzikálně chemické vlastnosti vajec jsou taktéž rozebrány a zahrnují celkem sedm vlastností, mezi kterými je např. měrná hmotnost, bod mrznutí či index lomu. Následuje detailní zkoumání funkčních vlastností vajec, které představují klíčový prvek pro pochopení jejich širokého využití v potravinářství a kulinářství. Práce se zaměřuje na analýzu mechanismů, díky nimž slepičí vejce mohou tvořit gel, pěnu a emulze, což jsou vlastnosti, které hrají důležitou roli v různých potravinářských procesech a recepturách. Tyto vlastnosti jsou nezbytné pro výrobu různých potravin, jako jsou želatinové dezerty, nadýchaná těsta v pekařství, omáčky a majonézy. Vejce jsou také uznávána jako funkční potravina, protože jsou bohatým zdrojem živin, včetně vitamínů, minerálů a biologicky aktivních látek, které mohou přispět k celkovému zdraví. Tyto látky mohou například pomoci snížit riziko srdečních onemocnění a zlepšit zdraví zraku. V další části se práce věnuje nutričním vlastnostem vajec, zkoumá mikrobiální kontaminaci, alergie na vejce a biologicky aktivní látky, jako je cholin, imunoglobulin Y (IgY) a lutein a jejich vliv na lidské zdraví. Přehled této části poskytuje hlubší porozumění slepičím vejcím a jejich vlivu ve výživě a zdraví.
|
|
|
Dlouhodobá dynamika sukcese vegetace výsypek po těžbě uhlí.
Skalníková, Andrea ; Mudrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Janíková, Eva (oponent)
Spontánní sukcese vegetace na výsypkách po těžbě uhlí je považována za jeden z možných způsobů jejich obnovy. Je proto důležité znát průběh sukcese na těchto místech a zda probíhá opakovaně v podobném uspořádání, což by nám usnadnilo predikci jejího průběhu. Spontánní vývoj vegetace na tímto způsobem disturbovaných lokalitách je obvykle sledován za použití metody chronosekvence (space-for-time substitution), při které je sledováno několik ploch každá v jiném stádiu sukcese a jejich porovnáním se usuzuje o změnách, které proběhly v čase. Další možností je opakovaně sledovat trvalé plochy, což ale vyžaduje dlouhý časový úsek, aby se zaznamenaly sukcesní změny. Jen vzácně se oba tyto přístupy kombinují. V této práci porovnávám, zda pozorované lokality sledují podobné sukcesní trendy ve vývoji vegetace a funkčních vlastností rostlin na pěti různě starých lokalitách za uplynulých 15 let. Data (pokryvnost rostlin) byla sbírána v 50 (deset na každé lokalitě) permanentních plochách 5 m x 5 m od roku 2007. Provedením mnohorozměrné analýzy CCA jsme analyzovaly druhové složení rostlin společenstva a provedením analýzy RDA jsem analyzovala vážené průměry funkční vlastnosti rostlin. V obou případech byla identita lokalit a jejich sukcesní stáří použity jako vysvětlující proměnné. Mnohorozměrné testy jsme...
|
|
|
The relationships among functional traits of tardigrades (Tardigrada), their diet, and environmental conditions
TŮMOVÁ, Michala
In this thesis, I explore several ways how to use functional traits to study the tardigrade role in the soil food web. The goal of the thesis was to show that it is possible to study tardigrade ecology even without species identification. Trophic classification of tardigrades, as well as morphometric traits of each individual, were used as functional traits. First, I confirmed the existence of different trophic groups, testing the whole spectrum of potential diet in three tardigrade species from different trophic groups. I showed that tardigrades differed not only in the scope of ingested items but also in survival and fecundity under different types of diet. Secondly, I compared trophic group composition with species composition in natural tardigrade communities. The results showed that species, as well as trophic group composition, responded to the same environmental drivers. Trophic group composition enabled easier interpretation of the tardigrade role in the soil food web, while species composition illustrated also species-specific preferences that were not connected to their feeding habits such as preferences for different levels of soil moisture. Finally, I have used morphometric traits measured in each individual separately which allowed me for evaluation of inter-specific as well as intra-specific variation. As a result, buccal tube length was selected as a predictor of tardigrade feeding preferences among nematode, rotifer, and tardigrade prey. In summary, the thesis documented that functional traits provide a tool for the prediction of tardigrade feeding behaviour and detection of changes in the role of tardigrades along environmental gradients without the need of species identification.
