|
|
Distribuce léčiv v čistírnách odpadních vod
Šilhánková, Lenka ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem – distribucí léčiv v odpadních vodách, u nichž byla prokázána toxicita na necílové organismy. Konkrétně řeší výskyt farmak ze skupiny beta-blokátorů, která se hojně podávají při léčbě hypertenze a dalších kardiovaskulárních onemocněních. Jako zástupci byly vybrány acebutolol, atenolol a bisoprolol, jejichž schopnost eliminace byla pozorována u tří čistíren odpadních vod (ČOV) s různou technologií čištění a rozdílným počet ekvivalentních obyvatel. Pro dané analyty byla optimalizována metoda UHPLC s UV/VIS detekcí s využitím diodového pole (DAD). Rovněž byla část práce věnována optimalizaci izolace a zakoncentrování vzorku. Popsaná metoda nebyla ovšem vhodná pro analýzu reálných vzorků odpadní vody, protože ve většině případů nebyl překročen limit kvantifikace, nebo dokonce limit detekce. Proto by bylo dobré analyzovat daná léčiva metodou s vyšší citlivostí, např. pomocí hmotnostního detektoru. Získaná data nenesou vypovídající informace o účinnosti ČOV. Pouze v jediném případě bylo na odtoku detekováno konkrétní množství acebutololu. Na základě dosud provedené analýzy nelze jednoznačně konstatovat, zda kvalita vypouštěné vody z pohledu výskytu léčiv je optimální.
|
|
|
Analýza reziduí léčiv ve vodách z menších čistíren odpadních vod
Pešková, Karolína ; Repková, Martina (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu reziduí léčiv v odpadních vodách z čistíren odpadních vod sloužících pro menší zdroje znečištění (do 2000 ekvivalentních obyvatel). Léčiva dostávající se do životního prostředí jsou velmi diskutovaným tématem, zejména kvůli vzniku antibiotické rezistence, negativním vlivům na necílové organismy, rostlinstvo apod. Práce se v teoretické části věnuje menším čistírnám odpadních vod či kořenovým čistírnám, které dosahují vynikajících výsledků v oblasti odstraňování organického znečištění. Věnuje se jejich detailnějšímu popisu, fungování či rozdělení. Pozornost je věnována léčivům obecně, mechanismům jejich odstranění a metodám jejich stanovení v odpadních vodách. Pro analýzu bylo vybráno celkem 24 léčiv ze skupiny betablokátorů, makrolidových antibiotik, nesteroidních protizánětlivých léčiv, antiepileptik, antidepresiv a sulfonamidů. V experimentální části diplomové práce byly provedeny odběry vzorků odpadní vody z domovních čistíren odpadních vod (typ AT 6, AT 12 Plus, AT 30 a AT 150) a z dražovické kořenové čistírny. Vzorky byly zpracovány nejprve pomocí optimalizované extrakční metody (extrakce tuhou fází) a následně analyzovány pomocí optimalizované metody UPLC-ESI-MS. Ve všech analyzovaných odpadních vodách byla potvrzena přítomnost reziduí léčiv. Nejvyšší koncentrace byly detekovány u nesteroidních protizánětlivých léčiv – ibuprofenu a diklofenaku.
|
|
|
Možnosti eliminace sulfonamidů z vodního ekosystému
Suková, Petra ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na stanovení sulfonamidových antibiotik, zejména na možnosti eliminace těchto léčiv z vodního ekosystému. Kontaminace životního prostředí léčivy a jejich rezidui představuje v současnosti velký problém. Významnými bodovými zdroji kontaminace jsou čistírny odpadních vod (ČOV), protože tyto látky nejsou současnými technologickými postupy z odpadních vod účinně odstraňovány. Z tohoto důvodu dochází k vývoji a testování nových technologických postupů, které by mohly účinně odstraňovat tyto kontaminanty ze životního prostředí (ŽP). Jednou z možností je využití enzymatického aparátu dřevokazných hub, především hub bílé hniloby. Ze skupiny sulfonamidových antibiotik bylo vybráno šest zástupců, pro jejichž izolaci z akvatické matrice byla použita extrakce tuhou fází; jako finální metoda pro identifikaci a kvantifikaci byla aplikována vysokoúčinná kapalinová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Bylo provedeno týdenní sledování koncentrační úrovně vybraných sulfonamidových antibiotik na přítoku a na odtoku ČOV Brno Modřice. Kromě toho byla ověřena účinnost eliminace vybraných antibiotik z vodního ekosystému pomocí dřevokazných hub Trametes versicolor kultivovaných na vhodném nosiči.
