|
|
Vztah vybraných dendrometrických parametrů dřevin k jejich poškozování bobrem evropským na polesí Tvrdonice
Ejemová, Tereza
Bakalářská práce se zabývá potravní ekologií bobra evropského (Castor fiber) na území polesí Tvrdonice. Zkoumá množství a kvalitu využitelné biomasy v mimovegetačním období, kdy se bobr živí kůrou a lýkem dřevin. Hlavní zkoumané dřeviny této práce jsou: topol (Populus sp.), vrba (Salix sp.), dub (Quercus sp.) a bez (Sambucus sp.). Základ metodiky tvoří sběr dostatečného množství vzorků dřevin a následné laboratorní měření objemu, hmotnosti a obsahu dusíkatých látek ve využitelné biomase. Výsledkem je srovnání množství biomasy v jednotlivých dřevinách a stanovení jejich výživové kvality.
|
|
|
Hodnocení obsahu organických živin a epifytní mikroflóry u vybraných druhů trav
Sankot, Jiří
Práce se zabývá hodnocením obsahu živin a epifytní mikroflóry u vybraných druhů trav, a to jílku vytrvalého (Lolium perenne L.), bojínku lučního (Phleum pratensis L.), kostřavy rákosovité (Festuca arundinaceae Schreb.) a festulolia (Lolium multiflorum Lam. x Festuca arundinacea Schreb.) v letech 2017 a 2018 na stanovišti Vatín. Úkolem bylo zjistit vliv dávek hnojení digestátem, roku sklizně a pěstovaného druhu na obsah organických živin a epifytní mikroflóry. Z organických živin byl hodnocen obsah dusíkatých látek, tuků, vlákniny, ADF a NDF. Statisticky významný (P<0,05) pro vliv na obsah dusíkatých látek byl rok. Statistická významnost (P<0,05) pro obsah tuku byla prokázána pouze u druhu.Na podíl vlákniny, ADF a NDF v pícninách měly statisticky významný vliv (P<0,05) rok sklizně, druh pícniny i varianta hnojení. Druhou hodnocenou oblastí v píci byla epifytní mikroflóra. Statisticky významná na CPM (P<0,05) byla pouze varianta hnojení. Pro výskyt BMK byl statisticky významný (P<0,05) rok sklizně a varianta hnojení. Výskyt Enterobakterie čeledi Enterobacteriaceae, celkový počet mikromycet a kvasinek nebyl statisticky průkazný z žádného sledovaného hlediska. U plísní byla statisticky průkazná (P<0,05) varianta hnojení. Neprojevil se jednoznačný vliv varianty hnojení digestátem na množství živin a mikroorganismů.
|
|
|
Hodnocení obsahu organických živin a mykotoxinů v píci kostřavy rákosovité a jílku vytrvalého
Částková, Monika
Tato diplomová práce se zabývala zhodnocením obsahu mykotoxinů a organických živin v píci kostřavy rákosovité, jílku vytrvalého a festulolia v letech 2015 až 2018. Cílem bylo zjistit, zda může ovlivnit druh, rok nebo hnojení obsah mykotoxinů a organických živin. Detekovanými mykotoxiny byl DON a ZEN, kdy byly hodnoceny metodou ELISA. Na obsah deoxynivalenolu měl průkazný vliv rok (P˂0,05). Nejméně mykotoxinu DON bylo detekováno v roce 2016, kdy v některých vzorcích nebyl detekován vůbec, a naopak v roce 2017 se vyskytoval ve všech vzorcích. Výsledky u stanovení ZEN byly obdobné jako u stanovení DON, kdy vyšly obdobné hodnoty u stejných druhů, pouze u ZEN v nižších koncentracích než u DON. Rozdílem bylo, že ZEN byl detekován ve všech vzorcích a nebyla potvrzena žádná průkaznost vlivu druhu, roku nebo hnojení. U organických živin byla stanovena sušina, dusíkaté látky, vláknina, NDF a ADF. Na obsah vlákniny měl průkazný vliv rok (P˂0,05) a druh (P˂0,05). U NDF a ADF byl také průkazný vliv roku (P˂0,05) a druhu (P˂0,05). Na obsah dusíkatých látek měl průkazný vliv druh (P˂0,05) a interakce druhu a hnojení (P˂0,05). Z výsledků této diplomové práce vyplynulo, že obsah mykotoxinů, ale i organických živin může ovlivnit několik vlivů, a to rok, tudíž převážně teploty a roční úhrn srážek, ale také druh píce. Mykotoxiny byly detekovány ve většině vzorků, ovšem v tak nízkých koncentracích, že splňují všechny povolené limity.
