|
|
Posouzení osobnostních rysů u studentů UK FTVS
Outrata, Ondřej ; Psohlavec, Lukáš (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Posouzení osobnostních rysů u studentů UK FTVS Cíle: Cílem této práce bylo posoudit osobnostní rysy studentů UK FTVS. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 108 studentů FTVS UK (60 mužů, 48 žen, průměrný věk 21±2 let), studující různé obory a specializace: Tělesné výchova a sport se specializací Výchova v přírodě (VP) (n=30), Tělesná výchova a sport s jinou specializací (TVS) (n=19) a Management sportu (MNG) (n=59). Účastnící vyplnili dva dotazníky vztahující se k jejich osobnostním rysům: BFI-44 (Big Five Inventory-44) a NGSE (New General Self-efficacy scale). Výsledky byly následně zpracovány a analyzovány pomocí programu excel a byly porovnány mezi jednotlivými skupinami. Výsledky: V NGSE dosáhla skupina VP 30,29±6,17, skupina TVS 30,05±7,12. Skupina MNG 30,16±7,32. V dimenzi extraverze dosáhla skupina VP 33,36±7,42. Skupina TVS,36±8,56. Skupina MNG 33,23±8,57. V dimenzi přívětivost dosáhla skupina VP 29,3±7,46. Skupina TVS 29±7,6. Skupina MNG 27,25±8,7. V dimenzi svědomitost dosáhla skupina VP 28,7±7,17. Skupina TVS 30,78±8,21. Skupina MNG 30,4±8,34. V dimenzi neuroticismus dosáhla skupina VP 23,76±7,18. Skupina TVS 22,52±6,82. Skupina MNG 21,62±8,23. V dimenzi otevřenost dosáhla skupina VP 35,43±9,18. Skupina TVS 32,73±8,82. Skupina MNG 33,52±9,04. Rozdíly mezi skupinami byly statisticky...
|
|
|
Fyziologické a neurobiologické koreláty osobnostních rysů
Kubelková, Klára ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Jonáš, Juraj (oponent)
Tato práce se snaží poskytnout přehled doposud známých molekulárních, genetických, stejně tak jako strukturních a funkčních korelátů osobnostních rysů, přičemž se zaměřuje primárně na typologii podle extenzivně používané klasifikace "NEO PI-R" ("Big five"). Též se snaží alespoň stručně pojednat o metodice získávání jak neurobiologických, tak psychologických dat a její validitě. V neposlední řadě si klade za cíl poukázat na silné a slabé stránky neurobiologického přístupu k osobnosti, jeho možné přínosy i úskalí. Jejím cílem není stanovit přesný podíl biologických a sociálních vlivů, ale objasnit mechanismy, které se na této biologické podmíněnosti podílejí. Přestože v dnešní době existuje obrovské množství odborných studií zabývajících se biologickým substrátem osobnosti, je mezi nimi značná nejednotnost, a to jak co se týká metodiky, tak poskytovaných výsledků. Jen malá část z nich se navíc snaží své nálezy vysvětlit možnými mechanismy jejich účinku a zapojit je tak do širšího obrazu propojenosti mezi mozkem a osobností. Tyto a mnohé další limitace neurobiologického výzkumu osobnosti, kterým je v práci věnována nemalá pozornost, jsou jen důkazem nesmírné komplexity lidského mozku a lidské osobnosti. Přesto se některé výsledky zdají být významnější než jiné, ať už pro jasnější vysvětlení jejich...
|
|
|
Rozdíly ve vnímání jednotlivých principů persuaze podle Cialdiniho na základě osobnosti, pohlaví, věku a vzdělání
Klugerová, Sára ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Houdek, Petr (oponent)
Tato studie zkoumá šest Cialdiniho principů persuaze, kterými jsou reciprocita, vzácnost, autorita, závazek a důslednost, sociální schválení a oblíbenost, a jejich vnímání na základě osobnosti, pohlaví, věku a vzdělání. Konkrétními cíli výzkumu je zjistit, jak respondenti s různými osobnostními rysy dle modelu osobnosti Big Five souvisí s hodnocením jednotlivých principů, zda existuje významný rozdíl v hodnocení mezi muži a ženami, mezi mladšími dospělými, staršími dospělými a seniory a také mezi několika úrovněmi vzdělání, a jaké pořadí v přesvědčivosti dle hodnocení respondentů jednotlivé principy zaujmou. Studie v teoretické části rovněž přináší vhled do možného způsobu využití poznatků o souvislostech s přesvědčovacími principy v praxi, a to prostřednictvím umělé inteligence. Z dotazníku vyplynulo několik zjištění. Respondenti hodnotili jednotlivé principy od nejvíce po nejméně přesvědčivý v následujícím pořadí: závazek a důslednost, reciprocita, oblíbenost, autorita, sociální schválení a vzácnost. Toto pořadí bylo stejné v rámci všech osob i jednotlivých skupin. Výzkum našel souvislosti mezi osobnostními faktory a hodnocením přesvědčovacích principů. Nejvyšší počet souvislostí s přesvědčovacími principy byl nalezen u méně otevřených osob. Výsledky také naznačují, že věk je významným...
