|
|
Využití aditiv při výrobě siláží ze zavadlé píce
Sankot, Jiří
V této bakalářské práci se zabýváme již mnoho staletí známou technologií pro zpracování píce, která zajistí její použitelnost po delší dobu a zároveň přináší vyšší výživovou hodnotu krmiva oproti jednoduššímu sušení. Touto technologií je silážování. Práce charakterizuje hmotu pro silážování, popisuje jednotlivé pícniny, které jsou vhodné pro silážování v našich podmínkách, jako jsou jeteloviny, trávy a jetelotrávy. V dalších částech je popsán princip výroby siláží spolu s vlivy, které je ovlivňují. Uvedeny jsou i různé způsoby uložení takto konzervovaných krmiv. Hlavní část této práce je věnována silážním aditivům. Jsou to konzervační látky, které se přidávají do ukládané hmoty, aby zlepšily proces fermentace a zajistily co nejlepší kvalitu výsledného krmiva. Využívají se bakteriální, chemické látky a jejich kombinace. Práce uvádí jejich členění, úskalí spojená s jejich využitím. V poslední částí práce jsou zkoumány 3 vzorky krmiva odebraného ze silážních balíků z rodinné farmy. Jejich rozbor byl proveden v laboratoři Mendelovy univerzity v Brně. Výsledné hodnoty látek v jednotlivých vzorcích byly rozdílné. Po porovnání se vzorovými hodnotami je zjištěno, že vzorky pochází z kvalitního krmiva, obsahují rozmezí mezi 10,17 - 12,32 % dusíkatých látek, 7,79 - 9,17 % popelovin, 3,02 - 3,36 % tuku a 28,77 - 26,57 % vlákniny. Výsledkem je návrh, který doporučuje využití vhodných silážních aditiv pro další sklizeň píce.
|
|
|
Hodnocení obsahu organických živin a epifytní mikroflóry u vybraných druhů trav
Sankot, Jiří
Práce se zabývá hodnocením obsahu živin a epifytní mikroflóry u vybraných druhů trav, a to jílku vytrvalého (Lolium perenne L.), bojínku lučního (Phleum pratensis L.), kostřavy rákosovité (Festuca arundinaceae Schreb.) a festulolia (Lolium multiflorum Lam. x Festuca arundinacea Schreb.) v letech 2017 a 2018 na stanovišti Vatín. Úkolem bylo zjistit vliv dávek hnojení digestátem, roku sklizně a pěstovaného druhu na obsah organických živin a epifytní mikroflóry. Z organických živin byl hodnocen obsah dusíkatých látek, tuků, vlákniny, ADF a NDF. Statisticky významný (P<0,05) pro vliv na obsah dusíkatých látek byl rok. Statistická významnost (P<0,05) pro obsah tuku byla prokázána pouze u druhu.Na podíl vlákniny, ADF a NDF v pícninách měly statisticky významný vliv (P<0,05) rok sklizně, druh pícniny i varianta hnojení. Druhou hodnocenou oblastí v píci byla epifytní mikroflóra. Statisticky významná na CPM (P<0,05) byla pouze varianta hnojení. Pro výskyt BMK byl statisticky významný (P<0,05) rok sklizně a varianta hnojení. Výskyt Enterobakterie čeledi Enterobacteriaceae, celkový počet mikromycet a kvasinek nebyl statisticky průkazný z žádného sledovaného hlediska. U plísní byla statisticky průkazná (P<0,05) varianta hnojení. Neprojevil se jednoznačný vliv varianty hnojení digestátem na množství živin a mikroorganismů.
|
host ::
RSS.