|
|
|
Možnosti využití NIR spektroskopie pro stanovení kvalitativních parametrů zrna ječmene a sladu
Málková, Tereza
Cílem práce bylo vytvořit přehled o možnostech využití NIR spektroskopie pro hodnocení kvality zrna a vyhodnocení vlivu odrůd sladovnického ječmene, zkušebního stanoviště a systému ošetření na obsah dusíkatých látek v zrnu (dále jen NL) ze sklizně 2018. Obsah NL byl stanovován NIR spektroskopií. Bylo zjištěno, že změna obsahu NL byla statisticky průkazně ovlivněna odrůdami a stanovištěm. Obsah NL se u odrůd pohyboval v průměru všech zkušebních oblastí od 12,2–13,9 %. Příznivý obsah NL byl zjištěn v obilnářské zkušební oblasti (11,9 %). Mezi ošetřenou a neošetřenou variantou byly zaznamenány minimální, ale statisticky významné rozdíly, kromě řepařské zkušební oblasti. Ve všech zkušebních oblastech byl obsah NL ovlivněn stanovištěm ze 79–87 % a odrůdou ze 4–10 %. V kukuřičné zkušební oblasti byla změna v obsahu dusíkatých látek způsobena z 10 % odrůdou a ze 79 % stanovištěm. V bramborářské zkušební oblasti byl naopak vliv odrůdy pouze 4 % a vliv stanoviště 87 %. Úspěšně byla ověřena možnost využití metody NIR spektroskopie pro hodnocení kvality ječmene a to v případě NL v zrnu.
|
|
|
Výživa masného skotu
Žilinec, Marek
Cieľom práce bolo vysvetliť zásady a potreby na výživu u mäsového dobytka. Práca sa venuje vzniku mäsových plemien, ich rozdeleniu podľa určitých kritérií, základnej charakteristike a popisu niektorých vybraných plemien mäsového dobytka, ktoré sú na tomto území najčastej-šie chované. Následne je objasnená samotná výživa mäsového dobytka – trávenie v predža-lúdku, pastva mäsového dobytka, potreby na príjem sušiny z krmiva, potreba vody a dôležitosť jej prímu. Popísané sú požiadavky a potreby mäsového dobytka na živiny a energiu získavané s krmív. Práca sa venuje potrebám energie a dusíkatých látok pre správne fungovanie orga-nizmu, ich hodnoteniu, a množstvu, ktoré musí zviera prijať aby bolo schopné záchovy, ale hlavne aj následnej produkcie. Súčasťou práce je aj minerálna a vitamínová výživa, ktorá je pre správne metabolické pochody v organizme nevyhnutná. Následne sa práca zaoberá výživou jednotlivých chovaných kategórií dobytka, od teliat, cez býky a jalovice až po gravidne kravy a jalovice. Ďalším z hlavných bodov práce je výživa a výkrm býkov v intenzívnych a extenzív-nych podmienkach chovu. Popísané sú tiež základné rozdiely v jednotlivých systémoch výkrmu býkov. Záverečná časť práce je zameraná na výživu a úžitkovosť mäsového dobytka konkrét-neho chovu a porovnaniu chovu zo zásadami výživy, ktoré udáva literatúra.
|
|
|
Vliv zralosti kukuřice na obsah živin
Hladíková, Jaroslava
Bakalářská práce se zabývá tématem vlivu zralosti kukuřice na obsah živin. Je zde popsána charakteristika kukuřice, trávicí soustava přežvýkavých zvířat a trávení určitých živin. Obsahy energie, dusíkatých látek, vlákniny a škrobu jsou ve světě hodnoceny podle mnoha systémů a jejich vzájemné propojení je mnohdy velmi složité. Součástí práce je hodnocení vzorků kukuřice v průběhu zralosti. Obsah NDF dosahuje nejvyšších hodnot v rozpětí sušiny 22 – 27 %, ve fázi voskově mléčné zralosti a nejnižších hodnot dosahuje v rozpětí sušiny 40 – 44 %, ve fázi sklovité zralosti. Jeho obsah tedy s narůstající sušinou pozvolna klesá. Obsah škrobu dosahuje nejvyšších hodnot v rozpětí sušiny 40 – 44 %, ve fázi sklovité zralosti. Nejnižších hodnot dosahuje v rozpětí sušiny 22 – 27 %, ve fázi voskově mléčné zralosti. Jeho obsah s narůstající sušinou roste. Stravitelnost NDF by měla s přibývající sušinou klesat, což se v našem případě nepotvrdilo.
