|
|
Filmová a audiovizuální tvorba na základní škole jako prostředek stmelování třídy a prevence sociálně patologických jevů ve třídě
Šuslík, Marcel ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
Práce je zaměřena na využití natáčení filmů na základní škole pro podporu pozitivního klimatu třídy a prevenci některých sociálně patologických jevů. Práce úzce navazuje na mou předchozí bakalářskou práci, jež je shrnuta v úvodu. Následně jsem na základě rešerše literatury pojednal o třídním klimatu, jeho jednotlivých složkách a možnostech učitele, jak jej pozitivně ovlivňovat. V oblasti prevence nežádoucích sociálně patologických jevů jsem se soustředil na ty, které bezprostředně souvisí se životem třídy. Následně jsem analyzoval metody práce použitelné pro natáčení a také metody vhodné pro výzkum přínosu ke klimatu třídy. Těžištěm práce bylo zúčastněné pozorování procesu tvorby třídního filmu určeného pro festival Antifetfest. Vznik filmu jsem sledoval od vzniku námětu po školní premiéru. Analýzu pozorování jsem spojil s analýzou sociometrického měření provedeného před natáčením a po něm a doplnil názory kolegů a žáků ve snaze zjistit, zda a za jakých okolností je tato metoda vhodná.
|
|
|
Manekýny v dobách socialismu
Pravda, Jiří ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá profesí manekýny v Československu. Zaměření práce je na šedesátá a sedmdesátá léta 20. století. Práce se soustředí na otázky, jakým způsobem se mohla stát žena v Československu manekýnou, jak byly manekýnky vnímány obyčejnými lidmi, jaké měly postavení v tehdejším pracovním světě a jaké výhody jim profese manekýny přinášela (např. výhody v podobě cestování, možnost účastnit se mezinárodních přehlídek, filmových natáčení a další). Práce se soustředí i na obraz manekýnek v dobových médiích, a to především v hraném filmu. Zároveň není opomenuta ani dobová móda se zaměřením například na umělé tkaniny anebo módu, která byla k vidění v kamenných obchodech a na ulicích. Nosnou konstrukci diplomové práce tvoří rozhovory s manekýnami socialistické éry, ale zastoupena je i módní návrhářka Zdeňka Bauerová.
|
|
|
Filmová a audiovizuální tvorba na základní škole jako prostředek stmelování třídy a prevence sociálně patologických jevů ve třídě
Šuslík, Marcel
Práce je zaměřena na využití natáčení filmů na základní škole pro podporu pozitivního klimatu třídy a prevenci některých sociálně patologických jevů. Práce úzce navazuje na mou předchozí bakalářskou práci, jež je shrnuta v úvodu. Následně jsem na základě rešerše literatury pojednal o třídním klimatu, jeho jednotlivých složkách a možnostech učitele, jak jej pozitivně ovlivňovat. V oblasti prevence nežádoucích sociálně patologických jevů jsem se soustředil na ty, které bezprostředně souvisí se životem třídy. Následně jsem analyzoval metody práce použitelné pro natáčení a také metody vhodné pro výzkum přínosu ke klimatu třídy. Těžištěm práce bylo zúčastněné pozorování procesu tvorby třídního filmu určeného pro festival Antifetfest. Vznik filmu jsem sledoval od vzniku námětu po školní premiéru. Analýzu pozorování jsem spojil s analýzou sociometrického měření provedeného před natáčením a po něm a doplnil názory kolegů a žáků ve snaze zjistit, zda a za jakých okolností je tato metoda vhodná.
|
|
|
Příroda: druhý domov Mariána Poláka
Lišková, Michaela ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí - z praktické a teoretické. Praktická část nesoucí název Příroda: Druhý domov Mariána Poláka je videoprofilem českého dokumentaristy Mariána Poláka, který se jako jeden z mála českých dokumentaristů dlouhodobě věnuje natáčení přírodovědných témat. Polák se už při studiích na FAMU zabýval natáčením přírody, kterou ve svých filmech zobrazuje až dodnes. Český dokumentarista za svůj dosavadní život natočil několik desítek dokumentárních filmů a pořadů o přírodě. V loňském roce dokončil svůj první celovečerní film o české přírodě Planeta Česko (2018), který byl nominován na cenu Český lev. První část bakalářské práce se tudíž snaží vylíčit Mariána Poláka především jako dokumentaristu. Současně také ukazuje proces, kterým musí každý den procházet při natáčení přírodovědného dokumentu. Teoretická část navazuje na praktický projekt a fakticky ho rozvíjí. Rozebírá dokumentární tvorbu, snaží se definovat dokumentární film a ve stručnosti se zabývá i dějinami dokumentaristiky a samotným vznikem dokumentární tvorby. V další části bakalářské práce je popsána typologie dokumentů. Charakterizován je zde především dokumentární film autorský, moderovaný, hraný a observační. Nejpodrobněji je rozpracováván dokument přírodovědný, přičemž práce se soustředí především na...
