|
|
Výživa rostlin a hnojení draslíkem: metodika pro praxi
Kunzová, Eva
Metodika podává základní informace o situaci ve výživě rostlin a hnojení draslíkem v České republice od roku 1990. Je uvedeno využití analytického postupu používaného v AZZP (Mehlich 3) pro stanovení obsahu přijatelného draslíku, které lze použít pro určení potřeby hnojení draslíkem a následně využitelné i pro hodnocení limitů obsahu v půdě a jeho dalšího optimálního vybilancovaného přívodu. Ke stanovení potřeby hnojení se využívají i údaje o předpokládaném odběru draslíku plodinami. Je hodnocena potřeba draslíku na tvorbu očekávaného výnosu hlavního produktu a příslušného množství vedlejšího produktu i z pohledu stabilizace půdní úrodnosti. Dále je zohledněno množství přístupného draslíku v půdě, vlivu půdního druhu a také účinného draslíku z dříve aplikovaných statkových hnojiv živočišného i rostlinného původu (posklizňových zbytků jetelovin a ostatních plodin), a to v přímém a následném působení. V metodice je dále uveden přehled nejvíce používaných draselných hnojiv, včetně návodu na jejich efektivní použití.
Plný text:  PDF
|
|
|
Vliv minerálního hnojení na primární produkci travinného mokřadního porostu
SLÁMA, Miroslav
Bakalářská práce je součástí projektu GA ČR 526/09/1545, který zkoumá vztahy mezi uhlíkovým cyklem, půdou a mokřadními rostlinami v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí. V rámci tohoto projektu bylo hodnoceno území na lokalitě Hamerských luk v nivě řeky Nežárky z hlediska celkové produkce nadzemní biomasy. Vliv hnojení je na těchto lokalitách zkoumán od začátku vegetační sezóny 2006. Nejvyšší biomasy výnosu (tj. veškerá živá i odumřelá biomasa bez opadu) z prvního odběru (10.6.2009) dosáhly plochy s vysokou intenzitou hnojení (v průměru 494,89 g.m-2). Nejvyšší živé biomasy výnosu také dosáhly plochy s vysokou intenzitou hnojení (443,88 g.m-2). Nejvyšší biomasa strniště z prvního odběru byla zaznamenána na plochách nehnojených (v průměru 107,14 g.m-2). Stejně tak nejvyšší biomasa opadu (v průměru 56,05 g.m-2) byla zjištěna na plochách nehnojených. Zjištěné rozdíly mezi variantami hnojení však nebyly statisticky průkazné. Roční produkce nadzemní biomasy byla 823,99 g.m-2 u varianty intenzívně hnojené, 642,64 g.m-2 u varianty mírně hnojené a 698,14 g.m-2 u varianty nehnojené.
|
|
|
Porovnání reprodukce koz na ekologické a konvenční farmě
PRAVDOVÁ, Lenka
ABSTRAKT Cílem této diplomové práce bylo porovnání a zhodnocení reprodukce koz na ekologické a konvenční farmě. Reprodukční ukazatele sledovaných stád byly posuzovány v roce 2009 a 2010 na Ekologické farmě Hana Langová a Farmě Bára Schneedorferová. Na ekologické farmě bylo sledováno stádo 20 koz, kříženek kozy bílé a hnědé krátkosrsté, búrské a anglonubijské kozy, připouštěné bílým krátkosrstým a búrským kozlem. Na konvenčně hospodařící farmě bylo sledováno v roce 2009 stádo 24 koz plemene hnědá krátkosrstá koza a dvě kříženky plemen hnědá a bílá krátkosrstá koza. V roce 2010 bylo sledováno již pouze 18 koz. Připouštěny byly v obou letech dvěma hnědými krátkosrstými kozli. Zjištěné hodnoty byly srovnávány s výsledky z kontroly užitkovosti koz za příslušné roky a mezi sebou. V obou letech byla zjištěna vyšší plodnost na ekologicky hospodařící farmě. Na konvenčně hospodařící farmě byla v roce 2009 zjištěna velmi nízká plodnost (116 %). Naopak oplodnění bylo v obou letech vyšší na konvenčně hospodařící farmě. Výrazný rozdíl byl zaznamenán i v podílu narozených kozlíků, jež byl v obou letech vyšší na konvenčně hospodařící farmě, kde jsou vyjma jedné kozy všechna chovaná zvířata bezrohá. Reprodukční vlastnosti jsou do značné míry ovlivňovány faktory vnějšího prostředí a jen z malé části jsou podmiňovány geneticky. Celá škála možných vlivů nebyla v rámci sledování zaznamenána, byly však zaznamenány hlavní vlivy. Ze sledovaných reprodukčních ukazatelů byl výrazný rozdíl, který mohl být významně ovlivněn technikou chovu, zjištěn pouze u plodnosti.
|
|
|
Vliv dostupnosti minerálních živin a zaplavení na růst ostřice štíhlé v nádobovém pokuse.