|
|
|
Možnosti snížení obsahu dusíkatých látek v krmných směsích pro brojlerová kuřata
Rada, Vojtěch
Cílem disertační práce bylo zjistit vliv přídavku exogenní proteázy (EP) v krmných směsích (KS) pro brojlerová kuřata se sníženým obsahem dusíkatých látek (NL) o 4 a o 8 % na růstové parametry, kvalitu JUT, zdánlivou ileální stravitelnost aminokyselin a aktivitu proteáz v jejunu u brojlerových kuřat. Současně byl zkoumán vliv EP na dané parametry při zvýšené hladině řepkového extrahovaného šrotu (ŘEŠ) v KS. Přídavek EP do KS s 4% snížením NL neměl statisticky průkazný (P>0,05) vliv na růst, konverzi a příjem krmiva, kvalitu JUT, ani na zdánlivou ileální stravitelnost aminokyselin a aktivitu proteáz v jejunu brojlerových kuřat. Vyšší obsah ŘEŠ v KS se 4% snížením NL negativně (P<0,05) ovlivnil aktivitu proteáz v jejunu. Přídavek EP do KS s 8% snížením NL statisticky průkazně (P<0,05) zvýšil průměrnou živou hmotnost kuřat v 17. a 24. dnu věku kuřat. Ve vyšším věku již EP neovlivnila živou hmotnost kuřat a celkovou konverzi krmiva. Slepičky s příjmem KS s 8% snížením NL měli průkazně (P<0,05) nižší hmotnost prsní svaloviny a jatečná hodnota. Přídavek proteázy do KS s 8% snížením NL statisticky významně (P<0,001) snížil stravitelnost Pro a stravitelnost Tyr (P<0,05). Proteáza neměla průkazný (P>0,05) vliv na aktivitu proteáz v jejunu u kuřat s příjmem KS se 8 % snížením NL. Vyšší obsah ŘEŠ v KS se 8 % snížením NL průkazně snížil (P<0,05) zdánlivou ileální stravitelnost Pro a prokazatelně (P<0,05) zvýšil aktivitu proteáz v jejunu brojlerových kuřat.
|
|
|
Základní chemické vlastnosti plodů vybraných odrůd třešní
Chmil, Vojtěch ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na chemickou charakteristiku devíti vybraných odrůd třešní v devíti parametrech. Byla analyzována celková a rozpustná sušina s výsledky 13,07–16,58 % resp. 14,67–19,50 °Brix, obsah popela 0,31–0,39 %, titrační kyselost 5,44–9,61 g kyseliny jablečné v 1 kg čerstvých třešní a formolové číslo 14,45–23,73 ml 0,1 M NaOH ve 100 g třešní, dále obsah hrubé bílkoviny (HB) přepočtem z celkového obsahu dusíku stanoveného Kjeldahlovou metodou 0,41–0,68 % HB. Z instrumentálních metod byla použita molekulová absorpční UV/VIS spektrofotometrie ke stanovení celkového obsahu fenolických látek 0,30–0,89 g kyseliny Gallové v 1 kg třešní a antokyanů 128–848 mg kyanidin-3-glukosidu v 1 kg třešní. Obsah sacharidů byl stanoven vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) s ELSD detektorem. Obsah glukózy byl 45,45–59,49 g/kg a fruktózy 46,88–60,01 g/kg. Všechny výsledky jsou přehledně zpracovány pomocí tabulek a grafů a vyhodnoceny v diskuzi. V experimentální části je popsán princip a postup každého stanovení tak aby byl reprodukovatelný. V teoretické části je popsána botanická charakteristika třešně (Prunus avium L.), obsah účinných látek v jejích plodech a využití plodů v potravinářství. Teoretická část končí popisem instrumentace vysokoúčinné kapalinové chromatografie.
|
|
|
Hodnocení změn obsahu vybraných bioaktivních látek v semenech lnu setého (\kur{Linum usitatissimum} L.) během klíčení
HAŠKOVÁ, Kateřina
Tato práce se zabývá určením vlivu klíčení na obsah některých bioaktivních látek lněného semene (Linum usitatissimum L.). Použita byla odrůda Libra, která byla nakličována po deset dní ve dvou variantách: ve tmě a při plném osvětlení 24 h denně. Vzorky byly odebrány 2., 4., 6., 8. a 10. den. Zjišťován byl obsah sušiny, tuku, celkových dusíkatých látek, bílkovin, bílkovinné spektrum, obsah chlorofylu, celkových polyfenolických látek a antioxidační aktivita. Sušina v průběhu klíčení klesala, stejně tak obsah lipidů, bez ohledu na světelné podmínky. Obsah dusíkatých látek se během klíčení příliš neměnil. Zaznamenán byl nárůst bílkovin v závislosti na délce klíčení a osvětlení. Analýza bílkovinných spekter potvrdila probíhající hydrolýzu bílkovin. Obsah chlorofylu se klíčením zvyšoval pouze u semen klíčených na světle. Klíčením se zvýšil i obsah celkových polyfenolů a antioxidační aktivita. U posledních dvou jmenovaných bylo pozorováno zhruba dvojnásobné navýšení v obsazích po odtučnění.
|
|
|
Základní chemické parametry plodů několika odrůd višní
Komárek, Šimon ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických parametrů v plodech višní (Prunus cerasus). Testovány byly odrůdy Köröšská, Pandy 6039 a Šumadinka. Obsah celkové sušiny leží v rozmezí 13,32–15,22 %, obsah rozpustné sušiny činí 12,04 až 14,60 %, obsah popela 0,4 %, redukující cukry 4,9–6,9 %, celkový dusík 0,11–0,12 %, kyselina L-askorbová 343 až 456 mg/kg, titrační kyselost 15,1–21,8 g kyseliny jablečné/kg, formolové číslo 268–373 ml 0,1 M NaOH/kg, anthokyany 308 až 1104 mg kyanidin-3-gukosidu/kg a fenolické látky 1,05–3,99 g kyseliny gallové/kg. Všechny údaje jsou vztaženy na hmotnost čerstvých plodů.
|
host ::
RSS.