|
|
|
Akulturační stres a osobnostní rysy Vietnamců žijících v České republice
Chvojková, Petra ; Hřebíčková, Martina
Cílem studie bylo objasnit vztahy mezi akulturačním stresem, osobnostními vlastnostmi obsaženými v Pětifaktorovém modelu osobnosti a demografickými charakteristikami u Vietnamců žijících v ČR. Výzkumu se účastnilo 488 Vietnamců ve věku od 15 do 69 let. Akulturační stres jsme měřily pomocí české verze Riverside Acculturation Stress Inventory (RASI, Benet-Martinez, 2003) identifikujícího pět oblastí, které mohou jedincům vystaveným vlivu dvou kultur působit psychickou zátěž (1. jazykové dovednosti, 2. pracovní výzvy, 3. interkulturní vztahy, 4. diskriminace a 5. kulturní izolace). Vlastnosti obsažené v pětifaktorovém modelu jsme zjišťovaly podle Big Five Inventory (BFI-44, John & Benet-Martinez, 1998). Na základě výsledků zahraničních studií jsme předpokládaly, že akulturační stres u bikulturních jedinců bude souviset s neuroticismem, ale také dalšími vlastnostmi obsaženými v pětifaktorovém modelu. Výzkum potvrdil, že akulturační stres u českých Vietnamců lze predikovat podle míry neuroticismu, věku a socioekonomického statusu.
|
|
|
Vztah mezi prosociálními tendencemi a vybranými osobnostními dimenzemi u studentů psychologie
MĚRTLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá vztahy mezi prosociálními tendencemi a vybranými osobnostními dimenzemi u studentů psychologie. Teoretická část práce se proto zabývá vymezením pojmů prosociální chování, altruismus, pomáhající chování. Někteří autoři tyto pojmy užívají synonymicky, jiní je naopak významově rozlišují. V práci jsou popsány příčiny prosociálního chování, stručně se práce věnuje vývoji prosociálního chování. Také jsou zde popsány dispoziční faktory a situační faktory prosociálního chování. Poslední dvě kapitoly teoretické části se věnují vymezení pojmu pomáhající profese a popisu pětifaktorového modelu osobnosti. Praktická část zkoumá úroveň osobnostních předpokladů k prosociálnímu chování u studentů psychologie. Výzkumnou metodou je dotazníková baterie, kterou tvoří tři dotazníky: NEO pětifaktorový osobnostní inventář, PSB Inventář prosociální osobnosti, Dotazník na měření míry altruismu. Cílem bakalářské práce je zjistit vzájemné vztahy mezi prosociálními tendencemi a vybranými osobnostními dimenzemi u studentů psychologie. Výzkumný vzorek tvořilo 86 studentek psychologie a 34 studentek nepomáhajících oborů. Získaná data byla porovnána na základě metody Mann Whitney U test a korelační analýza. Bylo zjištěno, že studenti s dobrovolnickou zkušeností vykazují vyšší míru faktorů "jinými orientovaná empatie" a altruismus, že se studentky psychologie a studenti nepomáhajících oborů liší v míře faktoru otevřenost vůči zkušenosti. Dále bylo potvrzeno, že české a americké studentky psychologie dosáhly ve faktorech "jinými orientovaná empatie" a "ochota pomáhat" srovnatelných hodnot. Stejný závěr přináší i porovnání českých studentek psychologie a ostatních pomáhajících oborů. Studentky psychologie dosahují nadprůměrných hodnot u faktoru přívětivost a otevřenost vůči zkušenosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Od pětifaktorového modelu k pětifaktorové teorii osobnosti
Hřebíčková, Martina
Příspěvek obsahuje výklad pětifaktorové teorie osobnosti, kterou na základě pětifaktorového modelu vytvořil McCrae a Costa (1996). Teoretický rámec pětifaktorové teorie osobnosti tvoří:1) biologicky dané bazální tendence zahrnující pět obecných rysů osobnosti; 2) kulturně podmíněné charakteristiky adaptace, ketré jsou výsledkem interakce individua s prostředím a jsou vlastně konkrétním projevem bazálních tendencí; 3) sebepojetí; 4)objektivní biografie; 5) vnější vlivy. Dalším prvkem systému jsou dynamické procesy, které určují interakce mezi jednotlivými prvky. Jako nejpodstatnější postulát z PTF vyplývá, že rysy jsou stejně jako temperament vrozené dispozice, které se vytvářejí na základě vnitřního zrání zcela nezávisle na vlivech prostředí.
|
host ::
RSS.