|
|
|
Stanovení polárních pesticidů v odpadních a povrchových vodách
Borůvková, Tereza ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením polárních pesticidů v povrchových a odpadních vodách. V rámci práce byly sledovány analyty Mecoprop-P, MCPA, Dichlorprop-P, 2,4-D a MCPB v různě zatížených povrchových vodách a ve vodách odpadních. Vybrané herbicidy patří do skupiny určené pro posouzení environmentální kvality. Navíc u analytů 2,4-D a MCPA roční spotřeba v ČR převyšuje 30 tun. Ke sledování byly zvoleny tři řeky v okolí města Jaroměř (Labe, Úpa, Metuje), jedna řeka v okolí města Brna (Svratka) a dvě čistírny odpadních vod (ČOV Jaroměř, ČOV Brno – Modřice). Výběr toků pro sledování proběhl na základě pravděpodobnosti výskytu konkrétních herbicidů a průtoku zemědělsky obdělávanými oblastmi. Sledované látky byly z odebraných vzorků izolovány a zakoncentrovány technikou SPE. K vlastnímu stanovení byla použita metoda plynové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (GC/MS/MS). Před vlastní analýzou bylo nutné analyty derivatizovat. Vybrané herbicidy byly detekovány ve všech odebraných vzorcích.
|
|
|
Stanovení vybraných pesticidů pomocí plynové chromatografie
Matušková, Monika ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá stanovením vybraných pesticidů ve vzorcích vody pomocí plynové chromatografie. Stanovované pesticidy jsou ze skupiny organofosfátů (chlorpyrifos, diazinon, parathion, dimethoate, phosmet) a karbamátů (carbofuran, aldicarb, methiocarb, pirimicarb a propamocarb). V teoretické části je uvedeno rozdělení pesticidů a jsou zde popsány jejich vlastnosti, osud v životním prostředí a nežádoucí účinky. Dále jsou zde charakterizovány možnosti analytického stanovení, zaměřené na plynovou chromatografii. Experimentální část se zabývá zpracováním vzorků a jejich následnou analýzou. Jako extrakční technika byla zvolena extrakce tuhou fází. Byly optimalizovány dva druhy kolonek (Oasis HLB a Supelclean ENVI-18) v kombinaci s různými elučními činidly. Nejvhodnější kombinace byla poté použita pro zpracování reálných vzorků odpadní vody, které byly odebírány na ČOV v Brně Modřicích. Při vlastním stanovení analytů plynovou chromatografií byly použity dva typy detektorů: hmotnostní spektrometr a detektor elektronového záchytu.
|
|
|
Problematika výskytu penicilinových antibiotik ve vodách
Landová, Pavlína ; Oborná, Jana (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice výskytu a stanovení penicilinových antibiotik v odpadních vodách. Vybraným zástupcem této skupiny antibiotik byl penicilin V, protože je nejčastěji předepisován. Jako metoda izolace sledovaného analytu z odpadní vody byla zvolena extrakce tuhou fází (SPE). Optimální podmínky byly nalezeny pro SPE kolonky Bakerbond C18. Analýza léčiva proběhla na ultra-vysokoúčinné kapalinové chromatografii (UHPLC) s UV-VIS detekcí s diodovým polem (UV-VIS/DAD). Za optimalizovaných podmínek byla provedena analýza odpadní vody z přítoku a odtoku ČOV Brno Modřice.
