|
|
Vybrané kognitivní předpoklady a metakognice ve vztahu k obtížím v aritmetických dovednostech u žáků mladšího školního věku
Stieranková, Marína ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Skalová Pražáková, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá oblastí obtíží v aritmetických dovednostech ve vztahu k metakognici a vybraným kognitivním předpokladům u žáků mladšího školního věku. Teoretická část této práce poskytuje vhled do problematiky metakognice, matematických dovedností, kognitivních předpokladů pro jejich rozvoj, metakognice v souvislosti s matematikou, a také se věnuje nástrojům pro měření těchto oblastí. V empirické části popisuje výzkum, jehož cílem bylo porovnat metakognitivní znalosti (vztahujících se k self, úlohám a strategiím) a vybrané kognitivní předpoklady (symbolické a nesymbolické vnímání množství (numerozita), prostorové schopnosti, inhibice) u skupiny žáků s oslabenou úrovní aritmetických dovedností (N=24) a skupiny žáků s úrovní aritmetických dovedností v normě (N=31). Výsledky výzkumu prokázaly mezi výzkumnými skupinami rozdíl v metakognitivních znalostech vztahujících se k self a metakognitivních znalostech vztahujících se ke strategiím posilujícím kompetence. V ostatních sledovaných oblastech (metakognitivní znalosti vztahující se k úlohám, k vyhýbacím strategiím a vybrané kognitivní předpoklady) nebyl statisticky významný rozdíl mezi sledovanými skupinami žáků prokázán. KLÍČOVÁ SLOVA aritmetické dovednosti, metakognitivní znalosti, mladší školní věk, kognitivní předpoklady, výukové obtíže
|
|
|
Well-being žáků 1. stupně ZŠ ve vztahu k přístupu učitele a školním výsledkům
Janotová, Eliška ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Práce představuje téma well-beingu neboli duševního zdraví ve spojitosti se školním vzděláváním na prvním stupni základní školy. Well-being se stává čím dál více aktuálním, ukazuje se, že well-being ve škole může ovlivňovat postoj žáků k učení a ke škole i jejich školní výsledky. V teoretické části je objasněn pojem well-being z několika různých pohledů, jsou uvedeny definice sloužící k různým účelům a soustředících se na odlišné aspekty well-beingu. Jsou představeny výzkumy zkoumající well-being zejména na základní škole, programy podporující well-being dětí a spojitost well-beingu s pocity žáků, se školními výsledky a s přístupem učitele. Dále je představena role well-beingu ve vzdělávání dětí a její zohlednění v kurikulu různých zemí a je zmapována situace zohlednění well-beingu žáků v praxi 1. stupně ZŠ. Praktická část představuje výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem bylo porovnat míru well-beingu žáků ve třech třídách pátého ročníku na 1. stupni základní školy s odlišným přístupem učitele k výuce i vedení třídy. Zároveň byl zkoumán vztah well-beingu a školních výsledků žáků. KLÍČOVÁ SLOVA well-being, well-being na 1. stupni ZŠ, duševní zdraví, přístup učitele, mladší školní věk, školní výsledky
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů na 1. stupni ZŠ z hlediska heterogenity žáků
Ambrožová, Markéta ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Diplomová práce volně navazuje na již publikovanou studii týkající se syndromem vyhoření a stresory práce učitelů základních škol (Ptáček et al. 2019). Především se zaměřuje na problematiku vlivu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v souvislosti se vznikem syndromu vyhoření u učitelů na 1. stupni ZŠ. Teoretická část se zabývá obecně syndromem vyhoření u pedagogů, stanovuje jeho faktory, projevy a fáze, seznamuje s různými metodami a škálami jeho měření. Definuje specifické vzdělávací potřeby u dětí, nastiňuje možnosti práce s nimi, a zdůrazňuje náročnost učitelské profese. Část praktická zkoumá vliv heterogenity žáků (věk, pohlaví, SVP) na přítomnost projevů syndromu vyhoření u učitelů, zkoumá vyšší míru náchylnosti k syndromu vyhoření z hlediska genderu a věku. Výzkum mimo jiné prokázal úzký vztah mezi počtem žáků ve třídě s SVP a projevy syndromu vyhoření učitelů, zatímco neprokázal úzkou souvislost mezi počtem žáků ve třídě.
|
host ::
RSS.