|
|
|
Filmová a audiovizuální tvorba na základní škole jako prostředek stmelování třídy a prevence sociálně patologických jevů ve třídě
Šuslík, Marcel
Práce je zaměřena na využití natáčení filmů na základní škole pro podporu pozitivního klimatu třídy a prevenci některých sociálně patologických jevů. Práce úzce navazuje na mou předchozí bakalářskou práci, jež je shrnuta v úvodu. Následně jsem na základě rešerše literatury pojednal o třídním klimatu, jeho jednotlivých složkách a možnostech učitele, jak jej pozitivně ovlivňovat. V oblasti prevence nežádoucích sociálně patologických jevů jsem se soustředil na ty, které bezprostředně souvisí se životem třídy. Následně jsem analyzoval metody práce použitelné pro natáčení a také metody vhodné pro výzkum přínosu ke klimatu třídy. Těžištěm práce bylo zúčastněné pozorování procesu tvorby třídního filmu určeného pro festival Antifetfest. Vznik filmu jsem sledoval od vzniku námětu po školní premiéru. Analýzu pozorování jsem spojil s analýzou sociometrického měření provedeného před natáčením a po něm a doplnil názory kolegů a žáků ve snaze zjistit, zda a za jakých okolností je tato metoda vhodná.
|
|
|
Čeští kaskadéři - od těžkých začátků až ke světové špičce
Kolářová, Denisa ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Cílem práce je rozšířit dosud povrchní poznatky o historii a vývoji povolání českých filmových kaskadérů, a to v období od šedesátých let 20. století až do porevolučního období s přesahy do současnosti. Prostřednictvím metody orální historie (v kombinaci s dostupnými prameny) se práce zaměří na profesní vývoj. Pozornost bude věnována vzniku profese jako takové, klíčovým filmům či kontaktům se zahraničními produkcemi. Mezi další dílčí témata spadá trénink kaskadérů, kaskadérské vybavení nebo pohled z pozice ženy na toto převážně mužské povolání.. Témata budou reflektována v předrevolučních a porevolučních letech. Následně budou zhodnoceny očima kaskadérů největší profesní rozdíly, které se v průběhu let udály. Klíčová slova: kaskadéři, koně, filmování, orální historie, nebezpečí
|
|
|
Filmová a audiovizuální tvorba na základní škole jako prostředek stmelování třídy a prevence sociálně patologických jevů ve třídě
Šuslík, Marcel ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
Práce je zaměřena na využití natáčení filmů na základní škole pro podporu pozitivního klimatu třídy a prevenci některých sociálně patologických jevů. Práce úzce navazuje na mou předchozí bakalářskou práci, jež je shrnuta v úvodu. Následně jsem na základě rešerše literatury pojednal o třídním klimatu, jeho jednotlivých složkách a možnostech učitele, jak jej pozitivně ovlivňovat. V oblasti prevence nežádoucích sociálně patologických jevů jsem se soustředil na ty, které bezprostředně souvisí se životem třídy. Následně jsem analyzoval metody práce použitelné pro natáčení a také metody vhodné pro výzkum přínosu ke klimatu třídy. Těžištěm práce bylo zúčastněné pozorování procesu tvorby třídního filmu určeného pro festival Antifetfest. Vznik filmu jsem sledoval od vzniku námětu po školní premiéru. Analýzu pozorování jsem spojil s analýzou sociometrického měření provedeného před natáčením a po něm a doplnil názory kolegů a žáků ve snaze zjistit, zda a za jakých okolností je tato metoda vhodná.
|
|
|
Manekýny v dobách socialismu
Pravda, Jiří ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá profesí manekýny v Československu. Zaměření práce je na šedesátá a sedmdesátá léta 20. století. Práce se soustředí na otázky, jakým způsobem se mohla stát žena v Československu manekýnou, jak byly manekýnky vnímány obyčejnými lidmi, jaké měly postavení v tehdejším pracovním světě a jaké výhody jim profese manekýny přinášela (např. výhody v podobě cestování, možnost účastnit se mezinárodních přehlídek, filmových natáčení a další). Práce se soustředí i na obraz manekýnek v dobových médiích, a to především v hraném filmu. Zároveň není opomenuta ani dobová móda se zaměřením například na umělé tkaniny anebo módu, která byla k vidění v kamenných obchodech a na ulicích. Nosnou konstrukci diplomové práce tvoří rozhovory s manekýnami socialistické éry, ale zastoupena je i módní návrhářka Zdeňka Bauerová.
|
host ::
RSS.