|
|
|
Využití kapilární zónové elektroforézy pro stanovení vybraných analgetik ve vodách
Čapka, Lukáš ; Opatřilová, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V posledních letech se z hlediska environmentální analýzy stala na celém světě velmi po-pulární otázka průniku reziduí léčiv do složek životního prostředí. Tyto kontaminanty patří mezi biologicky aktivní látky, odlišující se svými fyzikálně-chemickými a biologickými vlastnostmi, vykazující vysoký sklon k bioakumulaci. Do životního prostředí pronikají zejména se stále zvyšující se spotřebou, případně také nesprávnými postupy při jejich likvidaci. Mezi nejčastěji využívaná farmaka patří léky proti bolesti – analgetika a z této skupiny tzv. nesteroidní protizánětlivé látky. Důvodem jejich často nadměrného užívání je jejich snadná dostupnost. Z této velmi obsáhlé skupiny látek byla pro monitoring vybrána léčiva diklofenak, ibuprofen, ketoprofen, kyselina salicylová, naproxen a paracetamol, jelikož jsou jako účinné látky obsažené v nejvíce používaných preparátech. Sledovanou matricí byla odpadní voda ze dvou čistíren odpadních vod (ČOV), odebíraná na přítoku a odtoku, aby mohly být porovnány nejenom rozdílné koncentrace cílových analytů, ale zejména zjištěna účinnost jejich odstranění, a to v závislosti na použitých technologiích čištění. Pro extrakci sledovaných kontaminantů byla využita extrakce pevnou fází (SPE) a jako analytická koncovka kapilární zónová elektroforéza (CZE) s detekcí diodovým polem (DAD). V rámci experimentu byla identifikována a následně kvantifikována všechna sledovaná analgetika, a to jak na přítoku, tak i odtoku ČOV; bylo potvrzeno, že se tyto polutanty dostávají do povrchových vod i do dalších složek životního prostředí.
|
|
|
Využití kapalinové chromatografie pro stanovení reziduí léčiv
Dvořáková, Petra ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Sokol, Jozef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá problematikou výskytu reziduí léčiv v životním prostředí. Studie se zaměřuje na vypracování optimální metody pro stanovení vybraných léčiv ze vzorků odebraných z vodního ekosystému a kalů z čistíren odpadních vod. Ze skupiny léčiv byla vybrána antibiotika, která patří mezi nejčastěji užívaná léčiva. Antibiotika přítomná ve složkách životního prostředí mají jako ostatní léčiva toxický vliv na organismy v něm žijící. V případě antibiotik však dochází navíc ke vzniku rezistence. Pro studii byla konkrétně zvolena sulfonamidová antibiotika, která se používají jak v humánní tak i ve veterinární medicíně. Byly vypracovány celkem tři optimalizované postupy pro stanovení vybraných analytů ve vzorcích povrchové vody, sedimentu a kalu. V rámci optimalizace byly zkoušeny čtyři typy extrakce, a to extrakce na tuhou fázi, extrakce pomocí zvýšeného tlaku, mikrovlnná extrakce a ultrazvuková extrakce. Pro finální analýzu byla použita kapalinová chromatografie s dvěma detektory - detektorem diodového pole a hmotnostním spektrometrem. Optimalizované metody byly aplikovány na reálné vzorky. Povrchová voda a sediment byly odebírány na dvou řekách (Svratka a Svitava), a to celkem na 31 odběrových místech. Kal byl odebírán na čistírně odpadních vod (ČOV) Brno-Modřice po dobu osmi dnů. Pro vypracování ucelené studie byla přítomnost analytů sledována rovněž ve vzorcích rybí svaloviny. Vzorky ryb pocházely z řeky Svratky (před a za ČOV). Výskyt sulfonamidových antibiotik byl potvrzen ve vzorcích povrchové vody z řeky Svratky (ug.l-1), v sedimentu z obou sledovaných řek (ug.kg-1) a v kalu z ČOV (ug.kg-1). Ve vzorcích povrchové vody z řeky Svitavy a ve vzorcích ryb nebyla léčiva detekována, případně se jejich koncentrace nacházela pod limitem detekce.
