|
|
One Health approach to understand emerging zoonotic pathogens in the Trichophyton benhamiae complex
Čmoková, Adéla ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Buchta, Vladimír (oponent) ; Gené, Josepa (oponent)
Komplex druhů Trichophyton benhamiae zahrnuje několik zoonotických patogenů, které vědeckou komunitu stále více znepokojují kvůli svému epidemickému šíření mezi domácími zvířaty a jejich majiteli. Zvláštní obavy vzbuzuje náhlé objevení a rychlé šíření kmenů se žlutým fenotypem druhu T. benhamiae v Evropě. U patogenů z tohoto komplexu byla zjištěna značná genetická a fenotypová variabilita, avšak druhové hranice a hostitelské spektrum nebyly dosud jasně objasněny. Abychom prozkoumali rozmanitost, epidemiologii a taxonomii komplexu T. benhamiae, vytvořili jsme s kolegy mezinárodní mezioborový tým a uplatnili holistický "One Health" přístup. Shromáždili jsme rozsáhlý set kmenů z několika kontinentů spolu se souvisejícími údaji o hostitelích, klinickém obrazu a lokalitě. Vzhledem k vysoké míře klonality u běžně používaných DNA markerů jsem vyvinula nové typizační schéma založené na deseti mikrosatelitních a čtyřech sekvenčních markerech. Pro zjištění druhových hranic v komplexu T. benhamiae jsme využili polyfázický přístup, ve kterém jsme zohlednili data z fylogenetických, a populačně-genetických, fenotypových a fyziologických analýz spolu s charakterizací příslušnosti k jedné ze dvou křížících idiomorf a s ekologickými údaji. Díky našemu přístupu se nám podařilo uvnitř komplexu popsat čtyři nové...
|
|
|
Zhodnocení zdravotního stavu dřevin na vybraných plochách Obecních lesů Ostrov (okr. Ústí nad Orlicí)
Starý, Pavel
Bakalářská práce vyhodnocuje zdravotní stav dřevin v Obecních lesích Ostrov v okrese Ústí nad Orlicí. Monitoring se uskutečňoval od října 2021 do prosince 2022 pochůzkovou metodou na dvou oblastech. U těžko determinovaných nalezených druhů houbových patogenů byly odebírány vzorky pro laboratorní určení. Celkem bylo nalezeno 11 houbových patogenů, kde nejvýznamnější zastoupení měla sypavka borová (Lophodermium pinastri), václavka smrková (Armillaria ostoyae a plíseň olšová (Phytophthora alni). Ze zástupců škodlivého hmyzu byl detekován lýkožrout smrkový (Ips typografus) a na olších bázlivec olšový (Agelestica alni). Porosty Obecních lesů Ostrov mají vyhovující zdravotní stav i přes výskyt těchto houbových patogenů a hmyzu.
|
|
|
Vliv patogenů na invazní rostliny
Sládečková, Julie ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Invazní rostliny mohou ničit celé ekosystémy, snižovat biodiverzitu a tím ohrožovat životní prostředí. Invazní druhy přibývají stále rychleji, a proto se zvyšuje i negativní dopad invazí na životní prostředí. Za jejich vznikem mohou stát různé důvody, jedním z nich je například únik od přirozených nepřátel. Díky tomu může být rostlina více konkurenceschopná a může mít větší reprodukční potenciál a lépe se šířit. Pokud však přirozené nepřátele dodáme do nového areálu může dojít k regulaci populací invazních rostlin. Toho využívá biokontrola, což je metoda používaná ke zmírnění rozsáhlosti invazí a jejich následků. Tato metoda téměř nemá negativní dopady na životní prostředí, na rozdíl od chemických a mechanických metod odstraňování rostlin. Biokontrola působí dlouhodobě a díky tomu je také levnější. Avšak při jejím použití existuje určité riziko, že dojde k zasažení necílových druhů rostlin, nebo že nebude dostatečně efektivní. Jako biokontrolní agens se používají i patogeny, protože jsou více specializované než herbivoři, a představují tak menší riziko pro necílové rostliny. Cílem této práce je porovnat biologickou kontrolu s jinými metodami používanými k odstraňování invazních rostlin a shrnout nejvýznamnější pozitiva a negativa použití houbových patogenů v biokontrole rostlin.