SYCHROVÁ, Jana
Diplomová práce je součástí projektu GAČR 526/09/1545 Význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí, který se zaměřuje na účinky eutrofizace na vybraných mokrých loukách s minerální nebo organickou půdou v Třeboňské biosférické rezervaci. Výsledky tohoto projektu poslouží jako podklad pro rozvíjení vhodného managementu ekosystémů mokrých luk, zvláště pro místa vedená jako přírodní rezervace. Jako modelová rostlina pro nádobový pokus byla vybrána ostřice štíhlá (Carex acuta), běžná dominanta Mokrých luk a současně druh, který byl již předmětem řady studií. Cílem této práce bylo zjistit, jak C. acuta reaguje v kontrolovaných podmínkách na různou hladinu hnojení a míru zaplavení. Na růst generativních odnoží C. acuta mělo statisticky průkazný vliv hnojení. U vegetativních odnoží C. acuta byl zjištěn průkazný vliv obsahu organické hmoty v půdě a hnojení. Vegetativní odnože dosáhly většího vzrůstu než generativní odnože. Pomocí nádobového pokusu se zjistilo, že hnojení nemá na růst odnoží C. acuta příliš velký vliv. To může vysvětlit terénní pozorování, že tento mokřadní druh je na eutrofizovaných stanovištích postupně nahrazován konkurenčně silnějšími druhy, hlavně chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea).
|
|
| |
|
|
REPRODUKCE PARMY OBECNÉ (Barbus barbus L.) V KONTROLOVANÝCH PODMÍNKÁCH.
VAVREČKA, Antonín
Parma obecná (Barbus barbus (Linnaeus, 1758)) je autochtonní druh s proporcionálním výtěrem, vyskytující se na celém území České republiky. V posledních třech desítkách let došlo k výraznému úbytku tohoto zástupce naší ichtyofauny. Stabilní produkce násadového materiálu je možné dosáhnout vytvořením chovu parmy obecné v kontrolovaných podmínkách. Účelem práce bylo zjistit základní parametry reprodukce parmy obecné v kontrolovaných podmínkách na rybochovném objektu VÚRH JU Vodňany. Byla zjišťována oplozenost, líhnivost a následně kvalita potomstva osmotickými šoky. Tyto zjištěné hodnoty u domestikovaných parem byly porovnávány se stejnými hodnotami u hormonálně řízené ovulace generačních parem a s hodnotami u parem vytřených přímo na místě odlovu. Nejlepší výsledky oplozenosti, líhnovosti a odolnosti larev byly získány u parem vytřených hned po odlovu na řece Doubravě (Čáslavsko). Následuje skupina ryb ošetřená hormonálními přípravky na rybí líhni MO MRS v Třebíči. Domestikované parmy se sice vytírají od ledna do června v pravidelných intervalech, ale jejich parametry reprodukce jsou prokazatelně nejhorší.
|
|
|
Přímý vliv eutrofizace na mikrobiální procesy v mokřadních půdách s důrazem na cyklus dusíku
MACH, Jiří
Zvýšený přísun živin mokřadních ekosystémů často vede k jejich eutrofizaci. Tato práce sledovala přímý vliv hnojení na mikrobiální procesy a přeměny dusíku ve třech odlišných půdách. Laboratorní experiment spočíval v jednorázovém přídavku živin (hnojivo NPK), přičemž byly po dobu 21 dnů sledovány změny v C, N, P mikrobiálních biomasách, změny v přeměnách dusíku (nitrifikace, mineralizace N, asimilace N, denitrifikace) a změny v mineralizaci C (půdní respiraci).
|
|
|
Vliv hnojení dusíkem na obsah volných aminokyselin v rostlině
Neuberg, M. ; Pavlík, Milan ; Balík, J. ; Kaliszová, R. ; Pavlíková, D.
Účinky rozdílných systémů hnojení, především CULTAN (dlouhodobý řízený příjem výživy amonným dusíkem) na obsah hladiny vybraných aminokyselin (alanin, glycin, serin, asparagin a glutamin) byly zkoumány v této studii. Jako rostlinný model byla použita kukuřice (Zea mays L.; hybrid Rivaldo) a hladiny obsahů aminokyselin byly měřeny GC-MS. Byly nalezeny významné rozdíly v obsahu některých aminokyselin. Koncentrace alaninu a glutaminu byla vyšší v hnojené variantě s DAMem 390 ve srovnání s ošetřenou variantou dusičnanem amonným.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.