|
|
|
Efektivita přenosu pylu vybranými funkčními skupinami opylovačů a možnost rostlin ji ovlivňovat
Freudenfeld, Martin ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klečka, Jan (oponent)
Jednotlivé funkční skupiny opylovačů se díky svým specifickým vlastnostem mezi sebou velmi liší v efektivitě přenosu pylových zrn a ve své důležitosti pro konkrétní druhy kvetoucích rostlin, které se díky svým specifickým vlastnostem mezi sebou taktéž výrazně liší. Abych mohl provést srovnání efektivity přenosu pylových zrn jednotlivých funkčních skupin opylovačů a rozhodnout, které funkční skupiny jsou nejefektivnější a které naopak nejméně efektivní v přenosu pylu, stanovil jsem pomocí stěrů pylových zrn z těl opylovačů jejich přenosové kapacity. Aby bylo srovnání přenosových kapacit funkčních skupin přesnější, vzal jsem v potaz vliv poslední kvetoucí rostliny, kterou opylovač navštívil. Dále jsem zjistil poměry konspecifického a heterospecifického pylu na tělech jednotlivých funkčních skupin opylovačů, abych odhadl jejich efektivitu přenosu pylu. Zároveň jsem porovnal spektra druhů pylových zrn přenášených na jejich tělech, abych zjistil, jak se u jednotlivých funkčních skupin opylovačů liší. Ze získaných výsledků lze vyvodit, že se jednotlivé funkční skupiny opylovačů mezi sebou liší v efektivitě přenosu pylu. Nejvíce pylových zrn na svých tělech nosí včely medonosné a skupina samotářských včel. Naopak nejnižší přenosové kapacity mají motýli a malí dvoukřídlí. Poslední navštívená rostlina má...
|
|
|
Efektivita opylovačů při přenosu pylu a možnosti rostlin ji ovlivnit
Freudenfeld, Martin ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mikát, Michael (oponent)
Opylovači přenášejí pyl na svých tělech z květu na jiný květ a tím pomáhají rostlinám se rozmnožit. Různé skupiny opylovačů se liší v efektivitě tohoto přenosu. Důležitou roli hraje množství pylových zrn, které jsou schopni na svém těle přenést a umístit na bliznu květu. Tato přenosová kapacita závisí na mnoha vlastnostech opylovače i rostliny. Záleží na velikosti a chlupatosti hmyzu, stejně tak na jeho chování, preferenci potravního zdroje, věrnosti nebo hojnosti jedinců. Rostliny mohou efektivitu přenosu pylu ovlivnit svými adaptacemi na vhodné skupiny opylovačů. Zefektivňují umisťování pylu na opylovače morfologií květu, velikostí a množstvím pylových zrn, schopností tvořit pylové hrudky nebo brylky a rozdělováním vypouštění pylu v čase.
|
|
|
Technologické vlastnosti křepelčích vajec
Dostálová, Marie
Technologické vlastnosti, jinými slovy funkční vlastnosti, křepelčích vajec ovlivňují přípravu a výrobu potravin. Mezi základní funkční vlastnosti vaječného bílku patří tvorba gelu, tvorba pěny a potlačování krystalizace. Tvorba gelu je důležitá u výroby vařených křepelčích vajec. Tvorba pěny je podstatná při výrobě pekařských a cukrářských výrobků. Potlačování krystalizace se využívá zejména u výroby cukrovinek. K funkčním vlastnostem vaječného žloutku můžeme zařadit tvorbu emulze a antioxidační působení fosfolipidů žloutku. Tvorba emulze je důležitá u výroby majonézy. Některé technologické vlastnosti jsou dány kritérii, která určují využitelnost a jakost vajec. U čerstvého i sušeného křepelčího bílku se při procesu tvorby pěny stanovuje index šlehatelnosti, index stability pěny, hustota a pevnost pěny. Při tvorbě emulze z čerstvého i sušeného žloutku se pak stanovuje index stability a index aktivity emulze. Funkční vlastnosti ovlivňuje např.: rozpustnost bílkovin, množství zadržované vody a zadržovaného oleje
|
|
| |
|
|
Hodnocení funkčních vlastností vybraných rostlinných mouk
VÍTKOVÁ, Věra
Teoretická část této práce se zabývá základními informacemi o složení, nutričních vlastnostech, tvorbě a využití mouk. Jsou zde představeny obiloviny i luštěniny, které jsou vhodné pro jejich výrobu. Pozornost je také věnována potravinovým intolerancím, které mohou být důvodem, proč se zajímat, popřípadě nahradit běžné mouky z pšenice, ječmene, ovsa či žita. Praktická část práce je směřována na 14 konkrétních mouk, u kterých byly v laboratorních podmínkách provedeny testy na obsah sušiny, vlhkosti, obsah dusíkatých látek a bílkovin, bílkovinné spektrum, rozpustnost, vaznost vody a tuku, gelotvorná funkce a změna barvy během varu. Výsledkem jsou vybrané údaje o nutričních a funkčních vlastnostech jednotlivých vzorků.
|
|
|
How universal are reserve design rules? A test using butterflies and their life history traits
BARTOŇOVÁ, Alena
Tato práce testuje platnost ustanovených "reserve design" pravidel - způsobů, jakými jsou plánovány přírodní rezervace. Použili jsme seznamy druhů denních motýlů pro 125 českých Národních přírodních rezervací a Národních přírodních památek. Analýza funkčních vlastností druhů pomocí multivariátní statistiky odhalila odezvu motýlích společenstev na různé geometrické charakteristiky rezervací a jejich heterogenitu. Práce ukazuje, že různé druhy motýlů vyžadují různé vlastnosti rezervací v závislosti na druhových funkčních vlastnostech.
|
|
| |
host ::
RSS.