|
|
Ekologické souvislosti pohlavního rozmnožování
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním z nejzajímavějších biologických fenoménů. Dodnes se žádné teorii nepodařilo kompletně vysvětlit jeho široké rozšíření napříč eukaryotickými klady navzdory jeho výrazným nevýhodám (například dvojnásobné ceně sexu). Můžeme rozlišit tři okruhy přístupů k řešení tohoto problému - teorie molekulárně-biologické, genetické a ekologické. Poslední jmenované jsou dnes nejrozvinutější a předpokládá se, že právě mezi nimi leží odpověď na záhadu sexu. Většina teorií se navzájem nevylučuje a je možné je spojit, nebo mohou působit zároveň. Prostředí abioticky stálá a bez biotických interakcí (tj. homogenní) by podle teorií měla upřednostňovat druhy s nepohlavním způsobem množení, prostředí abioticky proměnlivá a s velkým množstvím biotických interakcí (tj. heterogenní) naopak druhy pohlavní. Podporou těchto domněnek je mimo jiné i fenomén přerušovaných rovnováh a řada jeho vysvětlení, například hypotéza plus ça change P. R. Sheldona, nebo teorie zamrzlé plasticity J. Flegra. V současnosti existuje velké množství empirických dat, která jsou s uvedenou tezí v souladu. Prostředí výrazně homogenní (zejména různá extrémní prostředí) zřejmě opravdu upřednostňují nepohlavní organismy - ať už primárně nepohlavní prokaryota, nebo sekundárně nepohlavní eukaryota. Naopak ve většině biotopů...
|
|
|
Evolution of the Heme Biosynthetic Pathway in Eukaryotic Phototrophs
CIHLÁŘ, Jaromír
This thesis is devoted to the evolution of the heme biosynthetic pathway in eukaryotic phototrophs with particular emphasis on algae possessing secondary and tertiary red and green derived plastids. Based on molecular biology and bioinformatics approaches it explores the diversity and similarities in heme biosynthesis among different algae. The core study of this thesis describes the heme biosynthesis in Bigelowiella natans and Guillardia theta, algae containing a remnant endosymbiont nucleus within their plastids, in dinoflagellates containing tertiary endosymbionts derived from diatoms called dinotoms, and in Lepidodinium chlorophorum, a dinoflagellate containing a secondary green plastid. The thesis further focusses on new insights in the heme biosynthetic pathway and general origin of the genes in chromerids the group of free-living algae closely related to apicomplexan parasites.
|
|
|
Ekologické souvislosti pohlavního rozmnožování
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním z nejzajímavějších biologických fenoménů. Dodnes se žádné teorii nepodařilo kompletně vysvětlit jeho široké rozšíření napříč eukaryotickými klady navzdory jeho výrazným nevýhodám (například dvojnásobné ceně sexu). Můžeme rozlišit tři okruhy přístupů k řešení tohoto problému - teorie molekulárně-biologické, genetické a ekologické. Poslední jmenované jsou dnes nejrozvinutější a předpokládá se, že právě mezi nimi leží odpověď na záhadu sexu. Většina teorií se navzájem nevylučuje a je možné je spojit, nebo mohou působit zároveň. Prostředí abioticky stálá a bez biotických interakcí (tj. homogenní) by podle teorií měla upřednostňovat druhy s nepohlavním způsobem množení, prostředí abioticky proměnlivá a s velkým množstvím biotických interakcí (tj. heterogenní) naopak druhy pohlavní. Podporou těchto domněnek je mimo jiné i fenomén přerušovaných rovnováh a řada jeho vysvětlení, například hypotéza plus ça change P. R. Sheldona, nebo teorie zamrzlé plasticity J. Flegra. V současnosti existuje velké množství empirických dat, která jsou s uvedenou tezí v souladu. Prostředí výrazně homogenní (zejména různá extrémní prostředí) zřejmě opravdu upřednostňují nepohlavní organismy - ať už primárně nepohlavní prokaryota, nebo sekundárně nepohlavní eukaryota. Naopak ve většině biotopů...
|
|
|
Laterální genový přenos a jeho využití ve fylogenetice eukaryot
Novák, Lukáš ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Čepička, Ivan (oponent)
K laterálnímu genovému přenosu dochází u eukaryot relativně vzácně. Proto může být přítomnost konkrétního laterálně přeneseného genu u více linií eukaryot považována za jejich společnou synapomorfii, která je definuje jako monofyletickou skupinu. Na rozdíl od běžných fylogenetických postupů dokáže tento přístup potenciálně odhalit i směr evoluce a pozici kořene evolučního stromu. V první části této práce diskutuji různé aspekty využití laterálního genového přenosu ve fylogenetice eukaryot včetně výhod a nevýhod oproti běžným postupům. Ve druhé části pak představuji jednotlivé studie, které v minulosti tuto metodu využily. Klíčová slova: Laterální genový přenos, vzácné genomové změny, artefakt přitahování dlouhých větví, endosymbióza, fylogenetika, eukaryota, protista.
|
|
|
Evolution of the tetrapyrrole synthesis in eukaryotes
KOŘENÝ, Luděk
This thesis focuses on the nature of heme metabolism in various eukaryotes. One of the aims was the elucidation of the origin of the unique heme biosynthesis pathway in apicomplexan parasites through a comparative study of their photosynthetic relative Chromera velia combining molecular biology, biochemistry and bioinformatics approach. Using similar strategy, I have also investigated the origin and spatial organization of tetrapyrrole biosynthesis in Euglena gracilis. Based on the phylogenetic data I described the complex evolution of heme metabolism in kinetoplastid flagellates including pathogenic trypanosomes. I revealed that one of them (Phytomonas) does not require heme for viability by the combination of various biochemical and molecular biology experiments and bioinformatic analyses.
|
host ::
RSS.