|
|
|
Stanovení betablokátorů v odpadních vodách
Csabová, Dominika ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou léčiv v životním prostředí. Stanovovaná skupina léčiv, -blokátory jsou značně rozšířená a klinicky důležitá léčiva používaná k léčbě kardiovaskulárních onemocnění, jakými jsou hypertenze, arytmie a anginy pectoris. Tato skupina léčiv byla zvolena z důvodu již prokázané toxicity těchto látek na vodní organismy. Sledovanou matricí byla odpadní voda z ČOV Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Tato práce je kromě toho zaměřena na optimalizaci analytické metody pro identifikaci a kvantifikaci cílových analytů této skupiny léčiv. Pro izolaci analytů ze vzorků odpadní vody byla použita metoda extrakce tuhou fází (SPE), pro finální analýzu metoda ultra-vysokoúčinné kapalinové chromatografie (UHPLC) s UV-VIS detekcí pomocí diodového pole (DAD). Cílovými analyty byly methoprolol a propranolol.
|
|
|
Studium průniku PBDE a perfluorovaných sloučenin do vodních ekosystémů
Vondráčková, Ilona ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Hroch, Martin (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V předložené dizertační práci byla řešena problematika výskytu polybromovaných difenyletherů (PBDE) a vybraných perfluorovaných sloučenin v životním prostředí. Studie byla zaměřena na zjištění a následné ověření optimální metody pro stanovení PBDE a perfluorovaných sloučenin ve vzorcích odebraných z vodního ekosystému. Polybromované difenylethery patří mezi perzistentní sloučeniny, které byly klasifikovány jako jedny ze závažných znečišťujících látek. Ve složkách životního prostředí jsou prokazovány především v posledních deseti letech. Pro naše studie byly zvoleny jako vhodné matrice povrchové vody a sedimenty, které byly odebírány v různých lokalitách na povodí řeky Svratky. Jejich analýza měla prokázat, zda se v těchto specifických matricích kumulují, setrvávají zde delší dobu a představují tak sekundární kontaminanty vodních ekosystémů. Byly posuzovány tyto kongenery polybromovaných difenyletherů: BDE-28, 47, 66, 85, 99, 100, 153, 154 a 183. Pro jejich izolaci z matrice byly použity různé extrakční techniky, a to ultrazvuková extrakce, mikrovlnná extrakce a tlaková extrakce rozpouštědlem. Jejich finální stanovení bylo prováděno metodou plynové chromatografie s detektorem elektronového záchytu (GC/ECD). V našich prováděných studiích byly rovněž porovnávány základní chemické, fyzikální a environmentální vlastnosti difenyletherů ve složkách životního prostředí. Pozornost byla zaměřena také na perfluoroktanové sloučeniny (PFOA), (PFOS) a (PFOSA). Byly popsány fyzikálně-chemické vlastnosti těchto organických znečišťujících látek a zhodnoceny jejich toxikologické a environmentální aspekty. Byla posouzena vhodnost použitých extrakčních technik (ultrazvuková extrakce, tlaková extrakce rozpouštědlem, extrakce tuhou fází) pro izolaci PFCs ze vzorků sedimentů. Identifikace a následná kvantifikace vybraného analytu z této skupiny byla prováděna metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS). Optimalizované metody byly potom aplikovány na reálné vzorky. Povrchová voda a sediment byly odebírány v povodí řeky Svratky, a to celkem na 19 odběrových místech. Výskyt PBDE byl potvrzen ve vzorcích sedimentů z řeky Svratky (g.kg-1), ve vzorcích povrchové vody však nebyly PBDE vůbec detekovány, případně se jejich koncentrace nacházely pod limitem detekce; perfluorované sloučeniny nebyly ve vzorcích sedimentů a vody detekovány vůbec.
|
host ::
RSS.