|
|
|
Biochemická charakterizace rostlin rajčete infikovaných houbovými pathogeny
Oušková, Marie ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Houbové patogeny včetně Verticillium longisporum, způsobujícího verticiliové vadnutí, patří mezi závažná onemocnění hospodářských plodin snadno šiřitelná po celém světě. Jednou z možností, jak se houbovým infekcím bránit je aplikace prostředku biologické ochrany již na semena. Účinná složka tohoto ochranného prostředku, nepatogenní oomyceta Pythium oligandrum, se tak dostává spolu se semenem do půdy, kde později působí symbioticky v kořenovém systému rostliny. Jednak stimuluje obranné mechanismy rostliny vylučováním elicitorů, jednak poskytováním tryptaminu stimuluje růst a zvyšuje zdatnost rostliny pomocí auxinu. V této práci byl sledován vliv ošetření semen rostlin Solanum lycopersicum L. cv. Micro-Tom třemi různými izoláty rodu Pythium (včetně komerčně využívaného izolátu M1 a také dosud nepoužívané izoláty X42 a X48) na aktivity antioxidačních a NADP(H)-dependentních enzymů v listech rostlin infikovaných houbovým patogenem V. longiosporum. Dva týdny po inokulaci patogenu nebyl ve studovaných enzymech nalezen významný rozdíl kromě zvýšené aktivity glukosa-6-fosfátdehydrogenasy a NADP-malátdehydrogenasy (oxalacetát- dekarboxylační) v rostlinách, jejichž semena byla ošetřena izolátem X42 a zvýšená aktivita šikimátdehydrogenasy a antioxidační kapacity v rostlinách ošetřených izolátem M1....
|
|
|
Využití plazmových technologií ke zlepšení kvality krmiv
HAVELKA, Zbyněk
Dizertacní práce se zabývá problematikou využití plazmových technologií v zemedelství za úcelem zlepšení kvality krmiv pro hospodárská zvírata. Pozornost je zamerena predevším na využití nízkoteplotního klouzavého plazmového výboje generovaného za atmosférického tlaku (Gliding Arc Plasma Discharge) k eliminaci modelových houbových patogenu (T. virens) a k otestování možností využití plazmatu ke snižování mykotoxinové záteže (DON a D3G). Odborné zamerení dizertacní práce je výrazne mezioborové s presahem do oblasti fyziky plazmatu, mikrobiologie, zootechniky a návrhu a konstrukce technických zarízení. Tomu odpovídá i clenení práce do jednotlivých kapitol. V rešeršní cásti jsou shrnuty aktuální poznatky z oblasti houbových mikroorganismu a jim produkovanýchmykotoxinu se zretelem na jejich prítomnost v krmivech. Následuje rešerše poznatku o nízkoteplotním plazmatu a jeho aplikacích v potravinárském prumyslu a krmivárství. V kapitole Materiál a metodika jsou popsány použité postupy práce, využité prístroje a biologický materiál. Výsledková cást je pro prehlednost rozclenena do peti podkapitol ? stanovení vybraných parametru plazmové aparatury, vliv plazmatu na výživové parametry, vliv plazmatu na modelovou houbu Trichoderma virens a možnosti využití plazmového výboje ke snižování koncentrace mykotoxinu v krmivech. Poslední cást je venována popisu systému, který umožnuje ošetrení vzorku v kontinuálním režimu. Ošetrení myceliálních disku plazmovým výbojem vedlo ke snížení klícivosti spor hub, pricemž byl prokázán synergický efekt pusobení jednotlivých mechanismu, kterými plazma interaguje s povrchem biologického materiálu. Zároven nebyla pozorována výraznejší zmena ve složení krmiv, významnejší je pouze zmena vlhkosti vzorku. V laboratorních podmínkách bylo prokázáno snížení koncentrace mykotoxinu nanesených na laboratorní sklícko. U vzorku krmiv kontaminovaných prirozenou cestou se nepodarilo spolehlive prokázat snížení koncentrace mykotoxinu ve vzorku v dusledku pusobení plazmatu.
|
host ::
RSS.